Nejefektivněji lze podle odborníků prohlubovat jazykové znalosti na intenzivních pobytových kurzech v zahraničí ale i v Česku. Týdenní tuzemské pobytové kurzy stojí od 5 do 8 tisíc korun. Cena zahrnuje ubytování, stravování, studijní materiály a zpravidla výuku v rozsahu 35 až 45 hodin. Většinou jde o školní vyučovací hodinu v délce 45 minut, některé kurzy ale mají lekce šedesáti minutové.
Při výběru intenzivního pobytového kurzu pořádaného v Česku je dobré si všímat hlavně toho, zda se český lektor střídá ve výuce s rodilým mluvčím a kolik může být maximálně ve skupině studentů. Vyplatí se zeptat i na to, jaké metody se budou při výuce jazyka používat a jakou mají lektoři kvalifikaci. Při porovnání cen je dobré přihlížet i k tomu, zda výuka probíhá již v den příjezdu či odjezdu. Většina tuzemských kurzů nebývá zakončená zkouškou, z některých si však absolvent odnese osvědčení.
U zahraničních kurzů jazykoví specialisté doporučují absolvovat alespoň dvoutýdenní výuku, která přijde na 20 až 30 tisíc korun. Největší zájem mají Češi tradičně o angličtinu. „ Kurzy anglického jazyka tvoří 80 procent všech zahraničních jazykových kurzů,“ říká Karel Klusák, specialista na studium v zahraničí z CK INTACT. Následují kurzy němčiny, francouzštiny, španělštiny, ale také italštiny a ruštiny. Podle Klusáka je vždy lépe, když si každý vybere kurz s přihlédnutím ke svému věku. Školy organizují totiž intenzivní kurzy zacílené na dospělé, zralé klienty a speciálně na mladší ročníky.
Čtrnáctidenní letní kurzy pro mládež v Anglie s ubytování v rodině a plnou penzí včetně dopravy stojí například 20 až 30 tisíc, s ubytováním na koleji 25 až 45 tisíc korun. Dospělého přijde měsíční intenzivní kurz v Anglii s ubytováním v rodině s polopenzí minimálně na 30 tisíc korun. Cena závisí na tom, kolik je ve třídě studentů a jaký objem výuky studenti absolvují. K tomu je potřeba přičíst i další náklady na dopravu a kapesné. Populární destinací je také Malta, kde kurzy přijdou o 5 tisíc levnější. „Letenka na Maltu bývá ale v létě dražší než do Anglie, takže rozdíl není velký,“ říká Karel Klusák.
Při výběru zahraničního intenzivního kurzu je dobré se zajímat i to, jaký má škola kredit. „Důležité je, zda daná škola patří do uznávané asociace, která má na svoje členy kvalitativní nároky. V Británii jsou to například školy uznané Britskou radou (British Council). Existují i školy, které nejsou uznány Britskou radou, výuka v nich může být sice levná, ale úroveň kurzu nízká. Téměř v každé zemi existuje profesní sdružení, které vymezuje určitý minimální standard a garantuje kvalitu výuky,“ upozorňuje Karel Klusák.
„Letos je cenově výhodná Británie díky poklesu hodnoty britské libry, zatímco ceny kurzů v Irsku a na Maltě jsou vyšší než v minulosti a blíží se cenám v Anglii. Velmi dobré ceny nabízí školy v Kanadě a Austrálii, stejně tak Nový Zéland a USA,“ přibližuje Karel Klusák.
Jazykově nejpřínosnější bývají podle odborníků kurzy zakončené mezinárodní zkouškou. „Tyto kurzy jsou zpravidla delší, trvají nejméně měsíc, obvykle tři měsíce,“ říká Karel Klusák. Tříměsíční kurz zakončený cambridgeskou zkouškou FCE stojí například v Austrálii okolo 33 tisíc korun, v Anglii 46 tisíc a osmi týdenní kurz na Maltě 21,5 tisíc korun. „Vedle kurzovného si ale řada škol účtuje ještě registrační poplatky, poplatky za zajištění ubytování, cenu ubytování, někdy i učebnice, takže porovnávat jen cenu školného může být zavádějící,“ poznamenává Karel Klusák.
Každý občan EU by měl podle vizí odborníků ovládat kromě své mateřštiny alespoň dva cizí jazyky, nyní má takové jazykové znalosti zhruba třetina evropské populace. Alespoň tři cizí řeči ovládá okolo 11 procent obyvatel Evropy. Vyplývá to ze studie nazvané Evropané a jazyky. Jazykové znalosti Evropanů dále stoupají. „Zatímco v roce 2001 dokázalo v jedné cizí řeči dobře komunikovat 47 procent občanů Evropské unie, o pět let později to bylo již 56 procent populace Evropské unie,“ uvádí studie.
Chystáte se letos v létě prohlubovat své jazykové znalosti? Kolik jste ochotní investovat do jazykového vzdělávání? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem