České domácnosti si svého dodavatele můžou svobodně vybrat už dobrých deset let. Loni změnilo obchodníka s elektřinou podle statistik Operátora trhu s energiemi (OTE ČR) přes 263 tisíc domácností a letos do konce června zatím přes 150 tisíc. Pochopitelně, s výběrem dodavatele, který nebyl přidělen vyšší mocí, roste i díl odpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Pokud si vyberete špatně nebo se necháte napálit podomním prodejcem, může se roztočit kolečko nepříjemností. Na druhou stranu – proč byste si měli vybrat špatně, nebo se dokonce nechat napálit?
Je škoda, že spotřebitelé líp neznají svoje možnosti, práva a samozřejmě také povinnosti. Byli by víc imunní. Dnes se podíváme na jeden z „argumentů“, který rádi používají velcí dodavatelé vůči těm malým: Jen si dejte pozor, aby nezkrachoval! Protože s krachem jsou starosti a co vy potom budete dělat? Zůstanete bez elektřiny nebo spadnete do černého odběru? To se možná nedoplatíte.
Je to jinak.
Skončily desítky firem. Jenže…
Aby obchodník s elektřinou nebo plynem, jinými slovy dodavatel energií, mohl vaší domácnosti prodávat například elektrický proud, musí mít licenci, kterou vydává Energetický regulační úřad (ERÚ). Jen loni bylo zrušeno 43 licencí pro obchod s elektřinou a 25 licencí pro obchod s plynem. Vypadá to jako velké číslo. Do statistiky se ale počítají i firmy, které licenci zrušily, protože se dodávání energie ve skutečnosti nevěnovaly, nebo firmy, které byly koupené jinou společností nebo s ní jinak splynuly. „Velká část těchto dodavatelů vůbec nedodávala energii maloodběratelům nebo jen velmi malému počtu,“ říká Alena Vitásková, nyní již bývalá předsedkyně ERÚ. Pokud se podíváme na firmy, které dodávaly koncovým zákazníkům (domácnostem) a počet jejich zákazníků se pohyboval ve stovkách, takových firem končilo za rok v řádu jednotek, nikoli desítek.
Posledním takovým případem, kterého si všimla média, byl loni na podzim krach společnosti Česká energie. Ta patřila podnikateli Ladislavu Drábovi a byla součástí skupiny CE Group. Dodavatel skončil proto, že dlouhodobě neplatil za služby distribuční soustavy společnosti ČEZ Distribuce, která je vlastníkem „drátů“. Za úpadkem České energie byl podle informací, které proběhly tiskem, krach Drábových plánů na stavbu plynového zásobníku na Vysočině. Sestra České energie, společnost GSCeP, která měla zásobník stavět, byla v konkurzu.
Společnost Česká energie prodávala elektřinu a zemní plyn 6500 zákazníkům. Když přišla o licenci distributora elektřiny a Operátor trhu s energiemi jí pozastavil činnost, ocitli se její zákazníci sice bez dodavatele, ale nikoli bez proudu. Převzal je dodavatel poslední instance, který je dán distribučním územím, v němž se odběrné místo zákazníka nachází. V elektroenergetice jím mohou být společnosti ČEZ Prodej, E.ON Energie a Pražská energetika, v plynárenství společnosti E.ON Energie, innogy Energie a Pražská plynárenská.
Záchranná síť
„Ochranné mechanismy jsou na energetickém trhu nastaveny tak, že je zákazník maximálně chráněný. I když se dodavatel dostane do potíží, nedojde k přerušení dodávky, zákazník si jen musí vybrat dodavatele nového, a postaráno je o něj i v mezičase,“ řekla někdejší předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Zákazníci můžou dodávku elektřiny nebo zemního plynu od dodavatele poslední instance využívat půl roku, ceny jsou dopředu určené Energetickým regulačním úřadem. Až po šesti měsících, pokud si člověk nesjedná řádného dodavatele (smlouvu pochopitelně může uzavřít i s firmou, která je jeho dodavatelem poslední instance), dostane se člověk „do neoprávněného odběru“. To už může být nepříjemné, protože neoprávněný odběr může vrcholit odstřižením od energií, náklady na opětovné připojení jsou pak v řádu tisícikorun.
„Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky je dodavatel poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi i provozovateli distribuční soustavy. Jakmile si zákazník v půlroční lhůtě najde nového řádného dodavatele, proběhne standardní změna dodavatele, která trvá deset pracovních dní,“ dodává Alena Vitásková. Změna dodavatele je také v tomto případě (stejně jako v jiných) zdarma, zákazníci se navíc nemusí obávat například pokuty za předčasně vypovězenou smlouvu a podobných lahůdek.
Jak vybírat dodavatele
Příklad zkrachovalé České energie ukazuje, že i když je společnost součástí větší skupiny firem (nebo to tak vypadá) a má ambiciózní investiční plány, nevypovídá to o její finanční stabilitě. Jako zákazník do vnitřních financí firem nevidíte, ale nahlédnutí do obchodního rejstříku vám může poodhalit vlastnické vazby a vyhnout se majitelům, kteří v energetice figurují dlouhodobě, ale zatím nepředvedli příliš pozitivní výsledky.
Zapátrejte po pověsti dodavatele a po referencích. Můžete se také podívat, jestli se firma hlásí k Etickému kodexu obchodníka. Důležité ale je, co vám nabídne, jaké má ceny, obchodní podmínky a smlouvy.
- Měli byste se zajímat, jestli smluvní podmínky nejsou vychýlené jednostranně ve prospěch dodavatele.
- Výhodnější bývají vždy smlouvy sjednané na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce. Tento typ smluv můžete kdykoli vypovědět.
- Pokud už se výměnou za opravdu výhodnější cenu upíšete dodavateli na rok nebo dva a uzavřete smlouvu na dobu určitou, měli byste předem vědět, do kdy smlouvu uzavíráte a jestli se automaticky prodlužuje. Nebo kdy ji nejpozději musíte vypovědět, abyste se vyhnuli případným sankcím.
- Seznamte se s pokutami nebo sankcemi, například za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou.
- Prohlédněte si web dodavatele a zjistěte si, jak s ním můžete komunikovat (bezplatná zákaznická linka začínající trojčíslím 800, kamenná pobočka, e-mail nebo on-line zákaznický portál).
- Prostudujte si aktuální ceník a spočítejte si, jestli s novým dodavatelem opravdu ušetříte.
Ačkoli případný krach dodavatele pro vás jako spotřebitele nemusí být příjemný, protože vás bude čekat hledání jiné společnosti, díky záchranným mechanismům vás pravděpodobně ohrozí jen minimálně. Nevýhodné smlouvy na dobu určitou s vysokými sankcemi, podpis smlouvy podomnímu prodejci mezi dveřmi nebo sankce schované za „dárek“ v podobě LED žárovek vám můžou život zkomplikovat mnohem víc. Bez energií nezůstanete, a když si během půl roku najdete nového obchodníka, nespadnete do černého odběru. To je fakt.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 8. 2017 9:17, Luky
Dodavatele měním a každoročně sleduji, ale že je to skoro bez rizika? Jak pro koho. Ten kdo elektřinou nebo plynem topí, může v případě krachu přijít o dost peněz a to tu vůbec nezmiňujete. Čekal bych na specializovaném webu lepší analýzu.
Můj příklad. Vyúčtování chodí vždy začátkem dubna, kdy se u nás provádí odečet. Platíme zálohy cca 3500 Kč. Přes léto spotřeba minimální, protože nejvíce se protopí v zimě. Pokud dodavatel zkrachuje, tak tam z logiky věci v podstatě vždy, kromě konce období máme velký přeplatek na zálohách. Pokud tedy nezkrachuje v únoru nebo březnu či dubnu tak bychom přišli o dost peněz... Pokud by zkrachoval třeba v listopadu před topnou sezónou, tak se aktuální přeplatek na zálohách může pochybovat kolem 17 000 Kč... Pokud by je díky insolvenci nevrátili, tak je sice hezké, že energie nám dodá dodavatel poslední instance, ale předpokládám, že nám ty zaplacené zálohy původnímu dodavateli nezapočítá a museli bychom to zaplatit znovu. A mimochodem ceny dodavatele poslední instance jsou spíš nevýhodné, takže tam bych dlouho s přechodem jinam neotálel...
Samozřejmě, že ten kdo má spotřebu rovnoměrnou celý rok a zálohy má nastavené tak, aby neměl přeplatky, tak o tolik peněz nepřijde, ale i tak tam může o nějakou částku ve výši třeba jedné zálohy přijít...
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.