Aleš Michl: Euro? Ani za patnáct let

„O přijetí eura můžeme začít reálně uvažovat, až budeme mnohem blíž německým mzdám,“ říká při tradičním běžeckém rozhovoru centrální bankéř Aleš Michl.

Diktafon připraven. Po roce znovu běžíme. Už pošesté. Počasí nás nešetří. Je větrno, mrholí, pár stupňů nad nulou, taje a taje. Břečka čvachtá pod nohama, po pár metrech máme mokro v botách. Tempo je hodně bídné, na vině není jen špatný terén, ale i neutěšená kondice obou běžců. Volíme novou trasu, i když i tentokrát zůstáváme – stejně jako v posledních třech letech – věrní Posázaví. Nová je i pozice mého běžeckého „sparingpartnera“. Od začátku prosince je členem bankovní rady České národní banky.

S Alešem už máme naběháno hodně společných kilometrů, takže nebudeme předstírat, že si vykáme.

Už ses na Příkopech zabydlel?

Špatný, přibral jsem dvě kila, starají se o mě až moc dobře. Tak jsem rád, že běžíme.

Není rozvážná práce centrálního bankéře pro bývalého investičního stratéga moc velká nuda? 

Rozhodně ne. V radě ČNB pěkně debatujeme o finančním trhu, rád se s kolegy hádám. Co mě ale překvapilo, jak dobře instituce funguje uvnitř. Všichni jsou tady dlouholetí profíci – od šéfa správy baráku přes šéfa rozpočtu banky až po ředitele řízení devizových rezerv.

Co přesně máš na starost ty?

Dohlížím na sekci statistik a IT. Jde ale o dozor, ne o manažerské vedení. Když je problém, rozhoduje bankovní rada jako celek. Jako centrální bankéř mám pak zásadní úkol daný zákonem – dbát na cenovou a finanční stabilitu.

To je hrozně obecné. Buď konkrétnější. Co bys v ČNB rád prosadil?

V bance jsem pár týdnů a bytostně nesnáším tyhle první rozhovory, kdy každý říká, co chce udělat. Klišé, bla bla bla. Svoji práci bych chtěl v médiích prodávat, až něco opravdu udělám.

Přece jsi nečekal, že se budu ptát jenom na to, cos dělal o Vánocích. Tak se pojďme bavit o nemovitostním trhu, kde se dnes kvůli zásahům ČNB výrazně zhoršuje dostupnost bydlení. Není regulace centrální banky zbytečně přísná?

Máš k tomu nějaká data? Teď mluvíš obecně zase ty.

Hypotéky zdražují, podmínky pro jejich získání jsou mnohem přísnější než před pár lety a nahoře se stále drží i ceny nemovitostí

Nové hypotéky loni nepropadly, spadlo refinancování. Opatření ČNB míří na nové hypotéky, a tam je trh meziročně nahoře. Za posledních dvanáct měsíců, pro které máme čísla, od prosince 2017 do listopadu 2018, poskytly banky nové hypoteční úvěry za 191 miliard korun. Pro srovnání, v roce 2017 to bylo 175 miliard. Vsadil bych se, že až na konci ledna přijdou čísla za prosinec, ukáže se, že skutečně nové hypoteční úvěry dosáhly dalšího ročního rekordu a budou meziročně nahoře.

Odborníci se ale shodují, že tenhle rok už pro hypoteční trh nebude zdaleka tak růžový. Banky u žadatelů o hypotéku musí přísněji posuzovat poměr celkové výše zadlužení a ročního příjmu (DTI) a poměru výdajů na splátky úvěrů a čistého příjmu (DSTI). Nestačí pohlídat jen LTV a zamezit tak stoprocentním hypotékám? Spousta mladých rodin dnes na hypotéku nedosáhne.

Spousta? Kolik? Jaká máš čísla? Trh roste. Pokud hypotéka vychází jako nedostupná, je možné na čas zkusit nájemní bydlení a šetřit. Ale chápu, že se mi to radí… Co je ale pravda, že trh nemovitostí teď přifukují hlavně spekulanti.

Co s tím?

Spekulanti se chovali naprosto racionálně. Když si totiž do oceňovacího modelu dosadíš nulovou úrokovou sazbu, vyjde ti nemovitost jako super investice. A když byly sazby na nule, muselo se s tím počítat. Proti tomu nejde bojovat. Až s růstem sazeb z  nulového extrému se s tím trh začne vyrovnávat.

Aleš Michl

Narodil se v roce 1977. Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později působil devět let jako portfoliový stratég v Raiffeisenbank. Byl v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, spolupracoval s NERVem. Později na Ministerstvu financí radil Andreji Babišovi a Aleně Schillerové. Je zakladatelem think tanku www.verejnydluh.cz. Působil ve správní radě Y soft Ventures a v roce 2016 založil spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem investiční fond Quant. Od prosince 2018 je členem bankovní rady České národní banky.

Ještě naposledy k regulaci hypotečního trhu. Zástupci centrální banky by chtěli do zákona o ČNB prosadit, aby se jejich doporučení bankám v nové legislativní úpravě změnilo na nařízení. Proč měnit zákon, když dneska všechno funguje?

