Mladí lidé nemají při pořizování vlastního bydlení jednoduchou pozici nikde ve světě, obzvlášť pak v České republice. Protože průměrné platy začínajících pracovníků zdaleka nestačí na pořízení vlastního bytu, mají mladí lidé jen tři varianty: bydlet i nadále u rodičů, jít do pronájmu nebo si vzít hypotéku.
Právě hypotékou řeší své bydlení mnoho mladých rodin. O příjemnou variantu přitom nejde. Pokud si totiž pořídí byt v hodnotě milión korun na hypotéku se splatností 15 let, při současných úrokových sazbách, vyjde je měsíční splátka hypotéky asi na 7 000 Kč. A když k tomu připočítáte další 2 000 Kč na plyn, elektřinu, vodu a topení, každý měsíc tak musí jen za bydlení utratit 9 000 Kč. Vezme-li si tedy člověk hypotéku ve svých 25 letech, až do 40 bude muset každý měsíc odkládat necelých 10 tisíc korun. Ať se děje, co se děje.
Mnoho rodičů se svým dětem snaží s bydlením pomoci. Svým dětem spoří, uzavírají životní pojištění s tím, že výplatu naspořené částky plánují na dobu, kdy jejich dítě dospěje. Jiní jednoduše počítají s tím, že v dospělosti dětem přispějí nějakou částkou z vlastních úspor. Tento přístup je ovšem ošemetný. Pokud spoříte peníze v hotovosti, riskujete, že podlehnete vábení je utratit. Porouchá se auto, službu vypoví lednice a přestože plánujete částku, kterou si ze spořícího účtu půjčíte, brzy vrátit, ne vždy se to podaří. Pokud se vám navíc povede svému potomkovi vkladní knížku s příjemně vysokou částkou předat, můžete být svědkem toho, že ta se v rukách 20letého "finančníka" rychle promění ve značkové oblečení, nové auto či večírky s přáteli.
Budete-li každý měsíc spořit např. 1 000 Kč na termínovaný vklad, při 2% úroku a stejně vysoké inflaci nebudou vaše úspory nijak růst. Za 20 let tak naspoříte 240 000 Kč. Za tuto částku si vaše dítě pořídí tak maximálně vybavení bytu, byt rozhodně ne. Navíc, každá koruna, kterou při tomto postupu budete spořit, půjde z vaší vlastní kapsy. Nikdo vám nepřispěje.
Klasické postupy na to, aby vyše děti mohly začít svůj život bez existenčních starostí, nestačí. Standardním střádáním totiž z průměrného platu na další byt za 15 – 20 let nenašetříte. Metoda, jak toho dosáhnout, ale existuje. A má hned několik předností:
-
Během doby spoření nemusíte bojovat s nutkáním na úspory sáhnout. Peníze totiž budou bezpečně uloženy (a přesto pod vaší 100% kontrolou).
-
Při předání "úspor" nebude váš potomek zlákán vidinou hotových peněz. Nebudete mu totiž předávat hotové peníze, ale klíče od jeho vlastního bytu.
-
Hodnota vašich úspor bude růst rychleji, než bankovní vklady. A protože navíc bude držet i krok s inflací, váš výnos bude oproti ostatním alternativám mnohonásobně vyšší (ale přitom stejně bezpečný).
-
Nejpříjemnější na to je, že nebudete na bydlení vašich dětí spořit jen z vlastní kapsy, ale dvě třetiny (nebo dokonce více) hodnoty bytu zaplatí někdo úplně jiný.
Co je to za "zázračnou" metodu? A jak ji můžete použít i vy? Následující postup je běžný v zahraničí a v poslední době jej začíná využívat i mnoho českých rodin, přestože o tom nahlas nemluví. Koupíte byt, který budete až do dospělosti vašeho dítěte pronajímat. Na nákup bytu použijete hypotéku, tu přitom bude z velké většiny splácet nájemce. Pořízení vlastního bydlení pro vaše dítě vás tak v ideálním případě vyjde jen na několik set korun měsíčně.
