Zatím poslední velká novela zákona o dani z přidané hodnoty přinesla od letošního 1. dubna řadu důležitých změn s důležitým praktickým dopadem: například dílčí změny u opravných daňových dokladů, zavedení úpravy odpočtu daně pro významné opravy nemovité věci nebo přiznávání daně u dodání zboží s montáží neusazenou osobou.
Novela ruší i možnost zaokrouhlení daně na celé koruny. Kvůli šestiměsíčnímu přechodnému období začala být tato změna aktuální od října a v posledních dnech vzbudila poměrně silné diskuze. Jsou poněkud směšné, protože jde o dopady v řádech haléřů, přesto je vhodné problematiku objasnit.
Zaokrouhlení daně na celé koruny
Problémy se zaokrouhlováním se řešily už v souvislosti se zrušením deseti- a dvacetihaléřů v roce 2003 a padesátihaléřů v roce 2008. Zákon to do 31. března 2019 poměrně významně kompenzoval tím, že umožňoval daň vypočtenou ze základu daně (například daň 52,50 Kč vypočtenou sazbou 21 % ze základu daně 250 Kč) zaokrouhlit na celé koruny (v uvedeném příkladu na 53 Kč).
Pokud tedy plátce daně má ceny za jednotlivé položky stanoveny v celých korunách a využíval možnosti zaokrouhlit daň na celé koruny, tak i celková částka k úhradě (tedy částka včetně daně) vycházela na celé koruny a nebylo třeba zaokrouhlovací rozdíly řešit.
Na druhou stranu však úprava účinná do 31. března 2019 umožňovala několik způsobů výpočtu, které vedly k rozdílným výsledkům – a všechny byly správné. Zaokrouhlování totiž nebylo povinné, záleželo na rozhodnutí plátce daně.
Jestliže plátce poskytl za dané období jednotlivě 400 plnění se základem daně 250 Kč a daň zaokrouhloval na 53 Kč, tak v úhrnu základ daně činil 100 000 Kč a daň 21 200 Kč (53 x 400). Jestliže však daň nezaokrouhloval a nechal na 52,50 Kč, tak ze stejného celkového základu 100 000 Kč činila daň 21 000 Kč. Oba výsledky přitom byly správné.
Podle nové úpravy už nelze daň zaokrouhlovat na celé koruny, takže tento rozdíl nemůže vznikat a celková částka daně bude vždy 52,50 Kč x 400, tedy 21 000 Kč.
Výpočet DPH „shora“ z částky včetně daně
Dalším důvodem, který mohl vést k rozdílnému výsledku, byl způsob výpočtu DPH z celkové částky včetně daně.
Podle úpravy účinné do konce března 2019 se k výpočtu daně používaly příslušné koeficienty zaokrouhlené na čtyři desetinná místa. Například pro základní sazbu daně 21 % koeficient činil 0,1736. Jestliže například cena včetně daně činila 121 007 Kč, tak daň vypočtená z této částky činila 21 007 Kč a základ daně 100 000 Kč. Naproti tomu daň vypočtená ze základu daně 100 000 Kč činila 21 000 Kč.
Nová úprava přinesla při výpočtu DPH z částky včetně daně v uvedeném případě následující postup: Daň se vypočte jako 121 000 – 121 000/1,21 = 21 000 Kč, základ daně se vypočte jako 121 000 – 21 000 = 100 000 Kč. Výsledek je tedy stejný, jako kdyby se daň počítala jako 21 % ze základu daně 121 000 Kč.
Končí možnost několika správných výsledků
Podle úpravy účinné do konce letošního března se tedy mohlo stát, že plátce v daňovém přiznání k DPH na řádku 1 vykázal základ daně 100 000 Kč a k tomu mohl vykázat správnou částku daně:
- 21 000 Kč (pokud se například jednalo o 400 dodávek po 250 Kč bez daně a plátce nezaokrouhloval na celé koruny, nebo o úplatu 121 000 Kč a plátce počítal daň ze základu 100 000 Kč),
- 21 007 Kč (pokud například plátce přijal 121 000 Kč a daň počítal shora pomocí koeficientu 0,1736),
- 21 200 Kč (pokud se jednalo o 400 dodávek po 250 Kč bez daně a plátce zaokrouhloval na celé koruny).
Pokud na řádek 1 přiznání DPH (obdobně funguje i řádek 40 pro odpočet daně v základní sazbě) uvedete například základ daně 100 000 Kč a daň 20 999 Kč nebo 21 001 Kč (tedy třeba jednom korunovou odchylku), tak aplikace pro podání daňových přiznání EPO hlásí propustnou chybu s tím, že přesně vypočtená částka daně je 21 000 Kč. Podle úpravy do konce letošního března bylo uvedené hlášení o „nepřesně“ uvedené částce zavádějící, podle současné úpravy již ovšem toto hlášení doopravdy signalizuje nějaký problém v uplatnění DPH.
V přiznání se uvedený problém projevuje pouze u základní (21%) sazby, protože na řádcích pro sníženou sazbu může být uplatněna jak 10%, tak 15%. Pokud ovšem plátce poskytuje či přijímá pouze plnění v jedné z uvedených snížených sazeb daně, tak platí to samé jako pro základní sazbu daně.
