Auditorská firma KPMG minulý týden představila žebříček spokojenosti podniků s daňovým systémem v Evropě. Výsledek České republiky je dost tristní – 25. místo. Hůř dopadlo jen Rumunsko a Řecko. Hlavní příčinou tohoto nelichotivého umístění je velká složitost a nepřehlednost českého daňového systému. A ukazuje se, že jednoduší daně jsou lepší než jen nižší daně.
Pokud se podíváme na vývoj domácího daňového systému, nelze se výsledkům ankety vůbec divit. Zákon o dani z příjmu (586/1992 Sb.) za patnáct let své existence poněkud nabobtnal. Na začátku měl zákon necelých čtrnáct tisíc slov, dnes jich má už 81 tisíc, téměř šestinásobek původního stavu. Ovšem hlavní problém není jenom nárůst složitosti systému, ale živelnost změn. Základní kámen daňové soustavy, kterým je zákon o daních z příjmů, prošel neuvěřitelným počtem novelizací – 93. To je asi 6,2 novelizací za rok.
Navíc řada změn se dělá na poslední chvíli velmi horkou jehlou, čemuž také odpovídá i kvalita navrhovaných úprav. Výsledkem je daňový systém, kterému nerozumí nikdo, ani poplatnicí, ani daňový poradci a často ani ministerstvo financí nedokáže bezpečně říct, co všechno přinese některá z nových úprav.
České vlády v posledních letech několikrát snižovaly sazby u přímých daní. Což je určitě chvályhodný krok, ovšem to, co firmy a občany tíží nejvíce, zatím žádná vláda neodstranila. Spíše naopak. A to navzdory tomu, že české firmy a podnikatelé opakovaně volají spíše po zjednodušení systému než po za každou cenu nižších sazbách.
Největší výhodou zavedení rovné daně na Slovensku či v Pobaltí nebyla jen jedna sazba, ale celková jednoduchost systému jako celku. Pokud se totiž sníží počet výjimek, může vláda při nižší sazbě vybrat i stejné množství peněz jako ve složitějším systému, který ale vyžaduje vyšší sazbu.
V Českou jsme se v otázce rovné daně bohužel vydali „rumunskou“ cestou. V Rumunsku před třemi roky po vzoru právě zmíněného Slovenska a Pobaltí zavedli rovnou daň, ale bohužel jen tak, že několik pásem pouze nahradila jedna sazba, ale vypočet daňového základu zůstal víceméně beze změny.
Jednoduší systém přináší nižší vedlejší náklady spojené s odváděním daní a úspory jsou jak finanční, tak časové. Estonský premiér se před dvěma roky v Praze chlubil, že vyplnění daňového přiznání po internetu v jeho zemi netrvá více jak 45 minut. To je pro českého poplatníka, který nad daňovým přiznáním stráví několik březnových dnů a večerů jako hudba z Marsu.
Průhledný a stabilní daňový systém doplněný o nízké sazby je ten nejlepší daňový systém. Tyto vlastnosti oceňují i samotní daňoví poplatnicí. Proto ne náhodou se ve zmíněném průzkumu KPMG na předních místech umístnil Kypr, Irsko, Švýcarsko, Malta a Estonsko. Vysoko, na 8. místě, skončilo, pro zajímavost, Slovensko.
Autor je hlavní ekonom Atlantik FT.
Čemu byste dali přednost? Jednoduššímu daňovému systému nebo jen nižším daním?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 1. 2008 11:39, Jaromír Adámek
Neslibovala ODS přiznání daně na jednu A5ku? Tak proč jsem zase musel dát vyplnit papíry účetnímu? :) Asi všechno nemůže být hned, hlavní je stejně její výše, a ta je oproti minulému reku o hodně nižší, což oceňuji.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 1. 2008 1:18, Charly
Jednoznačně jednodušší daňový systém
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.