Na začátku všeho byla ukradená občanka a násilnický manžel-alkoholik, před kterým paní Jaroslava musela i se dvěma dětmi prchnout. Ze strachu z muže, který jí vyhrožoval dokonce zabitím, si v bytě, který získala do osobního vlastnictví, nepřihlásila trvalé bydliště.
Právě to se jí ale stalo osudným. Na její ukradený občanský průkaz kdosi nasekal pokuty, které po paní Čihákové začal Dopravní podnik hlavního města Prahy vymáhat. Ve chvíli, kdy se o černých jízdách spáchaných na svou občanku dozvěděla, bylo už na řešení a vysvětlování (alespoň podle podniku) pozdě. Čtyři pokuty, které ještě nebyly předány k exekuci, sice po předložení dokladu o odcizení občanky okamžitě stornoval, dalších jednačtyřicet pokut už ovšem vymáhal exekutor. Celková částka se vyšplhala k šesti stům padesáti tisícům – nejméně 95 procent z toho jsou náklady na exekutora a advokáta dopravního podniku.
Když příběh paní Čihákové proběhl médii, nabídla jí bezplatnou pomoc advokátní kancelář Adam Batuna Legal. „Advokátní kancelář se o mě stará ‚jak o vlastní‘. Je neuvěřitelné, že se někdo v dnešní době snaží bezplatně pomoci a věnuje tomu tolik úsilí a času,“ říká paní Jaroslava. Vedle advokátní kanceláře se však ozývali i další.
Máte pocit, že dopravnímu podniku reálně hrozí bankrot?
Ano. Hospodaření dopravního podniku je rok od roku horší. Zatímco v soukromém sektoru mají podnikatelé tendenci více vydělávat, u firem hospodařících s veřejnými prostředky je obrovským úspěchem už setrvání na svém. Ale ani to management podniku nedokázal. Právě naopak.
Exkluzivní rozhovor o pražském dopravním podniku a jeho hospodaření poskytl serveru Peníze.cz Tomáš Hudeček, odborník na veřejnou dopravu a opoziční pražský radní. Než rozhovor vyšel (a nedali jsme ho odležet, naopak) byl už radním koaličním. Třeba bude případ z tohoto článku jednou z prvních vlaštovek změn.
Nebo taky ne...
►Tomáš Hudeček o pražském dopravním podniku: Takové náhody se v životě běžně nestávají
Záhy po uveřejnění článku na Peníze.cz se na naši redakci obrátil Petr Cibulka z Informačního institutu. „Chtěl bych Vás požádat z pověření Kanceláře primátora Magistrátu hl. města Prahy o kontakt na paní Jaroslavu Čihákovou, a to za účelem řešení této neblahé situace,“ napsal šéfredaktorovi Peníze.cz s tím, že primátorovi Svobodovi poskytuje externí poradenství. „Skutečně mě kontaktoval, říkal, že by se se mnou pan primátor rád sešel co nejdříve. Poslala jsem mu všechny doklady, které požadoval. Pak už se ale neozval. Později napsal, že mají podobných případů víc a že se ozve, až je zpracují. Připadalo mi, že jakmile jsem řekla, že bych chtěla, aby se schůzky zúčastnil i můj právník, zájem pana Cibulky ochabnul,“ líčí Jaroslava. Petr Cibulka už se paní Jaroslavě ani naší redakci neozval. Když jsme ho nyní žádali o vysvětlení, na naše otázky nereagoval.
Do případu se však mezitím naplno opřel advokát Adam Batuna. „Paní Čiháková se sama začala proti exekucím bránit, jak uměla, hned jak se o nich v roce 2010 dozvěděla. K právní pomoci nám ale věc dala až po zhruba 18 měsících. Kdyby se na nás obrátila hned, věc mohla být vyřešena se stoprocentním úspěchem. Běh času byl pro paní Čihákovou tím největším nepřítelem,“ říká doktor Batuna. Paní Čiháková advokáta poprosila, aby právně učinil cokoli, co by mělo alespoň minimální šanci na úspěch – i s vědomím, že se to nemusí podařit a její náklady se mohou ještě zvýšit. „S ohledem na běh lhůt a předchozí obranu paní Čihákové jsme zvolili jediné účinné, byť i rizikové řešení – podání žaloby pro zmatečnost,“ vykládá advokát. V předmětné věci tedy bylo podáno 41 žalob pro zmatečnost, v rámci kterých advokát vždy požádal o odklad vykonatelnosti předešlého rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2.
Soud ovšem vyměřil paní Čihákové za každou žalobu soudní poplatek ve výši pět tisíc korun – celkem tedy dvě stě pět tisíc. „Taková suma je pro mě naprosto nepředstavitelná. Ke všemu jsem ještě přišla o práci. Místy už propadám zoufalství,“ komentuje paní Jaroslava. Advokát proto jménem paní Čihákové požádal o osvobození od soudních poplatků s ohledem na její tíživou finanční situaci. „Obvodní soud pro Prahu 2, tedy ten samý soud, který paní Čihákovou 41krát nezákonně odsoudil a 41krát porušil pravidla při ustanovování opatrovníků, žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků nevyhověl,“ uvádí právník Adam Batuna.
Soud tvrdí, že v předmětné věci jde o bezúspěšné uplatňování práva – paní Čiháková se podle soudu dozvěděla o napadaném rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 již v rámci exekučního řízení v roce 2010, a měla tedy žaloby pro zmatečnost podat již tehdy. Na to má ovšem paní Čiháková i její právník jednoznačnou odpověď. „V roce 2010 se paní Čiháková sama odvolávala proti exekucím, protože vůbec nevěděla, o co se jedná. Žádný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 neviděla ani neměla žádné povědomí o obsahu žádného rozsudku,“ vysvětluje advokát Batuna. Paní Čiháková se podle něj fyzicky dozvěděla o napadaném rozsudku až při nahlédnutí do spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 v listopadu 2011. „Bezprostředně po nahlédnutí byly podány žaloby pro zmatečnost,“ říká advokát. Právě to je pilířem jeho argumentace. Odvolá se přitom na dva starší nálezy Ústavního soudu, které se týkaly podobných případů.
Nález sp. zn. I. ÚS 264/06 – „V tomto případě dal Ústavní soud za pravdu stěžovatelce, která tvrdila, že o obsahu rozsudku se dozvěděla až nahlédnutím do exekučního spisu,“ upozorňuje advokát Adam Batuna.
Nález sp. zn. III. ÚS 1400/09 – „V tomto případě bylo prvým skutečně prokazatelným termínem, ve kterém se stěžovatel o uvedeném rozsudku dozvěděl, datum, kdy právní zástupce stěžovatele nahlédl do soudního spisu. Před výše zmíněným datem si stěžovatel a právní zástupce stěžovatele převzali usnesení, na základě kterého byla proti stěžovateli vedena exekuce na jeho majetek, z čehož vyplývá, že i v této věci měl stěžovatel povědomí o existenci napadaného rozsudku v rámci exekučního řízení, ale i přes tuto skutečnost Ústavní soud posuzoval dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti dle okamžiku od nahlédnutí do soudního spisu, to znamená od okamžiku seznámení se s jeho skutečným obsahem. V předmětném řízení se jednalo o téměř totožnou věc jako u žalované, tedy ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu. Důvodem ústavní stížnosti byla skutečnost, že stěžovateli byl ustanoven opatrovník a se stěžovatelem nebylo jednáno. Z důvodu ustanovení opatrovníka nebylo předmětné rozhodnutí stěžovateli nikdy doručeno a nemohl vyčerpat všechny prostředky poskytnuté zákonem k ochraně práv, proto vzal Ústavní soud, co se týče lhůty k podání ústavní stížnosti, v úvahu den kdy se stěžovatel o uvedeném rozsudku dozvěděl, tedy den, kdy nahlédl do soudního spisu,“ popisuje Adam Batuna.
