Nejčastější příčinou rozpadu vztahu je dnes – mobilní telefon. A stačí k tomu náhodně pročíst esemesky svého protějšku nebo si začít všímat zvyšující se frekvence hovorů, které se bůhvíproč musí vyřizovat v koupelně. Představte si ale, že operátor má záznam o všech vašich hovorech, o všech esemeskách... a taky o tom, kde se ty telefonáty odehrály, odkud šly ty esemesky. To je jinačí balík údajů, které samozřejmě také můžou pomoct usvědčovat a dopadat. Ne však nevěrníky a zrádce – zločince.
Policejní sbor však bohužel není sbor cherubínů či jiných andělů a osobní data telefonistů se dají nejen využívat, ale také zneužívat. Musí se tedy jasně říct, zda a jak má a smí taková data operátor sbírat a držet a zda, za jakých podmínek a okolností smí která data předat policii. Už jsme tu měli stav, kdy si policie mohla vyžádat hodně, pak nemohla nic. Teď je tu třetí pokus. Od začátku října operátoři mají opět povinnost naše provozní a lokalizační údaje půl roku archivovat – pro případ, že si nás policie bude potřebovat proklepnout. To, co dřív Ústavní soud zakázal, je znovu povoleno. Ovšem za přísnějších podmínek.
Jedenapadesát poslanců v čele s Markem Bendou (ODS) si loni u Ústavního soudu stěžovalo na to, jak snadno o nás policie od operátorů získává citlivá data. Mobilní operátoři a poskytovatelé internetu tehdy měli zákonnou povinnost archivovat všechna data o tom, kdo kdy s kým telefonoval, komu posílal esemesky a na co se díval na internetu, půl roku. Totéž platilo o údajích o našem pohybu. Veškerá tato data si mohla policie kdykoli a bez soudního povolení vyžádat o každém z nás.
Ministerstvo vnitra v odpověď nabízí skutečné příběhy. Třeba tenhle:
„Provozní a lokalizační údaje byly jedním ze zásadních údajů, které přispěly k objasnění mediálně známého zvlášť závažného zločinu vraždy v Plzeňském kraji. V prvotní fázi prověřování byly vyžádány výpisy na IMEI a SIM kartu mobilního telefonu pohřešovaného podnikatele. Na základě poskytnutých údajů bylo zjištěno místo jeho posledního pobytu, následně došlo k ohledání místa a zajištění stop jeho krve a násilného jednání. V rámci spáchaného trestného činu došlo mimo jiné i k odcizení mobilního telefonu poškozeného. Na základě dalších žádostí byl zmapován pohyb, komunikace, kontaktní osoby i odhad jejich vzájemného stavu. Určení pohybu mobilního telefonu podezřelé osoby přispěly velmi výrazným způsobem k řádnému objasnění věci. Část poskytnutých údajů byla využita jako podklad pro zahájení trestního stíhání a zároveň navržena jako důkaz.“
„Dostávali jsme desetitisíce žádostí ročně,“ potvrzuje mluvčí Vodafone Adéla Konopková. Podle údajů ministerstva vnitra policie této možnosti v roce 2010 využila celkem 82 639 krát. To znamená, že podávala stovky žádostí denně. „V roce 2009 jsme měli v přepočtu na obyvatele dokonce nejvíc těchto žádostí v Evropské unii,“ uvádí Jan Vobořil ze sdružení Iuridicum Remedium.
Ústavní soud rozhodl jasně: policie možnost procházet citlivé informace nadužívá, povinnost archivovat data šest měsíců se ruší. Policie, která operátorům za poskytování dat platila – v roce 2010 jim měla celkově uhradit až padesát milionů korun – tak částečně oslepla. Operátoři na rozhodnutí Ústavního soudu okamžitě zareagovali a policii citlivé údaje v podstatě přestali poskytovat. Později svolili, že budou policii poskytovat výhradně data, která uchovávají pro vlastní potřebu. „Rozhodnutí Ústavního soudu jsme respektovali a s daty, která jsme na základě dřívější právní úpravy byli povinni ukládat speciálně pro účely policie, jsme nepracovali. Pokud nás policie požádala o data, která používáme v rámci běžného provozu například pro účely vyúčtování za naše služby, tyto údaje jsme v souladu s naší povinností Policii ČR poskytovali,“ potvrzuje mluvčí Vodafone Adéla Konopková. Ostatní informace – například o poloze účastníka během hovoru – policistům zůstávaly utajené.
Totéž potvrzuje i T-mobile. „Lokalizační informace jsme od nálezu Ústavního soudu neposkytovali. Nadále jsme však na vyžádání oprávněných orgánů poskytovali provozní informace. Výpis poskytnutý od nálezu Ústavního soudu ze všeho nejvíce připomínal standardní výpis volání, které je generováno zákazníkům, a neobsahoval žádná data, k jejichž uchovávání a poskytování jsme nebyli oprávněni ani povinni,“ popisuje mluvčí T-mobile Martina Kemrová.
Další ránu práci kriminalistů zasadil Ústavní soud letos v lednu. Zrušil i část trestního řádu, která policii umožňuje od operátorů „provozní a lokalizační údaje“ o jednotlivých účastnících vůbec získávat – účinnost svého rozhodnutí ovšem na půl roku odložil, aby zákonodárci mohli zareagovat a vadný zákon vylepšili. Ústavnímu soudu se nelíbilo opět především to, že policie dostává údaje od operátorů příliš často a příliš snadno – původní zákon totiž podle šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského policii umožňoval „vyžádat si údaje od operátorů pokaždé, když existovala jakákoliv souvislost s jakýmkoliv probíhajícím trestním řízením.“
Zákonodárci nezaháleli, nachystali a schválili novelu zákona o elektronických komunikacích, která nabyla účinnosti prvního října a původní zákon tak plynule nahradila. Povinnost operátorů uchovávat půl roku data o tom, komu, kdy a jak dlouho telefonujeme či textujeme a kde se pohybujeme, je zpět. Operátoři navíc musejí naše údaje na požádání bezodkladně poskytnout. Utajený zůstává pouze obsah našich hovorů a zpráv. Zpřesnila se ovšem pravidla toho, za jakých okolností si může policie tyto údaje vyžádat.
