Češi nebudou platit eurem , dokud o jeho přijetí budou rozhodovat lidé, kteří společné měně nevěří. I tak by se dala shrnout dosavadní debata zastánců brzkého přijetí evropské měny a těch, kteří by chtěli zavedení eura co nejvíce oddálit. Obě skupiny dokážou své přesvědčení podepřít pádnými ekonomickými argumenty. Oba tábory více méně uznávají oprávněnost názorů druhé strany. Podpora eura se tak stává spíše otázkou víry a osobního přesvědčení, než chladným hodnocením čísel a faktů. Prostě proto, že každá ze stran má svou pravdu.
Vyčíslit, za jakých podmínek bude Česko skutečně připraveno pro vstup do eurozóny, kromě maastrichtských kritérií,zjevně nelze. Vyplynulo to i ze středeční ekonomické konference Zájmy České republiky a přijetí společné evropské měny. Člen bankovní rady České národní bankyVladimír Tomšík, zastánce pozdějšího přijetí eura, si myslí, že česká ekonomika stále není dostatečně sladěná s hospodářským cyklem eurozóny. To znamená, že Česko může prožívat konjunkturu, zatímco velká část eurozóny se bude potácet v recesi. Jednotná měnová politika, která by se snažila povzbudit růst ve stagnujících ekonomikách, by mohla vést k přehřátí té české. Jenže Tomšík jedním dechem dodává, že sám není schopen říct, jaká míra sladěnosti by byla přijatelná, aby vstup podpořil. Navíc přiznává, že trend hospodářského cykluse v Česku a eurozóně sbližuje. Zastánci eura proto říkají, že sladěnost ekonomik je už dostatečná a přijetí společné měny nic nebrání.
Podobně argumentují i stoupenci rychlého vstupu. Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank, připouští, že po přijetí eura nejspíš na nějakou dobu bude Česko zažívat rychlejší inflacinež zbytek eurozóny. Je to proto, že domácí ekonomika bude dále dohánět zbytek Evropy, což se při neexistenci měnového kurzumusí projevit rychlejším růstem cen. Jenže zároveň říká, že tato přechodně vyšší inflace, o jeden či dva procentní body, je snesitelná cena za jistotu, že prudké výkyvy měnového kurzu už nebudou dlouhodobě poškozovat české firmy. Odpůrci eura v tomto okamžiku často namítají, že vyšší inflaci odnesou spotřebitelé znehodnocením úspor . Stanovit konkrétní číslo inflace, které by bylo pro všechny přijatelné, ovšem nikdo nechce.
Vlastní přijetí společné měnytak bude více záviset na odhodlanosti politiků než na diskusích ekonomů. Dokud vláda nestanoví datum vstupu, budou zastánci a odpůrci eura dál omílat své argumenty.
Zastánci společné měny budou i nadále tvrdit, že česká ekonomika je na vstup připravena a za pět let, kdy by nejdříve do eurozóny mohla vstoupit, na tom bude ještě lépe. Obavy z vysoké inflace budou zbytečné, protože Česko bude bohatší a nebude už Evropu dohánět tak rychle jako nyní. Ceny budou podle ekonomů v průměru na 80 procentech eurozóny a podobně na tom bude i ukazatel HDP na obyvatele. Firmy budou mít s eurem jednodušší život, protože jim výkyvy kurzu nebudou skokově snižovat či zvyšovat příjmy a ušetří i za směnu eur do korun a naopak. S případnou vyšší inflací se podle ekonoma ČSOBTomáše Sedláčka vyrovnají podstatně snadněji než s pohyby kurzu. Celkově proto na euru ekonomika vydělá.
Odpůrci rychlého přijetí eura budou opakovat, že Česko není na vstup připraveno. Veřejné finance bez reforem důchodů a zdravotnictví nebudou schopny pružně reagovat na hospodářský pokles. Kvůli stárnutí populace se mohou snadno dostat v době krize do vysokých deficitů, které ohrozí fungování ekonomiky. Hospodářství prý nebude reagovat na vnější šoky stejně jako zbytek eurozóny, což omezí účinnost jednotné měnové politiky. Navíc český trh práceprý pořád není dostatečně pružný, aby dokázal na takové šoky reagovat. A když ani za deset let existence společné měny není možné říct, že se euro osvědčilo, nejspíš to nebude možné ani za pět let.
Češi, který se zavedení eura bude nejvíce týkat, jsou podle šéfa agentury pro výzkum veřejného mínění STEM, Jana Hartla, už nyní z argumentů obou stran zmatení. Polovina Čechů si myslí, že zavedení eura bude pro Česko nevýhodné. Na druhou stranu ale šedesát procent lidí soudí, že euro by měly zavést všechny země Evropské unie. V Česku se tak ale nestane, dokud někteří politici budou maskovat svou nedůvěru k euru sofistikovanými ekonomickými argumenty.
Co Česko musí splnit pro přijetí eura
Maastrichtská kritéria
Kritérium | Definice | Referenční hodnota (2007) | Česko (2007) |
---|
| | | |
Inflace | Nesmí být vyšší než 1,5 % nad průměrnou inflací tří zemí EU s nejnižší inflací | 2,5 % | 2,4 % |
Schodek veřejných rozpočtů | Nesmí být vyšší než 3 % HDP | 3 % | 1,6 % |
Státní dluh | Nesmí být vyšší než 60 % HDP | 60 % | 28,7 % |
Dlouhodobé úrokové sazby | Nesmí být vyšší než 2 % nad sazbami tří zemí EU s nejnižší inflací | 6,27 % | 4,3 % |
Účast v systému ERM II | Minimálně 2 roky bez velkých kurzových výkyvů | 2 roky | Není v ERM II |
Zdroj: www.zavadenieura.cz a Evropská komise |
Bude euro pro Česko přínosné, nebo ho poškodí? Na čí straně stojíte? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 9. 2008 10:41, honza
Je to jednoduchý to co se rozkradlo by se při směně na euro těžko obhajovalo. Takže všichni ti co řídili různé správy STB a vědeli co přijde, všichni ti co si stačili nakrást a rozkrást co se dalo, teď potřebují čas. Ony se ty miliony či biliony nedaj vyprat za pár týdnů měsíců ba dokonce roků. Proto budou euro odkládat a odkládat pod heslem čím později tím lépe. A obyčejný lid oblbovat tím, že to teď nejde a že to pak bude lepší.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 9. 2008 17:10
Citace - redz / 19.09.2008 15:34
Tys tomu nasadil korunu...Humor nade vše, co.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.