Wallstreetská čarodějnice: Velký krach

Wallstreetská čarodějnice: Velký krach
Brutální burzovní krach v roce 1873 přivedl k bankrotu tisíce firem, desítky bank a znamenal trpký konec kariéry pro řadu investorů a spekulantů. Ne tak pro Hetty Greenovou, která měla o deset let později majetek převyšující 28 miliard dnešních dolarů.

V roce 1869 převzala banka Jay Cooke & Co. Severní pacifickou železniční společnost, ovládající mimo jiné 190 000 čtverečních kilometrů území v Minnesotě, Wisconsinu, Severní Dakotě, Oregonu a státě Washington. Rozprodej této od vlády zdarma přidělené plochy větší než území České republiky však vázl. Prodejní síť banky, která za občanské války téměř monopolně distribuovala státní dluhopisy, nebyla schopna přesvědčit osadníky, že na ně v Indiány obývaném území od Duluthu směrem k Pacifiku čeká vysněný ráj. Náklady na stavbu transkontinentální železniční tratě dramaticky překročily rozpočet. Když chtěla banka přenést financování prostřednictvím gigantické stomilionové emise dluhopisů na jiné investory, přiškrtila evropskou poptávku po těchto obligacích prusko-francouzská válka.

Slavný spekulant a akciový manipulátor Daniel Drew (29.7.1797 – 18.9.1879). Kdyby prováděl stejné triky o sto let později, seděl by téměř neustále ve vězení. Hluboce věřící metodista, který založil několik kostelů, teologický a dívčí seminář. Zemřel v dokonalé chudobě, zcela závislý na péči svého syna.

Konkurenční nabídka ostatních akciových a dluhopisových emisí byla tak silná, že se prodejcům nedařilo vyskladnit dluhopisy ani při 7,3% kupónu (nabízejícím dvakrát vyšší výnos než státní dluhopisy) a 17% prodejní provizi. Velká část dluhopisů tak uvázla v bankovní knize.

Když v roce 1873 stouply krátkodobé úrokové sazby, ocitl se management Jay Cooke & Co. ve zlém snu každého bankéře – za krátkodobé zdroje musel platit víc než za dlouhodobá aktiva. Zlý sen se změnil v přízrak, když se ukázalo, že Severní pacifická nebude schopna splácet úroky z půjček a emitovaných dluhopisů. Jarní krachy na evropských burzách odsály zahraniční kapitál, do potíží se dostaly další železniční společnosti a soukolí amerického finančního systému se začalo zadrhávat. Počátkem září zkrachovala banka Warehouse & Security Company a ochota bank půjčovat si navzájem klesla k nule.

V sobotu 13. září 1873 zkrachovala makléřská společnost Kenyon, Cox & Co. proslulého spekulanta Daniela Drewa. Zlomený Drew došel domů, natáhl se do postele, zabalil do pokrývky a po padesáti letech burzovních spekulací definitivně skončil.

Ve snaze zabránit krachu pozval 18. září 1873 předseda představenstva Jay Cooke do svého sídla v Pensylvánii prezidenta Granta. Američtí prezidenti 19. století však neměli moc ani prostředky zachraňovat banky. V půl třetí odpoledne oznámila Jay Cooke & Co. newyorské burze, že není schopna dostát svým závazkům.

V prvním okamžiku nechtěl pádu největší americké banky nikdo věřit. Pak se nad parketem burzy rozezněl strašlivý řev, krátkodobé úrokové sazby vystřelily nad 1 800 procent a akciový trh smetla panika.

Run na Čtvrtou národní banku v říjnu 1873. Šance elegantních pánů tlačících se u dveří, že někdy uvidí své peníze zpět, je téměř nulová.

Ještě ten den zkrachovalo 37 bank, dvě makléřské společnosti a stovky drobných spekulantů. V dalších dvou dnech pokles pokračoval. V sobotu burza poprvé v historii zastavila obchodování až do odvolání – a zavřená zůstala celých deset dní. Příliš to však nepomohlo. Trh se trochu zvedl, ale pak pokles pokračoval. Do konce roku 1873 zkrachovalo pět tisíc podniků a téměř padesát makléřských firem – včetně čarujících makléřek a ženského akciového spolku. Do roku 1875 zmizelo z trhu dalších třináct tisíc společností.

