Impotentní Evropa: chudneme, stárneme, vymíráme
Američané již dlouho nahlížejí na Evropu jako na starý svět. A rýsuje se jim k tomu další důvod. Evropská populace stárne mnohem rychleji než "nový svět" a čelí skličujícímu demografickému výhledu. Celková populace Unie příštích 20 let velmi mírně poroste, potom ale začne klesat...
Loňské rozšíření Evropské unie z 15 na 25 států zvětšilo její populaci z 380 miliónů na 455 miliónů obyvatel, v porovnání s 295 milióny Američanů se tak "nová Unie" zdá daleko lidnatější. To se ovšem do budoucna s největší pravděpodobností změní. Alespoň podle predikcí počtu obyvatel to totiž vypadá, že již v roce 2050 nás Američané počtem obyvatel doženou. Evropu bude obývat asi 430 miliónů obyvatel, tedy o 25 miliónů méně než dnes, zatímco americká populace vzroste až na 420 miliónů.
Jednoduché počty, co vyděsí
Populace stárne, když lidé žijí déle a mají méně dětí. Věk dožití v rozvinutých zemích roste obdobnou rychlostí, hlavním důvodem takto odlišného vývoje je tedy fakt, že Evropanky mají méně dětí než Američanky. V 70. letech jak v USA tak v EU porodnost klesla pod úroveň potřebnou k náhradě populace, tedy pod 2,1 dětí na jednu ženu. Americký poměr ovšem v dalších letech opět nabral vzestupný směr, viz graf, a reprodukční hranice dosáhl a přesáhl.
Porodnost v zemích EU ale již 30 let klesá. Celková míra porodnosti EU v r. 2003 "dosáhla" alarmujících 1,48 dítěte na ženu. Oprostíme-li se od průměrů, vypadalo to konkrétně pro nás ještě hůř: Česká republika se s 1,17 narozeným dítětem na ženu ve fertilním věku dostala v roce 2003 hned na špici respektive na smutné dno (v roce 1999, kdy se v ČR nenarodilo ani 90 tisíc dětí, jsme klesli na rekordní hodnotu, a to 1,13). O moc lépe na tom nejsou ani Slováci (1,2) a Slovinci (1,22). Itálie, Španělsko, Německo a Polsko se s mírou porodnosti kolem 1,3 také příliš chlubit nemohou. A co víc? Predikce moc šancí ke změně trendu nedávají. Ze 6 nejlidnatějších členských zemí EU poroste v období 2005 až 2050 populace pouze ve Velké Británii a Francii.
| Výjimka potvrzuje pravidlo |
|
Mírně se zvyšující počty narozených dětí ale podle statistiků souvisejí hlavně s tím, že se ve věku nejvyšší plodnosti nyní nacházejí ženy z populačně silných ročníků 70. let. Optimismus tedy není až tak úplně na místě. Z logiky věci totiž vyplývá, že když nyní máme hodně matek, budeme mít také více dětí. Podle demografů tak lze očekávat, že ještě další tři až pět let bude míra porodnosti "vyšší", protože stále ještě budou ve věku vysoké plodnosti ženy narozené ve druhé polovině 70. let. Přece jenom si ale trochu toho optimismu dopřejme. České ženy mají podle údajů za loňský rok své první dítě v průměrném věku 26,3 roku. To je dříve než v zemích západní, severní i jižní Evropy, kde ženy rodí poprvé ve věku 28 až 29 let. |
Neodvratná kombinace: méně pracovníků, více důchodců
Rapidní stárnutí Evropu samozřejmě ekonomicky zabolí. Pokud nedojde k nějakým změnám, které by vykompenzovaly snižující se počet práceschopné populace a produktivity, klesající počet pracovních sil potáhne s sebou dolů i ekonomický růst. Nepříznivému demografickému vývoji se tak samozřejmě přisuzuje dopad na tempo růstu HDP EU: v roce 2050 bude podle Mezinárodního měnového fondu evropský ekonomický růst o půl procenta nižší, než je tomu nyní.
Ke klesajícímu počtu pracovních sil je ale potřeba připomenout ještě opačný trend, a to dramatický nárůst počtu osob důchodového věku. "Evropská prosperita, životní úroveň i vztahy mezi generacemi jsou stárnutím populace ohroženy," píše se v Zelené knize o demografické změně z března 2005. Podle té čelí EU bezprecedentním demografickým změnám, které budou mít zásadní dopad na celou společnost.
Spojíme-li tedy oba protichůdné trendy, získáme skutečně alarmující statistiku: V roce 2030 bude v EU chybět 20,8 miliónů (6,8 %) osob produktivního věku (15-65 let) a na jednu osobu důchodového věku (65 a starší) budou potřeba přibližně dva lidé produktivního věku. Počet lidí starších 80 let se proti současným 18,8 miliónům zvýší na 34,7 miliónů v roce 2030 a Evropa bude mít o 18 miliónů dětí a mladých lidí méně než dnes.
V Německu věkový medián vzroste z 40 let v roce 2000 na 47 v roce 2050, v Itálii tato prostřední hodnota dosáhne 50 let a to již v roce 2025. V kontrastu k tomu ovšem americký věkový medián vzroste z 35 let v roce 2000 na 40 let v roce 2050.
Bolestivý poměr počtu důchodců na počet osob ve věku 20-64 let (viz graf) v maximální míře prověří možnosti evropských rozpočtů. Nejde totiž "jenom" o obrovský nárůst výdajů na důchody, ale také o citelně vyšší náklady na zdravotní péči pro tuto stárnoucí populaci. Podle Evropské komise může nepříznivý demografický vývoj zvýšit již tak vysoké veřejné výdaje v EU 15 do roku 2040 o dalších 5 až 8 % HDP. Vzhledem k tomu, že Evropané trpí pod příliš těžkým daňovým břemenem již nyní, bude to od vlád chtít opravdu dost odvahy, uvalit na své občany-voliče ještě citelně vyšší daňové zatížení.
Aby toho nebylo málo, dodejme, že demografické výzvy, kterým Evropa čelí, mohou být ještě daleko významnější, než uvádějí projekce. Predikce totiž může přelstít minimálně jeden faktor, a to nepředpokládaná dlouhověkost. Výzkum v oblasti lékařského průmyslu totiž může věk dožití posunout daleko za hranice, se kterými se počítá v modelech.
Lze předpokládaný budoucí vývoj nějak zvrátit? Můžeme pomoci demografickým statistikám k příznivějším číslům? Například Francie na poli podpory porodnosti sklízí úspěchy, což je vidět i z obou grafů. Stávající nástroje jí dopomohly k (na Evropu) velice úspěšné reprodukční míře, a to 1,916 dítěte na ženu. Francouzská vláda se teď nově snaží rodiny povzbudit ke třetím dětem. Jak toho chce docílit a jaké možnosti mají další evropské státy na zvrácení hrozivých statistik, si budete moci přečíst příště.
Ne podle vás český nárůst míry porodnosti pouze dočasný? Podaří se Evropě zvrátit neblahé statistiky? Kolik dětí máty vy?
