Hetty Greenová se začala o peníze zajímat daleko dříve, než se Wall Street začal zajímat o ni.
Narodila se 21. listopadu 1834 jako Henrietta Howlandová Robinsonová v bohaté rodině v New Bedfordu ve státě Massachusetts. Jejím otcem byl Edward „Černý jestřáb“ Robinson, spolumajitel velrybářské flotily. Její mírně hypochondrická matka, Abby Howlandová, se téměř permanentně cítila nemocná, a tak od dvou let žila Hetty v rodině svého dědečka, Gideona Howlanda. Všichni její příbuzní byli kvakeři – bohatí, leč velmi šetrní, žijící v přísné protestantské morálce. V šesti letech se Hetty naučila číst, což její otec využíval k tomu, aby mu z finančních příloh novin předčítala drobným písmem napsané kurzy dluhopisů a akcií.
Už v té době chodila každý den s otcem po loděnicích i přístavu. Edward „Černý jestřáb“, kterého zajímal pouze obchod a peníze, ji začal zasvěcovat do finančních tajů řízení velrybářského loďstva a burzovních spekulací. Patrně už v té době jí prozradil základní pravidlo svého úspěchu: „Nikdy nikomu nic nedlužit, dokonce ani laskavost.“
V deseti letech ji rodiče poslali do kvakerské školy v Cap Code, kde jí tři roky vštěpovali do hlavy fráze „o zlu Marnivosti a Luxusu“ a „o ctnosti Šetrnosti“. Po návratu začala v otcově firmě pracovat jako účetní. Po třech letech strávených mezi klejícími a nadávajícími velrybáři, ji otec poslal dokončit vzdělání do dívčí školy v Bostonu.
Součástí školy vedle obvyklých předmětů té doby (výchova k mateřství, kurzy šití a vaření) byl i ošetřovatelský kurz, po jehož absolvování se Hetty rozhodla již nikdy nevyhazovat peníze za lékaře (což mělo mít později pro její rodinu nedozírné následky). Určitý čas během studia strávily chráněnky ve vyšší společnosti v New Yorku. Ta však na Hetty neudělala zdaleka takový dojem, jako možnost investovat ušetřených 1 200 dolarů kapesného do dluhopisů na místní burze.
V té době už bylo jasné, že pro společenský život ženy v domácnosti se Henrietta nenarodila. Peníze pro ni byly daleko přednější než prestiž a svou šetrností šokovala i vlastní spořivou rodinu. Při oslavě plnoletosti v 21 letech odmítla zapálit na narozeninovém dortu svíčky, aby neohořely. Další den ráno je z dortu sundala a odnesla zpět do obchodu, aby jí za ně vrátili peníze.
V roce 1857 se velrybářství ocitlo na vrcholu. Z velrybího tuku se totiž dělal olej do lamp na svícení. O dva roky později však v Pensylvánii objevili petrolej, který se do lamp hodil lépe a byl levnější. Radikální změnu trhu pochopili Robinsonovi velmi rychle. „Černý jestřáb“ prodal podíl v pomalu ale jistě upadající velrybářské firmě a získané peníze investoval do cenných kovů, státních dluhopisů a železničních akcií. Je pravděpodobné, že mu přitom Hetty nejen pomáhala, ale byla přímo finančním mozkem celé transakce. V tu dobu se na ni pro pomoc se správou peněz asi obrátili i příbuzní. Jednou z nich byla i bohatá ovdovělá teta Sylvia, která jí slíbila, že po její smrti Hetty zdědí všechny peníze.
Když v roce 1861 zachvátila Spojené státy občanská válka, ukázalo se, jak předvídavé Robinsonovy investice byly. Aby vláda mohla financovat rostoucí válečné výdaje, omezila směnitelnost dolaru za zlato a ekonomiku zaplavila papírovými dolary (tzv. „greenbacks“) a krátkodobými státními dluhopisy. Cena zlatého dolaru stoupla z 1 greenbacku v roce 1861 na 1,30 greenbacku v roce 1862 a na 2,82 greenbacku za zlatý dolar v červnu 1863. Předválečné státní dluhopisy však byly nadále směnitelné za zlato, což jejich cenu jistilo proti inflačnímu poklesu. Železniční společnosti žily ze státních zakázek na dopravu materiálu, zásob a statisíců vojáků po tisíce kilometrů dlouhých zásobovacích liniích válčících armád.
V roce 1863 opustili Robinsonovi New Bedford a přesídlili do New Yorku. Ten po bitvě u Chancellorsville, kterou USA (Sever) prohrály, a zprávách o jižanské ofenzívě na sever zachvátila panika. Spekulantská horečka vrcholila.
Masivní zbrojení financovaly emise zlatem nekrytých greenbacků a krátkodobých státních dluhopisů. To vedle inflace hnalo vzhůru i ceny zlata a také cenu reálných aktiv – komodit na komoditní burze v Chicagu a akcií na burze v New Yorku. Čím hůře se armádě Severu vedlo, tím větší byla potřeba doplnit ztráty a tím větší boom slavili burziáni v New Yorku a v Chicagu. Byly to paradoxně porážky, na kterých se dalo vydělat, a silným prodejním signálem byla naopak vítězství.
Panikařící dodavatelé americké armády kupovali v Chicagu futures na cenu podzimní pšenice a ječmene, aby zabránili nárůstu jejich cen. Přítomní tradeři hnali cenu vzhůru a snad jediným spekulantem, prodávajícím se slibem, že mohutná kvanta pšenice pro muže a ječmene pro koně na podzim sežene a dodá, byl téměř zkrachovalý trader Benjamin Hutchinson.
V New Yorku se stal vůdčí osobností býčí frakce „anglický Žid“ Anthony Morse. V čele organizované skupiny investorů poptával akcie po pěti a deseti milionech kusů a jeho makléřskou společnost obklopovaly po celý den davy. Při procházce městem obtěžovali Morseho kolemjdoucí, kteří mu vnucovali peněženky a žebronili o radu a investiční tipy. Ve stejné době hnal jiný spekulant, „Burzovní Napoleon“ Addison Jerome do nebetyčných výšek ceny Michiganské a Jižní železniční akciové společnosti.
Tento cirkus devětadvacetiletou Hetty Robinsonovou šokoval a znechucoval. Doporučila proto otci železniční akcie prodat, koupit vysoce úročené státní krátkodobé dluhopisy a místo zlatých dolarů začít kupovat greenbacky.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 12. 2007 15:16, Jaromír
To musela být zajímavá holka :D.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.