Zájem o státní půjčky na bydlení letos znovu ožil. Státní fond podpory investic eviduje víc žádostí, než při obdobném programu zaznamenal za celý loňský rok.
V letošním programu s názvem Vlastní bydlení jde zatím o 222 žádostí za více než 308 milionů korun, jeho loňský předchůdce zaznamenal celkem 196 žádostí v objemu 225 milionů korun.
Novou vlnu žadatelů zvedlo několik zásadních změn, které platí od ledna. Podle mluvčí fondu Karolíny Smetanové jde hlavně o zvýšení věkové hranice pro žadatele z 36 na 40 let, možnost financovat i koupi družstevního podílu a navýšení maximálního objemu úvěru.
Na modernizaci se limit zvýšil z 300 tisíc na 600 tisíc korun, na pořízení rodinného domu z dvou milionů na 2,4 miliony, na byt nebo družstevní podíl pak z 1,2 milionu až na dva miliony korun.
Lákavá je i současná úroková míra jedno procento ročně. Při další fixaci se sazba sice může změnit, ale za každé dítě do 15 let, o které žadatel trvale pečuje, se mu nově bude snižovat o 0,2 procentního bodu. Případný nárůst sazeb ho tak nemusí tolik bolet. Podle současných podmínek pod jedno procento sazba ani po odpočtu za dítě už nepůjde.
Jaká další pravidla pro současné státní půjčky platí? Na rozdíl od minulosti je úvěr možné získat až na 90 procent hodnoty pořizované nemovitosti či nákladů na její výstavbu. O státní půjčku na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení mohou žádat i bezdětní manželé nebo registrovaní partneři. U žadatelů, kteří nejsou manželé, je podmínkou dítě do 15 let.
Už také nejsou nastaveny limity na podlahovou plochu. V předchozím programu bylo u bytu maximum 75 metrů čtverečních, u rodinného domu 140 metrů čtverečních.
Fond také umožní na žádost příjemce přerušení splácení jistiny až na dobu dvou let z důvodu narození, osvojení, poručenství, svěření dítěte do péče nebo pěstounství dítěte. Celková doba splatnosti úvěru se následně prodlouží o dobu, na kterou bylo povoleno přerušení splácení jistiny. Maximální doba úvěrů na rekonstrukci je 10 let, u úvěrů na koupi nebo výstavbu nemovitosti je 20 let.
Novinkou je také to, že pojištění proti živelním pohromám je požadováno pouze u rodinného domu. Původně bylo i u bytu.
Letošním vylepšením se daří otočit negativní trend posledních let. Fond s poskytováním úvěrů na bydlení začal v roce 2018, kdy na nich rozpůjčoval bezmála 700 milionů korun. V následujících dvou letech ale zájem upadal. Mohla za to nejen přísně nastavená omezující pravidla pro žadatele, ale i klesající sazby hypoték, které se přiblížily nabízeným úrokům u státních půjček pro mladé.
Loňský výsledek programu byl nejhorší v historii. Z vyčleněných 730 miliónů korun se fondu podařilo rozpůjčovat jen necelých třicet procent. Jeho letošní rozpočet je meziročně asi o jednu čtvrtinu nižší, počítá s 530 miliony korun. „Předpokládáme, že vyčleněná částka bude letos nejen vyčerpána, ale bude ji potřeba navýšit,“ říká mluvčí fondu Karolína Smetanová.
Program nemá konkurovat komerčním hypotékám. Jeho cílem je pomoci skupinám, které mají dočasně ztížený přístup k hypotékám kvůli své rodinné situaci.
„Nově upravená podpora má za cíl umožnit mladým rodinám získat návratné finanční prostředky na opravu a modernizaci nebo na pořízení vlastního bydlení za výhodnějších podmínek než na volném trhu,“ říká Smetanová.
„Pomoc mladým rodinám ze strany státu při pořízení či opravě vlastního bydlení – takzvaných startovacích bytů – je krokem ke stabilizaci mladých rodin a mladých manželství nebo registrovaných partnerství, výraznou pomocí v případě jednotlivce, který má v péči dítě, a také nástrojem propopulační politiky státu. Napomáhá stabilizaci mladých rodin v regionech tam, kde jsou ceny nemovitostí relativně nízké. Jedná se o nástroj umožňující mladým lidem získat dostupné bydlení za výhodných podmínek s možností reagovat na situace, které mohou v době splácení nastat,“ upřesňuje mluvčí.
Navzdory výhodnějším podmínkám nejsou státní půjčky řešením pro většinu mladších zájemců o vlastní bydlení ve větších městech. Problémem dál zůstává nízký maximální limit těchto úvěrů. Ceny nemovitostí totiž stále rostou. K nabízenému úvěru by mnoho potenciálních zájemců potřebovalo dodat velkou sumu vlastních peněz, které však kvůli životním nákladům nejsou schopni našetřit.
Pochybnosti také budí celkový nízký objem peněz, které stát na program vyčlenil. Banky na hypotékách v posledních letech ročně rozpůjčují přes 200 miliard korun ročně, většinu žadatelů tvoří lidí právě do 40 let. Kritici opakovaně poukazují, že program státních půjček není systémovým řešení situace mladší generace, podle nich jde o kapku v moři.
Olga Skalková
O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz. Ráda tráví čas s rodinou a přáteli, chodí do... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem