Jako by se z nás stávali Angličani. Konverzačním tématem číslo jedna se stalo počasí. Je zatracené horko a nebývalého sucha už si všimli i ti, kteří se dobrovolně uzavírají ve městě, a když zaslechnou slova čerstvý vzduch, dostávají osypky. Zemědělci o něm ale mluví už několik let. A tím nemyslím občasné sezónní pokusy vydyndat nějaké peníze, že zlá příroda zkazila úrodu. Jen se jich zeptejte. Pokud jste žádného zemědělce už roky neviděli, je to ostatně postupně vymírající druh, zeptejte se někoho, kdo má zahrádku. Pokud ji máte sami, víte, o čem je řeč.
Když se z něčeho stane celospolečenské téma, za chviličku začnou jako rachejtle na Silvestra vystřelovat z politiků obvinění bývalé i současné vlády – podle toho, k jaké partě politik patří –, že něco způsobila nebo aspoň něčemu nezabránila. A samozřejmě taky dostatečně nezávazná vyjádření, jak bude problém vyřešen. Za této vlády, případně až budeme vládnout my. Podle toho, k jaké partě politik patří.
Trable se suchem ovšem žádné silácké řeči nepřivolaly. Nelehko se tu obviňuje, nelehko se hledají přímočará populistická řešení. A většina politiků, račte odpustit, má zřejmě za to, že jde o věc, se kterou se stejně nic dělat nedá. Pámbu dal, pámbu vzal, neznabozi všech partají prominou.
Sucho nebo povodeň, je to totéž
Ale co, bez přívalu řečí se obejdeme, stačilo by, kdyby ukáplo pár rozumných slov. A světe div se, stalo se. Nejprve vláda zveřejnila dokument, ve kterém vypisuje, co by se proti suchu v příštích letech mělo dělat. A pak si DVTV pozvala k dlouhému rozhovoru ministra životního prostředí. Mluvil dobře. A teď média přinesla zprávu, že na boj proti suchu bylo v rámci Operačního programu Životní prostředí vyčleněno osm miliard korun. V původních propozicích programu se o suchu přímo nemluvilo, na rozdíl od povodní, které svou živelností budou vždycky přitažlivější téma než z principu pomalé, neakční sucho. Jenže ono je to kupodivu tak, že řada opatření proti povodním a proti suchu je docela stejná.
Průšvih je, že těch osm miliard dotací z evropských peněz nic nevyřeší. Řešení ovšem souvisí i s dotacemi. Ne ale s jejich přijímáním, naopak proti povodním i proti suchu by nám pomohlo pár dotací prostě odmítnout.
Před rokem ministři životního prostředí a zemědělství sestavili expertní mezirezortní skupinu SUCHO-VODA. Název skupiny dobře naznačuje, že velká voda a velké sucho jsou dvě stránky téže mince. A že mají tytéž příčiny. Nebo v největším zobecnění tutéž příčinu. Krajina není s to zadržovat vodu. Když přijde déšť, voda se nevsákne, odteče říční sítí do moře a my sušíme hubu. Když přijde větší a prudší déšť, voda se nevsákne, vodní toky ji nepoberou a nám teče do bot.
Krajinu nejen tvořit, ale taky ji přestat bořit
Onen dokument, o kterém se psalo výš, je výsledkem právě její práce. Je to poměrně složité čtení, vyplývá z něj to, že sucho má samozřejmě příčiny klimatické, ale to, že se s ním špatně vyrovnáváme, je důsledkem především naší práce s krajinou, ze které jsme odstranili řadu prvků, které vodu přirozeně zadržovaly: smíšené, nemonokulturní lesy, remízy, meze, rybníky a rybníčky… A taky pěstujeme to, co vodu málo zadržuje, a naopak přispívá k erozi půdy. Například řepku olejku.
Co mi z toho vyplývá? Ty peníze z operačního programu berme, dají se za ně připravit pěkné věci, krajinotvorné prvky, které budou mít spíš jen lokální dopad, ale nikde jinde bychom na ně nevzali. Remízek, malý rybník, suchý poldr, který bude čekat na jarní příval vody, kterou pak zadrží. Jistě by bylo hezké, kdyby to rozumný hospodář dělal sám od sebe a za své, ale poslední, kdo investoval do promyšlené krajinotvorby, tu byl snad hrabě Špork… Jenže opravdový dopad by přinesla až velká změna. Konec dotací na řepku. Ale nejen na ni, konec evropských zemědělských dotací, které křiví trh, vůbec. Návrat k bramborám a řípě.
Co si o tom myslíte vy? Může za sucho Kalousek? Jsou k něčemu dotace na výstavbu malých rybníčků a chytřejší a úspornější závlahové systémy? Pomůže něčemu další z plánů ministra životního prostředí Brabce, totiž zdražení podzemní vody? Klimatické změny (a je asi lhostejné, jestli je způsobil člověk, nebo přicházejí samy od sebe) tady jsou. Dokážeme na ně reagovat aspoň trochu včas?
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
17. 8. 2015 9:57 | Radka
14. 8. 2015 21:36 | eďa
14. 8. 2015 11:16 | PhDr. Vít Hrabánek
13. 8. 2015 17:59 | DD
Je milé, že opatření proti vodě v krajině fungují i proti vodě.
Ale podívejte se kolem sebe. Všude je spousta zpevněných ploch, kde se voda nezadržuje ani nevsakuje. Teď jsem viděl v Dobrovízi halu Amazonu. Je to přes hektar plechové střechy. Jak asi bude fungovat, až zaprší, jak funguje teď za plného slunečního záření?
Kdyby úředníci a zákonodárci byli co k čemu, už dávno máme zákonem nařízeno všechny nové ploché střechy stavět jako zelené, nikdo by nedovoloval srážkovou vodu pouštět do kanalizace, ať už splaškové, nebo srážkové. Všechno to množství jen vletí do řek a ve finále opravdu odteče pryč, místo, aby nám to naplnilo studny a krajinu celkově...
Proč někdo pořád vymýšlí, jak pole za nesmyslné peníze rozdělovat polními cestami odnikud nikam a ztěžovat zemědělcům práci? Pokud nás mají "levně" nasytit, potřebují velká pole a velkou mechanizaci, i když to má své negativní stránky. Lepší by bylo, kdyby kolem nich byly alespoň nějaké meze a kolem silnic vyčištěné škarpy.
K poslednímu odstavci článku: Dotace na řepku se nemusí líbit, ale podpora bioplynových stanic bez chovu dobytka je mnohem horší, protože řepka není nic proti kukuřici pěstované v jejich okolí a to bez jakékoliv rotace, nebo jen minimální.
A pokud by se naši zemědělci měli vrátit k pěstování brambor a řepy, tak v prvním případě nás převálcují Poláci, v tom druhém bude velký problém, kam s tou produkcí??? Cukrovar zbyl jeden, nebo dva v celém státě. A pokud by měla být krmná, tak kdo se jí bude krmit?? Navíc se nedají pěstovat v suchém prostředí, narozdíl od ozimých obilovin.
Článek je sice hezký, ale raději bych v něm našel vyjádření ve stylu, že nadávat na vládu sice můžeme, ale když chceme nějakou změnu, je lepší začít sám u sebe i když je to v malém a může to vypadat na první pohled bezvýznamně.
Zobrazeny všechny 4 komentáře