„S odkazem na uvedené nálezy Ústavního soudu jsme toho názoru, že lhůtu k podání žaloby pro zmatečnost nelze počítat od okamžiku, kdy paní Čiháková podala sama odvolání proti exekuci, ale od okamžiku kdy se seznámila s textem odsuzujících rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 2,“ uvádí právník Adam Batuna. Pokud s tímto vysvětlením neuspěje u soudů nižší instance, je odhodlán případ dovést až k Ústavnímu soudu.
Jiskřička naděje však svítá i na možné mimosoudní vyřešení celé záležitosti. Kauza totiž spadá ještě do období starého vedení pražského dopravního podniku, jehož skandály se propírají dodnes. Nové vedení podniku se vůči dřívějšímu vedení a jeho aférám snaží vymezovat. Advokáta paní Čihákové proto nedávno kontaktovalo nové vedení firmy s tím, že by chtěli o celé věci znovu jednat. Na naši redakci se pak minulý týden obrátil se zájmem o případ zastupitel pražského magistrátu za TOP 09 a zároveň člen dozorčí rady dopravního podniku Michal Štěpán. Arogantní vedení dopravního podniku podle něj na konci loňského roku skončilo. „My se snažíme sporům předcházet a problémy řešit dohodou. V tomto případě se asi jedná o letitý spor, jehož řešení bude asi obtížné, nicméně se o to můžeme pokusit, nebo alespoň vyloučit, aby se podobné spory mohly opakovat,“ uvedl zastupitel.
Advokát paní Čihákové Adam Batuna se minulý čtvrtek sešel s tiskovou mluvčí pražského dopravního podniku. „Přišla s tím, že zatím sonduje, co může ve věci udělat,“ popisuje právník. Zřejmě jediné efektivní řešení je následující: Dopravní podnik podá návrhy na zastavení exekucí. Dopravní podnik přemluví svého advokáta JUDr. Tomáše Sokola a exekutora JUDr. Juraje Podkonického, ať se vzdají svých nároků na odměnu a náhradu nákladů, protože právě jejich nároky tvoří zhruba 95 procent částky žádané po paní Čihákové: samotný nárok dopravního podniku na proplacení pokut a poplatků za černé jízdy je v podstatě zanedbatelný – a podnik se tohoto nároku na zaplacení pokut a poplatků za černé jízdy, které paní Čiháková neabsolvovala, vzdá.
„Celá kauza stala za minulého vedení. S celým případem jsem se podrobně obeznámila a momentálně se snažím zjistit, co můžeme v té věci podniknout. Mějte prosím trpělivost, čekám na vyjádření našeho právního oddělení,“ sdělila nám mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy Tereza M. Krásenská.
Případ paní Čihákové pro vás budeme dál sledovat.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 7. 2012 0:40, Já
Sokol a Podkonický aby se vzdali svých peněz? Cha!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 7. 2012 10:49, A ještě se dopustila přestupku :D
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) ...
b) ...
c) nepožádá o vydání nového OP do 15 pracovních dnů v případech:
- po skončení platnosti OP dle datumu v OP vyznačeném, při ohlášení ztráty, odcizení, poškození, zničení
- po rozhodnutí o skončení platnosti OP z důvodu neoprávněně provedených změn, nesprávných údajů,
podstatné změně podoby držitele OP
- po obdržení oddacího listu nebo dokladu o partnerství
- po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, zrušení partnerství, neexistenci manželství,
nevzniku partnerství, o prohlášení manželství nebo partnerství za neplatné, o prohlášení manžela nebo
partnera za mrtvého, o změně jména, příjmení, přidělení nového rodného čísla,o omezení způsobilosti
k právním úkonům, o uložení trestu zákazu pobytu
- po obdržení úmrtního listu manžela nebo partnera
- po ohlášení změny trvalého pobytu,nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o trv. Pobytu
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.