Na novou podobu zdaňování příjmů a majetku počkejte do léta, říká Trezziová

Náměstkyni ministra financí Daně Trezziové jste mohli položit dotaz v článku Ptejte se Dany Trezziové!, kde jsme také uvedli její stručný životopis. Nyní se podívejme, jak si s vašimi otázkami poradila.

Monika
Dobrý den, ráda bych věděla, proč finanční úřady málo spolupracují s registry na pověřených obcích. Uvedu příklad: Auto uložím do takzvaného depozita, v registru vozidel je tato skutečnost zaznamenána, ale já ještě musím doložit finančnímu úřadu papír o uložení. Je to logické, když máme internet a registr vozidel?
Podobně je to s dokládáním papíru, že jsem byl v evidenci úřadu práce (týká se společného zdanění a minimální daně z příjmu). Stačí uvést do 1 řádku: byl jsem v evidenci od do a lze to ověřit zase přes internet. Vždyť v daň přiznání podepisuji, že údaje jsou pravdivé.
Další dotaz se týká zdanění pohledávek, které jsou už promlčené - jsou v pohledávkách několik let. Když chci přejít na paušál musím je zdanit, ale nikdy je nedostanu zaplacené - týká se daňové evidence.
Děkuji

DT: Dobrý den Moniko, nejprve mi dovolte, abych zodpověděla první Vaši otázku. Od roku 2001, kdy přešla správa registru motorových vozidel z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy v souvislosti se zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, nemají již pracovníci finančních úřadů přístup do registru motorových vozidel. Vzhledem k tomu je potřebné, aby daňové subjekty dokládaly finančnímu úřadu jimi uváděné skutečnosti o motorových vozidlech.
Údaj o tom, že určitá osoba je evidována na úřadu práce, nelze zjistit na internetu (těžko by takový údaj i mohl být na internetu zveřejňován, když se jedná o velmi citlivý osobní údaj).

Váš další dotaz se týká zdanění pohledávek, které jsou už promlčené. K tomuto můžu říci následující. V případě přechodu z daňové evidence na paušální výdaje podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů se základ daně zdaňovacího období, kdy poplatník vedl daňovou evidenci upraví podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. To znamená, že se mimo jiné základ daně zvýší o hodnotu pohledávek, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů. Jedná-li se v daném případě o pohledávku za dlužníkem uvedeným v bodě 1 až 6 citovaného § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, základ daně se o ni zvyšovat nebude.

Citovaný § 24 odst. 2 písm. y) stanoví mimo jiné, že daňovým výdajem je hodnota pohledávky za dlužníkem:
1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu 26i) nebo u něhož soud zrušil konkurz pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkurzu a měla být vypořádána z konkurzní podstaty,
2. který  je v  konkurzním a  vyrovnacím řízení, 26i) na základě výsledků konkurzního a vyrovnacího řízení,
3. který  zemřel,  a  pohledávka  nemohla   být  uspokojena  ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s   původním  dlužníkem  spojenou osobou  (§ 23 odst. 7),
5. na  jehož majetek,  ke kterému  se daná  pohledávka váže,  je  uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této  dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Romana Vencalkova
Chtěla bych nejdříve paní Danu touto cestou pozdravit a poblahopřát ji k nové (alespoň pro mne) funkci. Ohledně českého daňového systému připojuji dva dotazy:

Chybějící jednotný a úplný výklad zákona (který by zavazoval všechny finanční úřady postupovat jednotným způsobem). Vidíte šanci toho dosáhnout ?

DT: Také Vás velmi zdravím a děkuji za Vaše dotazy. 
Výklad zákona může v České republice podávat pouze soud. Vznik Nejvyššího správního soudu a vydávání jeho sjednocujících stanovisek je jistě pomocí při sjednocování výkladů daňových zákonů v praxi v rámci celé republiky. Odbouraly se do jisté míry různé a někdy i protichůdné názory krajských soudů. Daňová správa však k jednotnému výkladu zákonů může přispět efektivním metodickým řízením finančních ředitelství a finančních úřadů. Na zlepšení metodického vedení územních finančních orgánů daňová správa pracuje a věříme, že výsledky se projeví. Myslím, že již dnes je vidět zvýšené úsilí daňové správy v poskytování jednotných stanovisek k různým okruhům daňových problémů (viz pokyny D, sdělení a informace na webových stránkách Ministerstva financí a České daňové správy). Postupné rozšiřování editační povinnosti a publikování zobecněných závazných stanovisek by taktéž mělo významně přispět ke sjednocování výkladů daňových předpisů, a to jak pro daňovou správu, tak daňové poplatníky.

