První pátek v novém roce. Šedivé ráno. Praha, plácek před budovou právnické fakulty. Nevšední představení začíná. V hlavní roli ekonom Aleš Michl (na fotce vpravo), jako jeho nahrávač v roli vedlejší potom redaktor Ondřej Tůma. Hlavní rekvizity: běžecká výbava a diktafon…
Když jsme si s ekonomem Alešem Michlem přáli pěkné Vánoce, napadlo nás, že bychom v lednu mohli zopakovat náš loňský novoroční běh spojený s rozhovorem a udělat z něho tradici. Druhého ledna v deset hodin dopoledne jsme toho s kapucí na hlavě hořce litovali. Pršelo, byla zima a foukal vítr. Ideální kombinace na to uhnat nemoc a ještě u toho utopit diktafon. Nakonec jsme si řekli, že přece poběžíme a odhodlaně se vydali po nábřeží podél Vltavy.
Pevná vůle nám ale vydržela jen deset minut. Déšť ještě zhoustnul a my jsme to už řádně provlhlí otočili a vrátili se do Lokálu v Dlouhé. Tam jsme nad polévkou a čajem rozhovor dokončili. Příště si asi půjdeme radši zaběhat na běžecký pás…
Na startu. Zde ještě stále aspoň trochu odhodlaní...
Začnu stejnou otázkou jako loni. Jak se letos bude dařit české ekonomice?
Musíme se snažit, aby naše ekonomika měla víc vysportované tělo. Recese je od toho, aby šel tuk do háje. Berme to jako šanci, jak na sobě zapracovat a zbavit se přebytečných kil. Podniky to už snad pochopily, vláda ale asi ještě ne. Pořád je tu totiž spousta zbytečných státních výdajů.
Věříte, že naše ekonomika letos poroste?
To je strašně relativní. Neřeknu vám, jestli porosteme o dvě procenta nebo třeba o dvě a půl. Můžeme růst, ale když to bude jenom o půl procenta, tak se stejně budou všichni divit a lamentovat. Popravdě si myslím, že bychom se už měli přestat upínat k HDP.
Jaké ukazatele je tedy lepší sledovat?
Třeba to, jak se daří firmám. Sledoval bych jejich marže. Jak drobných podniků a živnostníků, tak i velkých hráčů. Zaměřil bych se na to, jestli ekonomika firmám umožňuje zvýšit marže a víc vydělat. Tak by se dalo poznat, jestli už je konec období útlumu, nebo ne.
Máme šanci postupně dohánět Západ?
Koho byste chtěl dohánět?
Třeba Německo a Rakousko. Ptám se proto, že jsem se o tom před časem bavil s Dušanem Třískou, který tvrdí, že se v rámci Evropské unie stáváme periferií. Západoevropské státy nám prý za současného stavu budou jen utíkat…
Zkusme se na to podívat trochu jinak. Vezměme si třeba ceny benzinu, cukru a plynu. Když jsme byli v recesi, tak šly nahoru. V Americe to bylo naopak. To je problém, který ukazuje, že máme zpoždění za světovým trhem.
Čím to je?
Protože tady máme spoustu vylobovaných dotací a podpor, takže místní trh nereaguje dostatečně pružně. To je podle mě hlavní důvod, že se nám nedaří západní státy dohánět.
Můžeme ale vůbec dohánět německou ekonomiku, když jsme na ní v podstatě přisátí?
Právě proto, že jsme přisátí, tak bychom ji postupně měli dohánět. Když rostou oni, měli bychom taky. A být takhle napojený zrovna na ekonomiku Německa není vůbec špatné.
V posledních letech ale tohle pravidlo neplatilo. Německo rostlo, my jsme stagnovali…
Ano, to je pravda. Je to postavené na hlavu. Jen to ale potvrzuje, co jsem už říkal. Němcům se na rozdíl od nás podařilo osekat zbytečné výdaje. Navíc tu je ta nepružnost našeho trhu, který na všechno reaguje se zpožděním. Musíme to odplevelit.
Jsme podle vás periferní ekonomika?
Za prosinec jsem navštívil přes deset nejrůznějších podniků, včetně jejich výroben a továren. Většina z nich má za rok 2014 rekordní tržby. Nevěřím tomu, že kdybychom byli periferní ekonomika, tak by se firmám takhle dařilo.
