Jestli ještě těsně před koncem loňského roku platilo, že DPH je zdrojem všeobecné nejistoty (která nás přichází draho), na začátku letošního roku platí, že je DPH zdrojem několika nepříjemných jistot (které nás přicházejí draho). Všeobecné zdražování, které s sebou zvýšení daně z přidané hodnoty přináší, nezažíváme poprvé. A nezažívá ho poprvé ani ministr financí Kalousek a jeho kolegové z vládního kabinetu. Když se DPH zvyšovala posledně, skončila celá akce jistým zklamáním. Do státní kasy totiž nepřiteklo zdaleka tolik, kolik se čekalo. Potvrdilo se tak, co mnozí věděli předem: prosté zvyšování daní nic neřeší. Jde hlavně o to přimět lidi, aby daně platili.
A tak jsme si letos dali repete: tentokrát se však také řádně zapracovalo na tom, jak z lidí a jejich firem daně dostat. Od února by se měla začít plnit černá listina hříšníků – neplatičů DPH. Nebude ovšem zdaleka sloužit jen jako pranýř nebo koutek hanby. Umístěním na blacklist dají hříšníkovi berní úředníci v podstatě polibek smrti. Pro poctivé podnikatele, kteří daně platí řádně, pak bude černá listina cenným informačním kanálem – který jim může zachránit zadek. A který jim taky přidělá spoustu práce a starostí.
Černá listina a statut „nespolehlivého plátce“ se propojí se systémem ručení, podle kterého za nespolehlivého plátce přebírá odpovědnost za placení daně jeho obchodní partner. Podle předběžných odhadů by na blacklist mělo zamířit zhruba dvacet osm tisíc subjektů.
Čištění trhu
Podle ministerstva financí se tak všechno zjednoduší: podnikatel, který obchoduje s firmou, která je na černé listině, ví, do čeho jde – reálně hrozí, že bude muset její dluhy na DPH platit z vlastní kapsy. Pokud naopak uzavře obchod s firmou, která na blacklistu v daný okamžik není, za její případné dluhy na DPH zodpovědný nebude.
Na přesné noty Generálního finančního ředitelství čekali čeští podnikatelé dlouho. Dostali je teprve nedávno – spolu s návodem, jak se trestu za cizí dluhy na daních vyhnout.
S cejchem nespolehlivého plátce musí počítat každý, kdo dluží na DPH za tři měsíce a déle víc než deset milionů korun. Totéž platí pro firmu, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň ve výši pěti set tisíc korun a více. A na seznamu skončí také každý podnik podezřelý z účasti na podvodu.
Obavy z pranýře naopak nemusí mít firmy, které se například o týden zpozdí s daňovým přiznáním nebo daň nezaplatí včas kvůli druhotné platební neschopnosti. Veřejný lynč by neměl hrozit ani podnikatelům, kterým byla DPH vyměřena, ale kteří se odvolávají na doložitelnou nejasnost ve výkladu daňových předpisů.
Jakmile jednou cejch neplatiče dostanete, jen tak vám ho nikdo neodpáře. Odvolání proti zápisu na černé listině musíte podat do patnácti dnů. Jinak můžete na výmaz pomýšlet nejdřív po roce „slušného chování“. Slušní můžeme být jak Mirkové Dušíni, ale po roce bez jediného obchodu půjde náš byznys dávno do kopru, říkáte si? Ano. Vyčištění trhu je jedním z cílů, které si ministerstvo financí vytyčilo. Miroslav Kalousek avizoval, že „tentokrát se nejedná o žádnou nápravu nepoctivých, ale rovnou o jejich ekonomickou likvidaci“.
Dvě cesty: příjemná ani jedna
Každá firma bude muset v registru hlídat, jestli se u některého z jejích dodavatelů v kolonce „nespolehlivý plátce“ neobjeví: ANO. V případě, že objeví, měla by zbystřit všechny smysly – a počítat s rizikem, že bude muset platit cizí dluhy.
Jako bonus nabídlo Generální finanční ředitelství podnikatelům k instruktáži o černé listině také návod, jak si počínat, aby na nespolehlivost svého obchodního partnera nedopláceli (a to doslova). „Nastavte smlouvy tak, že daň za dodavatele odvedete sami přímo finančnímu úřadu. A cenu snižte o daň,“ radí úředníci.
Firmám, které mají stovky, nebo dokonce tisíce dodavatelů, přibude setsakramentsky práce: ať už si zvolí cestu preventivních kontrol na černé listině, nebo preventivní opatření vepsané do smlouvy. Stát tak na poctivé podnikatele přehazuje horký brambor, předává jim černého Petra, kterého nechce držet na ruce, a plně na ně přenáší vlastní odpovědnost, které nedokáže dostát. Podnikatelé se shodují, že nové opatření vnese do obchodních vztahů zmatek, podnítí nedůvěru (která obvykle ruku v ruce s prosperitou nekráčí) a spoustu soudních tahanic.
Většina plátců DPH také zatím nesplnila novou povinnost: sdělit správci daně do konce února čísla všech svých bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost a vybrat z nich ty, které se uveřejní v registru plátců DPH. Účty se začnou zveřejňovat od prvního dubna. Od téhož dne budou muset podnikatelé svým dodavatelům úhrady směřovat výhradně na účty uveřejněné v registru. Jakmile pošlou peníze na jiný účet, automaticky se stávají ručiteli za dodavatelův odvod DPH.
Přísnost zkrátka musí být. Daně se vybírat musí. Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. Když to nezaplatí jeden, zaplatí to druhý. Když to nezařídí stát, zařídí to podnikatelé. A jestli to je celé velká bota, je to velká bota.
Co si o černé listině neplatičů DPH a ručení „všech za všechny“ myslíte vy? Své názory pište do diskuse. A nezapomeňte nám nechat kontakt – nejzajímavější nebo nejtrefnější příspěvek odměníme knížkou od Grady.
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno