Zadarmo nejsou ani dotace. I když se třeba u Nové zelené úsporám administrativa už poněkolikáté zjednodušila, bez papírování to stejně nejde. Abyste dotace získali, musíte o ně nejdřív požádat a splnit podmínky. Třeba zateplit správným materiálem a ušetřit určitý objem tepla nebo postavit nízkoenergetický dům a instalovat v něm řízené větrání s rekuperací.
Dotace na zateplení i pro kutily
Naposledy se podmínky Nové zelené úsporám změnily loni na podzim. A z pohledu žadatelů přišel velký ústupek. Zatímco dřív si na výměnu oken nebo obložení domu izolací museli lidé najmout specializovanou firmu, od loňského října se počítají i práce provedené svépomocí. K podporovaným opatřením přibyla třeba instalace venkovní stínící techniky nebo příspěvek na stavbu nízkoenergetického domu (zatím byly podporované jen pasivní domy).
Nejvíce lidí má podle Ministerstva životního prostředí zájem právě o rekonstrukce rodinných domů – do těch spadá třeba výměna oken a dveří nebo zateplení fasády. I když jsou povolené práce svépomocí, musí na ně dohlídnout odborník. „V takovém případě budou domácnosti moci mezi způsobilé výdaje zahrnout faktury za materiál nebo zápůjčku nářadí i technický dozor,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Dotace na zateplení, výměnu oken a dveří může pokrýt až 50 procent způsobilých výdajů, strop je 550 tisíc korun. Konkrétní výše dotace se vypočítává z velikosti zateplované plochy. Čím více opatření vedoucích k úspoře energie provedete, tím vyšší částku získáte. Podle toho můžete na zateplení fasády získat příspěvek od 500 do 800 korun za metr čtvereční.
Peníze jsou i na soláry
Společně se zateplováním domů podporuje program Nová zelené úsporám i výstavbu zelené střechy, tady si můžete přijít na částku 500 korun za metr čtvereční. Když si pořídíte stínící techniku, třeba rolety, žaluzie nebo slunolamy, získáte příspěvek 500 až 1 000 korun na metr čtvereční stíněné plochy – vyšší částku dostanete, když půjde o inteligentní systémy s automatickým ovládáním.
„Vhodně zvolená technika má tepelně-izolační schopnosti, v zimním období zabraňuje únikům tepla a šetří náklady na vytápění, v létě naopak přispívá k tomu, aby se místnosti nepřehřívaly,“ vysvětlil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který program administruje.
Program podporuje také pořízení solárně-termických a fotovoltaických systémů, rekuperace (sytém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu) nebo lokálních topidel na tuhá paliva, třeba kamen na dřevo nebo na pelety. Také v tomto případě pokryjí dotace 50 procent způsobilých výdajů, strop je 350 tisíc korun.
O podporu si můžou říct také stavebníci. Nová zelená úsporám podporuje vedle pasivních domů i nízkoenergetické stavby, pokud využívají rekuperaci. „Od října nově přispíváme částkou 150 tisíc korun na stavbu nízkoenergetického domu s rekuperací, nadále zůstal příspěvek 300 tisíc korun na novostavbu v pasivním standardu nebo 450 tisíc korun, pokud majitelé novostavbu doplní o další systémy využívající obnovitelné zdroje energie, třeba instalují fotovoltaické panely,“ doplnil Richard Brabec.
Dotace Nová zelená úsporám vyřizuje Státní fond životního prostředí, který má pobočku v každém krajském městě. Dokumenty stačí zaslat elektronicky.
Dotace na nádrže i jímky
Státní fond životního prostředí má na starosti i další dotační program, který podporuje zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci dešťové vody pro splachování WC a zálivku nebo využívání přečištěné odpadní vody jako užitkové vody. Z dotace je možné financovat až 50 % nákladů.
Dotace je pak odstupňovaná podle složitosti systému. Domácnost, která si chce pořídit jednodušší zařízení na zachytávání dešťové vody pro zalévání zahrady, můžete získat až 20 tisíc korun plus 3 500 korun za každý kubík instalované nádrže. O 10 tisíc vyšší příspěvek pak můžou dostat domácnosti, které budou srážkovou vodu využívat také na splachování WC. O největší objem peněz si pak můžou říct domácnosti, které chtějí přečišťovat odpadní vodu. Až 60 tisíc dostanou ti, kteří budou zároveň využívat i srážkovou vodu, 40 tisíc ti, kteří budou využívat jen přečištěnou vodu.
Peníze čekají i na ty, kteří si chtějí přebudovat nefunkční jímku na nádrž na dešťovou vodu. Dotace můžou získat nejen lidé z rodinných domků, ale také z chalup nebo chat, pokud v nich trvale žijí. Také v tomto případě stačí žádost o dotace a potřebné dokumenty poslat elektronicky.
Kotlíkové dotace už potřetí
Letos v lednu vyhlásilo ministerstvo životního prostředí třetí vlnu kotlíkových dotací. Mezi kraje rozdělí 3,125 miliardy korun, o něž by si měly později říct domácnosti a vyměnit za ně až 30 tisíc starých kotlů. „Domácnosti, které stále ještě topí v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy, by neměly s výměnou otálet. Od září 2022 bude provoz těchto kotlů zcela zakázán,“ uvedl Richard Brabec. Podle ministra je třetí vlna dotací také poslední.
O peníze si musí zažádat nejdříve krajské úřady, které je pak rozdělí mezi žadatele. Spustit příjem žádostí kraje musí do října letošního roku. Podmínky zůstávají stejné jako v předchozích kolech, jen s tím rozdílem, že už nebudou podporované kotle na uhlí ani kotle spalující biomasu spolu s uhlím.
Z kotlíkových dotací je možné financovat kotel na biomasu s ručním i automatickým dávkováním paliva, tepelné čerpadlo nebo plynové kondenzační kotle. „Na jejich pořízení je možné získat dotaci až 127 500 korun. Mezi způsobilé výdaje lze zahrnout také náklady na novou otopnou soustavu nebo její rekonstrukci. Další příspěvek, až 20 tisíc korun, získají jako bonus ti žadatelé, kteří kotlíkové dotace zkombinují s programem Nová zelená úsporám,“ dodal Petr Valdman.
Dotace jsou odstupňované podle typu pořizovaného zdroje. Třeba na tepelné čerpadlo může žadatel získat maximálně 120 tisíc korun, na kotel na biomasu s ručním přikládáním 100 tisíc korun a na plynový kondenzační kotel 95 tisíc korun.
Lépe už nebude?
Rok 2019 by se mohl z hlediska dotací zapsat do povědomí lidí jako štědrý. A podle všeho v dohledné době už lépe nebude. „Příliv peněz nyní pravděpodobně vrcholí, protože často pocházejí z rozpočtu Evropské unie, jejíž další rozpočtové období po roce 2020 zřejmě bude pro bohatnoucí Českou republiku chudší. Takže případně využijme příležitost. Ale přitom dávejme pozor na dotační podmínky, abychom potom nebyli zklamaní, že nedostaneme proplacenou svoji investici,“ sdělil Petr Woff, analytik portálu KupníSíla.cz.
Sdílejte článek, než ho smažem