Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Richard Kaucký: Elektronizace státní správy? Nevyužíváme potenciál, který tu je

| rubrika: Rozhovor | 19. 4. 2014 | 1 komentář
„Pokud zavádím další a další technologie jen proto, že je to momentálně v módě, pak to téměř jistě nepovede k úspěchu. Informační technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán,“ varuje ve druhé část rozhovoru Richard Kaucký, podle kterého stát nepostupuje při elektronizaci veřejné správy příliš efektivně.
Richard Kaucký: Elektronizace státní správy? Nevyužíváme potenciál, který tu je

Svůj první produkt – textový editor T602, se kterým v devadesátých letech uspěli na českém trhu, programovali zakladatelé firmy Software602 ještě v době, kdy byl prezidentem Gustav Husák. Po revoluci a několika letech raketového růstu se však firma musela smířit s tím, že se jí na trhu objevil konkurent, se kterým se v podstatě nedá příliš bojovat. Americký gigant Microsoft se totiž začal soustředit i na lokální trhy a uvedl operační systém Windows 95 s kancelářským balíkem Office. Přesto se Richard Kaucký nevzdal a se svojí formou expandoval do Spojených států a založil firemní pobočku na Floridě. Nakonec ale došel k tomu, že budoucnost jeho firmy je úplně někde jinde. V roce 2004 se tak rozhodl jít svou vlastní cestou a zaměřit se na programy a aplikace spravující formuláře a další důležité dokumenty. Brzy se ukázalo, že šlo o krok správným směrem a zakázky na nejrůznějších projektech se začaly jen hrnout. Dnes je Richard Kaucký přesvědčený o tom, že opět přichází správný čas k tomu, aby to se svými produkty zkusil na zahraničních trzích. Vzhledem k nezanedbatelným investicím do technologického vývoje a chytré koordinaci s novou unijní legislativou by tentokrát mohlo jít o trefu do černého.


Richard Kaucký

Richard Kaucký

Vystudoval Fakultu elektronickou na ČVUT, původní profesí je programátor. S Jaromírem a Martinem Šiškovými v roce 1989 vytvořil textový editor T602, který byl pojmenovaný po 602. základní organizaci Svazarmu, na jejíž půdě program vznikal. Táž číslovka se později objevuje i v názvu firmy Software602, která byla založena v roce 1991 a v jejímž čele Richard Kaucký dodnes stojí. V roce 1995 byl zvolen Osobností roku české informatiky. Kromě diskuzí o softwaru a formulářových aplikacích má rád také golf, kulečník a licitovaný mariáš. Je ženatý a má čtyři děti.

Foto v boxu isifa/MAFRA/František Vlček

Minule jsme se bavili také o tom, jak jste expandovali na americký trh. Pojďme se ještě jednou vrátit do devadesátých let. Vaše firma byla v roce 1997 vůbec první českou společností, která na pražské burze realizovala veřejnou nabídku akcií (IPO). Jak na tento krok vzpomínáte?

Rozhodně ne v dobrém. Realizovali jsme primární úpis. Ti, kteří to organizovali, slibovali klientům hory doly a nás tlačili, takže jsme investovali do marketingu u ne zcela dobře připravených produktů. Později se navíc ukázalo, že podnikali na účet svých klientů, od kterých vybrali peníze a potom zkrachovali. Klienti, kteří se stali akcionáři a pro které to neskončilo moc dobře, nás pak vinili z toho, že IPO organizovali neseriózní soukromí investoři. Bylo jasné, že za to nemůžeme, ale přesto to bylo hodně nepříjemné. Stali jsme se proto zase normální akciovkou, jakmile bylo možné pracovat s listinnými akciemi.

Problém byl v tom, že tady nikdo neuměl – a v podstatě pořád ještě neumí – pracovat s finančním trhem. Pražská burza jako zdroj alternativního financování totálně selhala a při počtu obchodovaných titulů nechápu, jak může ještě pořád existovat.

Proč jste do toho ale vůbec šli?

Asi jsme byli naivní, ale úplně na začátku se to jevilo jako dobrý nápad. Potřebovali jsme peníze na rozvoj, bez nich by nebylo možné založit pobočku ve Spojených státech. S odstupem bych to samozřejmě dělal jinak, ale po bitvě je každý generál.

Nicméně aktivity ve Spojených státech, o které šlo, byly úspěšné. Po roce 2000, kdy jsme nasadili freemium model, to začalo fungovat. Naše mailové servery si ročně instalovalo víc než 50 tisíc klientů po celém světě s pěkným konverzním poměrem nákupu k registraci…

Z amerického trhu jste se ale nakonec stáhli. A zhruba v roce 2004 už bylo patrné, že se vaše firma začíná orientovat novým směrem.

