Wallstreetská čarodějnice: Majetek, který nešlo utratit

Wallstreetská čarodějnice: Majetek, který nešlo utratit
Děti Hetty Greenové zdědily po její smrti majetek v hodnotě sto až dvě stě milionů dolarů. Samy ho rozmnožovaly investicemi, ale také na rozdíl do matky slušně utrácely. Hettiných peněz však jakoby neubývalo. Ještě 35 let po její smrti na kontě zůstávalo sto milionů dolarů.

Staré ženy v černém si Charles Krell, průvodčí v Hobokenu, všiml hned, jak nastoupila do tramvaje. Místo pěti centů jízdného mu dala půldolar. Krell si minci podezřívavě prohlédl a ženě vrátil s poznámkou, že se mu zdá falešná. Stařena pravila, že jiné drobné bohužel nemá a jestli by jí Krell nepůjčil.

„Ten muž vám potvrdí, že můj kredit je celkem dobrý,“ ukázala na pošťáka sedícího v tramvaji. Listonoš, který ženu znal, přikývl.

Hetty Greenová se svým psem. Jedná se o zvíře, na které převedla byt, aby se vyhnula placení daní, a který žil v lepším komfortu než jeho paní.

Charles Krell vzal tedy svůj pěticent a zaplatil za ženu jízdné. Druhý den ráno se Hetty Greenová objevila na ředitelství tramvajové společnosti a proti stvrzence zaplatila Krellovi svůj dluh. O pár hodin později půjčila městu New York 4,5 milionu dolarů.

Paniku v říjnu 1907 vyvolanou pádem banky Knickerbocker Trust se podařilo odvrátit, když J. P. Morgan spolu s ministerstvem financí, vypořádacím centrem New York Clearing House, Standard Oil Johna D. Rockefellera a dalšími finančními institucemi shromáždil 84 milionů dolarů (32,6 miliardy dnešních dolarů při přepočtu přes HDP), kterými za šestiprocentní úrok dodal bankovnímu systému likviditu. Část z těchto 84 milionů půjčila institucím Hetty Greenová. Jen v Chemical Bank uložila 2,8 milionu dolarů, což bylo 10 procent klientských vkladů.

Po odchodu dcery Sylvie žila Hetty sama. Opět střídala byty i čtvrti. Kromě New Yorku se pohybovala i po státě New Jersey a občas se vracela do Vermontu, kde kdysi žila s manželem Edwardem. Nejlepším přítelem se jí stal pes, pod jehož jménem se přihlašovala k bydlení. Psa měla tak ráda, že mu servírovala steaky, zatímco sama jedla vločky a žvýkala cibuli.

Moderním vynálezům už nestačila porozumět. Když se jí novináři ptali, jaký má názor na automobilismus, odpověděla, že Kristus auto nepotřeboval a do Jeruzaléma přijel na oslu. Od ženy, která mnoho peněz vydělala díky železnici, to znělo poněkud zvláštně.

Zhoršovalo se jí zdraví. Trpěla kýlou. Když odmítla lékařskou operaci v hodnotě 150 dolarů, bolest se zhoršila, až nakonec skončila na vozíčku. S blížící se osmdesátkou se horšilo i její vědomí. Když se jí po slavnostní večeři s představenstvem Chemical Bank udělalo špatně, obvinila vedení banky, že se ji pokusilo otrávit. Vzápětí nato přesunula prostředky z Chemical Bank do Park National Bank. Půjčila 1,5 milionu dolarů spekulantovi plukovníku Paynovi, kterého si spletla se senátorem Paynem z Ohia. Zhoršila se jí paranoia, takže nepřátele začala vidět všude.

Nakonec se k ní vrátil syn Ned, který potichu převzal většinu jejích pravomocí a začal se o matku starat.

28. června 1914 byl v Sarajevu zastřelen následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este. O měsíc později si evropské mocnosti začaly navzájem vypovídat válku. O rok později už americké firmy obsadily Evropou vyklizené zámořské trhy a americký průmysl vyráběl z plných sil.

