Světoví boháči-filantropové: již nestačí jen mít, musí se i dávat

Světoví boháči-filantropové: již nestačí jen mít, musí se i dávat
Bill Gates plánoval dobročinnost až na stáří. Při čtení zprávy Světové banky se ale s filantropií rozhodl nemeškat a nasadil tak super bohatým vysokou "charitativní laťku". Podle magazínu The Economist se totiž novodobí majetní musí snažit dostat nejen na list miliardářů, ale také na list filantropů. Kdo, proč a kolik na charitu věnuje? A jak k dobročinnosti přistupují různé země a různá náboženství?

Bill Gates je zdaleka nejštědřejší filantrop. Třicet jedna miliard dolarů, které doposud rozdal, již několikrát převýšilo 6 miliard dolarů (přepočteno na hodnotu dolaru v roce 2005) z kapsy předchozího giganta americké filantropie Johna D. Rockefellera. A to je zakladatel Microsoftu teprve na začátku. Do konce svého života chce většinu svého jmění, čítající podle magazínu Forbes 46,5 miliard dolarů, předat do rukou Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Gates v sobě objevil sklony ke štědrosti poměrně nedávno, ještě v roce 1998 jej časopis The Economist kritizoval za to, že sedí na svém bohatství. Od té doby, co ale Gates z filantropie udělal normu mezi super bohatými, rozdávání svého jmění je od boháčů společností očekáváno. Síla Gatesova příkladu je důvodem, proč někteří poradci nových světových filantropů vidí neradi tajnůstkářství v této oblasti. "Když filantropové své dary neskrývají, a tedy ostatní vidí, kolik kdo věnoval, prostředí se stává více konkurenční," říká jeden z nich.

Bohatých je víc a víc

V posledních dvou dekádách jsme byli svědky rapidního nárůstu nerovnosti mezi super bohatými a zbytkem. Počet miliardářů roste rychle a nejen v USA. Z 691 jmenovaných v časopisu Forbes jich 350 žije mimo USA, přičemž anglo- indický ocelový král Lakshmi Mittal se umístil celkově hned na místě třetím.
Významně vzrostl také počet rodin s čistým investičním majetkem v hodnotě 30 miliónů dolarů, a to na 77 500; a ze 7 miliónů v roce 1997 vzrostl na 8,3 miliónu také počet milionářů, tedy lidí, jejichž čistý investiční majetek přesahuje hodnotu 1 miliónu dolarů, do kterého se nezapočítává hodnota jejich hlavního bydlení. Jak jsou na tom čeští majetní, se můžete dočíst v článku Kde se klubou superboháči? A jak investují?

Několik generací nově bohatých, kteří aktivně darují, vyrostlo v odvětví technologií - vedle Gatesových jde např. o rodiny Hewlettových a Packardových, Moorovi (Intel), Omidyarovi a Jeff Skoll (eBay) a nováčci na miliardářském stupínku pánové Page a Brin z Googlu. V oblasti finančnictví jdou noví majetní z investičních společností zase ve stopách filantropa George Sorose.

Velkorysost ve velkém
20 největších filantropů v USA (částka v miliardách dolarů)
Gordon&Betty Moore Spoluzakladatel Intelu 7,05
Bill&Melinda Gates Spoluzakladatel Microsoftu 5,46
Warren Buffett Generání ředitel Berkshire Hathaway 2,62
George Soros Investor 2,37
Eli&Edythe Broad Zakladatel Sun America a KB Home 1,48
James&Virginia Stowers Zakladatel American Century 1,21
Walton family Zakladatel Wal-Maru 1,10
Alfred Mann Zdravotní vybavení 0,99
Michael&Susan Dell Zakladatel Dellu 0,93
George Kaiser Ropný průmysl, bankovnictví, reality 0,62
Joht Templeton Investor 0,56
Ruth Lilly Dědička po Eli Lilly 0,56
Michael Bloomberg Zakladatel Bloombergu, primátor New Yorku 0,53
Veronica Atkins Vdova po Robertu Atkinsovi 0,50
Jeff Skoll Zakládající prezident eBay 0,49
Ted Turner Zakladatel CNN 0,46
Kirk Kerkorian Investor 0,45
Donald Bren Reality 0,45
Pierre&Pam Omidyar Zakladatel a předseda eBay 0,43
Patrick&Lore Harp McGovern Zakladatel IDG 0,37
Zdroj dat: Zdroj: The Economist, Business Week

"Novinkou" je charita založená na výkonnosti investic. Například jedna třetina všech poplatků vydělaných jedním z předních evropských fondů, Dětským investičním fondem (Children's Investment Fund), jde do nadace, která pomáhá dětem v zemích třetího světa.

Američané jsou nejštědřejší

Americké rodiny s čistým jměním přes milión dolarů věnovaly v roce 1997 dobročinným organizacím 4,9 % celkového počtu darů. Jejich celková hodnota ovšem převýšila 42 % všech dohromady věnovaných prostředků.
Středisko filantropie je v USA. Podle Centra filantropie na univerzitě v Indiáně vzrostl v USA počet soukromých charitativních organizací ze zhruba 22 000 z počátku 80. let na dnešních více než 65 000.
Podle každoroční studie Giving USA celkový objem dárcovství vzrostl v USA v roce 2004 o 5 % na rekordních 249 miliard dolarů, tedy na hodnotu větší než 2 % HDP. Jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k HDP jde o částku vyšší než v jakékoli jiné zemi.

Amerika zůstává světovým lídrem v dobročinnosti i po vyloučení náboženské charity. Podle studie University Johna Hopkinse lze objem charity v roce 2002 v rozvinutých zemích vyjádřit na stupnici, na jejímž vrcholu je USA s dary v hodnotě 1,85 % HDP a na druhém konci pak Itálie s 0,11 %.

V kontinentální Evropě, kde je standardem dobročinnost anonymní, tlak na majetné není tak silný jak v USA, a tak se obecně filantropii příliš nedaří.

V porovnání se státními výdaji v sociální oblasti je objem dobročinnosti minimální. Např. USA v sociální oblasti utratí částku odpovídající 18 % HDP, v Británii pak 28 %. Je tedy patrné, že novodobí filantropové by měli co dělat, kdyby se chtěli ubezpečit, že jejich dary mají nějaký skutečný dopad, zejména v bohatých zemích.
Přesto v této oblasti také ke změnám dochází. Např. v Německu se počet dobročinných organizací zvýšil ze 4 000 (v roce 1997) na současných 13 000. Přičemž polovina zakladatelů je v nadacích aktivně zapojena a pro mnohé se charita stala jejich druhou kariérou.

Také v Británii se tradice pomalu mění. Před 30 lety by podnikatelé bývali řekli, že platí daně a že starost o potřebné je úkolem vlády. Nyní se ale ti, co mají talent, peníze a čas snaží vyplnit místa, které stát nepokryje. "Začíná to tady být jako v Americe. Když jsi bohatý, chceš být jak na seznamu bohatých tak na seznamu štědrých."

Co lidi k rozdávání motivuje?

Obrovskou roli vždy hrálo a hraje náboženství. Křesťané, Židé, Muslimové a Sikhové se tradičně snaží na charitu věnovat určité procento svých příjmů. V Americe náboženstvím ovlivněná dobročinnost představuje 62 % celkových darů. V Evropě je tento podíl obecně nižší - v Británii v současnosti z 500 největších charitativních spolků náboženské organizace získaly 10 % prostředků. V muslimských zemích, kde Islám zakazuje nejen konzumaci alkoholu a vepřového, ale i gambling a běžné finanční služby, otevřela filantropie lidem, kteří se těchto aktivit nevzdali, možnost jak z nich plynoucí příjmy "očistit". Právě jejich darováním.

Náboženství ale není jediným motivem. "Zbohatnutí vás může připravit o vaše staré ambice a připravit si pro vás nové. Když jsem dosáhl 37 let, vydělal jsem spoustu peněz a splnil si všechny své cíle. A tak jsem začal přemýšlet co dál," říká Sir Tom Hunter, skotský maloobchodník, jak se dostal k charitě.
Se spoustou urgentních světových problémů čelí mnozí bohatí rozhodnutí: když mohu pomoct, proč to neudělat. Např. Bill Gates chtěl původně odložit filantropii na stáří. Když ale četl zprávu Světové banky o vývoji světa, uvědomil si, že může udělat něco pro zlepšení zdraví obyvatel třetích zemí mnohem dříve.