Zbankrotovalo 287 makléřských společností a mnoho dalších ukončilo dobrovolně činnost. Z 364 železničních společností zkrachovalo 79 a zreorganizována byla více než pětina železničních tratí. V důsledku poklesu komoditních cen o 40 procent za čtyři roky se zhroutilo zemědělství a nezaměstnanost vzrostla na 14 procent.

Reakce spekulantů na burzovní krach byla různá. Stárnoucí Cornelius Vanderbilt rozháněl svým čtyřspřežím na Broad Street davy a tím, jak marně doufal v obrat, i burzovní paniku. Jeho zeť Horace Clark spáchal sebevraždu, když zkrachovala banka Union Trust, u které se zadlužil na nákupy akcií.

Hetty Greenová se v roce 1874 vrátila z Londýna a s manželem a dětmi se usídlila v Greenově sídle v Bellows Falls ve Vermontu. Záhy poté vyrazila do New Yorku, v trezorech banky John J. Cisco & syn překontrolovala dluhopisové pozice a vyrazila na Wall Street.


Tam se ceny stále sunuly dolů. Cena obchodního místa na burze spadla ze 7 700 dolarů v roce 1873 na 4 250 dolarů v roce 1877. Z burzy téměř zmizel zahraniční kapitál – mezi roky 1873 až 1879 se Evropané zbavili amerických cenných papírů v hodnotě 600 milionů dolarů. Výprodej byl zvláště patrný u dluhopisů železničních společností, kde evropské pozice od roku 1872 do roku 1879 klesly za pět let z 260 milionů o 96 procent. A žádná síla je nebyla schopna přilákat zpět. Jak řekl jeden německý bankéř: „Americké železniční dluhopisy se v Evropě neprodají, ani kdyby se za ně zaručil anděl.“

Všechno bylo levné. Kvalitní komunální dluhopisy vynášely 5,5 procenta, o dvě procenta víc než státní dluhopisy. Prvotřídní železniční dluhopisy ještě o půl procenta víc. Problém byl, že nikdo neměl peníze, aby je kupoval. Tedy skoro nikdo – až na Hetty Greenovou, pro kterou právě nastaly zlaté nákupní časy.

Hetty Greenová pochoduje městem. Pod spodničkou svého jediného obleku má ukryty akcie, dluhopisy a zřejmě také revolver.

„Investování nemá žádná zvláštní tajemství. Všechno, co musíte dělat, je kupovat levně a prodávat draze. Šetřit, být chytrý a vytrvalý,“ řekla o mnoho let později. Z dnešního pohledu byla Hetty Greenová velmi konzervativní investor - důležité pro ni bylo vždy mít po ruce rezervu investovanou do kvalitních státních, komunálních nebo železničních dluhopisů. A když přišel čas a ceny dostatečně klesly, investovala do rizika. „Nevěřím moc akciím a nikdy nekupuji průmyslové podniky. Mám ráda železnice a nemovitosti. Před rozhodnutím o investici však hledám všechny možné informace,“ tvrdila.

Tehdy čtyřicetiletá Hetty Greenová uměla zjišťovat informace – málokdo se v účetních knihách vyznal tak jako ona po sedmadvacetileté praxi. A už vůbec se ji nevyplatilo podceňovat jen proto, že byla žena – jak poznal spekulant „Velký medvěd“ Addison Cammack, když se pokusil spekulativním prodejem srazit cenu železniční společnosti, kterou Hetty kupovala. „Když prodáš něco, co tvoje není – musíš to buď koupit zpět anebo jít do vězení,“ popsal ve verších první velkou slabinu krátkého prodeje Daniel Drew.

Hetty Greenová pak Cammackovi názorně demonstrovala druhou slabinu – neomezený potenciál ztráty. Cammackem prodané akcie bez mrknutí oka skoupila, pak brutální silou svých milionů hnala nákupy cenu výš a výš, dokud Cammackovi neruply nervy a se ztrátou nedokoupil titul zpět.

Mezi léty 1864 až 1884 se Hetty Greenové z jednoho milionu, který zdědila po otci, vysouzeného půl milionu od tety Sylvie a pravidelných hotovostních toků z otcova trustu podařilo vyrobit 25,5 milionu dolarů (28,6 miliardy dnešních dolarů při přepočtu přes HDP), což odpovídá vnitřní míře výnosnosti 9,3 procenta. Štěstí ji tento úspěch ale nepřinesl. Naopak, v krátké době za sebou ji postihly dvě rodinné tragédie. A mezitím se opět zhroutil americký trh.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+39
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.