A co přidaná hodnota naší ekonomiky?
Ta je malá. To je fakt. Největší komodita, kterou vyvážíme, jsou díly. Potom jsou to auťáky.
Co s tím?
Klíčové je, abychom měli co nabídnout. A dokázali tady vytvořit dobré podmínky pro domácí i zahraniční investory.
Minulý rok jsme se potkali v Kalifornii, kde jste byl na setkání s firmami, které investují v Česku. Jaké poznatky jste si přivezl?
Sledoval jsem myšlení amerických firem. Zásadní rozdíl je v tom, že mají úplně jiný přístup k riziku. My jsme v tomhle ohledu hrozně zaprděný. Nad pivem si jen stěžujeme na vládu a politiky, v Americe místo toho založí dvě firmy. Jedna sice třeba zkrachuje, druhá ale vydělá miliony.
Důležité je zmínit taky to, že se v Americe prachy na projekty prvotně získávají od bohatých lidí, a ne od vlády. Jasně, jsou tam taky dotace. Není to ale taková divočina jako u nás. Bohatí se zapojují do smysluplných projektů, které by jinak těžko našly podporu.
Proč nejbohatší Češi dostatečně neinvestují do menších projektů?
Myslím si, že se to i u nás v posledních letech zlepšilo. Je tady pár miliardářů, kteří se nebojí investovat do menších firem. Ještě to ale není zažitá věc. Musíme do toho koloběhu zapojit vysoké školy. Prestižní americké univerzity si udržují komunity úspěšných absolventů, co prorazili v byznysu a sledují nové studenty a jejich projekty. Nebojí se do nich investovat dost peněz. Banky by jim to totiž nezafinancovaly, pro ně jsou příliš riskantní. Tahle provázanost úspěšných absolventů se svojí alma mater nám tady chybí. Pojďme s tím něco udělat.
Slovenský prezident Andrej Kiska se v Americe snaží za start-upy našich východních sousedů hodně lobovat. Spousta našich politických špiček se naopak byznysově orientuje spíš na Východ, třeba na Čínu, Rusko nebo Kazachstán. Není to chyba?
Nevím. Na Východě si libují v diplomacii. Myslím si, že tam můžou návštěvy našich politiků určitým způsobem pomoci. Naopak, když jedete na Západ, tak už s sebou musíte mít produkt, který budete tlačit. Nejdřív se tam tedy musí poslat produkt, až potom Zeman. V Číně to může být naopak.
Pojďme se ještě vrátit k tomu, jak správně nastartovat českou ekonomiku.
Nejhorší, co můžete ekonomice udělat, je to, že seškrtáte investice a zadusíte spotřebu lidí. To se podařilo minulé vládě. Můj recept je jasný – vytvořit dobré prostředí firmám a ukočírovat státní výdaje.
O investicích se živě debatovalo při schvalování státního rozpočtu. Koalice tvrdila, že investice státu rostou, opozice naopak říkala, že vláda investuje míň. Jak to tedy je?
A vy to víte? Je absurdní, že to nikdo nedokáže při pohledu na rozpočet jednoznačně říct. Největší chyba Ministerstva financí je v tom, že je rozpočet pořád hrozně netransparentní. Jsou v něm nejrůznější pseudopojmy. Ve srovnávacích tabulkách se často porovnávají úplné nesmysly. Všechno jsou to odhady a plány, ve kterých ta čísla hrozně létají. K tomu všemu ještě různé evropské dotace…
Takže se v těch číslech ve skutečnosti nikdo nevyzná?
Asi ne. Když si někdo otevře rozpočet, tak by měl jasně poznat, kam jde kolik peněz. Tak to ale bohužel není. Prioritou tohoto roku by proto mělo být, aby se v tom udělal pořádek. Když jsem začal radit na ministerstvu, tak jsem věřil, že to dneska už bude vyřešené. Ukázalo se, že ne. Na tomhle se opravdu musí zapracovat.
Vraťme se ještě k těm státním investicím a ponechme stranou, jestli jsou vyšší, nebo nižší než před lety. Kdybyste měl vy osobně na starosti státní kasu, investoval byste víc?
Dvě hlavní poselství Ministerstva financí jsou jasná. Nebudeme vám zvyšovat daně a Peníze na investice jsou. Myslím si, že investice by se klidně mohly zdvojnásobit, není ale do čeho.
Neříkejte mi, že tu není dost projektů, do kterých by stát ještě nemohl investovat nějaké peníze navíc. Co třeba infrastruktura?
Když budete chtít vyhazovat peníze, tak se vždycky něco najde. Problém je v tom, že je tu málo skutečně připravených projektů. Zkuste si oběhnout všechny hejtmany a zeptat se jich, jestli vám dají na papíru černé na bílém nějaký projekt, na který momentálně nejsou peníze. Myslíte si, že vám řeknou, tady máme vykoupené pozemky, tady jsou připravené studie a podklady pro stavební firmy a tady všechny další náležitosti. Troufnu si tvrdit, že se žádný takový projekt nenajde. Problém není v tom, že by na investice nebylo dost peněz, ale že nejsou dobře připravené projekty.
Od minulého roku působíte jako poradce ministra financí Andreje Babiše. V čem konkrétně mu vlastně radíte?
Se strategiemi. Mám v podstatě za úkol přinášet nové nápady. Klíčové oblasti, ve kterých se snažím angažovat, jsou cash pooling státu, stabilizování dluhu, efektivní vybírání daní – to znamená elektronizace tržeb a reporty plátců DPH. Úniky na DPH jsou nejdůležitější, mají prioritu. Pomůže nám nový kontrolní výkaz, který budou muset posílat plátci daně. Systém bude výkazy párovat a vyhodnocovat nesrovnalosti – kontrola a policie budou vědět, kam jít. Jde tu o desítky miliard. Kdo tady dřív dělal karuselový podvod, skončí v base, nebo se popakuje a půjde někam na východ.
A co vaše oblíbené téma, elektronizace státní správy…
Jasně. To je opravdu důležitá věc. Když se nám to povede, tak bude mít stát k dispozici neuvěřitelné množství dat. Klíčové bude, aby je dokázal zanalyzovat a využít. Technologie na to jsou. Podívejte se na Romana Staňka, který v Silicon Valley vydělal majlant na GoodData. Na stejném principu by měl fungovat i systém, který bude státu pomáhat s lepším výběrem daní.
Kdy se spustí elektronická evidence tržeb?
Ideálně od ledna 2016. Ale uvidíme, možná se to ještě posune. Nevidím do toho. Pro mě je klíčová podstata. Ať se obchodníci rozdělí na malé, střední a velké. Když půjdeme od těch největších, tak třeba Tesco si jen upgraduje svůj systém a bude prostřednictvím speciálního softwaru posílat data, střední firma to bude mít přes svoji pokladnu a malý prodejce přes mobil nebo tablet. Všichni ale budou muset on-line reportovat svoje transakce. Klíč je v tom, aby žili v riziku, že si kdokoliv může jejich účtenku on-line zkontrolovat. Bude prostě zaevidovaná, měl by na ní být QR kód, to je fakt důležité. Babičce, která někde na vesnici prodává vajíčka, se to může odpustit.
Před chvílí jste zmiňoval snahu o stabilizování státního dluhu. Předpokládaný schodek rozpočtu na příští rok je ale sto miliard. Nemohlo to být míň?
Určitě mohlo. Vyříkat si to ale jděte se socanem. Mým cílem je samozřejmě vyrovnaný rozpočet. Pokud ekonomika poroste, tak to můžeme za čtyři roky zvládnout. Skokově bych to ale nedělal. To by byl pro lidi moc velký psychologický šok. Všude by se psalo, že vláda škrtá miliardy. Ekonomiku by to mohlo zase zbytečně utlumit.
Narážíte na to, že Andrej Babiš nevládne sám. Je vyrovnaný rozpočet reálný i v koalici s ČSSD?
Věřím, že ano.
Foto Soňa Novosádová
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 1. 2015 16:46, jan68
dnes byl pan Michl v partii proti panu Kalouskovi a dostal skoleni jak maly kluk, zda se ze akademicke zvaneni na praxi nestaci.
V diskuzi je celkem příspěvků.