Silná koruna - dobrý pomocník, ale zlý pán

Přesně před rokem se platilo 28,245 koruny za 1 euro. Minulý pátek to bylo o 18,5 procent méně, když kurznahlédl pod psychologickou podporu 23 CZK/EUR. Dolarmeziročně zlevnil z 20,50 korun na 14,52, tedy o 29 procent.

Čeští turisté oproti loňsku výrazně ušetří. A nejen oni. Třeba televizi z dovozu, která loni stála 28 tisíc korun (1 tisíc euro), mohou tuzemští spotřebiteléletos pořídit i o 4800 korun levněji. Tedy v případě, že obchodníci změny kurzu promítnou do cen beze zbytku a pokud zohledníme čtyřprocentní roční inflaciv eurozóně. Díky tomu také při zdvojnásobení cen ropy motorová paliva u nás zdražila meziročně jen o necelých 10 procent. Silná korunatlumí inflaci.

Proč se ale ekonomové tolik obávají silné koruny, když má takové příjemné účinky? Problém je, že kurz funguje i obráceně. Když bychom třeba českou televizi prodali v eurozóně za 1000 eur, dostali bychom vloni 28 tisíc korun a letos jen 23 tisíce, tedy o 5000 korun méně. Většinu výrobních nákladů ovšem hradíme v korunách (například mzdy, elektřinu, materiál, součástky). Přitom mzdy naopak meziročně stouply a elektřina podražila. Situaci může ještě zhoršit i jiná evropská firma, která vyrábí televize za 1000 eur a začne je dovážet do Česka. Vytlačí tím z tuzemského trhu ty naše za 28 tisíc korun. Česká firma přijde o odbyt, krátí se jí marže, zanedlouho upadá do ztráty a musí omezit výrobu a propouštět.

Posilování koruny by nemuselo vadit, pokud by podobným tempem, jako roste kurz, rostla i produktivita. Kdyby například jeden zaměstnanec za „šichtu“ místo 10 televizí stihl nyní vyrobit 14, nebo kdyby se podařilo snížit spotřebu energie.

Nynější vysoký kurz korunyje ale nebezpečný tím, že růstu produktivity „utekl“. Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance, varuje: „Situace je katastrofální. Průměrná mzda vyjádřená v eurech za poslední 4 roky vzrostla podle našich odhadů o více než 70 procent. Pokud koruna brzy nezkoriguje, ekonomika zažije prudké zpomalení. Když naposledy koruna posilovala podobným tempem, dočkali jsme se do půl roku deflace a rekordní nezaměstnanosti.“

Chrání tedy kurz naši ekonomikupřed globální inflací nebo stahuje hospodářství do stagnace? „Na to není snadná odpověď,“ konstatuje Petr Sklenář, analytik investiční společnosti Atlantik Finanční trhy. „Obecně celá ekonomika může těžit z nižších úrokových sazeb. Silná koruna pomáhá ČNB dlouhodobě držet sazby relativně nízko, aktuálně 3,75 procenta jsou nejnižší sazby v celé EU. V Evropě má nižší sazby jen Švýcarsko. Finanční sektor (bankovnictví) se těší stabilitě, které částečně pomohla právě samostatná a pevná koruna. Naopak exportní obory silnější korunou trpí, protože snižuje jejich marže. Evidentně ty tlaky silné koruny jsou protichůdné a celkový efekt není okamžitě zřejmý.“

Zpomalení tempa hospodářského růstu se mezi analytiky očekává, ale už nic horšího. „Stagnace české ekonomice nehrozí. Na to je česká ekonomika příliš silná a s ní celý region střední a východní Evropy,“ uklidňuje Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank. Připouští však, že „neúměrné zhodnocení koruny už nyní snižuje tempo růstu exportu a tím ubírá z růstu hrubého domácího produktu a výkonu ekonomiky. V závěru roku a v příštím roce bude tento negativní efekt ještě výraznější. Záleží na tom, kdy dojde ke korekci kurzu k úrovním odpovídajícím možnostem ekonomiky.“ Tomáš Vlk, analytik Patria Finance, tento názor rovněž potvrzuje: „Je sice pravda, že tu společně s vlivem koruny na zahraniční obchod je (a ještě bude) i ochlazování domácí poptávky, ale u HDP čekáme jen zpomalení.“

Vyrovnání kurzu bude hlavně otázkou volného trhu. „Vlády nemají možnost kurz ovlivnit. Centrální banky částečně ano,“ říká Tomáš Vlk. „ ČNBby případným snížením sazeb mohla ukázat, že spekulace o růstu sazeb jsou mylné. Tím by mohla klesnout i atraktivita české měny. Účinnost takového kroku je však nejistá a zatím tu jsou významná proinflační rizika, která snížení sazeb brání.“

Pavel Mertlík připomíná, že zdrojem síly koruny je slabost dolaru. „Klíčovým bodem je kredibilní politika americké vlády a Fedu a americká ekonomická data. Věříme, že se během druhé poloviny roku budou tato data zlepšovat,“ říká Mertlík a dodává: „Co se týče ČNB: její vyjádření jsou vůči kurzovému vývoji laxní, centrální banka dává trhu najevo, že ji vývoj kurzu příliš neznepokojuje (z hlediska domácí inflace jí posílení koruny vyhovuje, neboť snižuje inflační tlaky - zejména u cen ropy, plynu a komodit). Tím investory do nákupů koruny ČNB i nepřímo povzbuzuje.“ Změna rétoriky a připravenost k intervencím by proto mohly podle Mertlíka pomoci.

Petr Sklenář hledá souvislosti ve středoevropském regionu: „Neposiluje jen česká koruna, ale všechny středoevropské měny. Zlotý i forint jsou také na svých historických maximech. Posilování české koruny tedy není izolovanou událostí, je součástí většího trendu a tlak na posilování koruny je tím silnější. Díky růstu objemu zahraničního obchodu je obrat na devizovém trhu vysoký.“ Podle Sklenáře by korunu rychleji dokázala srazit nejspíš jen společná intervence ČNB a Evropské centrální banky. „U ostatních opatření bych byl skeptický ohledně dopadů. Koruna pravděpodobně nezačne oslabovat dříve, než to umožní podmínky na devizovém trhu,“ zdůrazňuje Sklenář.

Korekci kurzu analytici očekávají. Je to vlastnost volného trhu, že má tendenci dříve či později vyrovnat výkyv a vrátit se k normálu. Předpovědi oslovených analytiků ohledně kurzu na konci letošního roku se nyní pohybují od 24,60 do 25,1 koruny za euro a mezi 16,3 a 16,4 koruny za dolar.

Víte o někom z vašeho okolí, koho silná koruna poškodila? Znáte i takovou firmu? Podělte se o zkušenosti s ostatními čtenáři.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem