Nové občanky dělají na Czech Pointech paseku. Chybí rodné příjmení

Petra Dlouhá | rubrika: Co se děje | 12. 9. 2012 | 10 komentářů
Základní registry běží naostro dva měsíce. Slibovaly, že občanům odejmou z hrbu nejedno břímě: obíhat po úřadech už nemají lidé, ale data. V případě výpisu z rejstříku trestů se to příliš nepovedlo. Vnitro a spravedlnost se perou… a občan lítá jak hadr na holi.
Nové občanky dělají na Czech Pointech paseku. Chybí rodné příjmení

Registry, registry, vy jste se nepovedly… Chtělo by se shrnout letní zážitky občanů. A že občas stály za to – takový Centrální registr vozidel dokázal zvýšit tlak. Veškerá mediální pozornost se strhla na něj. Trochu upozaděn tak zůstal nový kvartet základních registrů – registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností.

Po dvou měsících od uvedení do ostrého provozu je k základním registrům napojeno 500 ze 6700 úřadů. Dalších 700 už má certifikát pro připojení a denně se objevují nové žádosti,“ hlásí ministerstvo vnitra.

Základní registry mají společně s celým novým konceptem elektronické veřejné správy občanům především šetřit nohy a nervy. Hlavním smyslem jejich zavedení je, aby lidé nemuseli úřadům dokolečka dokládat každou drobnost, ale aby si úřady dokázaly v základních registrech vše vyhledat samy. Mušek a much na vychytání je v systému nové a modernější veřejné správy zatím habaděj. Pojďme se podívat, čeho se nadějete v praxi.

Václav Valášek potřeboval vcelku banální věc – obstarat si výpis z rejstříku trestů. A tak se minulý týden vypravil na nejbližší Czech Point na poště v Trutnově. A narazil. Stejně jako spousta dalších občanů naší země na mnoha dalších pobočkách Czech Pointu naráží už dva měsíce. Problém se jmenuje: rodné příjmení.

Nová občanka, nové starosti

Bohužel jsem držitelem nové, lepší, modernější a bezpečnější občanky,“ začíná Václav s nádechem ironie své vyprávění. Čili občanky, která na rozdíl od své předchůdkyně vypustila kolonku rodné příjmení. Právě doložení rodného příjmení je ale podmínkou pro to, aby vám úřad výpis z rejstříku trestů vystavil. Od toho tu přece máme nové registry, napadne vás... Jádro pudla vězí v tom, že právě rodné příjmení v registru občanů není. „Rodný list u sebe přirozeně běžně nenosím, takže jsem odešel s nepořízenou – čili bez výpisu,“ pokračuje Václav Valášek. Na rozdíl od mnoha dalších však nad svou zkušeností nemávnul rukou. Nelenil a obrátil se s žádostí o vysvětlení přímo na ministerstvo vnitra, které síť kontaktních center Czech Point zastřešuje. 

Čtenáři doporučují: To základní o základních registrech

Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. 85 % nákladů má hradit Unie a 15 % stát. Jsou to pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z té částky jsou určitě zajímavá pro spoustu lidí,“ říká Petr Říha z občanského sdružení Egonov.cz. 

Rozhovor o základních registrech měl nakonec dva díly, nabité informacemi: 

„Můj dotaz jakožto zákazníka, který platí daně, na poskytovatele veřejných služeb zněl: Kdy bude možné s novou občankou výpis získat a na které další strasti na dalších úřadech se mám s tím drahým a nefunkčním plastem ještě připravit?“ popisuje Václav Valášek.

Na e-mail, zaslaný ministerstvu vnitra, přišla Václavovi poměrně rychle odpověď – i když se zabývala výhradně první částí jeho otázky. Pro rezort totiž nejsou potíže s novými občankami na Czech Pointech žádným překvapením, vlečou se od začátku léta. Jen je zatím nikdo nedokázal uspokojivě vyřešit.

Pracovníci Czech Pointu instrukcí ministerstva nedbají

Neposkytnutí výpisu z Rejstříku trestů z důvodu absence údaje o rodném příjmení nemá právní oporu, vzhledem k tomu, že v ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších zákonů, se stanoví, že správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost osoby žádající o výpis se ověřuje, aniž by bylo v zákoně řečeno, čím se totožnost občana ověří. K ověření totožnosti slouží i nový elektronický občanský průkaz bez uvedení rodného příjmení, plně postačí prokázání jména, příjmení, data narození, podoby, popřípadě rodného čísla,“ odepsala Václavovi Zdeňka Tomášová z odboru správních činností ministerstva vnitra.

Je přinejmenším zvláštní, že pracovníci Czech Pointu po občanech doložení rodného příjmení navzdory postoji ministerstva vnitra stále požadují. Za vším stojí spor s ministerstvem spravedlnosti, které celou záležitost interpretuje poněkud odlišně. Oba rezorty jsme proto oslovili s žádostí o vysvětlení.

Dvě ministerstva se perou, občan běduje

Propojeno: Materiál putoval k legislativní radě...

Na názor legislativní rady vlády kabinet vždycky nedá. Zejména, když se postoj rady kříží s plány ministra financí. Přečtěte si, jak Miroslav Kalousek převálcoval legislativní radu, když šlo o stavební spoření:

O zmiňovaných potížích ministerstvo spravedlnosti ví. Ministerstvo vnitra jednalo s Rejstříkem trestů (který je organizační složkou ministerstva spravedlnosti) o tom, zda by k ověřování správnosti údaje o rodném příjmení žadatele o výpis postačilo čestné prohlášení. Ministerstvo spravedlnosti vzalo tento návrh v potaz a zapracovalo jej do novely zákona o Rejstříku trestů, která byla v červnu odeslána legislativní radě vlády. Její případné schválení bude záležet na stanovisku vlády a dalším legislativním procesu,“ sdělila nám mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.