Profesionalita úředníků finančních úřadů (jejich znalosti či porozumění podnikového prostředí jsou často mizivé) a vedou mnohdy k chybnému či nelogickému rozhodování. Jaké jsou plány na zlepšení v této oblasti ?

DT: Milá Romano, zvyšování profesionality úředníků finančních úřadů je součástí obrovského projektu Modernizace daňové správy, který byl v zimě zahájen. Projekt v jednom z podprojektů si klade za cíl zvyšování kvalifikace úředníků, a to jak v odborné oblasti, tak i v oblasti dovedností komunikačních, asertivity, atd. (takzvané "soft skills"). Velkou limitou pro získávání vysoce kvalifikovaných a zkušených "daňařů a účtařů" jsou tabulkové platy ve státní správě.

V růžové jednoduchosti je krása

MoB
Úplně nejlepší (pro většinu daňových poplatníků) by bylo, kdyby daňová soustava, a tedy i daňová přiznání, byla co nejjednodušší - jistý pokrok v tomto směru se snad děje, tak jen houšť a větší kapky. Pak by asi nebyla zapotřebí žádná speciální infolinka ani jiné vymyšlenosti.

DT: K Vašemu dotazu uvádím, že ve věci zjednodušení tiskopisů pro daňovou veřejnost je systematická snaha  daňová přiznání zjednodušit. Například tiskopisu  přiznání k dani z příjmů fyzických osob byla již v roce 2001 nastavena zcela jednotná struktura (základní část a vkládané přílohy), kterou se podařilo udržet až na dílčí výjimky v nezměněné podobě do současnosti. Změny jsou pak dány pouze věcnými změnami vyplývajícími z novel příslušných právních předpisů. Z toho je zřejmá souvislost daňových  přiznání, které je Ministerstvo financí podle § 40 zákona o správě daní a poplatků  a poplatků  povinno vydávat. Za účelem větší jednoduchosti a srozumitelnosti byly zrušeny pro rok 2005 formuláře přiznání k dani z příjmů fyzických osob dvojího typu (typu A a B).
 
jezevec
Upoutal mne názor ministerstva, že "se brání" zavedení povinnosti podat závazný výklad k daňové správě, ba dokonce závaznost svých vlastních pokynů při daňové kontrole. Zejména skutečnost, že podnikatelé často dostanou pokutu za to že se řídí písemným výkladem téhož subjektu, mi připadá bizarní k neuvěření.
Rád bych se proto zeptal:

• kdo má podle paní Trezziové podat závazný výklad k daňové správě, ne-li správce daně sám?
• čí stanovisko by pro správce daně mělo být podle paní Trezziové závazné, ne-li jeho vlastní?

DT: K závaznému výkladu zákona, tedy včetně daňové legislativy, je v souladu s českým zákonodárstvím zmocněn pouze soud. Nicméně ve svém dotazu máte spíše na mysli editační povinnost, tedy povinnost pro správce daně podávat závazné výklady k daňovým problémům. Ministerstvo financí se nebrání zavedení editační povinnosti, což můžeme dokladovat dalšími okruhy, které jsme vybrali a o které pravděpodobně rozšíříme systém editační povinnosti v České republice. Jen se nedomnívám, že je vhodné jít cestou všeobecné editační povinnosti.
Negativním příkladem chybného a chaotického zavedení všeobecné editační povinnosti může být například Polsko, kde daňoví úředníci vehementně odpovídají na žádosti a bohužel neplní svou základní úlohu. Okruh věcných problémů, k nimž by měla být daňovou správou vydávána rozhodnutí o závazném posouzení ve smyslu dnes platného ustanovení § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, by podle názoru Ministerstva financí měl být vymezen pozitivním výčtem daňových případů, kdy lze o závazné posouzení požádat. Rozsah editační povinnosti by měl být vymezen úzce, na skutečně zásadní a přitom odborně velmi náročné otázky. V rámci projektu Modernizace daňové správy bude zřízen specializovaný finanční úřad, který by měl odpovídat za agendu editační povinnosti a jehož rozhodnutí budou závazná pro všechny správce daně, na rozdíl od současného znění zákona o správě daní a poplatků.