Rozdávání je moderní

Mnohokrát je dobročinnost stimulována osobní zkušeností. Bohatí často chtějí prokázat vděčnost za něco, co jim pomohlo uspět - lidem v okolí, nemocnici, která jim zachránila život, chudé zemi, kterou navštívili či z které pocházejí. Mezi Američany je teď jedním z charitativních cílů podpora vzdělání a boje proti nemocem v zaostalých zemích. Mexičané a Indové žijící a úspěšní v USA zase posílají dary do svých domovských zemí.

Důvodem pro rozdávání se pro některé také stává fakt, že nechtějí rozmazlit své děti. Mnoho superbohatých Američanů se tak nechává slyšet, že svým dětem vše neodkáží. (Dost často ale své předsevzetí nesplní. S tím, jak stárnou a jejich rodiny rostou, pak totiž často od takových plánů ustoupí a bohatství rozdělí nejen mezi děti, ale i všechny vnoučata a další více či méně přímé potomky.)

Spousta bohatých cítí, že právě oni byli ti šťastní, a tak chtějí něco vrátit. "Těžko říct, jestli se cítí provinile, ale jisté je, že mnozí z nich myslí jako Carnegie: filantropie je část společenské smlouvy. Je to jak povinnost, tak pojistka proti populistickému přerozdělování," píše The Economist.

Zdroj: The Economist

A jaký důvod ke štědrosti máte vy? Kolik ročně věnujete na charitu? Hledáte si také svoji užitečnou skulinku, nebo se držíte hesla, že když platíte daně, ať se stará vláda?

Líbil se vám článek?

+13
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 3. 2006 12:29, Kamil

a co takhle se podívat, jak jsou na tom s filantropií čeští boháči? :-)

+61
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Kam letos vytryskne cena ropy a jak ovlivní český benzín a ekonomiku?

21. 3. 2006 | Simona Ely Plischke

Kam letos vytryskne cena ropy a jak ovlivní český benzín a ekonomiku?

Irák, Írán, Nigérie... A kdyby geopolitických rizik bylo snad málo, přijdou letos další Katriny a Rity. Cena ropy již nyní dosahuje hvězdných výšek, co bude dál? Co by její další zdražení... celý článek

Investice v roce 2006: kde hledat zlatý důl

2. 1. 2006 | Petr Vykoukal

Investice v roce 2006: kde hledat zlatý důl

Kam uložit peníze tak, aby co nejvíce nesly? Přemítání nad touto otázkou by docela určitě mělo být součástí strategických úvah na začátku nového roku. Položili jsme tento dotaz několika... celý článek

Kde se klubou superboháči? A jak investují?

10. 6. 2005 | Simona Ely Plischke

Kde se klubou superboháči? A jak investují?

Přes 8 miliónů lidí drží čistý investiční majetek o hodnotě minimálně 1 milión amerických dolarů. Skoro 12 000 z nich žije v České republice. Které země a regiony jsou největší líhní... celý článek

Klíčový plán vykouzlí miliónové úspory. Opravdu?

6. 6. 2005 | Dana Chytilová

Klíčový plán vykouzlí miliónové úspory. Opravdu?

"Splňte si své sny a přání," lákají letáky ČSOB Klíčového plánu. Otevírá Klíčový plán skutečně ty správné dveře? Nebo jde jen o to naložit vám ty produkty, které ještě nemáte? Případně... celý článek

Kdy je měnové riziko zbytečné

11. 5. 2005 | Roman Stuchlík

Kdy je měnové riziko zbytečné

Skladba portfolia musí reflektovat tzv. referenční měnu investora. Blíží se doba, kdy ČR přejde na euro. Logická otázka tedy zní: investovat v korunách, nebo v eurech? Jak se vyhnout... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.