Facebook. Myšičko, a co teď?

| rubrika: Sloupek | 4. 7. 2014 | 5 komentářů
Problém není, že Facebook experimentoval s emocemi svých uživatelů. Problém je, že neumíme na odhalení stále běžnějších experimentů reagovat líp než směsí rozhořčení a ignorance.
Facebook. Myšičko, a co teď?

V lednu 2012 poskytl Facebook 689 tisíc uživatelů své anglické verze k týdennímu vědeckému experimentu: některým z nich bez jejich vědomí omezil přísun pozitivních zpráv od přátel a lajkovaných stránek, jiným zase omezil přísun negativních příspěvků. A vida, lidé v negativní bublině pak sami psali negativnější statusy než kontrolní skupina, lidé v pozitivní bublině statusy pozitivnější.

„První experimentální důkaz kontroverzního tvrzení, že se emoce mohou šířit po síti,“ jak hlásá závěr studie, to úplně není. Primitivně vyloženo, efekt byl prostým okem nepostřehnutelný: podíl pozitivních i negativních slov ve statusech se vždy zvýšil či snížil nejvýš o jeden procentní bod. (Autoři ale dobře upozorňují, že i tak by takto dokázala celosvětová sociální síť zahýbat stovkami tisíc statusů denně.) Použitý software navíc dokáže rozeznat emoce jen s obtížemi, například statusu „Nemám skvělý den“ by podle psychologa Johna Grohola sice odečetl body za „nemám“, ale zase přičetl za „skvělý den“. A hlavně: mezi tím, co lidé píší do statusu, a jak se cítí doopravdy, je přece obrovská mezera. Sto úsměvů na svatební fotce neznamená sto šťastných lidí a podobné je to s „ksichtem“ nahozeným na Facebooku.

Jocelyn, nebo Michael? Desítky malých experimentů denně

Kauza se ale hodí pro připomenutí opomíjené skutečnosti: celý internet je jeden velký psychologický experiment a my jsme laboratorní myšky. Každý větší web – ať už prodává něco vám, nebo naopak prodává vaši pozornost inzerentům – nabízí jednotlivým uživatelům odlišné verze stánek a zjišťuje, co to s nimi dělá. Typicky to, který slogan nebo obrázek promění víc zvědavých návštěvníků v platící zákazníky, viz třeba legendární sérii experimentů v Basecampu:

Děje se to dokonce i off-line: letošní knihy The Why Axis i Freakonomics popisují, jak důmyslně měřila jedna americká neziskovka úspěšnost různých variant svého žadonícího dopisu.

Markeťáci si psychologickými experimenty lubrikovali cestu do peněženek vždycky. Tradičně platili dobrovolným účastníkům průzkumů a závěry se snažili zevšeobecnit. Teď už ale obecné teorie přestávají být zapotřebí, vždyť se všechno dá rovnou ověřit na celé cílovce. Vaše city jsou předmětem experimentu několikrát za den: dělá na vás lepší dojem Jocelyn, nebo Michael? Naštve vás dlouhý formulář dost na to, abyste stránky zavřeli?

Blbé je, že nemáme žádné psychické předpoklady ani kulturní vzorce, které by nám pomohly vyrovnat se s dvěma skutečnosti: že jsme předmětem experimentů, a že se navíc takhle experimentuje s něčím tak zdánlivě přirozeným, jako je výběr toho nejzajímavějšího v naší sociální bublině. Jak srozumitelný je najednou takový dohled: všichni jsme četli Orwella a všichni tak tušíme, že Google nebo Facebook jsou svým způsobem Velcí bratři. Víme, že všechno, o co se s nimi podělíme, se dá použít proti nám. Jak se ale popasovat s rolí myšky? Navíc nenápadně a cíleně izolované od smutných nebo veselých myšek? Opravdu jde celý svět do kelu – nebo mi jen Facebook vybírá depresivní zprávy a měří, jestli pak budu víc klikat na reklamy? Jsem i já tak hloupý, že se tím dám ovlivnit? Je to vůbec hloupost?