Karel T.
Dobrý den paní Trezziová, byl bych hrozně rád, kdyby se Vám podařilo na mou otázku odpovědět něco konkrétního, přestože chápu, že to je obtížné.
Jsem naprosto zděšený z toho, co se několikrát objevilo i na tomto serveru, a sice poměrně častá neznalost zákonů ze strany Ministerstva financí, neschopnost vydat jasné stanovisko atd. Příkladů jen z poslední doby je několik, například chyba v zákonu o společném zdanění manželů, na kterou upozornila až média. Jak je možné, že se ČSSZ a VZP dohdnou, že poplatníci, kteří budou podávat dodatečné daňové přiznání z titulu použití paušálů, nemusejí podávat opravný přehled ani jedné instituci, přestože daňoví experti tvrdí, že to je nad rámec zákona? Nebo nejasnosti a také neschopnost zaujmout jasné stanovisko v případě srážkové daně u lidí, kteří tvoří pro internet? Není to podle Vás hodně silný argument pro výrazné zjednodušení celého daňového systému?
Mám dojem, že z neznalosti a neschopnosti zaujmout stanovisko snad ani nelze úředníky vinit, protože orientovat se v této džungli prostě není v lidských silách. Co si o tom myslíte a co byste s tím udělala?
Děkuji za odpověď.

DT: Vážený pane Karle, v poslední době zaznělo, že se v důsledku nejrůznějších pochybení ze strany správců daně a nedobrého přístupu některých poplatníků nebo plátců daní k plnění povinností vytvořilo jakési nepřátelské prostředí podporované z obou stran. To je právě věc, která  by byla pro výběr daní velmi nebezpečná a Ministerstvo financí dlouhodobě usiluje o to, aby berní správa byla vykonávána nestranně a včas, aby bylo možno předvídat  rozhodnutí správců daní a jejich rozhodnutí byla přesvědčivá. V těch fázích daňového procesu, kde dodržuje daňový subjekt své povinnosti a zásadu součinnosti, by měli být pracovníci správce daně  vstřícní a otevření. Pracovníci správce daně by měli vždy pociťovat odpovědnost za výkon své procese a dodržovat bazální podmínku, tedy dodržovat právní řád, v jejich případě zejména daňové zákony.
K dodržování zákonnosti bezesporu přispěje zkvalitnění právních předpisů. Pro nové volební období je připraven nový procesní předpis, který by měl z úrovně dosažené míry poznání, upravit pravidla pro správu daní, tedy nově pojmenovat vzájemná práva a povinnosti správců daní a daňových subjektů, a dále podpořit velmi rychle se rozvíjející elektronickou komunikaci s berní správou, například daňový portál umožňující v určitém, postupně se vyvíjejícím, rozsahu elektronické nahlížení do údajů uložených u správce daně. Rovněž se připravuje nové vymezení kompetencí daňové správy v souladu s vývojem četnosti a kvality poplatníků a plátců daní. Nově vzniká určité pracoviště Ministerstva financí, které by se mělo intenzívně věnovat provázání daňových zákonů, a  pokud se to ještě nepodařilo při přijímání zákona o dani z přidané hodnoty, tak by měl tento vliv být patrný při přípravě nového zákona o daních z příjmů.
Dalším velmi důležitým faktorem, který přispívá a přispěje dodržování zákonnosti a předvídatelnosti rozhodnutí, je bezesporu judikatura soudů, zejména NSS. I zde dochází k určitému vývoji a Ministerstvo financí nabízí veškerou možnou součinnost k tomu, aby i judikatura mohla být zkvalitněna natolik, že by se minimalizovala existence rozporuplných judikátů, které pak nepříznivě působí právě na vztah daňového subjektu a správce daně.

Koucourkov, aneb jak obměkčit tvrdost zákona

Šárka R.
Poslední den na daňová přiznání a Ministerstvo se konečně vyjádří, a to ješte tak, že my, co jsme podali dodatečné přiznání 2004 kvůli přechodu na paušál, budeme platit penále! Jak je to možné?

DT: Vážená paní Šárko, jedná se o přechod ze skutečných výdajů na výdaje paušální u poplatníků fyzických osob s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Na webových stránkách MF je zveřejněno: "Penále za rok 2004 z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů - Na základě četných dotazů poplatníků ohledně placení penále, které vznikne z důvodu zvýšení základu daně při podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období 2004 v důsledku úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) za zdaňovací období 2004, kdy vedli  daňovou evidenci a v  roce 2005 uplatili výdaje paušální částkou v souladu s § 7 odst. 9 zákona, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., Ministerstvo financí sděluje, že v placení penále z uvedeného důvodu spatřuje tvrdost zákona, a proto doporučilo správcům daně, aby případné žádosti o prominutí tohoto penále z výše uvedeného důvodu byly vyřizovány kladně."