Hledali jsme obchodní model, který by nám umožňoval prodávat formuláře, což nebylo vůbec jednoduché. V Česku se tomu do té doby nikdo nevěnoval. Existovaly papírové tiskopisy a občas někdo vyvěsil formulář ve wordu na svou internetovou stránku. My jsme investovali do technologie pro interaktivní formuláře a přibližně v roce 2005 se nám s ní začalo dařit. Prvním projektem byla Centrální adresa České pošty, následovala zakázka od Ministerstva průmyslu a obchodu a pak se to poměrně rychle rozběhlo. Od roku 2007 jsme se soustředili už jen na dodávky projektů formulářových řešení. Brzy přišel Czech POINT a v tom okamžiku mi bylo jasné, že naše budoucnost je v technologiích pro zpracování dokumentů a řízení procesů. V souvislosti s tím jsme museli změnit způsob prodeje a spoustu dalších věcí. Je zkrátka rozdíl, jestli sedíte ve firmě a vaším hlavním kanálem je internet, nebo jestli jezdíte za klientem a řešíte, jak mají fungovat procesy uvnitř jeho společnosti.

Software 602

Firmu založili v roce 1991 tři počítačoví nadšenci – Richard Kaucký, Jaromír a Martin Šiškovi. Svůj vlajkový produkt, textový editor T602, přitom vytvořili už před revolucí v roce 1989. Editor se rychle rozšířil do mnoha domácností, firem a úřadů. S jeho pozicí na trhu ale zásadním způsobem otřásl operační systém Windows 95 s kancelářským balíkem Office. V roce 1995 se obchodní společníci rozešli a ve firmě dál pokračoval jen Richard Kaucký. Ve stejném roce se ze Software602 stává akciová společnost, která později jako první česká firma realizovala IPO na pražské burze. V roce 1996 firma otevřela americkou pobočku na Floridě. Firma se postupně přeorientovává na interaktivní formuláře a elektronizaci dat, čehož využívá při zakázkách pro státní správu (např. Czech Point, Česká národní banka, Česká pošta) a řadu nadnárodních firem (Konica Minolta, Linde Gas, UPC). Dnes v ní pracuje přes 120 zaměstnanců a v plánu je další expanze na zahraniční trhy.

Kolik teď máte zaměstnanců?

Přibližně sto dvacet. Firma se tak dostává do stadia, kdy je všechno složitější, lidé se navzájem neznají a na řadu činností musíte zavádět procesy. Tuším, že majitelé firmy Gore-tex to dělají tak, že pokud počet zaměstnanců přesáhne sto dvacet pět, okamžitě založí dceřinou společnost, třeba i se stejným předmětem podnikání. Myslím si, že firmě prospívá, když jsou její zaměstnanci schopni sdílet svoje životní radosti a strasti a netvoří jen neosobní masu.

Pokud bude pokračovat váš růst, tak se tomu ale jen těžko vyhnete…

To máte pravdu. Nejradši bych to vážně dělal jako ten Gore-tex. A určitě tady jsou možnosti, jak firmu rozdělit na menší části. Navíc jsme omezeni současnými prostory. Pokud se rozrosteme ještě o nějakých deset až dvacet zaměstnanců, tak se nevyhneme stěhování.

Zdá se, že buducnost patří smartphonům a tabletům, zatímco klasickým stolním počítačům už odzvonilo. Jak na to reagujete při vývoji vašich produktů? Není to z hlediska formulářů a správy dokumentů problém?

Že vývoj půjde tímhle směrem, je jasné už delší dobu. Před dvěma lety jsme proto investovali hodně peněz do serverové platformy, která umožňuje naše aplikace provozovat na libovolném zařízení. V oblasti jednoduchých aplikací a základních formulářů na tom není nic složitého. Ale jakmile se dostanete k pokročilým funkcím a podnikovým procesům, kde musíte řadu věcí autorizovat a dbát na soulad s legislativou, tam se objevují poměrně obtížné úlohy, přičemž nejtěžší je udělat je pro koncové uživatele jednoduché. Určitě je výhodou, že jsme se té věci začali věnovat včas. Troufám si tvrdit, že jsme dnes jediná firma v Evropě, jejíž produkty podporují i na mobilních zařízeních autorizaci podle momentálně schvalované direktivy.

Nechcete toho využít a po letech se opět vydat na zahraniční trhy?