Anketa

Jste na Facebooku?

Všechny, kteří jako odpověď na anketní otázku nezvolili z prvních dvou možností, upozorňujeme, že oba naše sesterské projekty na Facebooku najdete. Přijďte nás navštívít!

Když už tajemnou skříňku nejde otevřít, jde před ní aspoň varovat

Pokusná myšičko, a co teď? Je to téměř bezvýchodné. Neexistuje podle mě žádný zaručený recept na nápravu, a všechny nezaručené jsou přinejlepším na hraně právních, technologických a psychologických možností:

Za prvé chtít po Googlu, Facebooku a dalších firmách co nejtransparentnější a ověřitelné vysvětlení, podle jakého klíče vám nabízejí konkrétní novinky a výsledky. Ne z pozice uživatelů, ale z pozice občanů. Jsou to soukromé společnosti, jenže taky monopoly s obrovskou a globální politickou mocí. Dost silnou na to, aby před volbami naprosto nenápadně upozadily nevhodné kandidáty nebo témata. – Vím, že je to utopie, že tak složitý systém bude vždycky tajemnou skříňkou, ale už jen ten politický boj by demaskoval lživou neutralitu „toho nejzajímavějšího“, co nám weby nabízejí.

Za druhé konzumovat co nejpestřejší informační stravu. Což je stále složitější, protože těžko najdete novináře, který by nepracoval s Googlem a Facebookem, a kterého by tedy jejich filtry a experimenty nějakým způsobem neovlivňovaly.

Za třetí v sobě pěstovat dvě vzácné a navíc protiběžné kvality. První je odolnost vůči skupinovému myšlení. Druhou odstup dokonce i od svých vlastních emocí, které někdy nejsou tak docela naše. Je těžké přiznat si, že jsme laboratorní myšky v jednom velkém psychologickém experimentu – ale taky se v takovém přiznání ukrývá zvláštní druh vnitřní svobody, podobný tomu, o jakém mluví staří i moderní stoikové.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 7. 2014 19:22, Roger

Každý může mít jinou zkušenost. To, že někdo zabíjí čas vyčumováním na bednu, samozřejmě rozvoji toho člověka moc neprospěje, ale to neznamená, že přestane reagovat třeba na emaily, nebo se stane velmi těžko zastižitelným na telefonu. Také záleží na tom, zda člověk sám je fejsbúkový maniak. Pak to samozřejmě nepocítí. Ale já vím, že z mých blízkých známých jsou na FB aktivní dva, a to, aby vůbec reagovali na klasický kanál komunikace (tedy osobní email, osobní telefon, a ne síť, kde musím celému světu vystavovat své jméno, apod.), tak musím vyvinout nesrovnatelně větší úsilí, než u té většiny, která na FB buď není vůbec, nebo jej používá minimálně a nijak jej neobhajuje. Spíše to píšu proto, že jsem si tuto skutečnost ve svém okolí před dvěma lety uvědomil, a bohužel to tak do puntíku platí.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Hunter 08. 07. 2014 11:33)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 7. 2014 11:13, Roger

Moje zkušenost s lidmi 'na facebooku' je ta, že se s nima podstatně hůř komunikuje, než s běžným člověkem. Naštěstí jich takových mám kolem sebe naprosté minimum. Umím si představit, využít Facebook k účelům byznysu, nicméně nejeden z těch, co to zkoušeli, tvrdili, že to moc nefunguje. Ovšem to, co tam předvádí naprostá většina, je opravdu zoufalost, stádovitost a vrchol zmanipulovanosti v té nejryzejší formě. Podobné experimenty samozřejmě schvaluji a myslím, že by se jich mělo dělat mnohem více. Ostatně v podmínkách to, myslím, je, a neškodilo by to ještě více zdůraznit, aby si Facebook mohl se svých stádem tupců dělat, co chce, a ještě k tomu prodejem výsledků na jejich blbost vydělat. Ostatně silný člověk, co tam je kvůli byznysu, se tím buď nenechá ovlivnit, nebo mu to bude jedno. Neumím si představit, že by mi to vadilo - spíš bych se zamyslel sám nad sebou, nakolik se pozitivními nebo negativními zprávami nechám sám manipulovat, a jak toto zjištění využít k tomu, abych se cítil lépe a byl ještě šťastnější. Reakci stáda, která místo, aby dělala byznys svůj, dělá byznys Zuckenbergerovi, je pro mne naprosto záhadná, nicméně vůbec ne překvapivá. Spíše naopak.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi

8. 7. 2014 | 19:22 | Roger

Každý může mít jinou zkušenost. To, že někdo zabíjí čas vyčumováním na bednu, samozřejmě rozvoji toho člověka moc neprospěje, ale to neznamená, že přestane reagovat třeba na emaily, nebo se stane velmi těžko zastižitelným...více

8. 7. 2014 | 11:33 | Hunter

No, já vám nevím, mně se třeba podstatně hůře komunikuje s lidmi, kteří konzumují zprávy na Primě a seriály na Nově, než s těmi, co jsou na FB. více

7. 7. 2014 | 17:20 | woodmaker

bohužel Facebook sám vybírá, co si přečtete a co ne. více

7. 7. 2014 | 15:12 | V.Mlich

Facebook je jen modernější forma něčeho, co lidstvo dávno zná. Dnes každý ví, že podle toho, co si obléká, na jakém autě jezdí, na jaké filmy chodí, o jakých seriálech v práci vykládá, jej ostatní posuzují. A facebook je...více

6. 7. 2014 | 11:13 | Roger

Moje zkušenost s lidmi 'na facebooku' je ta, že se s nima podstatně hůř komunikuje, než s běžným člověkem. Naštěstí jich takových mám kolem sebe naprosté minimum.
Umím si představit, využít Facebook k účelům byznysu,...
více

Čtenáři také navštívili

1. 8. 2013 |  | 11 komentářů

Vaše peníze má počítač. Co až ho někdo vypne?

Technický pokrok způsobil, že jsme prakticky zcela závislí na počítačích a jejich sítích. Čím jsou ovšem systémy složitější, tím jsou zranitelnější. A čím propojenější jsou, tím osudovější můžou být následky...

24. 10. 2012 |  | 12 komentářů

Sledování mobilů: Operátoři naše data zase sbírají pro policii

V Česku je přes čtrnáct milionů aktivních SIM karet. Na jednoho člověka (včetně novorozeňat, která ale zas tak často nevolají) u nás tedy připadá téměř jeden a půl telefonního čísla. Údaje o všech našich...

25. 5. 2012 |  | 4 komentáře

Velký barman vás vidí. Chytré kamery obracejí marketing naruby (a děsí zákazníky)

Nová služba v přímém přenose roztrubuje, ve kterých podnicích je plno, jak staří lidé tam zrovna jsou a jaký je poměr mužů a žen. A to je teprve začátek!

1. 12. 2011 |  | 21 komentářů

Národní špehounský registr. Co si o tom myslíte?

Nový národní zdravotní registr. Mluví se o něm jako o nejbrutálnějším útoku na soukromí občanů v dějinách České republiky. Úřad pro ochranu osobních údajů apeluje na ministra Hegra, aby jeho zřízení zarazil....

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Klíčová slova

izolacionismus, finanční instituce, investice, finanční produkty, finanční gramotnost, IKS fond světových indexů, Austrálie, GETCO, bezdrátové připojení, komunismus, Důchodové pojištění, kandidát, právní forma, Jan Šulc, výpočetní mračno

4Z90370, 4T15333, 2C88528, 5T32860, 2K71801, 2A12272, 1E87396, 2S11107, 1E87397, 2A12274, 1E87398, 2S11109, 1E87400, 2A12278, 2S11114
Usetri panel

Poradíme zdarma s výběrem finančních produktů

Najdeme vám nejvýhodnější finanční produkty. Zdarma!

Usetri tlačítko

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2014 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.