Obdobně by podle nové úpravy mělo platit, že částky daně vykazované v částech A.4, resp. B.2 kontrolního hlášení (a tam i pro snížené sazby daně) by měly přesně odpovídat vykázanému základu daně. Zatím je v aplikaci EPO pro kontrolu výpočtu daně z příslušného základu nastavena poměrně velká tolerance, ale nelze vyloučit, že s ohledem na novou úpravu bude Finanční správa tuto toleranci zmenšovat.
Zaokrouhlení celkové částky k úhradě
Pokud jde o zaokrouhlování celkové částky k úhradě, tak novela od letošního dubna přinesla jedinou změnu. Týká se úhrad v hotovosti. Důležité je, že zaokrouhlování celkové částky k úhradě nic nemění na výše uvedených závěrech. Ať jej plátce do základu daně promítne či nikoliv, stále musí daň odpovídat základu daně – pouze bude základ daně a příslušná daň o nějaký haléř vyšší nebo nižší.
Základním principem DPH je, že se odvádí z úplaty obdržené za dané zdanitelné plnění. Proto například v roce 2011 došlo k přehodnocení přístupu k uplatnění daně u skont a bonusů – pokud třeba dodavatel poskytne zákazníkovi dodatečně množstevní bonus, je to důvod pro opravu základu daně, protože se snížila úplata obdržená za uvedené plnění.
Pokud tedy plátci náleží za zdanitelné plnění se základem daně 101 Kč úhrada včetně daně 21 % v celkové částce 122,21 Kč a příslušný doklad je uhrazen v hotovosti v částce 122 Kč, tak by podle obecných pravidel měl plátce daně promítnout příslušné zaokrouhlení do celkového základu daně a celkové částky daně. Tento postup je pochopitelně nepraktický a podle nové úpravy si plátce již nemůže pomoci tím, že zaokrouhlí daň na celé koruny (v daném případě na 21 Kč). Proto novela od letoška stanovuje výjimku z obecného pravidla, podle kterého je pro výši daňové povinnosti rozhodující celková úhrada, a pro platby v hotovosti vyjímá příslušné zaokrouhlení z předmětu daně.
Předkladatel zákona (a následně ani zákonodárce) si však zřejmě neuvědomil, že v praxi se zaokrouhlují celkové částky k úhradě i při bezhotovostním platebním styku. Pro tento případ žádné pravidlo vyjímající zaokrouhlení ze základu daně nestanovil. Proto je jediný teoreticky správný závěr ten, že při bezhotovostních platbách má být zaokrouhlení správně promítnuto do celkového základu daně a výše daně. Mimochodem to tak bylo teoreticky správně i podle staré úpravy (hovoříme o zaokrouhlení celkové částky k úhradě, nikoli o zaokrouhlení částky daně).
Jestliže pro zaokrouhlení při bezhotovostních platbách zákon nestanovuje žádné pravidlo, mělo by být toto zaokrouhlení do celkového základu daně a výše daně promítnuto. Nicméně Finanční správa ve svém vyjádření uvádí, že i při bezhotovostních úhradách má zůstat zaokrouhlení mimo základ daně.
Pochopitelně lze přivítat, že stát nehodlá zpochybňovat postup těch plátců, kteří zaokrouhlení celkové částky k úhradě do základu daně a výše daně nepromítají.
Na druhou stranu uvedené vyjádření zpochybňuje formálně správný postup, kdy je zaokrouhlení do základu daně promítnuto. Plátci, kteří takto postupují (a třeba i postupovali podle úpravy účinné do konce března), se však nemusí obávat toho, že by svůj postup neobhájili. Naopak vyjádření Finanční správy je vnitřně rozporné – vyloučení ze základu daně při hotovostních úhradách zákon nemůže mít jiný důvod než ten, že jde o výjimku z obecného pravidla (proč jinak by byla tato úprava do zákona vložena) a její analogické použití na zaokrouhlení v jiných případech nemá žádné opodstatnění.
Sečteno a podtrženo
Pokud tedy plátce provádí zaokrouhlení na haléře a také celkovou částku k úhradě požaduje v haléřích, je jeho postup (stejně jako podle staré úpravy) naprosto nezpochybnitelný. Pokud je takový doklad uhrazen v hotovosti, tak se zaokrouhlení do DPH nijak nepromítá – protože je od 1. dubna toto zaokrouhlení výslovně vyjmuto ze základu daně.
Pokud plátce zaokrouhluje na celé koruny celkovou částku k úhradě, tak by (stejně jako před 1. dubnem) měl toto zaokrouhlení promítnout do základu daně a pokud tak neučiní, může se odvolat na vyjádření Finanční správy.
U přijatých plnění se plátcům nepochybně sejdou doklady s různým způsobem zaokrouhlení. Ani v případě, že by finanční úřad chtěl doměřovat daň (ať uplatněnou či neuplatněnou) ze zaokrouhlení, tak by se tento doměrek vždy týkal jen daně ze zaokrouhlení. Pokud by byl například z konkrétního dokladu uplatněn odpočet daně 50 000,04 Kč a úřad by byl názoru, že správná částka je jen 50 000 Kč, tak by mohl doměřit jen ty čtyři haléře a nikoli správných 50 000 Kč. Z hlediska finančního dopadu jsou proto uvedené diskuze bezpředmětné.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 10. 2019 12:20, L.
Cílem těchhle neustálých změn není nějaké vylepšení systému, ale odradit ty drobné živnostníky, kteří to ještě nevzdali. Buď změnami, nebo tím, že nějakou přehlédnou a udělají nechtěnou drobnou chybu, za kterou jim bude moci FÚ udělit tučnou pokutu.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.