Kde všude se dá na dani ušetřit, slýcháme od penzijních fondů i politiků často. Proto na prvním místě přinášíme méně populární stranu zdanění, totiž tu, kde máte odvodové povinnosti. Penzijní připojištění totiž ve skutečnosti od daně osvobozeno není. Pravdou však je, že řada daňových úlev se u penzijního připojištění také najde. Ty uvádíme níže.
Daňové povinnosti
Rozhodující pro výši a předmět zdanění je, jakou formu výplaty peněz zvolíte. Pokud se rozhodnete peníze čerpat prostřednictvím pravidelně vyplácené penze, podléhá zdanění jen ta část penze, která odpovídá výnosům. Týká se to výnosů z příspěvků placených účastníkem, zaměstnavatelem i ze státních příspěvků. Výnosy jsou zdaněny sazbou 15 %. Jde o analogický princip jako u zdanění příjmů nebo úroků. Podíl odpovídající výnosům se stanoví na základě průměrné délky života podle údajů ČSÚ.
Rozhodnete-li se vybrat veškeré svoje peníze formou jednorázového vyrovnání, budou do zdanitelné části započítány nejen veškeré výnosy, ale i příspěvky zaměstnavatele. Najednou neplatí, že příspěvky zaměstnavatele nejsou zdaněny. Zaměstnanec - klient penzijního fondu je v případě jednorázového vyrovnání musí zdanit. Sazba daně je v tomto případě rovněž 15 %. Zákonodárce tak demonstruje, že se mu jednorázová vyrovnání příliš nezamlouvají. Motivuje lidi, aby své peníze raději užívali pravidelně.
Předčasné ukončení se vypořádává pomocí odbytného. Že takto zaniká nárok na státní příspěvek a výnos z něj, jsme si už vysvětlili v článku Desatero zájemce o penzijní připojištění. Další postih ze strany státu za toto nerozumné chování však přichází v podobě další daně s vyšší sazbou. Daň platíte podobně jako u jednorázového vyrovnání z příspěvku zaměstnavatele a z veškerých výnosů. Sazba daně se v tomto případě zvyšuje na 25%.
Nejmenší zlo tak představuje první ze míněných variant. Na místě je ovšem vhodné objektivně přiznat, že v celém systému je logika. Uživatelé jsou motivováni k chování, které podporuje stabilitu penzijního připojištění. Nejlepší klient je totiž ten, který pravidelně spoří a následně pravidelně čerpá. Řád vymírání, který ve velkých číslech platí velmi přesně, zaručuje celému systému právě požadovanou stabilitu.
Daňové výhody
Daňové úlevy lze rozdělit do 3 kategorií podle toho, kdo onu výhodu přímo využívá, tedy kdo je od platby daně osvobozen. Jsou to:
-
Daňové úlevy zaměstnanců:
Od daně z příjmu jsou osvobozeny příspěvky zaměstnavatele poskytované zaměstnancům, a to až do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet srážek na sociální zabezpečení. Přeloženo do češtiny: to, co dostanete od zaměstnavatele, se nezdaňuje, pokud to nepřekročí uvedenou mez.
-
Daňové úlevy pro
všechny účastníky penzijního připojištěníDaňovou úlevou, která se týká kromě zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných, je možnost snížení daňového základu o
12 000 Kč ročně. Částka, kterou lze odečíst od zdaňovacího základu, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem poplatníkem daně na zdaňovací období, sníženému o 6 000 Kč. Tedy co zaplatíte v rozmezí 6 - 18 tisíc, to si můžete odečíst z daňového základu. Podrobně jsme se této problematice a jejímu zákonnému využití (nebo zneužití) věnovali v článku
Státem podporovaný vklad s více než 100% úrokem.
-
Daňové úlevy zaměstnavatelů
Zákon umožňuje zaměstnavatelům započítat příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců do nákladů, a tím si snížit daňový základ. Výše možného odpočtu je stanovena až do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet srážek na sociální zabezpečení. Ona 3% hranice je proto také nejčastějším stropem, který zaměstnavatelé v praxi svým zaměstnancům nabízejí.
Přispívat na penzijní připojištění tak zaměstnavatele nestojí zdaleka tolik, jako platit zaměstnancům přímo mzdy. Proto je ve firmách příspěvek na penzijní připojištění stále oblíbenějším zaměstnaneckým benefitem. Stát je na daňových úlevách štědrý, místy až moc. Důvod je nespíš ten, že penzijní připojištění se u nás stále ještě zabydluje, stabilizuje a nabírá klienty. Přestože penzijní reforma stále ještě čeká na odvážného politika nebo političku, uvědomují si alespoň někteří, že je jen otázkou času, kdy bude potřeba dalšího pilíře. Jedním z nich se stane právě soukromé spoření na penzi. Daňové úlevy tak přímo motivují k jeho vytvoření v jinak tržních podmínkách.
Co soudíte o daňovém přístupu státu k penzijnímu připojištění? Je podpora tohoto druhu spoření na místě? Je přiměřená, nedostatečná nebo nadměrná? Co říkáte na zdanění výplat z fondů?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 10. 2005 10:57, Grumpa
Způsobů, jak se zabezpečit pro stáří je mnohem víc, než jen důchodové přípojištění. V jeho případě spíš stát přiznává neschůdnost této cesty: Výhodné je jen z hlediska státního příspěvku, a ten je výhodný jen při úložkách řekněme 500-1000 Kč měsíčně. To zajišťuje "penzi" opět zhruba v této výši - za deset let, ale zhoršenou o inflaci. A i bez inflace by to bylo na důchod opravdu směšně málo.
Tím se "důchodové" pojištění stává jen další výhonou formou dlohodobého spoření - důchod ve stáří to rozhodně nevyřeší.
Přičteme-li navíc různá rizika, jako že z důvodu finanční nouze budete muset důchodové spoření ukončit, pak po ztrátě státního příspěvku a 25% procentním zdanění "odchodného" jste jen několik let výhodně úvěrovali penzijní fond.
V souvislosti se spořením do stáří bych se rozhlédl po dalších možnostech zhodnocování úspor. Rozčilovat se nad tím, že tato jedna konkrétní forma to definitivně neřeší je zbytečné plýtvání emocemi. Kašlete na stát a jeho sociální inženýry. Máte svoji hlavu, tak ji používejte. :o)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 10. 2005 11:24, jezevec
No ale vovovovotomtoje, ne?
Nebo snad si myslíte, že soukormí investoři zakládají penzijní fondy proto, aby někomu zhodnocovali úložky a vypláceli důchod? Nebolelo to moc, spadnout až z Marsu?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.