Připravujeme vstup na německy mluvící trhy, které jsme zatím vyhodnotili jako nejperspektivnější. Jakmile bude k dispozici cloudová verze naší formulářové platformy, tak ji samozřejmě taky nabídneme i v zahraničí.

A dovedete si představit, že zase založíte zahraniční pobočku?

Firmy se lehko zakládají a těžko ruší. Takže dovedu si to představit, ale nejdřív si chci potvrdit, že má naše koncepce perspektivu a že se naše řešení v té zemi opravdu prosadí.

Anketa

Týká se vás nějak elektronická státní správa?

Pojďme ještě zůstat v našich luzích a hájích. Jednou z oblastí, které se hodně věnujete je e-Government. Jak je na tom v tuhle chvíli česká státní správa s elektronizací? Kde vidíte slabiny a co naopak funguje dobře?

Stát by měl nejdřív jasně vědět, co chce dělat a čeho chce dosáhnout. Teprve potom můžou nastoupit odborníci, kteří řeknou, jakým způsobem v tom můžou pomoct informační technologie – občas k tomuto tématu i něco napíšu. To znamená, že představitelé státu by měli říct například, že chtějí efektivněji vybírat a kontrolovat daně a nechat lidi, kteří rozumí technologiím, aby poradili, kterými nástroji to podpořit a jak by jejich využití mělo vypadat. Pokud zavádím další a další technologie jen proto, že je to momentálně v módě, pak to téměř jistě nepovede k úspěchu. Informační technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán.

Přitom tady leží obrovské nevyužité příležitosti. Vezměte si třeba, že téměř každý občan je vůči státu v jakémsi permanentním správním řízení. Podáte nějakou žádost nebo ohlášení, případ dostane jednací číslo a úřady ho začnou řešit. Údaje z Velké Británie tvrdí, že když probíhá správní řízení elektronicky, je až padesátkrát levnější. Nevím, jestli je rozdíl v nákladech opravdu takový, ale rozhodně jsem přesvědčený, že se dá ušetřit opravdu hodně. Máme jako jedna z mála evropských zemí předpoklady pro to, aby tu nevznikla digitální propast – tedy rozdíl mezi těmi, kdo mají přístup k prostředkům elektronické komunikace a kdo jej nemají. Je tu totiž hustá síť kontaktních míst, kde můžou lidé, kteří nejsou ochotni nebo schopni fungovat elektronicky, s úřady komunikovat na přepážce.

Věříte, že by s novou vládou mohl přijít posun k lepšímu? Její zástupci o větší transparentnosti a elektronizaci státní správy často mluví…

Těžko říct. Když se ale podívám na to, jakým způsobem řeší zdanění živnostníků, tak to nevypadá na příliš promyšlený přístup. Vede se nekonečná diskuze o paušálech, a pak náměstkyně ministra financí řekne, že vlastně jde jen o pár stovek milionů. Přitom by to nemuselo být zase tak složité. Stačilo by pracovat s tím, co tady už máme a zatím neumíme plně využít.

Povídejte…

Myslím, že nikdo ještě nedomyslel, jaké možnosti vyplývají z toho, že v Česku je možné realizovat přes datovou schránku jakékoliv elektronické podání – tedy pokud není úplně nesmyslně vyžadován vzor formuláře včetně tloušťky kartonu, jako je tomu třeba u řidičského průkazu.

Stát má k dispozici neuvěřitelně dobrý backendový systém vybudovaný za evropské peníze, a využívá jen část jeho potenciálu. Je to dáno hlavně tím, že se často měnily vlády, pak tu byla vláda úředníků bez mandátu a pořád se na něco čekalo. Česko tak ztratilo strašně moc času. Už dávno mohla být zavedena elektronická identita pro ty, kdo ji chtějí.

Je tu systém základních registrů, odkud můžou úředníci čerpat data, takže nemusíte pokaždé znovu ručně vyplňovat údaje, které už jsou v databázi. Stát nevytváří ani tlak na úřady, ani jim nedává podporu na propojení backendových systémů ve prospěch uživatelského pohodlí a krom toho neumí motivovat lidi, aby to ve větší míře využívali. Pokud má člověk se státem komunikovat elektronicky, chce vše řešit na jednom místě. Nechce mít dvacet různých přístupových údajů a nechce trávit čas hledáním, co který úřad umožňuje a co ne.

To ale přece musí být jasné i státním úředníkům, nebo ne?

Vážně nevím. Můj pocit je, že chybí celkový koncept a strategie, na kterou může reagovat ICT s rozumným řešením, a proto končí singulární zadání politiků, jak chtějí využívat informačnětechnologické nástroje většinou průšvihem. Vezměme si třeba nápad s centrálním registrem účtů. Bude to záležitost hodně citlivá z hlediska ochrany osobních údajů, a bezpečnosti vůbec. Shromáždit na jedno místo souhrn všech firemních a osobních bankovních účtů s nutností logovat každý přístup fyzické osoby k datům, to mimo jiné vyžaduje elektronickou identitu, protože pochybuji, že by se svobodný občan spokojil s tím, že na jeho bankovní účty se ptá anonymní agenda. V každém případě to bude velmi nákladná záležitost, pokud to nemá skončit u soudu.

A co třeba zveřejňování všech smluv státní správy na internetu. Proč to pořád nefunguje?

Jsem pro, aby se tímto způsobem smlouvy státní správy publikovaly. Jde přece o peníze nás všech, tak by k nim měl mít každý daňový poplatník přístup. Když budou na Portálu veřejné správy otevřená data, můžou s nimi pracovat neziskové organizace, analytické firmy, investigativní média a další. Pokud najdou něco podezřelého, tak na to upozorní.

Na portále veřejné správy je funkce Rejstříky. Ta umožňuje vypublikovat libovolnou smlouvu. Stačí pár kliknutí, smlouva je načtena datovou zprávou a zveřejněna. K tomu stačí příkaz ministra kteréhokoliv rezortu. Nepotřebujeme kvůli tomu schvalovat další speciální zákon, stačila jednoduchá novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Tedy pokud někomu nejde o spíš o zbytečné divadlo.

Dalším nesmyslem je zákon o veřejných zakázkách. Cena přece nemůže být jediným kritériem, podle kterého se stát u zakázek rozhoduje. Každý úředník, který vypíše zakázku tak, aby bylo možné vybrat řešení s nejvyšším užitkem nebo nejlepším poměrem hodnota/cena, by měl dostat vyznamenání. Místo toho ale riskuje policejní vyšetřování kvůli tomu, že jediným kritériem nebyla nejnižší cena. Přitom je jasné, že nejlevnější nabídka, pokud se nebavíme o běžných komoditách, nemusí být vždycky ta nejlepší. A je taky jasné, že existují projekty, které nemůže dělat každý. Často se neobejdete bez speciálně školených zaměstnanců a solidního zázemí.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Když je zveřejňování smluv taková hračka, ke které stačí jen příkaz ministra, proč na internetu ještě všechny nejsou?

To není otázka pro mě, ale pro ty ministry.

V jedné z odpovědí jste naťukl otázku bezpečí elektronických dat. Google o nás ví z vyhledávačů všechno, máme profily se spoustou fotek na Facebooku a Twitteru, platíme kartou i v neznámých e-shopech. S bezpečností údajů si zatím většina lidí hlavu moc neláme. Souhlasíte?

Naprosto. Díky všudypřítomnému internetu a mobilním zařízením vznikl neuvěřitelný prostor pro podvodníky a zloděje. Nebezpečí rozhodně není zanedbatelné. Ti, kdo o sobě píšou na internet každou maličkost, si například neuvědomují, že existují nástroje, které skenují facebookové stránky a zjišťují, kdo kdy odjíždí na dovolenou – a kdy tedy opouští svůj byt. Jiné programy zase analyzují údaje z různorodých zdrojů, hledají souvislosti a tvoří z nich databáze.

Informační technologie dnes pokrývají i nejcitlivější oblasti jako bankovnictví a zdravotní dokumentace. Můžete zavádět drakonická bezpečnostní opatření, ale nejslabším článkem je uživatel a jeho lehkomyslnost či neznalost. Tady je zapotřebí zapracovat na vzdělávání. Totéž platí o finanční gramotnosti, která je zoufalá.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+26
Ano
Ne

Diskuze

19. 4. 2014 | 16:27 | Marv-CZ

Já bych tedy centralizovaný systém spravovaný monopolní firmou za naprosto nehorázné peníze za tak úspěšný nepovažoval. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Podnikatelství, Běžný účet platební bilance, Brettonwoodský měnový systém, nemovitosti, mobilní operátoři, o2, spotřebitel, vodafone, David Navrátil, dividendový výnos, Společnosti Online, mimořádná okamžitá pomoc, rekordní ztráta, závažné choroby, kydoalarm, realitní kancelář, poškozená zásilka, CAPE

1AN5490, 1AN5490, 2SR1035, PETRA275, 4M10000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK