Investiční životní pojištění
Chystané proměny penzijních fondů
Pokud vláda prosadí druhou etapu připravované důchodové reformy, může postavit 3,5 milionu Čechů, kteří mají uzavřeno penzijní připojištění, před klíčové rozhodnutí: zůstat ve fondu se stávajícími podmínkami a nízkou výnosností, nebo vzít osud naspořených peněz více do vlastních rukou.
Systém penzijního připojištění, v němž Češi už naspořili zhruba 150 miliard korun, by mohl v příštích letech projít významnou proměnou. Počítá s ní vládní návrh důchodové reformy. Na změnách zatím v zákulisí pracují zástupci Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Asociace penzijních fondů a České národní banky. Diskutují o nich i zástupci odborů a zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody.
Stručně řečeno: reforma penzijních fondů by měla změnit jejich majetkové uspořádání, zvýšit motivací klientů k penzijnímu připojištění, a umožnit fondům, aby klientům nabídli více investičních strategií.
České penzijní fondy mají majetek akcionářů a klientů rozdělený zatím jen účetně. Připravovaná reforma má tyto prostředky oddělit i právně a ekonomicky. „Oddělení majetku účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem od majetku akcionářů je jednou ze stěžejních navrhovaných změn,“ upřesňuje Jiří Sezemský, vedoucí oddělení styků s veřejností Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Zdroj: MF
Oddělení majetku akcionářů a klientů dlouhodobě podporuje Asociace penzijních fondů v čele s prezidentem Jiřím Rusnokem. „Takový krok umožní stávajícím fondům a v budoucnosti i správcovským společnostem, které se budou starat o prostředky vložené do penzijních fondů, nabídnout různá typová portfolia a zvýšit tak výnosy pro účastníky,“ domnívá se Rusnok. K oddělení majetku v penzijních fondech by mělo podle Rusnoka dojít nejdříve rok po přijetí zákona. Ten by měl být předložen do vlády v lepším případě v příštím roce.
Další plánovanou změnou by mělo být zrušení některých omezení, které dnes penzijním fondům brání v rizikovějších, ale výnosnějších investičních strategiích. Podle Sezemského z MPSV jde například o zrušení garance meziročního nezáporného zhodnocení, které by mělo umožnit penzijním fondům nabízet více penzijních plánů, lišících se investičními strategiemi s různou mírou výnosnosti. „Pokud jde o počet investičních profilů, které budou účastníkům nabídnuty, vycházíme z úvahy, že rozhodující bude spíše kvalitativní než kvantitativní pohled. Minimálně jeden z fondů by však měl být konzervativního zaměření,“ říká Rusnok.
Takzvané penzijní společnosti, které by měly vzniknout z penzijních fondů, by podle květnového vyjádření Rusnoka na setkání s novináři, měly poskytovat tři základní fondy odlišené dle míry rizika.
Vybrat by si tak mohli jak konzervativně ladění investoři, kteří upřednostňují investice do bezpečných instrumentů, jako jsou vládní dluhopisy, tak i ti, kteří jsou ochotni jít kvůli vyššímu výnosu do většího rizika.
Kombinace takto konstruovaných fondů zároveň nabídne lidem upravovat investiční strategii v průběhu života. Mladí budou moci vkládat peníze do dynamického fondu, a jak se bude blížit jejich důchod, budou prostředky i s výnosy přesouvat do méně rizikových fondů. Kromě této fondové trojky by existoval i transformační garantovaný fond, kam by automaticky přešli klienti nynějších penzijních fondů. Těch by se proto navrhované změny neměly příliš dotknout, pokud nebudou sami chtít, tvrdí Ministerstvo práce a sociálních věcí.
| Je reálná inspirace penzijními systémy v zahraničí? |
|
V zemích EU existuje několik základních koncepcí penzijního připojištění. Lze jej koncipovat jako spoření do penzijního fondu nebo jako zaměstnanecké fondy, či lze správu penzijního připojištění svěřit investičním fondům. Různorodost těchto systémů svědčí o odlišném vývoji, podmínkách a době jejich vzniku v jednotlivých zemích. Každý model fungování má své klady i zápory |
Další novinku by mohla přinést třetí fáze vládní důchodové reformy. Jde o zavedení takzvaného opt-out, tedy „nepovinně povinného“ důchodového připojištění. To by mělo lidem umožnit volbu, kam se bude investovat část jejich povinných odvodů do státního pilíře důchodového systému. Místo dnešních 28 procent, které každý spolu se zaměstnavatelem povinně odvádí na důchodové pojištění, by lidé státu mohli už v roce 2010 odevzdávat jen 24 procent. Zbývající čtyři procenta by lidé střádali do soukromých penzijních fondů. Pokud by se někdo jednou rozhodl pro tyto odvody do soukromých penzijních fondů, musel by v nich pokračovat až do odchodu do důchodu. Tuto variantu „nepovinně povinného“ důchodového pojištění vítají právě tuzemské penzijní fondy, protože by se na správě těchto peněz mohly podílet.
Návrhy změn ve druhé a třetí fázi důchodové reformy se nyní připravují. Minimálně druhá etapa by mohla být podle Sezemského k dispozici snad už v polovině příštího roku.
Jak si spoříte na důchod vy? Je pro vás zajímavým finančním produktem penzijní připojištění?
