Zavřete obchody a propusťte prodavače?
Práce v noci, práce o víkendech: pro někoho naprosto nepředstavitelná věc zavánějící otročinou a vykořisťováním, pro jiného naopak zcela běžná záležitost jeho profese nebo zaměstnání. Někteří pánové "nahoře" však hodlají rozhodnout, že práce v méně obvyklých časech není dvakrát správná a hodlají regulovat a regulovat. Nejnovější perlou je návrh zavírání obchodních center a všech super nebo snad hyper prodejen v předepsaný čas. A o svátcích nebo o víkendu také podle předepsaných not. Jaké však mohou být důsledky takového zásahu?
Komu prospěje regulace
Záleží na konkrétní formě případně schválené úpravy. Pokud budou omezeny jen větší prodejny, polepší si pochopitelně ty, které podobnému omezení podléhat nebudou. Tady je však otázka, zda by zákon v této podobě přímo neodporoval podmínkám rovné hospodářské soutěže. Konkrétně by mohly úpravu přivítat malé obchůdky a čerpací stanice. Ovšem ani jedna z těchto forem prodeje nemůže konkurovat jak cenou tak šíří záběru.
Další, kdo by si mohl polepšit, jsou zaměstnanci těch prodejen, které mají otevřeno v méně tradiční časy, jako jsou noční hodiny a celé víkendy i svátky. Ti budou moci tyto "uvolněné" chvilky trávit s rodinou, jak argumentují navrhovatelé zákona. Opět hned každého musí napadnout: co když ten konkrétní zaměstnanec trávit čas s rodinou nechce, nebo prostě rodinu nemá a bydlí sám? Leda že by potřeboval volno na to, aby si obstaral nákupy… Samozřejmě, rodiče by měli být s dětmi doma, ale všichni zaměstnanci rozhodně rodiči nejsou. Ovšem i rodič má mít svobodnou volbu, zda být doma s dětmi a věnovat se jim, nebo v práci zažívat chvíle, které už se nikdy opakovat nebudou. Navíc, bude-li špatný rodič donucen být doma, neznamená to, že to jeho dětem či rodině pomůže (a nikde není psáno, že místo v práci na noční bude skutečně doma). V každém případě je svoboda právo volby.
Zaměstnanci otevřených obchodů musejí odolávat většímu vytížení. To je však také problém toho, jak je naplňována současná legislativa. Snad sem by měla směřovat větší aktivita státu. Navíc podle vyjádření některých supermarketů je největší zájem právě o práci v době, která má být zákázána. Důvodem jsou zajímavé příplatky.
Práce v noci není příliš zdraví prospěšná, a tak ji zakažme. Pak ale zakažme práci v nočních provozech po celé zemi (třísměnných provozů je jistě mnoho). Pekárny by také nemusely péct v noci. Vždyť k přežití postačí posnídat i starší pečivo. Co naplat, že si něco zákazník přeje… Taxikáři by také nemuseli pracovat, když by lidé spali, takže je potřeba ještě zavřít noční bary atd. Mohli bychom pokračovat opravdu ad absurdum.
Zákaz nočního prodeje by však mohl znamenat alternativní řešení problému nízké porodnosti.
Komu uškodí
Největší skupinou poškozených jsou samozřejmě zákazníci. Ti chtějí nakupovat o víkendu a jsou ochotni za to platit, což svými nákupy neoddiskutovatelně dokazují. Není jistě nic zábavnějšího, než jim to zakázat, páni navrhovatelé. Zvláště, považují-li někteří lidé tuto činnost za formu relaxace a její obliba stále roste.
V porovnání s předešlou skupinou tvoří tato další velmi malý podíl, ale důsledky by nesla mnohem bolestivěji. Jedná se o zaměstnance, kterým bude zakázáno pracovat v noci a o víkendu. Takový zaměstnanec je rázem zbytečný. Lépe řečeno: ti, pro které nezbude místo přes otevírací dobu, budou pochopitelně propuštěni. Proto říkejme, kdo navrhuje regulaci otevírací doby, navrhuje nezaměstnanost. Jak paradoxní, že to jsou to právě sociální demokraté a komunisté. To je vlastně "čest práci" naruby.
Ani investorům se podobné opatření nemůže líbit. Vladimír Pikora, hlavní ekonom Volksbank CZ, k tomu říká: "Velcí investoři se budou zamýšlet nad tím, zda velcí a úspěšní u nás nemají červenou." A upřesňuje, že "vybudovat síť velkých nákupních center nebylo levné, a toto regulační rozhodnutí jistě nepovede ke větším tržbám. Návratnost investic u nás se tak zpomalí." Návrh tedy ve stručnosti hodlá naznačit zahraničním investorům, aby si napříště svou investici v ČR lépe rozmysleli.
Svoboda? Ale no tak…
Takřka tragický je ovšem fakt, který je v celé diskuzi tak trochu v pozadí, a přitom je zásadní. Proč vůbec chce někdo omezovat kohokoliv v tom, kdy smí co nakupovat nebo prodávat, kdy smí chodit do práce a co tam může dělat? Proč chce někdo řídit lidi? Kdyby se radši ten "někdo" soustředil na oblasti, kde je jeho aktivita alespoň požadována většinou společnosti. Namátkou jmenujme dopravní infrastrukturu, bezpečnost, právo soudnictví, školství, zdravotnictví. Ne náhodou se jedná o tzv. veřejnou sféru. Proč ale zatahovat do regulací oblasti, které úspěšně fungují, nebo alespoň nějak fungují na základě vlastnického práva a obchodu s ním…
Kde je ta svoboda, kterou tu již nějakých 15 let "opěvujeme a zatracujeme"? Projevuje se snad v tom, že nám zakážou nakupovat nebo prodávat, kdy se nám to líbí? Ptal se někdo na názor či přání těch těch, kterým má zákon údajně pomoci? Podle již zmíněného vyjádření supermarketů týkajícího se zájmu o noční a víkendové směny za příplatek by měla být celá diskuze a regulace naprosto zbytečná. Zakážeme napřesrok jezdit noční dopravou? A v roce 2010 už budeme moci večeřet nejpozději v 17,30, aby nám nebylo v noci těžko a nebujel cholesterol v našich cévách? Odborníci by jistě potvrdili, že by to zdraví národa prospělo, tak proč to neregulovat. Snad jen kvůli té svobodě.
Tip pro poslanecký populismus: Zkuste naopak zavést pracovní dobu do 22 a sem tam i o víkendu na úřadech. Lidem by se to mohlo líbit…
Jaký je váš názor na regulaci takových oblastí společenských vztahů, jako je prodej zboží? Má být předepisováno, kdy a kdo smí prodávat zboží? A je podle vás případné omezení prodejní doby projevem svobody, nebo zvůle? Jako "zaměstnanec" budete raději chodit do práce o víkendu, nebo vůbec?
