Wallstreetská čarodějnice: Nejbohatší žena světa

Wallstreetská čarodějnice: Nejbohatší žena světa
V době, kdy velký byznys a burzovní spekulace byly výsadou mužů, se díky promyšleným investicím a odříkání stala Henrietta Greenová nejbohatší ženou světa. Ve druhé polovině 19. století měla majetek, který by měl dnes hodnotu 28,6 miliardy dolarů.

Měla to být její nejtěžší životní zkouška. Byl leden 1885 a před půl rokem zkrachovala makléřská společnost Grant and Ward. Společnost, jejímž podílníkem byl i bývalý americký prezident Ulysses Simpson Grant, stáhla ke dnu i Marine Bank, která Grant and Ward financovala.

V bankovním systému, kde neexistovala centrální banka a množství peněz v oběhu bylo přímo úměrné množství zlata v bankovních trezorech, zavládla nejistota. A v dobách nejistoty mizelo z nestabilních a k úpadku náchylných bank zlato i hotovost podivuhodně rychle. S cílem zabránit jejich odlivu a nashromáždit krátkodobé prostředky, zvýšily banky úrokové sazby a začaly vypovídat krátkodobé úvěry. Zároveň vrhly na trh přebytečné akcie a železniční dluhopisy. Ovšem přesně v okamžiku, kdy jejich dlužníci, hledající hotovost na splácení dluhů, učinili totéž. A tak se trh sunul dolů, úrokové sazby rostly a z oběhu mizely peníze. A pak se to stalo.

Týden po krachu Grant and Ward utekl do Kanady šestadvacetiletý prezident Druhé národní banky se čtyřmi miliony dolarů. Vypukla panika, úrokové sazby vystřelily vzhůru a akciový trh se zhroutil. Řada bank zastavila provádění plateb, aby předešla náporu klientů, kteří by si chtěli okamžitě vybrat své vklady a úspory.

Až do té doby to byla pro Henriettu Howland Greenovou, rozenou Robinsonovou, jedna z mnoha krizí. Zatím zažila čtyři (v letech 1837, 1847, 1857, 1873). Jenže po pár měsících, v době, kdy měla být krize už dávno překonána, pozastavila platby i John J. Cisco a syn. V tomto finančním ústavu měla Greenová půl milionu dolarů na účtu a cenné papíry v hodnotě 25 milionů dolarů v trezoru (odhadem 28,6 miliardy dnešních dolarů při přepočtu přes HDP). Zatímco cenné papíry v trezoru byly relativně v bezpečí, prostředky na účtě byly jako všechny vklady té doby nepojištěné.

Greenová okamžitě vydala bance příkaz, aby její peníze převedla pryč. Finanční ústav však místo převodu sdělil, že její manžel dluží bance sedm set tisíc dolarů. A protože hodnota cenných papírů Louisvillské a Nashvillské železniční společnosti, kterými za úvěr ručil, klesla pod hodnotu vypůjčené částky, žádá banka paní Greenovou, aby dlužnou částku dorovnala. Rozčilená Henrietta odepsala, že jí manželovy finance nezajímají a ať banka okamžitě provede převod. Nasedla do vlaku a vydala se z Vermontu do New Yorku dohlédnout na transakci osobně. Spěchala tolik, že nešetřila penězi a z Central Station cestovala do dolního Manhattanu místo koňské tramvaje drožkou. Přijela však pozdě.

Banka John J. Cisco a syn na základě jejího druhého dopisu vyhlásila úpadek a v sídle banky jí čekalo oznámení, že aktiva a pasiva byla převedena pod správu konkursního správce Lewise Maye, který očekává bankovní věřitele na adrese Wall Street 59. Zděšená, leč vzteky stále více rudnoucí Henrietta zamířila na Wall Street.