Nově si může policie vyžádat naše údaje jen v případě vyšetřování úmyslných trestných činů s horní hranicí odnětí svobody minimálně tři roky. Potřebuje souhlas soudu a musí předem písemně vysvětlit, proč nemůže daného účelu dosáhnout jinými prostředky. Zpětně pak musí informovat každého člověka, jehož údaje si vyžádala. Podobně jako u odposlechů, má pak sledovaný člověk možnost požádat Nejvyšší soud o přezkoumání zákonnosti policejního postupu. Citlivé údaje si podle nového zákona v určitých případech může vyžádat také BIS a Vojenské zpravodajství, stejně jako Česká národní banka, která tuto možnost dříve neměla.
„Přístup k provozním a lokalizačním údajům je jedním z nejdůležitějších prostředků, který určuje směr a průběh trestního řízení a významnou měrou zrychluje, a tedy i zlevňuje, průběh trestního řízení. Pokud by orgány činné v trestním řízení neměly přístup k provozním a lokalizačním údajům, bylo by odhalování pachatelů trestných činů páchaných za pomoci či prostřednictvím mobilních telefonů či internetu značně ztíženo a u některých typů trestné činnosti dokonce znemožněno,“ vysvětluje ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novému zákonu. Jiný názor má ovšem Jan Vobořil ze sdružení Iuridicum Remedium. „Uchovávání provozních a lokalizačních údajů a jejich využívání při odhalování kriminality je značně přeceňováno. Podle policejních statistik za období roku 2010, kdy po celou dobu operátoři data uchovávali a policie je hojně využívala, a statistik za rok 2011, kdy už tak po většinu roku po rozhodnutí Ústavního soudu nečinili a nastal desetinásobný pokles počtu žádostí o údaje, došlo meziročně v České republice dokonce ke zvýšení objasněnosti kriminality z 37,55 na 38,54 procenta,“ argumentuje Vobořil.
Jedním z nedostatků nového zákona podle Jana Vobořila je, že sice změnil trestní řád, ale nedotkl se policejního zákona. „Na jedné straně novela zpřísňuje proces vyžádání provozních a lokalizačních údajů v trestním řádu, na druhé straně pak pro využívání těchto údajů policií podle příslušných ustanovení zákona o policii a mimo trestní řízení nejsou stanovena prakticky žádná omezení,“ upozorňuje. Podle zákona o Policii ČR totiž mají policisté k těmto datům přístup i bez soudního povolení v případě, že je potřebují pro účely pátrání po hledaných či pohřešovaných osobách a při odhalování terorismu. „Je zcela nelogické, proč by měla mít policie oprávnění žádat o výpisy bez soudního povolení, když například BIS by měla podle zákona disponovat souhlasem vrchního soudu. Přitom se v podstatě jedná u obou subjektů o plnění stejného úkolu: předcházení a odhalování terorismu,“ pokračuje Vobořil.
Pochybnosti panují také kolem nové pravomoci České národní banky. Ta si smí provozní a lokalizačním údaje vyžádat se souhlasem soudu v případě, že by mohly přispět k objasnění správního deliktu v podnikání nebo obchodování na kapitálovém trhu.
Navzdory připomínkám kritiků zákon prošel schvalovacím procesem a se začátkem října vstoupil v platnost. „Od 1. 10. jsme opětovně začali uchovávat a poskytovat veškeré provozní a lokalizační informace, v souladu s novelou zákona o elektronických komunikacích,“ říká mluvčí T-mobile Martina Kemrová. Totéž potvrzuje i Adéla Konopková z Vodafone. Dodává však, že je třeba ještě počkat na prováděcí vyhlášku. „Stále není přesně znám rozsah údajů, které jsme povinni uchovávat a předávat. Nicméně existují povinnosti, které jsou již obsaženy v samotném zákoně. To se týká například lokalizačních údajů. Žádosti, které se týkají těchto údajů, jsme již obdrželi a vyhověli jim,“ uzavírá.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 10. 2012 0:36, jezevec
lupiči mi ukradli mobil - vyrvali mi celou tašku z ruky. taky všechny peníze, všechny doklady, atd. požádal jsem operátora, aby mi poskytl lokalizační údaje - ani o MÉM telefonu v JEHO síti mi je prý poskytnout nesmí. ptal jsem se policajtů jestli to mohou lokalizovat oni, ale to leda kdyby s tím mobilem někdo někoho zavraždil.
takže tomu pračurákovi, který tohle vymyslel, že operátor nesmí poskytnout infomace vedoucí k identifikaci pachatele, přestože tyto informace zjevně existují - srdečně přeju, aby ho někdo okradl každý týden. jakož i všem, kdo se zabývají anonymizací zločinců pod záminkou jejich domnělých práv. zločinec má mít jediné právo - hnít v base.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 10. 2012 19:16, JaCi
a to jeste lid nevi ze stejnou povinnost spiclovani maji i internetovi provideri. A ze stat (resp min. vnitra) za to plati a nemale penize (cca 7 tis/mes -kdyz si vezmu ze jen v Plzni a okoli je cca 30 mensich poskytovatelu pripojeni, je to JEN pro plzen pres 2mil/rok -ano v rozpoctu se to ztrati, jenze pro cely CR to bude urcite kolem 150mil)
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.