Protože platí, co je na papíře.

Není ČNB k tuzemským bankám, které bez problémů ustály poslední finanční krizi, zbytečně přísná?

No spíš Evropská unie. První den, kdy se nějaká regulace zavede, se už urputně připravují regulace další. Pak dochází k chrlení v průměru desítek a někdy i stovek stran právních aktů měsíčně. Chtělo by to nesnažit se regulovat všechno a do posledního písmenka postihnout každičký problém nebo riziko, ale zavést obecné principy a pak ustálit jejich výklad a přísně dohlížet jejich dodržování.

Utíkáš mi z otázky. Za regulacemi, o kterých jsme se zatím bavili, nestojí Evropská unie…

S opatřeními na hypotéky banky v realitě nemají problém, jen to neříkají nahlas. Problém je s tou nekonečně se valící regulací z Unie, že se nejde po principech.

Na posledním jednání bankovní rady o úrokových sazbách jsi hlasoval pro jejich růst. Proč?

Domácí ekonomika je nad potenciálem. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, rekordní nárůst platů. Úrokové sazby jsou pod rovnovážnou úrokovou mírou. Takže dovish hike.

Co?

Holubičí zvýšení. Zvýšíš sazbu, protože si o to domácí ekonomika říká, ale zároveň upozorníš, že jsi opatrný vůči dalšímu zvyšování – vidíš riziko zpomalení ekonomiky, které by mohlo přijít ze zahraničí.

Někteří novináři se do tebe okamžitě pustili, že vyšší sazby hrají do karet investičnímu fondu, který jsi před pár lety založil. A že tím pádem budeš v neustálém střetu zájmů…

S fondem teď nemám nic společného. Svůj podíl jsem převedl pod svěřenský fond typu slepý trust. To znamená, že nevím, co se ve fondu děje, nemám nad ním žádnou kontrolu, zkrátka nemůžu nic ovlivňovat. Rozhoduji se v zájmu ČNB a této země.

Ovlivňovat můžeš třeba právě úrokové sazby na trhu.

Svědomí mám čisté. Jsem smířený s tím, že budu pod přísnou kontrolou. A vůbec mi to nevadí. Ujišťuju tě, že se v bankovní radě vždycky rozhoduje ve prospěch zájmu veřejného. Každé mé rozhodnutí o sazbách je oznámeno veřejnosti a písemně odůvodněno. Navíc je nás sedm a rozhodujeme kolektivně a transparentně.

Když jsme běželi v lednu 2017, říkal jsi, že ČNB po intervencích čeká krušné období. Teď se v centrální bance potíš taky. Jak se situace za poslední dva roky změnila?

Přiznávám, že jsem nečekal, že ukončení intervencí bude navenek tak hladké. Ale ještě není vyhráno, protože všechny spekulativní pozice, co se vytvořily díky intervencím, teď brzdí posilování koruny.

Anketa

Budeme mít za 15 let euro?

Jak z toho ven?

Těžko. Je to zkrátka daň za intervence. Podle mě držela ČNB kurzový závazek zbytečně dlouho, měla ho ukončit dříve, rychleji a bez varování, aby nevábila spekulanty…

Nebylo by nejlepší přijmout co nejdřív euro a přestat se korunou zabývat?

O přijetí eura můžeme začít reálně uvažovat, až budeme mnohem blíž německým mzdám.

Aby se dočkaly aspoň moje děti…

Až budou plnoleté, tak ještě ocení, že tady euro pořád není.

Vážně si myslíš, že ani za patnáct let nebudeme v eurozóně?

Myslím, že ne. Co myslíš ty?

Když tak pozoruju naši politickou scénu, říkám si spíš, abychom za patnáct let byli vůbec v Evropské unii…

To je nesmysl. Premiér Babiš i prezident Zeman jsou mnohem víc proevropští politici, než si novináři myslí. Upozorňovat na jasné problémy eura přece neznamená, že společná myšlenka Evropské unie založená na svobodě a obchodu je špatná.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+61
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 26 komentářů

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Diskuze

27. 1. 2019 17:44 | josef

A proto meli s 5% slevou od CNB koupit v roce 2017 s 20% prirazkou proti roku 2012? To jako vazne?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

27. 1. 2019 8:08 | Labo

Chápu to dobře, že spekulanti si za koruny, které jim nacpala ČNB při znehodnocování měny nakoupili to poslední co zde ještě mělo nějakou cenu, tedy nemovitosti?
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

22. 1. 2019 13:28 | Milan B.