Bylo jí téměř padesát let, chodila v obnošených černých šatech, vyšlých z módy někdy před dvaceti lety, a na hlavě se jí komíhal podobně nevzhledný starý klobouček. Kráčela však natolik energicky, že jí poslíčkové, putující s obchodní korespondencí a cennými papíry, i před burzou obchodující tradeři, makléři a spekulanti uhýbali z cesty. Pro některé z nich to byla "paní Greenová", pro jiné "Hetty", pro většinu však "wallstreetská čarodějnice". A mnozí z těch, kteří se jí při obchodování někdy připletli do cesty, pochybovali, zda čarodějnice je v jejím případě jenom přezdívkou.

"Wall Street není místo, kde by ženy mohly získat charakter anebo bohatství," prohlásil v té době makléř Henry Clews, a výhradně mužské osazenstvo nejbohatší ulice světa mu dávalo za pravdu. Když chtěla v roce 1870 Vanderbiltova bývalá milenka Tenessee Claflinová se svou sestrou Victorií Woodhallovou šokovat Ameriku, kandidovala Woodhallová na prezidentku a obě sestry založily makléřství. Do firmy jim však chodilo více zvědavců než zákazníků a v roce 1873 makléřství zkrachovalo. Až v roce 1967 si obchodní místo na parketu newyorské burzy zakoupí první žena (Muriel Siebertová). Jako úspěšný investor zůstane Hetty Greenová mezi ženami osamocena. Jejích 25,5 milionu dolarů byla v roce 1884 osmina majetku nejbohatšího Američana oné doby, William H. Vanderbilta, dědice železničního a lodního magnáta "Komodora" Cornelia Vanderbilta. Bylo to dost, aby se stala nejbohatší ženou tehdejšího světa. U John J. Cisco a syn byla Greenová největším vkladatelem (její manžel největším dlužníkem) a 25 milionů dolarů v trezoru přesahovalo bankovní bilanční sumu.

Navzdory rychlé chůzi Henriettě neušlo, že kvůli panice počet pouličních spekulantů výrazně poklesl - přesto jich okolo bylo stále více než dost. Protože Spojené státy byly v 19. století zlatý důl a Wall Street jejich zlatá žíla.

Kapitálový trh oné doby byl brutální divočinou, kde neexistoval úřední dohled a obchodní a burzovní operace zakázané po roce 1932 (insider trading, neomezené krátké prodeje, emise cenných papírů nad oznámený objem, zneužívání informací v obchodním styku, zkreslování či falšování účetních výkazů) byly běžným způsobem, jak napálit hlupáky anebo obrat o peníze důvěřivé Evropany. Řada lidí na akciích zbohatla - a jejich bohatství a neomalené způsoby budily závist po celém světě. Mnoho ostatních však končilo hůře - zlomení na duchu, bez peněz a bez prostředků.

Hetty Greenové se dařilo panikami proplouvat se ziskem. Mezi lety 1864-1884 dosáhla průměrné roční výkonnosti vložených peněz ve výši 9,3 %. A to v době, kdy státní dluhopisy nesly ročně 4,04 %, kvalitní komunální dluhopisy 4,77 %, železniční dluhopisy 5,44 %, akcie 6 až 7 % a cena zlata spadla o 57 %.

Jenže to vše bylo nyní minulostí. Pokud se jí nepodaří získat peníze z John J. Cisco a syn, byla všechna její snaha, odříkání i námaha zbytečná. Šance, že se peněz domůže právní cestou, byla v oné době pomalé justice a podplatitelných soudců mizivá.
Došla k domu, který na Wall Street nesl číslo 59.

Ohlédla se. Spatřila hloučky mužů, kteří přestali obchodovat a místo toho sledovali, co dělá nejbohatší žena světa u konkursního správce. Někteří se dokonce přesunuli k obrovskému výkladu, skrz který bylo do Mayovy kanceláře vidět jako na dlani.

Tiše zaklela. Pak se nadechla, trhla dveřmi a vkročila dovnitř.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+62
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.