Výrobce lodních pancířů Betlehem Steel podepsal gigantický kontrakt pro britské válečné námořnictvo, výrobce střelného prachu Du Pont se začal měnit v obrovský chemicko-průmyslový komplex, který spojencům dodal 40 procent munice. Banka J. P. Morgan se stala hlavním upisovatelem britských státních dluhopisů a než britské financování převzala americká vláda, držela tato banka nad vodou válčící Británii, Francii i Rusko.

Akcie automobilky General Motors stouply během roku 1915 z 81,50 na 500 USD, akcie zpracovatele barevných kovů American Smelting & Refining vzrostly z 56,25 na 108,125 USD a Betlehem Steel vystřelil z 46,125 na 459,5 USD, když se jeho akcie jeden čas dotkly hladiny 600 dolarů. Největší býčí trh svého života už Hetty Greenová prožívala jenom okrajově.

17. dubna 1916 se při návštěvě u přítelkyně Annie Learové pohádala s její kuchařkou nad škraloupem z mléka. Utrpěla srdeční záchvat, po kterém následoval další a pak ještě jeden. Aby mohla být pohřbena s manželem, dala se pokřtít v anglikánské církvi. Pro péči o umírající matku najal Ned profesionální zdravotní sestry. Aby matce nedošlo, že za ošetřování platí, přemluvil sestry, aby k nim chodily v civilních šatech.

Nejbohatší žena světa zemřela 3. července 1916 ve věku necelých 82 let. Rakev s jejím tělem dal Ned naložit do luxusního Pullmanova vozu (kterým Hetty nikdy v životě nejela) a převézt na hřbitov v Bellows Falls ve Vermontu. Tam ji pochoval vedle manžela Edwarda.

Továrna American Smelting and  Refining Company někdy okolo roku 1909. Pohled na svět, kterému Hetty Greenová přestávala rozumět.

Dědictví, které po sobě Hetty Greenová zanechala, se odhaduje mezi 100 a 200 miliony dolarů, (26,6 – 53,2 miliard dnešních dolarů při přepočtu přes HDP), což ji dle časopisu American Heritage řadí jako jedinou ženu mezi 40 nejbohatších nebožtíků v americké historii. Henriettinou smrtí však příběh jejích peněz nekončí. Půlku jich zdědil Ned, který je dále investoval v duchu matčiných pokynů. Také je však začal utrácet a to průměrným tempem 3 miliony dolarů ročně. Jeho zájmy vedle sbírání známek směřovaly i do takových oblastí jako automobilové závody, vědecký výzkum anebo zahradnictví. Vlastnil jachty, luxusní domy a měl rád společnost žen. Na jeho usedlosti v Round Hill prováděli vědci z Massachusettského technologického institutu pokusy s rozbíjením atomů. Z jeho vysílačky navázala americká armáda spojení s Byrdovou antarktickou expedicí v letech 1928–1930. Když zemřel, zdědila po něm jeho sestra Sylvie 125 milionů dolarů. Přes veškeré výdaje nebyl Ned schopen matčiny peníze utratit.

Po Nedově smrti ovládala Sylvie 200 milionů dolarů. Také ona investovala v duchu matčiných rad a utrácela jako „někdo, kdo rozhazuje peníze plnými hrstmi z vysoké věže“ , jak napsaly dobové noviny. Když však v roce 1951 zemřela, z matčiných peněz stále zbývalo 100 milionů dolarů, jako by Henriettin majetek byl nezničitelný.

Až na 1,4 miliony dolarů, které připadly příbuzným, odkázala Sylvie zbytek peněz 64 charitativním organizacím, včetně škol, kostelů a nemocnic. Teprve tehdy, 35 let po její smrti a 117 let po jejím narození se příběh Henrietty „Hetty“ Howland Greenové, rozené Robinsonové, a přezdívané „wallstreetská čarodějnice“ definitivně uzavřel.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+30
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

6. 2. 2008 6:36, Důchodce

Skvělý seriál, stejně jako ty před tím. Škoda, že web penize.cz si nedrží stejně vysokou úroveň jako pan Špaček. Mám tím na mysli, že množství reklamy, které přibylo po spuštění nových webových stránek, jste ještě umocnili reklamním bannerem, který se doslova sere kam může. Nutno říci, že takto vlezlá reklama jejímu zadavateli ani poskytovateli nijak neposlouží, spíše naopak.

+86
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

akcie, burza, dluhopis, dolar, investice, krach

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.