Od loňského července můžete mýtit stromy na vlastní zahradě téměř bez omezení. Tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) byl benevolentní a spoléhal na zdravý rozum vlastníků. Prosadil vyhlášku, podle které záleží čistě na majiteli zahrady, které stromy vykácí – s výjimkou těch památných.
Přísnější kurz. Už brzy
Uběhl sotva rok a ministerstvo – pod novým vedením – chce znovu přitvrdit. Když všechno půjde podle plánu, už na podzim na své zahradě vzrostlý smrk, břízu nebo dub neporazíte. Tedy – bez úředního povolení. Ministr Richard Brabec (ANO) připravil vyhlášku, podle které budete muset žádat o povolení před podetnutím neovocného stromu, který má ve výšce 130 centimetrů nad zemí obvod kmenu větší než 80 centimetrů. Pro lepší představu i u netechnických typů: obvod 80 centimetrů znamená průměr dvacet pět a půl centimetru, běžné školní pravítko mívá třicet centimetrů. Smrk, který patří k poměrně rychle rostoucím stromům, do těchto rozměrů doroste plus minus za padesát let, ovšem v lese, pokud má prostor, přibývá v pase rychleji.
Důvod? Podle ministerstva sami nedokážete dostatečně posoudit estetickou a ekologickou funkci stromu. Stávající vyhláška je navíc podle vedení rezortu v rozporu se zákonem a diskriminuje, protože špatně definuje zahradu – v minulosti na to upozorňoval i ombudsman.
Chalupa vymezil zahradu jako oplocený pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce. Zapomněl ovšem třeba na lidi v chatařských a zahrádkářských koloniích, kteří tak musí o povolení ke kácení pořád žádat. A úředníkům se z posuzování toho, co vlastně je a není zahrada, trochu zamotává hlava. O tom, že je potřeba zpřesnit definice, tedy snad není sporu, je ale potřeba současně zpřísňovat pravidla?
Ministerstvo tvrdí, že má z měst spoustu zpráv, že v uplynulém roce mnohokrát došlo ke zbytečnému kácení. Nechce ho prý zakazovat, pouze regulovat – ochrana dřevin je totiž podle ministerstva veveřejném zájmu. Obhájci práv vlastníků pozemků se chytají za hlavu.
Estét může být každý podle svého, ale ekolog?
Do toho, jak estetický nebo neestetický je strom na vaší zahradě, vám nikdo nemá co mluvit – potud se dá s ministerstvem souhlasit jen těžko. Logicky zní také argument, že by měl mít člověk právo porazit něco, co před lety rodič zasadil a co jemu jaksi přerostlo přes hlavu. (Ovšem ne vždy má věc takhle osobní rovinu – zahradu samozřejmě může vlastnit i firma, včetně těch, které k ní nebudou mít žádným, natož citový vztah.)
Na druhou stranu je ovšem třeba uznat, že ekologický význam a funkce stromu pro okolí laik sám vyhodnotit nedovede. Kromě toho, že strom vytváří kyslík, zachytává prach a stíní před sluncem, totiž podle odborníků na životní prostředí může mít význam třeba pro regulaci vodního režimu, může (spolu)vytvářet biotop pro chráněný druh živočicha nebo rostlinné společenstvo, může takovým biotopem být i sám.
Než se začneme proti chystané vyhlášce bouřit, je dobré si uvědomit, že se člověku s pilou v ruce do cesty nepostaví moc často. V případě ovocných stromů není co řešit – tam vás nikdo omezovat a regulovat nebude. Totéž platí u ostatních stromů, které nedorostou do výš vyložených parametrů. A konečně – i u vzrostlejších dřevin by snad s úředníky mohla být rozumná řeč. Pokud nevyhodnotí, že by poražení stromu mohlo životnímu prostředí skutečně uškodit, nebudou mít nejspíš důvod vám stavět do cesty překážky. Vyhláška má být podle ministerstva spíš pojistkou proti excesům.
Podle zákona navíc platí, že když je strom nebezpečný, smíte ho porazit bez povolení – a do patnácti dnů to úřadu ohlásit.
