Daň z příjmů fyzických osob obecně

Podívejme se, z čeho všeho se daň z příjmů fyzických osob skládá, jaké příjmy musíme zdanit a jaké ne, a co to jsou takzvané odčitatelné položky a sleva na dani.
Aktuální daňové formuláře a články k daním za rok 2009 naleznete v novém daňovém speciálu

Daň z příjmů a daňové přiznání za rok 2009

Z čeho se platí

Srážková daň - zvláštní sazby daně
Některé příjmy se zdaňují každý zvlášť prostřednictví zvláštní sazby daně srážkou u zdroje. Daň tedy odvádí přímo ten, kdo příjem poskytuje.
10% sazbou jsou zdaňovány příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, pokud měsíčně nepřesáhnou částku 3 000 Kč u jednoho plátce.
15% sazbou se například daní dividendy či úroky z dluhopisů a směnek, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladových účtech, vkladních listech na jméno a běžných účtech, poměrná část výnosu penzijního připojištění se státním příspěvkem a poměrná část výnosu ze soukromého životního pojištění s výjimkou situace při zániku smlouvy o penzijním připojištění nebo soukromém životním pojištění, mzdy od vedlejšího zaměstnavatele, pokud hrubá mzda po odpočtu pojistného na SZ, ZP nepřesahuje 3 000 Kč za měsíc.
20% sazba se uplatňuje u výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování (pokud nejsou osvobozeny), dále u cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží (pokud nejsou osvobozeny).
25% sazba je použita u příjmů plynoucích fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného (opět snížené o státní příspěvek, resp. zaplacené pojistné).
Většina z nás platí daň ze mzdy, kterou dostává za odvedenou práci, ale to není jediný druh příjmu, z kterého se tato daň platí. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou následující příjmy:
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – jednoduše řečeno jsou to příjmy, které vzniknou na základě zaměstnaneckého vztahu, tj. plat a mzda. Funkčními požitky jsou potom odměny za vykonávání funkce jako je například starosta města, nebo členství v nějakém státním orgánu.
b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti – z podnikání jsou to příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Samostatně výdělečnou činností se potom rozumí například soustavný výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů – typickým příkladem jsou autorské honoráře, výkon jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních přepisů (např. zákon o advokacii, zákon o auditorech) a dále je to například činnost tlumočníka, znalce nebo správce konkursní podstaty.
c) příjmy z kapitálového majetku – nejčastější jsou v tomto případě podíly na zisku, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, nepřesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, stejně tak poměrná část výnosu z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo životního pojištění.
d) příjmy z pronájmu – jedná se o pronájem jak nemovitostí a bytů, tak i movitých věcí, pokud se nejedná o příležitostný pronájem.
e) ostatní příjmy – v této skupině jsou všechny příjmy, které nepatří do žádné z předchozích skupin, a to hlavně příjmy z příležitostných činností nebo příležitostných nájmů, příjmy z různých převodů, výhry v loteriích a sázkách. Nově jsou zde zahrnuty i příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů.

Z čeho se neplatí

Na první pohled by se mohlo zdát, že daň se platí z jakéhokoliv příjmu, ale není tomu tak.

Je velká skupina příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny. Některé z příjmů nepodléhající dani :
-příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci (platí se z nich ale daň dědická, či darovací),
-přijaté úvěry a půjčky,
-příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,
-příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.

Osvobozeny jsou od daně z příjmů například:
- příjmy z prodeje rodinného bytu či domu,
-příjmy z prodeje movitých věcí (motorová vozidla, lodě a letadla jsou osvobozena uplyne-li mezi nabytím a prodejem alespoň jeden rok,
-přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy,
-přijatá plnění z pojištění majetku a z pojištění odpovědnosti za škody,
- cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování (s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,
- příjmy sociálního charakteru – tj. dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpora, sociální zabezpečení, všeobecné zdravotní pojištění apod. a také odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů,
- stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy,
- výpomoci od zaměstnavatele (např. výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance),
- úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory a úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.

Kolik se platí

Teď už víme, z čeho se daň platí a z čeho ne. Ale to nejsložitější teprve přijde, a to samotný výpočet daně z příjmů. Celý výpočet stojí na tzv. základu daně, což je v podstatě rozdíl mezi příjmy fyzické osoby a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tento základ se ale ještě sníží o odčitatelné položky, jako jsou například:
- hodnota daru na veřejně prospěšné účely a dary politickým stranám a hnutím, pokud úhrnná hodnota darů za rok přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst maximálně 10 % ze základu daně,
- zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru (snížené o státní příspěvek), pokud dané úvěry použije poplatník na bytové potřeby,
- příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem snížené o 6 000 Kč. Maximálně však lze odečíst 12 000 Kč ročně,
- pojistné na soukromé životní pojištění (za daných podmínek).

Takto vypočtená daň se dále může snížit o tzv. slevu na dani, jsou to takové položky, které odečítáte až od výsledné daně. V tabulce najdete ty položky, které jsou nově zařazeny jako sleva na dani, ale dosud byly v "kolonce" položky odčitatelné od základu daně.

Přehled slev na dani a nezdanitelných částí základu daně
Položka Sleva na dani (v Kč) Dosavadní roční odpočet z nezdanitelné části základu daně
Poplatník 7 200 38 040
Druhý z manželů 4 200 21 720
Částečný invalidní důchodce 1 500 7 140
Plný invalidní důchodce 3 000 14 280
Držitel průkazu ZTP-P 9 600 50 040
Student 2 400 11 400

Líbil se vám článek?

-5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

Chcete prodat svou nemovitost?

Nechte si zpracovat ZDARMA cenovou nabídku!

Stačit nám bude pár základních informací o vašem bytě nebo domě a kontakt.

Cenu zjistíte OBRATEM.

Mám zájem prodat:

Prodej bytuByt
Prodej domuDům
Prodej pozemkuPozemek
Ostatní prodej nemovitostiJiné
Zpět

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services
Nadílka

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.