Německo a Rakousko otevřely pracovní trh. Češi zůstanou za pecí

Německo a Rakousko otevřely včera – na Svátek práce – svůj pracovní trh lidem ze zemí přijatých v roce 2004 do Evropské unie. Zvlášť Německo v možném přílivu pracovních imigrantů především z Polska vidí i naději. Není na tom totiž demograficky vůbec dobře. Mnohé části Německa, zejména východního, se dlouhodobě vylidňují a statistiky pomáhají výrazně vylepšovat právě přistěhovalci.

U velké turecké komunity je navíc v poslední době citelný trend reemigrovat zpět do staré vlasti. Ve vyspělých částech ekonomicky i demograficky rychle rostoucího Turecka mají totiž specialisté, navíc s německými školami a pracovními návyky, šanci získat obdobné platy jako v Německu – ale bez toho, že by jim někdo dával neustále najevo, že jsou „jen Turci“. Místo „pracovní“ imigrace se dnes Německo (podobně jako mnohé další bohaté země EU) potýká s přistěhovalci, z nichž velká část do země míří spíš kvůli sociálním dávkám a obecně vyšší životní úrovní.

Bez kvalifikace si neškrtnete

Německu se přitom nedostává kvalifikovaných specialistů, především v technických oborech, lékařů do státních nemocnic, ale i vyučených řemeslníků či kvalifikovaných dělníků. Prudce rostoucí německý průmysl se už nyní potýká s problémem nedostatku vhodných pracovních sil. Nejlépe to před časem řekl saský ministr hospodářství Sven Morlok: „Neměli bychom se ptát, jak volnému pohybu za prací zabránit, ale jak být ještě atraktivnější pro nejlepší pracovníky z východní Evropy.“

Je tu však jedno ale. Po kvalifikovaných pracovních silách jak Německo, tak do značné míry i Rakousko touží, protože jich mají nedostatek, jiné je to však u sil nekvalifikovaných. Tam převyšuje nabídka poptávku. Pravidla sociálního státu zajišťují v obou zemích i lidem na takových pracovních pozicích solidní životní úroveň, nesrovnatelnou s tím, jak žijí v Polsku, ale i v Česku nebo na Slovensku.

Minimální mzda jako zbraň

Evropský problém: minimum mimin

S nepříznivými demografickými trendy se nepotýká jen Německo, ale prakticky celá Evropa. Na Peníze.cz jsme o tom psali už před lety – a nic se od té doby nezměnilo.

• Impotentní Evropa: chudneme, stárneme, vymíráme
  Rapidní stárnutí Evropu samozřejmě ekonomicky zabolí. Pokud nedojde k nějakým změnám, které by vykompenzovaly snižující se počet práceschopné populace a snižování produktivity, klesající počet pracovních sil potáhne s sebou dolů i ekonomický růst.
• Zachrání EU více dětí, více imigrantů, nebo pracujících?
  Proč propopulační politiky, přistěhovalecká víza ani snahy o vyšší pracovní nasazení nejsou řešením? Jaké možnosti na zvrácení hrozivých demografických statistik nám tedy zbývají?

Masivní příliv nekvalifikovaných pracovníků z Polska a dalších států by mohl radikálně snížit cenu této práce a rozložit sociální systém. A tak Rakušané i Němci zavádějí v tamních krajích nevídanou novinku, kterou je minimální mzda – 7,5 euro na hodinu, tedy téměř dvě stovky korun.

Rakušané, kteří jsou tradičně nejvíce uzavřenou ekonomikou v rámci Evropské unie, šli ještě dál a přijali zákon, že všechny firmy, tedy i ty z nových zemí EU, musí v Rakousku zaměstnávat své pracovníky za stejných podmínek jako firmy rakouské, a za jakých pracují Rakušané. „Strach máme především z cizinců bez vzdělání. Ti zatím na náš pracovní trh přístup neměli,“ uvedl pro slovenský deník Sme Georg Mayer z dolnorakouské pracovní komory.

Na druhou stranu je už teď v Rakousku obrovská poptávka po opatrovatelkách starých lidí, zdravotních sestrách, zednících, kuchařích, číšnících a pokojských. Samozřejmě vedle technických odborníků, počítačových expertů a podobně.

Jazyková bariéra

Zda se po otevření pracovního trhu v Německu a Rakousku dají do pohybu masy, o tom lze pochybovat. Odhady se různí – ty maximální uvádějí, že by se mohl dát do pohybu až milion lidí, bližší skutečnosti však budou zřejmě odhady minimální, které hovoří o jednom stu tisíc lidí. Už kvůli jazykové bariéře. Mladí Poláci či Slováci rozhodně snáze odcházeli do Velké Británie či Irska než do německojazyčných zemí.

Čechů se stěhování za prací tradičně dotkne jen okrajově. Kdo do Německa chtěl, tak tam podle jednoho českého diplomata už je. „Zákaz práce platil v posledních letech v Německu jen velice omezeně,“ říká tento dobře informovaný zdroj a dodává: „Německo, především východní, dnes není pro Čechy atraktivní zemí, kde by chtěli žít a pracovat. A Němci to moc dobře vědí.“

Autor je redaktorem Lidových novin