Daň z příjmů fyzických osob obecně

Podívejme se, z čeho všeho se daň z příjmů fyzických osob skládá, jaké příjmy musíme zdanit a jaké ne, a co to jsou takzvané odčitatelné položky a sleva na dani.
Aktuální daňové formuláře a články k daním za rok 2009 naleznete v novém daňovém speciálu

Daň z příjmů a daňové přiznání za rok 2009

Z čeho se platí

Srážková daň - zvláštní sazby daně
Některé příjmy se zdaňují každý zvlášť prostřednictví zvláštní sazby daně srážkou u zdroje. Daň tedy odvádí přímo ten, kdo příjem poskytuje.
10% sazbou jsou zdaňovány příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, pokud měsíčně nepřesáhnou částku 3 000 Kč u jednoho plátce.
15% sazbou se například daní dividendy či úroky z dluhopisů a směnek, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladových účtech, vkladních listech na jméno a běžných účtech, poměrná část výnosu penzijního připojištění se státním příspěvkem a poměrná část výnosu ze soukromého životního pojištění s výjimkou situace při zániku smlouvy o penzijním připojištění nebo soukromém životním pojištění, mzdy od vedlejšího zaměstnavatele, pokud hrubá mzda po odpočtu pojistného na SZ, ZP nepřesahuje 3 000 Kč za měsíc.
20% sazba se uplatňuje u výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování (pokud nejsou osvobozeny), dále u cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží (pokud nejsou osvobozeny).
25% sazba je použita u příjmů plynoucích fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného (opět snížené o státní příspěvek, resp. zaplacené pojistné).
Většina z nás platí daň ze mzdy, kterou dostává za odvedenou práci, ale to není jediný druh příjmu, z kterého se tato daň platí. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou následující příjmy:
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – jednoduše řečeno jsou to příjmy, které vzniknou na základě zaměstnaneckého vztahu, tj. plat a mzda. Funkčními požitky jsou potom odměny za vykonávání funkce jako je například starosta města, nebo členství v nějakém státním orgánu.
b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti – z podnikání jsou to příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Samostatně výdělečnou činností se potom rozumí například soustavný výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů – typickým příkladem jsou autorské honoráře, výkon jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních přepisů (např. zákon o advokacii, zákon o auditorech) a dále je to například činnost tlumočníka, znalce nebo správce konkursní podstaty.
c) příjmy z kapitálového majetku – nejčastější jsou v tomto případě podíly na zisku, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, nepřesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, stejně tak poměrná část výnosu z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo životního pojištění.
d) příjmy z pronájmu – jedná se o pronájem jak nemovitostí a bytů, tak i movitých věcí, pokud se nejedná o příležitostný pronájem.
e) ostatní příjmy – v této skupině jsou všechny příjmy, které nepatří do žádné z předchozích skupin, a to hlavně příjmy z příležitostných činností nebo příležitostných nájmů, příjmy z různých převodů, výhry v loteriích a sázkách. Nově jsou zde zahrnuty i příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů.

Z čeho se neplatí

Na první pohled by se mohlo zdát, že daň se platí z jakéhokoliv příjmu, ale není tomu tak.

Je velká skupina příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny. Některé z příjmů nepodléhající dani :
-příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci (platí se z nich ale daň dědická, či darovací),
-přijaté úvěry a půjčky,
-příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,
-příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.

Osvobozeny jsou od daně z příjmů například:
- příjmy z prodeje rodinného bytu či domu,
-příjmy z prodeje movitých věcí (motorová vozidla, lodě a letadla jsou osvobozena uplyne-li mezi nabytím a prodejem alespoň jeden rok,
-přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy,
-přijatá plnění z pojištění majetku a z pojištění odpovědnosti za škody,
- cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování (s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,
- příjmy sociálního charakteru – tj. dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpora, sociální zabezpečení, všeobecné zdravotní pojištění apod. a také odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů,
- stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy,
- výpomoci od zaměstnavatele (např. výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance),
- úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory a úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.

Kolik se platí

Teď už víme, z čeho se daň platí a z čeho ne. Ale to nejsložitější teprve přijde, a to samotný výpočet daně z příjmů. Celý výpočet stojí na tzv. základu daně, což je v podstatě rozdíl mezi příjmy fyzické osoby a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tento základ se ale ještě sníží o odčitatelné položky, jako jsou například:
- hodnota daru na veřejně prospěšné účely a dary politickým stranám a hnutím, pokud úhrnná hodnota darů za rok přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst maximálně 10 % ze základu daně,
- zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru (snížené o státní příspěvek), pokud dané úvěry použije poplatník na bytové potřeby,
- příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem snížené o 6 000 Kč. Maximálně však lze odečíst 12 000 Kč ročně,
- pojistné na soukromé životní pojištění (za daných podmínek).

Takto vypočtená daň se dále může snížit o tzv. slevu na dani, jsou to takové položky, které odečítáte až od výsledné daně. V tabulce najdete ty položky, které jsou nově zařazeny jako sleva na dani, ale dosud byly v "kolonce" položky odčitatelné od základu daně.

Přehled slev na dani a nezdanitelných částí základu daně
Položka Sleva na dani (v Kč) Dosavadní roční odpočet z nezdanitelné části základu daně
Poplatník 7 200 38 040
Druhý z manželů 4 200 21 720
Částečný invalidní důchodce 1 500 7 140
Plný invalidní důchodce 3 000 14 280
Držitel průkazu ZTP-P 9 600 50 040
Student 2 400 11 400

Sdílejte článek, než ho smažem

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.