Je tu ovšem jedna další otázka: Když nedokážete svůj strom ve všech souvislostech správně posoudit vy, bude to obecní úředník, kterého budete žádat o povolení ke skácení, umět výrazně líp. Můžeme se spolehnout, že ve městě mají specializované odbory životního prostředí a na vsích zase selský rozum? Ale vlastně – je to jen rok a kousek zpátky, kdy na nich tahle odpovědnost ležela...
Právo versus právo
Právo na svobodné nakládání s majetkem versus právo na zdravé životní prostředí – babo raď, které má dostat prim. Není to ostatně poprvé, co se na Peníze.cz takovým dilematem zabýváme: Nedávno jsme řešili, jestli by měli mít úředníci právo chodit k vám domů kontrolovat, čím přikládáte do kotle – když ostatním otravujete vzduch.
Efekty nové vyhlášky se dají předem těžko odhadovat, může být ve svém důsledku i kontraproduktivní: třeba lidé začnou stromy na zahradách kácet „preventivně“, než příliš vyrostou, aby se s úředníky nemuseli potýkat.
Co si o tom myslíte vy? Mají mít úředníci právo rozhodovat o tom, na své zahradě pokácíte? Neměla by se naopak pravidla uvolnit i pro dřeviny na jiných pozemcích než zahradách? A proč dělat rozdíl mezi ovocnými a neovocnými stromy? Není stoletá hrušeň krásnější než vypelichaný stříbrný smrk? Nemůže být stejně důležitá pro krajinu, zadržování vody, případně prominentního brouka? Své názory, postřehy a zkušenosti pište do diskuze. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou. Tak nám určitě nechte mail – ať se můžeme domluvit, kam ji poslat.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
18. 3. 2017 11:01 | doffek
28. 10. 2015 8:58 | Marcela Křiváčková
Marcela Křiváčková
13. 8. 2015 15:38 | rl
8. 12. 2014 20:32
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
15. 9. 2014 10:54
30. 7. 2014 15:09 | J.Sukup
20. 7. 2014 13:32 | J.Bubla
12. 7. 2014 21:54 | Novotný
vsazeny,aby na jistá počínání v tom místě nebylo moc vidět.Stromy
modřín, smrk a jiné jsou dnes také místem, kam někteří pečliví uklízejí odpady a ořezané větve ze svých pozemků do "pole" mezi kmeny stromů, stále se snižuje snižuje výměra pro obdělávání.Po opadu listí ze stromů naváží na klest také listí. V poli v minulosti hospodáři- rodiče lesní dřeviny neměli. Bude problém při odstranění těchto dřevin. Odpovídám za pořádek na pozemku -jaké mám možnosti. Stromy jsou nad 80 cm v obvodu kmene ve 130 cm.Občanský zákoník poškozování souseda uvádí, ale uhlídejte to.
12. 7. 2014 13:44 | Jarda
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
12. 7. 2014 9:27 | Gabriel Pleska
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
12. 7. 2014 8:50 | Václav
Jak odpovídá úřad, stát za tyto možné škody a kolik uhradí na náhradě škody v případě, že rozhodne tak, že vznikne škoda.Neznám žádný případ, kdy zaplatil za pád stromu nebo jeho části s škodním následkem na náhradě škody za ublížení na zdraví nebo újmy na najetku ap. dle NOŽ.
11. 7. 2014 22:40 | duro
11. 7. 2014 11:11 | miro
11. 7. 2014 10:06 | afariz
11. 7. 2014 8:24 | Karel
Povolení ke kácení stromů považuji za vhodné pouze v městech a obcích s nedostatkem zeleně.Rozhodně ne třeba u mne na samotě,kde dům a okolní pozemky zarůstají náletovými dřevinami,stíní domu i zahradě a jsou líhní hejna komárů.My co v tomto prostředí žijeme nepotřebujeme hejna byrokratických úředníků.Stačí nám ti komáři.
Zobrazit všech 27 komentářů