Jan Řehák
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na novou podobu zákona týkajícího se zdanění příjmů a majetku. Podle Vás by měl podpořit ekonomický růst, vést k přílivu investic, zvýšit konkurenceschopnost, snížit míru nezaměstnanosti,.. Jak toho chcete dosáhnout? Prosím konkrétně.
Děkuji mockrát.

DT: Vážený pane Řeháku, 1. místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka zřídil expertní skupinu k vypracování materiálu ve formě věcného návrhu zákona obsahující problematiku zdanění příjmů a majetku. V zadání této expertní skupiny se píše, že předmětný návrh zákona má být koncipován tak, aby přinesl zjednodušení zákona o daních z příjmů oproti současnému stavu, přinesl snížení administrativních nákladů správce daně a vyvolaných nákladů na straně daňových poplatníků, byl v souladu se stávajícími a připravovanými předpisy Evropského společenství, podpořil ekonomický růst České republiky, přispěl k přílivu přímých investic do české ekonomiky, zvýšil konkurenceschopnost České republiky na světových trzích, pomohl snížit míru nezaměstnanost v České republice a bude mít neutrální dopady na příjmy veřejných rozpočtů. Termín předložení návrhu nového systému v oblasti zdanění příjmů a majetku je k 31. červenci 2006. V současné době jsou tedy práce expertní skupiny zhruba v polovině a bylo by předčasné předjímat výstupy její práce. Dovoluji si Vás požádat o trpělivost a počkat na finální výsledky práce expertní skupiny v létě 2006.

Petr
Paní Trezziová, reaguji na větu z článku: "Ministerstvo se zavedení takzvané všeobecné editační povinnosti zatím brání. Obává se, že by povinnost závazných výkladů nadměrně zatížila práci finančních úřadů a dále argumentuje tím, že v okolních státech se nejedná o obvyklou záležitost." Proč by povinnost závazných výkladů nadměrně ztížila práci finančních úřadů? Není tomu spíš naopak?

DT: Vážený Petře, jsem toho názoru, že editační povinnost v rozumném rozsahu je potřebná, tedy je nutno postupovat pozitivním výčtem oblastí pro které bude editační povinnost platit, tedy měly by být stanoveny okruhy daňové problematiky, ve kterých by mohl daňový subjekt požádat o závazné stanovisko. Jen poznamenávám, že na všech stupních řízení jsou zcela neformálně zodpovídány běžné dotazy poplatníků. Situace je však taková, že na úrovni Ministerstva financí, finančních úřadů i finančních ředitelství jsou zodpovídány i velmi komplikované ústní a písemné dotazy daňových subjektů. Především písemné dotazy nelze vždy považovat za běžné a jednoduché. Písemné dotazy jsou zasílány i daňovými poradci či poradenskými firmami. Jedná se zpravidla o problematická ustanovení zákonů, v některých případech je snaha tímto způsobem nahrazovat právě závazná posouzení ve složitých případech, kdy zákon možnost závazného posouzení nestanoví nebo nějakým způsobem omezuje. Domnívám se, že v této souvislosti při zavádění systému editační povinnosti by měla být i tato oblast alespoň rámcově koordinována a určeny základní zásady, kdy lze neformální stanovisko poskytnout.
Závěrem si dovoluji zdůraznit, že jako prioritu, na kterou je ze strany MF kladen největší důraz, je výrazné zlepšení stávajícího legislativního procesu, který by měl sledovat jasnou, jednoznačnou a srozumitelnou úpravu daňových zákonů.

