Píše se rok 2030 a jistý pan Vondruška odchází do důchodu. Je mu 65 let. Důchod, který dostane na účet, se skládá z několika částí. Zhruba tři čtvrtiny dostane od státu. Další část mu vyplatí jeho penzijní fond, do kterého si dobrovolně přispíval. Protože se už dříve rozhodl, že nechce ze mzdy posílat státu celou částku důchodového pojištění, ale že její část chce investovat ve specializovaném fondu, dostane část důchodu i od tohoto fondu. Sázka na investice se mu vyplatila. Celkem mu díky zhodnocení ve fondech každý měsíc přijde více peněz než těm, kdo se spolehli na zajištění pouze od státu.
Tak vypadá ve stručnosti představa, kterou má o budoucích důchodcích ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. K tomuto stavu by měly vést tři reformní kroky. V první fázi se zvýší věk pro odchod do důchodu. Ten se bude postupně prodlužovat tak, aby Češi odcházeli do důchodu v 65 letech v roce 2030. Nárok na státní důchod bude mít v té době jen ten, kdo odváděl ze svých příjmů důchodové pojištění nejméně 35 let. Zákony, které to umožní, už ministerstvo sepsalo. Parlament by je měl projednávat příští rok.
V druhé fázi Nečas chce, aby stát platil do důchodového systému příspěvky za osoby, které nepracují, a tedy neplatí pojistné, ale přesto se tato doba započítává do jejich nároku na důchod. Fungoval by tak podobný systém jako ve zdravotním pojištění, kdy stát platí určitou částku například za děti a důchodce.
Potřebné peníze by mělo dodat zavedení ekologických daní. Nicméně Nečas sám připustil v rozhovoru pro týdeník Ekonom, že pokud se v tuto chvíli uvažuje o přínosu ekologických daní ve výši 4 miliard korun, nemá smysl o proplácení tzv. náhradních dob uvažovat. Vláda by totiž potřebovala celkem 30 miliard korun.
Ruku v ruce s tímto opatřením chce ministerstvo motivovat Čechy, aby si více spořili v rámci penzijního připojištění. Zvýšit by se měly i příspěvky, které svým zaměstnancům posílají na penzijní účty firmy.
Třetí krok slibuje malou revoluci. V něm chce dát vláda lidem na vybranou, jestli budou platit plnou výši důchodového pojištění a spolehnou se v budoucnu jen na státní důchod, nebo jestli část z povinných odvodů nedají státu, ale investují je prostřednictvím zvláštních penzijních fondů. Podle ministra by mohlo jít o tři až čtyři procenta za mzdy. Dnes se odvádí na důchodové pojištění 28 procent z hrubé mzdy (část zaplatí zaměstnanec a větší část zaměstnavatel). Volba by mohla být možná už od roku 2010.
Člověk, který by se rozhodl pro investování části důchodového pojištění, musel by si takto na stáří spořit až do důchodu. Návrat k plnému důchodovému pojištění by už nebyla možná. Od státu by takový jedinec po skončení pracovní kariéry dostal nižší důchod, ale v případě dobrého zhodnocení investovaných peněz, by na tom mohl být lépe, než ten, kdo se plně spolehl pouze na stát. Nečas tím chce co nejvíce lidí motivovat, aby v budoucnu nebyli závislí jen na minimální státní penzi a aktivně ovlivňovali své budoucí příjmy. Vedle povinného odvodu budou moci lidé pochopitelně dobrovolně investovat do penzijních fondů či jiných finančních nástrojů.
K poslancům by se měly zákony zavádějící třetí pilíř financování penzí dostat koncem roku 2009.
Nečas těmito návrhy jde více méně ve stopách doporučení tzv. Bezděkovy komise, která v roce 2005 propočítala jednotlivé varianty důchodové reformy, jak ji navrhovaly politické strany. Za hlavní cíle reformy tehdy komise určila především zajištění mezigenerační soudržnosti obyvatelstva a finanční udržitelnosti povinného důchodového pojištění, včetně jeho diverzifikace.
Ministerstvo tvrdí, že jeho návrh pomůže udržet solidaritu pracujících s důchodci. Navíc výše důchodu by měla více odpovídat skutečnému příjmu během produktivního života. Spravedlivější by mělo být podle Nečase i to, že by se třeba vysokoškolákům nezapočítávala doba studia do nároku na důchod. Diverzifikaci povinného důchodového pojištění přináší třetí fáze reformy.
Variantu "nepovinně povinného" důchodového pojištění vítají tuzemské penzijní fondy. Ty by se totiž mohly podílet přímo na správě těchto povinných odvodů. To nevylučuje ani Nečas. Pokud by však penzijní fondy měly spravovat větší část povinných příspěvků, vyžadovalo by to podle něj jejich podstatně přísnější regulaci.
Příště se dozvíte více o budoucí roli penzijních fondů v důchodovém systému.
Kdy byste chtěli jít do důchodu vy? Je pro vás hranice 65 let moc nebo málo?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 9. 2007 9:04, kolemjdoucí
To se pak ale s tím sveze všechno investování včetně investičních fondů a nejlíp na tom snad budou jen ti, co zakoupili zlato a zakopali ho na zahradě. ... Co se týká Argentiny, tam podle mých znalostí socialistická vláda udělala botu, pokusila se administrativně roky držet hodnotu místní měny k dolaru, i když výkonnost ekonomiky tomu neodpovídala. Výsledek byl ten, že argentinci skrytě "prožírali" svou zemi a nevěděli o tom. Teprve když už to nebylo možno udržet, objevil se před nimi celkový účet, který zřejmě splácejí dodnes. V argentině je tradicí vojenská diktatura, takže trvalo dlouho, než to prasklo. U nás by se to prokecalo mnohem dříve a propad by proto byl mnohem nižší.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 9. 2007 10:53, jindrich
65 let - je dost, kdo se jí dožije?
V diskuzi je celkem (95 komentářů) příspěvků.