Ukažme si na příkladu bytu v hodnotě 1 000 000 Kč, jak to celé funguje? |
Půjčíte-li si v bance jeden milión Kč na 20 let s úrokovou sazbou 3,5 %, měsíční splátka vás vyjde na 5 800 Kč. Byt můžete pronajmout za tržní nájemné, které u podobného bydlení dělá zhruba 5 500 Kč. Přibližně 30 % nájmu vydáte za náklady spojené s vlastnictvím bytu (vedení účtu, pojištění, společenství vlastníků, fond oprav, údržba). A váš čistý výdělek z nájmu je tedy 3 850 Kč. K dorovnání rozdílu mezi hypotéční splátkou a volnými penězi, které vám z nájmu zůstanou, pak stačí jen 1 950 Kč. Dvě třetiny (66,4 %) nákladů na pořízení bytu za vás tedy platí někdo jiný.
Tento kalkulace počítá s tím, že si vypůjčíte celý milión. Pokud ale máte již nějaké peníze ušetřené, můžete jejich pomocí hypotéku snížit a část bytu zaplatíte z úspor. Pokud byste si tedy místo miliónu půjčili jen např. 800 000 Kč, vaše měsíční splátka by klesla na 790 Kč. A při půjčce 700 tisíc Kč by to bylo jen 210 Kč měsíčně. |
Je ale nutné upozornit i na rizika. Nákup a pronajímání bytu není vhodnou strategií pro každého. Ne každý je ochoten si vypůjčit peníze, ne každý umí jednat s lidmi. Ne každý se dokáže orientovat v povinnostech pronajímatele a ne každý dokáže vyřešit problémy, které při pronajímání bytů čas od času vznikají.
Bylo by také naivní si myslet, že investování do bytů probíhá formou "otevřu noviny, pojedu se podívat na pár bytů, jeden koupím, dám do novin inzerát a následující den jej pronajmu". Nákup a pronajímání bytů není v žádném případě způsob, jak vydělat peníze rychle a bez práce.
Vezměte si tedy kalkulačku, tužku a papír a začněte počítat. Kolik můžete každý měsíc ušetřit? Jak velkou hypotéku můžete získat? Kdy budou vaše děti dospělé? Odpovědi na tyto otázky vám určí, zda je tento postup ve vaší situaci možný. A pokud ano, můžete začít hledat vhodný byt už dnes.
Ceny nemovitostí jsou dlouhodobě růstové, trh s nájemným bydlením je stabilní, byt si můžete pojistit a pronajímání bytu máte zcela pod svou kontrolou. Celá investice je tedy nejen výnosná, ale také bezpečná.
Autor je majitelem realitní kanceláře a tvůrcem investičního kurzu "Jak kupovat a pronajímat byty".
Je zajištění bydlení dětí úkolem jejich rodičů, nebo by se děti o sebe měli postarat sami? Jak se vám nastíněná možnost financování druhého bydlení líbí?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 7. 2005 22:50, Jarmila
Lze, musíte hledat. Kyiosaki tak napsal, že si nemáme říkat, že na to nemáme peníze, ale máme se ptát, jak si to můžeme dovolit. :-))
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 6. 2005 10:18, Jarmila
A nebylo by lepší dětem postupně skládat peníze třeba na stavebním spoření, umožnit jim studium i v zahraničí, aby byly v době, kdy vstoupí na trh práce, konkurenceschopné? Naskládané peníze pak děti využijí ve svůj prospěch a v souladu s tím, co bude momentálně nejvýhodnějším řešením. Netroufla bych si rozhodovat za dítě a v horizontu nějakých 16-20 let. A nebezpečí, že na peníze sáhnu? Pokud jsem rozumný hospodář, pak to nehrozí. Pokud šetřím dítěti na JEHO budoucnost, tak to nehrozí už vůbec. nejlepší metodou totiž je založit něco (někdo stavební spoření, jiný podílový fond, každý podle svého naturelu) a ZAPOMENOUT NA TO, ŽE JSME COSI ZALOŽILI! Banky nám to ostatně 1x ročně připomenou výpisem z účtu.
Nejlepší, co pro své děti můžeme udělat, je dobré vzdělání a dobrá výchova. A to lze i s minimem peněz. Pokud svým potomkům ještě něco našetříme na přilepšenou do začátků, je to jen naše dobrá vůle, nikoli povinnost.
V diskuzi je celkem (31 komentářů) příspěvků.