wvalek@tiscali.cz
Vážená paní náměstkyně, je to dva týdny co jsem si stěžoval na způsob elektronické komunikace MF a finančních úřadů. Předmětem kritiky bylo podávání daňových písemností přes elektronické podatelny (EPO), které jsou exemplárním příkladem toho, jak se to nemá dělat. I když se MF teď hodně chlubí tím, jak ohromně rostou počty daňových přiznání přes EPO, z hlediska celkového počtu zejména u daní z příjmů je to směšný podíl (v řádu promile) na celkovém počtu přiznání a i když bude nárůst i v tisících procent, podíl zůstane dlouho velmi malý. EPO je velmi náročná aplikace, která vyžaduje stahování velkého množství dat, je přístupná pouze operačnímu systému Windows a prohlížeči internet explorer v nejnovější verzi s posledními service packy. Práce v něm je velmi pomalá. Ne všechny daně lze tímto způsobem podat (například vyúčtování srážkové daně) a nejhorší je, že bývají připraveny až na poslední chvíli před podáním daňového přiznání (daň z příjmů až 13.3.2006), přičemž správně to mělo být 1. ledna, kdy začíná termín pro podání (papírové tiskopisy v tu dobu byly). Navíc celou aplikaci znehodnocuje to, že je potřeba přiložit řadu příloh a potvrzení, které do EPO nejdou vložit. Jaký to potom má smysl???
Jednoduché a rychlé řešení by bylo umožnit zaslání podání e-mailem na odpovídajícím formuláři v pdf formátu se zaručeným podpisem. Přílohy by bylo možno oskenovat a rovněž přiložit. Bohužel MF se rozhodlo, že to nebude akceptovat, aniž by pro to byly logické důvody. Podání je nutno zopakovat písemně - proč, když je opatřené zaručeným podpisem? Přece podatelna MF má možnost ověřit, že podpis patří určité osobě a pracovník konkrétního FÚ zjistí z registru, zda tato osoba je osobou oprávněnou. Samozřejmě by elektronickou podatelnou měl být vybaven každý FÚ a ne jenom MF. Ještě bych chtěl podotknout, že pracovníci FÚ jsou v této oblasti velmi zmateni, neschopní odpovědi a chybí jim nejzákladnější vědomosti o elektronické komunikaci. Vidět, že MF mnoho do školení zaměstnanců neinvestovalo. Kromě DPH celá elektronická komunikace připomíná absurdní divadlo. U DPH a souhrnného hlášení je situace jiná, zvláště u způsobu zasílání přes Portál veřejné správy (PVS), stačí jedno kliknutí myší přímo v účetním programu a podání je během vteřin odesláno. Zde se jedná o velké ulehčení, ovšem ostatní daně jsou k velkému pláči. Je mě jasné, že uspokojivé vyřešení problému je časově i finančně náročné, ovšem alespoň krátkodobě to lze změnit prakticky hned výše zmíněným způsobem a s minimálními náklady. K tomu ovšem chybí ochota. Zkusíte sama něco v tomto změnit? Děkuji.

DT: Vážený pane, děkuji za Váš zájem o elektronickou komunikaci s Daňovou správou. Pravidla této komunikace jsou dána legislativou ČR. Ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále ZSDP), stanoví, že daňové přiznání nebo hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy, vyznačené v příslušném tiskopise bez uvedení, zda se jedná o originály nebo kopie. Je možno tedy přílohy "neskenovat" a ve zveřejněných přílohách je zaslat spolu se zaručeným elektronickým podpisem.
Pokud daňový subjekt podá přílohy pomocí jiné přenosové techniky na elektronické podatelny finančních úřadů, v současné době je již upozorňován hláškou na nutnost opakování podání do 3 dnů podle ust. § 21 odst. 5 ZSDP. To neplatí, pokud dojde současně s podáním i k zaplacení daně (§21 odst. 5 ZSDP).
Podání učiněná prostřednictvím datové zprávy, tj. ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, se přijímají výhradně na společném technickém zařízení správce daně, které podle § 11 písm. d) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech provozuje Ministerstvo financí. Toto technické zařízení správce daně pak každé podání při správě daní podle citovaného ustanovení ZSDP automaticky potvrzuje, a to i bez vyžádání. Zvolený způsob podání prostřednictvím aplikace EPO má svůj smysl v tom, že finanční úřady mohou tyto podání přímo načíst do daňového informačního systému, což z podání ve formátu pdf není možné. Správci daně postupují v souladu s platnou legislativou i zákony, které upravují elektronický podpis a elektronické podatelny v rámci technických podmínek, které mají k dispozici.

K Vašemu kritickému hodnocení rozdílů mezi podáním daňového přiznání  k DPH a souhrnného hlášení přes Portál veřejné správy oproti ostatním daním si dovolujeme sdělit, že přeposlání těchto podání z Portálu veřejné správy do aplikace EPO probíhá prostřednictvím transakční části Portálu veřejné správy. Portál veřejné správy  nemá vlastní aplikaci, ale využívá aplikaci vytvořenou MF a zveřejněnou na webových stránkách Daňové správy. Nemohou tudíž nastat rozdíly u jednotlivých daní jak uvádíte.
Pokud máte na mysli podání přímo z účetního programu, pak aplikace EPO běžně takovéto podání přijme a potvrdí; jedná se o takzvané rozhraní pro třetí strany /Informace/Rozhraní pro třetí strany. Tohoto rozhraní však Váš účetní software musí umět použít pro všechny daně.

Myslíte si, že odpovědi potřebují komentář?