Ověřování rodného příjmení považuje ministerstvo spravedlnosti za nutné kvůli pachatelům trestných činů, kteří si po odpykání trestu často příjmení mění. „Je potřeba si uvědomit, že evidence Rejstříku trestů je a byla vedena a utříděna na základě rodného příjmení. Zpracování žádostí o výpis probíhá v zásadě automaticky, a to na základě vyhledávacích algoritmů, které počítají se znalostí ověřeného údaje o rodném příjmení. Záznamy o pravomocně odsouzených fyzických osobách se v evidenci Rejstříku trestů uchovávají sto let od jejich narození, takže část starších záznamů neobsahuje například údaj o rodném čísle evidované odsouzené osoby. Podle rodného příjmení se přednostně provádí lustrace také v soudních evidencích a v evidencích státního zastupitelství,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo vnitra si však trvá na svém. „Není důvod, aby byla tato informace vyžadována, protože nejde o údaj, který by sloužil k primární identifikaci občana. Identifikace občana provádějí pracovníci Czech POINTu na základě občanského průkazu, což je plně dostačující. Ministerstvo spravedlnosti nicméně nehodlá od tohoto požadavku ustoupit,“ potvrdil nám mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel. A dodal, že jeho rezort udělal vše proto, aby se požadavek na ověřování rodného příjmení dotkl občanů co nejméně. „V tuto chvíli platí pro zaměstnance Czech POINTu doporučení ministerstva vnitra, aby, pokud občan rodný list u sebe nemá, jeho předložení nepožadovali. Občané by tedy v naprosté většině neměli být posílání domů pro rodný list a nuceni k opakované návštěvě úřadu,“ pokračuje mluvčí ministerstva vnitra.

Odškodné by nebylo?

Anketa

Jak vám šlapou úřady?

Jak ale ukazuje zkušenost Václava Valáška z minulého týdne, všechny pobočky Czech Pointu si ministerské doporučení k srdci neberou. A občané, kteří potřebují výpis z rejstříku trestů – velkým slibům a nadějím vkládaným v základní registry navzdory – stále lítají jako hadr na holi.

Uvidíme, zda se najde někdo, kdo bude za způsobený stres žádat odškodné podobně jako u registru vozidel. V případě kiksu ministerstva dopravy se totiž někteří lidé (podpořeni ombudsmanem, který je nabádá, ať se nebojí o svůj nárok přihlásit) zahojit chtějí. „Celkem se na ministerstvo dopravy obrátilo 119 lidí s požadavkem na odškodnění v celkové výši 3,5 milionů korun. Avšak jen šedesát pět žádostí splňuje všechna kritéria, podle kterých bude možné rozhodnout (to znamená popis stavu, výši požadovaného odškodnění a kopie dokumentů prokazujících případnou škodu). Ty jsou v hodnotě 2,4 milionu korun. Ty, co nedodali potřebné náležitosti, budeme kontaktovat a žádat doplnění,“ sdělil nám mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Doplnil, že z pětašedesáti žádostí se šestnáct týká takzvané nemajetkové újmy (čili například újmy za stres). Je požadována v celkové hodně 1,2 milionu korun – přičemž celý milion připadá na jedinou fyzickou osobu. 

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+17
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 9. 2012 7:23, olly

Dost dobře nechápu, proč je tedy přidělováno každému člověku rodné číslo, když k absolutní identifikaci jedince nestačí.

+17
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 9. 2012 21:35, Pavel

Ano, neznám historii nových občanek. Jsem aplikační technik a informatik a dovedl bych to zrealizovat vcelku bez problémů. V naší firmě máme pár tisíc podobných ID karet a jsou na ně navázané další služby včetně přístupů a práv, jsou tam i peníze a tak dále. A jede to velmi solidně. Je ovšem pravda, že u nás za tím není korupce.

Zobrazit celé vlákno

-9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Očima expertů: Platit vyšší daně, když stát plýtvá miliardy?

15. 6. 2012 | Ondřej Tůma | 21 komentářů

Očima expertů: Platit vyšší daně, když stát plýtvá miliardy?

Korupce a neefektivita ve státní správě způsobují ztrátu desítek miliard korun ročně. Má smysl v takové situaci zvyšovat daně? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Petra Macha, šéfa... celý článek

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

12. 5. 2012 | Martin Vlnas | 2 komentáře

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy ne kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou, který poukazuje na... celý článek

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

5. 5. 2012 | Martin Vlnas

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. 85 % nákladů má hradit Unie a 15 % stát. Jsou to pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí,... celý článek

Státní rozpočet: hra na hospodáře

14. 2. 2012 | Michal Chleboun | 2 komentáře

Státní rozpočet: hra na hospodáře

Zpráva z tisku: „Ministerstvo obrany […] stejně jako v minulých letech ani loni neutratilo celý svůj rozpočet.“ Z uvedeného článku se pozorný čtenář dále dozví, že rezortu obrany zbylo... celý článek

Kafka internetovým podnikatelem: jak podivné regulace omezují služby

5. 8. 2011 | Michal Kašpárek | 8 komentářů

Kafka internetovým podnikatelem: jak podivné regulace omezují služby

Že je podnikání na internetu snadné? Český úředník ruku v ruce s tím bruselským dělají vše pro to, aby dál nebylo.

Partners Financial Services