Což Slováci mají platy na úrovni Německa? A když přešli na euro,kde byli jejich platy? Na jednu stranu je dobré mít vlastní měnu, ale v současné době je spíš lepší přijmout euro. Dokud nebude euro, tak si "čecháčkové" neuvědomí, za jakou almužnu pracují pro zahraniční firmy.
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

21. 1. 2019 18:35 | Platypus Norwegicus

Vsichni porad strasi s deflaci. Vite, ze deflacni ekonomika tady funguje uz 70 let, pro bezneho cloveka na zapade tak 40 let a u nas 30 let?
Podivejte se na vyvoj cen pocitacu a dlsi elektroniky v case. Prakticky vzdy (az ne nekolik kratkych vyjimek, kdy vyhorela fabrika na Taiwanu a podobne) se vzdy vyplati koupit pocitac pozdeji. Kazdy mesic odkladu je videt na cene.
Pokud by deflacni ekonomika byla takovy problem, jak vsichni rikaji, tak by se neprodavaly pocitace a vsichni by cekali. V realu se kouknete, kde jsou akcie Apple, Intelu , AMD, a dalsich firem, ktere delaji pocitace a dily do nich. Je jasne, ze zmena je vzdy problem. Lidem, firmam, investorum a celemu svetu nejakou dobu trva, nez se prizpusobi. Ale dlouhodobe nevidim v deflaci zadny problem.
Nakonec si muzete srovnat prumerny plat a cenu potravin a obleceni dnes a v roce 1989. Ze by lidem dnes nejak hodne zbyvaly penize a ty by chybely v ekonomice? Ale kdeze, v roce 1989 lidi nekupovali LCD televize, pocitace, predplatne na spotify, mobilni telefony, tarify na mobilni telefony a internet, struny do 3D tiskaren a dalsi veci, ktere jsou dnes uplne bezne. Takze kdyby ceny vseho klesly na pulku, porad bude do kupovat a co vyrabet a penize se budou porad tocit.
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

21. 1. 2019 15:49 | Petra

Je hezké, že srovnáváte výše poskytnutých úvěrů meziročně. Nechtělo by to ale srovnávat i rozdíl v cenách nemovitostí? Pokud vím, tak tam je rozdíl výrazně víc "v plusu".
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

21. 1. 2019 14:57 | Ramesse II.

Zajímavý rozhovor. Jen k poslednímu odstavci dodám sám za sebe, že za 15 let bych nerad žil v zemi, která je ještě stále protektorátem EU a že snad už budeme svrchovanou republikou.
-7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

21. 1. 2019 14:12 | Karkulka

Dobrý den, tak pánové diky za takové lidi i když jsou mladí, tak maji selský rozum a přeji panu Michlovi ať si pořád stoji za svými nazory Je to vzdělaný pan a ne nějaký kecal u půl litru piva, jako vy.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

21. 1. 2019 9:38 | KYSOŇ

To už, doufám,nebude ani Unie ......
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

21. 1. 2019 8:17 | josef

Bezne banky je co? Bezne banky v normalnim svete vydelavaly na investicich. I u nas. Proc si jinak myslite, ze Zvinobanka za 1. republiky vlastnila pul republiky (obrazne receno)?
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 1. 2019 18:10 | John

Běžné banky vždy fungovaly na rozdílu úroků mezi vklady a úvěry. Díky českému státu (bezpracné rozdávání dotací firmám) a ČNB (bezpracné úročení vkladů bank) tak běžné banky prakticky nemají snahu k aktivitě.
Výsledkem toho je minimální rozvoj firem. A to už se nebavím o tom, že ty 2-3 biliony korun českých střadatelů jsou prakticky uloženy u ČNB. Takže ty naše 0,01 % na osobním účtě nás stojí 40-50 miliard ročně na úrocích.
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

20. 1. 2019 17:46 | Babča

Když jsou a budou mladí zadluženi na 20 - 30 i více let u zahraničních bank, aby vůbec bydleli, co udělají majitelé bank?, všemi prostředky zotročí jakoukoliv vládu, aby pro ně to nosné stádo nějak regulovala a uhlídala a když ne, stane se to co v jiných zemích vidíme.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

20. 1. 2019 16:43 | josef

nabyl to pronajem, ale hypo+naklady na bydleni. Jeste pred rokem slo obdobny byt koupit s mensi splatkou.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 1. 2019 11:05 | D

Jenže lidé takto neuvažují. Když potřebují ledničku, tak si ji koupí hned a nebudou čekat půl roku, zda nebude náhodou ještě levnější. To samé, když já potřebuju petržel, tak si ji koupím i nyní, když stojí kilo osmdesát korun a také si jí nekoupím do zásoby deset kilo, kdyby snad byla časem ještě dražší. A pronájem bytu na sídlišti v Praze samozřejmě záleží na jeho velikosti. Nevím, jak velký byt jste si kdysi pronajímal, ale za 25 tisíc měsíčně to musel být byt hodně velký a těžko byl na Jižním Městě, a ještě cena i se vším všudy. Dneska jste rád, když za těch 20 seženete 3+1, a je to cena jen za nájem a na Jižním Městě, ne někde blíž centra.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 1. 2019 10:55 | Tomas

K zavedení eura by se měl raději vyjadřovat guvernér či politická elita. Ne nějaký neznámý arogantní řízek, který je absolutně mimo. Těch jeho 15 let je podobně sebevražedných jako myšlenka Czexitu.
-4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

20. 1. 2019 10:37 | josef

Mimochodem, aktualni stav konjunktury v CR je pozitivne ovlivnen dvema hlavnimi faktory - celosvetovou konjunkturou a intervencemi.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Zobrazit všech 101 komentářů

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.