Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomické dějiny britského pití čaje: Šedesát milionů mrtvých

Ekonomické dějiny britského pití čaje: Šedesát milionů mrtvých
Občanská válka v Číně omezila tamní produkci čaje. Britové, kteří ho spotřebovávali čím dál víc, se tak museli poohlédnout po jiném zdroji. Stal se jím Cejlon.

Po první opiové válce měli čínští vládci plné ruce práce, aby udrželi Čínu pohromadě. Netrvalo ovšem dlouho a dostali se do dalšího střetu s Brity, k nimž se tentokrát připojila i Francie. Ta až do té doby nechtěla do bouřlivého dění v Číně zasahovat.

Záminkou pro další vojenský výpad Britů proti Číně bylo zadržení britské podloudnické lodi Arrow v kantonském přístavu. Arrow oficiálně plula pod britskou vlajkou, a tak Britové požádali o vydání jak lodi, tak posádky. Když kantonský guvernér souhlasil, požádali Britové ještě o potrestání čínských vojáků za přepadení podloudníků. To už bylo příliš i na taoisticky mírumilovného kantonského guvernéra. Rozčílil se a poslal již osvobozenou posádku zpět do vězení.


Charles „Číňan“ Gordon (1833 – 1885), britský imperiální hrdina. Za druhé opiové války bojoval v Tien-cinu a Pekingu proti Číňanům. Pak se ujal velení čínské „Vždy vítězné armády“ proti Tchaj-pchingům.

Britové odpověděli bombardováním přístavu a vyloděním námořní pěchoty. Čínská armáda na guvernérův rozkaz zadržela palbu, propukly však pouliční nepokoje. Na stranu Britů se postavili Francouzi a v prosinci 1858 společná britsko-francouzská expedice Kanton obsadila.

Pak se boje přesunuly na sever, kde se západním mocnostem nejprve podařilo dobýt pevnost Ta-Ku. Následně západní jednotky přes Tien-cin vyrazily na Peking. Na podzim roku 1860 Britové a Francouzi Peking dobyli a v odvetě za pobití mírové delegace vypálili a vyrabovali císařský letní palác. Na památku vítězství obdržela britská královna Viktorie ukořistěného čínského palácového psíka, kterého pojmenovala Lootie (v překladu „Drancováček“).

Britsko-francouzský vpád skončil podpisem mírových smluv. Na jejich základě přišla Čína o poloostrov Kowloon, přiléhající k Hong-Kongu, byla nucena vyplatit Britům a Francouzům osm milionů taelů (cca 320 tun stříbra) válečných reparací, otevřít osm dalších přístavů pro Brity a šest pro Francouze, přijmout velvyslance v Pekingu a misionáře ve vnitrozemí, zcela legalizovat dovoz opia a svěřit celní službu pod zahraniční kontrolu. Podíl na kořisti dostaly i Spojené státy a Rusko. To se mimo jiné zmocnilo levého břehu Amuru a čínských pobřežních provincií, v kterých Rusové založili město Vladivostok.


Čínský císařský trůn, ukořistěný Charlesem Gordonem v císařském letním paláci. Dnes umístěn v muzeu Královských ženistů v Kentu.

Porážka v druhé opiové válce znamenala zlom v povstání Tchaj-pchingů, stoupenců lidového vůdce Chung Siou-čchüana. Mírovými dohodami dosáhly západní velmoci prakticky všeho, co chtěly. Nyní už neměly zájem na další destabilizaci Číny. Naopak, chtěly udržet mandžuskou dynastii u moci.

S pomocí britských, francouzských a amerických zbraní, poradců a dobrovolníků se podařilo císařské armádě v totální občanské válce Tchaj-pchingy porazit. 10. července 1864 dobyly císařské jednotky vedené místokrálem Ceng Kuo-fangem centrum odboje Tchaj-pchingů, Nanking. O čtyři roky později bylo potlačeno další povstání zvané Nien.

Dodnes se nepodařilo zjistit, kolik lidí v této době zahynulo. Nejmírnější odhady mluví o dvaceti milionech obětí, což stačí k tomu, aby se povstání Tchaj-pchingů stalo nejkrvavější událostí devatenáctého století. Moderní odhady jdou však dále. Dle nich žilo v Číně před povstáními v roce 1850 asi 410 milionů obyvatel. Po povstáních v roce 1873 bylo obyvatel 350 milionů. Podle těchto čísel by ona doba krutostí předčila cokoliv, co přineslo na krvavé lázně bohaté dvacáté století.

Povstání Tchaj-pchingů a druhá opiová válka znamenaly zlom v britském obchodě s čajem. Snížení čínské produkce čaje v důsledku válečných operací v období trvale rostoucí britské poptávky podpořilo pěstování čaje v Indii a jiných částech světa. V roce 1866 se už deset procent čaje dováželo z oblastí mimo Čínu.

V roce 1869 nákaza hamileia vastatrix zdevastovala cejlonské kávové plantáže, rozšířila se dál do Orientu a Tichomoří a vyhnala ceny kávy do nestvůrných výšek. To donutilo mnoho Britů přejít od popíjení drahé kávy k levnějšímu čaji. Záhy proto bylo rozhodnuto, jaká plodina se bude na Cejlonu místo kávy pěstovat. O dvacet let později zničila nákaza i poslední cejlonské kávové plantáže a ostrov se pomalu ale jistě stal světovým vývozcem čaje číslo jedna.

Legalizace dovozu opia do Číny vyvolala boom v jeho spotřebě. Indický export opia vzrostl z 60 tisíc beden v sezóně 1859–1860 na 90 tisíc beden o deset let později a 105 tisíc beden opia v sezóně 1879–1880. Jenže pak došlo na slova konfuciánských škol z provincií Kuan-tung a Kanton, vyřčená před První opiovou válkou.

Opium se začalo pěstovat i v Číně. Bylo levnější a vytlačilo z trhu drogu dováženou z Indie. Poslední opiová loď dorazila do Číny někdy okolo roku 1917. Zdaleka to však neznamenalo pokles spotřeby opia v Číně. V roce 1939 bylo na opiu závislých deset procent čínského obyvatelstva. Na území pod zahraniční správou bylo toto číslo ještě vyšší. Například v Hong-Kongu bylo ve stejné době na opiu závislá skoro třetina obyvatelstva.

Konec dovozu opia a pokles obchodu s čajem ovšem neznamenaly ukončení činnosti zahraničních obchodních společností. Po uzavření mírových smluv začali mít Číňané velký zájem o všechny zázračné zahraniční věci, které až doposud odmítali. A ty změnily zemi k nepoznání.

Jakému čaji dáváte přednost?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

9. 8. 2007 | 15:35 | Tom

Jo super seriál, ačkoliv mě dějepis nebaví, tak tenhle seriál mě opravdu zaujal a čtu každý díl. více

9. 8. 2007 | 9:57 | Eric

Pro Pána! Autorovi se omlouvám - nechci ho popravit, ale poopravit!!! Asi jak jsem byl zblblý z těch milionů mrtvých. Á jem opravdu very sory! více

9. 8. 2007 | 9:50 | Mablung

Nezávisle na zařazení, je to velice dobrý seriál u nějž si velice rád přečtu další díly. více

9. 8. 2007 | 9:15 | Eric

Dovolím si autora popravit - 60 milionů mrtvých rozhodně nepředčilo hekatomby dvacátého století. Nejstrašlivější masakry 20. století se odehrály opět v Číně, kde jistý Mao - velevrah, pedofil a dobytek dokázal pozabíjet přímo...více

9. 8. 2007 | 8:16 | Michal Kára

Docela mne pobavila rubrika, do ktere je clanek zarazen - "Zivotni situace" :-) více

Oblíbená témata

Obchod, svět

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK