Nezaměstnanost je velmi citlivým problémem nejen naší země, ale i všech ostatních hospodářsky alespoň trochu rozvinutých zemí, zejména v Evropě. Česká vláda se hlasitě ohání zájmem o růst zaměstnanosti minimálně od nástupu sociální demokracie v roce 1998 do vládních křesel. Přesto nezaměstnanost stále roste a dnes její míra přesahuje (podle starší a tedy srovnatelné metodiky) 10 %. Jedním z důvodů může být i růst minimální mzdy.
Stanovení minimální mzdy má za úkol motivovat uchazeče o zaměstnaní a nezaměstnané k hledání práce, místo setrvávání na dávkách sociální péče. Proto aby byla motivace dostatečně silná, musí být minimální mzda stanovena dostatečně vysoko nad penězi, které poskytuje stát formou dávek. "Práce se musí lidem vyplatit," říká ministr práce Zdeněk Škromach. Ekonomická teorie a statistika však dodávají: pokud stanovíme (zvýšíme) minimální mzdu, vzroste počet nezaměstnaných.
Sebereme práci nejhůře placeným a nejméně vzdělaným…
Na pozadí ekonomického tvrzení je následující úvaha. Hospodářství si během měsíce vydělá na určité množství mezd (M). Toto se rozdělí mezi jednotlivé zaměstnance podle jejich smluv o výši platu. Výše platu v nějaké míře odpovídá odvedené práci a je vymezena kvalifikací a schopnostmi zaměstnance. (Na tomto místě nediskutujme o tom, jak jednotlivé platy odpovídají či nikoliv daným kritériím). Tj. ti nejméně schopní dostávají nejmenší platy a naopak. Pokud je někdo schopný opravdu málo, je zaměstnatelný např. za 4 000 Kč a nikdo mu nemůže dát více, protože by si takový zaměstnanec prostřednictvím odvedeného výkonu na sebe nevydělal. Pokud však stát určí výši minimální mzdy na 5 000 Kč, stává se z takového zaměstnance nezaměstnatelný.
Taktéž zmíněný mzdový fond M by se bez regulace rozdělil mezi 5 miliónů zaměstnanců, mezi nimiž by bylo např. 5 000 s výší platu do 4 000 Kč a 7 000 zaměstnaných se mzdou 4 001 – 4 500 Kč. A dalších 10 000 se mzdou 4 501 – 5 000 Kč. Zavedením minima (např. 4 500 nebo 5 000 Kč) se stejně velký fond rozděluje mezi o málo menší počet zaměstnaných (roste průměrná mzda), zároveň je ovšem třeba dostát požadavku, aby neklesal výstup ekonomiky – zvýšila se produktivita práce. V nejnižších vrstvách pak nepřijdou pochopitelně o práci všichni, protože někteří budou moci dostávat vyšší mzdu, když jiní odejdou a jejich výkon bude přelit na všechny ostatní zaměstnané právě i s jejich mzdami.
Proto je nezbytné vidět, že minimální mzda zvyšuje platy všem, ale nejchudší (přesněji nejobtížněji zaměstnatelné) připravuje o práci. Objem mezd zůstává stejný, ale průměrná mzda roste (zvýší se minimum). Musí tedy poklesnout počet zaměstnanců. Z hlediska ekonomie jde o poziivní jev, neboť roste produktivita práce - schopnější zastanou za celkově stejné mzdy také stejnou práci, ale v menším počtu zaměstnanců. Z hlediska sociálního jde takřka o tragédii, neboť lidé přicházejí o práci. Stranou tohoto článku pak ponechme, že tito nezaměstnaní začnou přitěžovat státní kase, což už se pochopitelně ekonomii rozhodně nelíbí. Ani sociální přístup nechce apriori zatěžovat obyvatelstvo více, než považuje sám za nezbytné (a to je velmi, až zásadně, relativní).
Dopad zvýšení minimální mzdy ilustruje i náš graf:
Statistika se připojuje
Tvrdit, že statistika vše jen potvrzuje, není úplně korektní. Hodnoty nezaměstnanosti skutečně rostou, ale na vině není pouze minimální mzda. Připomeňme, že druhá polovina 90. let byla v českém hospodářství ve znamení poklesu hospodářského růstu, který s sebou nese růst míry nezaměstnanosti. Ale trend růstu nezaměstnanosti pokračoval i v novém desetiletí, kdy můžeme jednoznačně hovořit o konjunktuře.
Vývoj minimální mzdy a nezamněstnanosti v letech 1998 - 2004 |
Výše min. mzdy |
leden 1998 |
leden 1999 |
červenec 1999 |
leden 2000 |
červenec 2000 |
leden 2001 |
leden 2002 |
leden 2003 |
leden 2004 |
Kč za měsíc |
2 650 |
3 250 |
3 600 |
4 000 |
4 500 |
5 000 |
5 700 |
6 200 |
6 700 |
Nezam. (%) |
5,6 |
8,1 |
8,8 |
9,8 |
9,0 |
9,1 |
9,4 |
10,2 |
10,8 |
Zdroj dat: MPSV |
V posledních letech tedy roste nezaměstnanost jak z důvodu strukturálních, tak i z důvodu administrativních překážek v zaměstnávání pracovní síly, mezi které patří i stanovení minimální mzdy. Z hlediska ekonomického cyklu a vývoje hospodářství by naopak v posledních letech měla nezaměstnanost spíše klesat. Je tedy svým způsobem paradoxní, když nezaměstnanost zvyšuje svým rozhodnutím sama vláda, která ji podle svých tvrzení chce naopak snižovat.
V materiálech ČSÚ se pak můžeme dočíst: "Výzkumy vlivu výše minimální mzdy na zaměstnanost ukázaly, že růst minimální mzdy vede k růstu nabídky práce, a to jak pracovníků s nízkou kvalifikací, tak i těch lidí, kteří by chtěli znovu vstoupit do pracovního poměru v důsledku zvýšené mzdy. V některých zemích, kde minimální mzdy jsou jak vysoké, tak i závazné (Španělsko, Francie), byl evidován vzestup nezaměstnanosti mezi mladistvými a dále též u pracovníků s nízkou kvalifikací". Neboli statistika potvrzuje závěry o vlivu minimální mzdy na zaměstnanost.
"Ochrana nejméně kvalifikovaného segmentu pracovního trhu se v jednotlivých zemích EU liší způsoby regulace minimální mzdy, což implikuje odlišnosti v hladinách minimální mzdy. Velmi nízkou hladinu minimálních mezd mají např. USA, V. Británie a Španělsko, kde se výše minimální mzdy pohybuje mezi 30-40 % průměrné mzdy, zatímco nejvyšší je v Itálii (70 %). Důležitou otázkou je, jak je institut minimální mzdy využíván v praxi. Nejvyšší podíl pracovníků, jejichž mzda je na úrovni, anebo v těsné blízkosti minimální mzdy, má Francie (70 %, přičemž minimální mzda činí 50 % mzdy průměrné)", upřesňuje ČSÚ.
Česká minimální mzda je přibližně na úrovni 38 % mzdy průměrné. Z tohoto hlediska se řadíme mezi země se spíše nižším podílem minimální mzdy na mzdě průměrné, proto by její vliv neměl být tak významný. Ale popisovaný vztah je třeba uvažovat při každém administrativním zásahu do výše mezd. Jak již bylo řečeno výše, minimální mzda, přesněji její odstup od úrovně státních sociálních dávek, má motivovat nezaměstnané k hledání a nástupu do práce. Tady se ale sociální demokracie jako politický postoj dostává do kleští. Motivovat nezaměstnané snížením sociálních dávek a snížit jejich již tak mizerný životní standard? Nebo zvyšovat minimální mzdu a způsobovat další nezaměstnanost? Obojí je ve vzájemném rozporu, ale obojí je v zájmu sociálnědemokratických politiků.
Jaké opatření byste zvolili? Má vláda vůbec regulovat takové veličiny jako je minimální mzda, nebo ji ponechat na smluvní volnosti obou stran pracovního kontraktu?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 11. 2004 13:03, Pavel Zeman , xnamep@seznam.cz
doplnění, nejak mi to nevlezlo :
Vliv na stát :
1) vzhledem k úsporám za zrušené úředníky a při rozpočtu stávajících peněz vydávaných na socky (včetně organizování rekvalifikací, dotací na pracovní místa….) by se náklady státu nezvýšily nebo zvýšily jen minimálně – zaleží na stanovení konkrétní částky (té co uvádím cca 3-4.000 Kč)
2) Zřejmě by to znamenalo velký impuls pro drobné podnikání (viz. kdo vydělá - body3,4,5), snadnější odrážení osob od sociální sítě vlastní iniciativou i flexibilnější levnou pracovní sílu zejména u nekvalifikovaných profesí – to by s velkou pravděpodobností přineslo zvýšené příjmy státnímu rozpočtu z daní
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 11. 2004 13:02, Pavel Zeman , xnamep@seznam.cz
Přišel jsem na článek až dnes na psovi, přečetl jsem si tu všechny reakce, mno asi vás naseru, ale hodnotím to jakou živou teoretickou diskuse ekonomů jestli posunout hranici kousek tam nebo zpět, a výsledek žádný, nápad žádný, řešení žádné.
Dovolte tedy názor toho kdo to zažívá osobně - socky, .-) ¨hedající už dlouho práci v regionu s 15% nezaměstnaností :
Problém minimální mzdy není vůbec v ní samotné, ale v DEMOTIVAČNÍM systému sociálních dávek. A také v tom, že na minimální mzdu je napojeno dost pro stát důležitých položek - odvodů (např. pro podnikatele).
Na konci článku je otázka autora : Jaké opatření byste zvolili? Má vláda vůbec regulovat takové veličiny jako je minimální mzda, nebo ji ponechat na smluvní volnosti obou stran pracovního kontraktu?
Moje odpověď :
1) zrušit minimální mzdu
2) změnit DEMOTIVAČNÍ systém sociálních dávek a to tak, že každý bude mít nárok na částku ve výši životního minima (cca 3-4.000 Kč – takovou STÁTNÍ RENTU) za jednoduchých podmínek (např. občanství ČR + věk 18let, na děti vysoké odpočitatelné položky) bez ohledu na to kolik vydělává, jestli má živnostenský list….
Kdo na tom vydělá (skoro všichni) :
1) zaměstnanci s vyšší než minimální mzdou (dostanou 3-4.000 Kč navíc)
2) zaměstnanci s platem okolo minimální mzdy (když na ně zaměstnavatel nepřiměřeně přitlačí, tak mají na rozdíl od dneška možnost se mu na to vybodnout a žít jen z té renty, případně si přivydělávat, a nebudou muset žebrat u úředníků o dávky, které by v současném systému nedostali)
3) zaměstnavatelé (obrovsky vzroste nabídka LEVNÉ A FLEXIBILNÍ pracovní síly a to z řad současně nezaměstnaných, socek, mamin na mateřské, studentů….. kteří si budou chtít brigádně přivydělat k státní rentě – což v současném demotivujícím systému nemůžou, protože co si přivydělají jim sebere stát –takže radši sedí doma na prdeli)
4) nezaměstnaní a socky, kterým vyhovuje pohodlný život s nižšími příjmy (budou mít jistotu příjmu 3-4.000 Kč bez žebrání-buzerace státních úředníků, a budou si moci přivydělat na brigádách – kombinace s předchozím bodem), tito by zároveň neztráceli pracovní návyky, a naopak na různych brigádách by získávaly nové (tj. třeba i nové impulsy pro podnikání)
5) drobní živnostníci (pokud dělají jen sami na sebe tak příjem 3-4.000 Kč navíc se hodí a taky u těch nejdrobnějších řemesel a v počátcích podnikání bude působit jako kotva-jistota že pokud se něco nepovede nezůstanou o hladu…., a pokud jsou i zaměstnavatelé vztahuje se na ně bod 3)
kdo na tom prodělá .
- nepotřební a propuštění státní úředníci z různých sociálek, Úřadů práce a nadřízené orgány uvedených institucí včetně většiny zaměstnanců Ministerstva sociálních věcí (kterému zůstanou na starost jen věci jako ZPS, bezpečnost práce, které by se daly rozdělit do jiných resortů a MSV zrušit .-))
- různé organizace co sosají z rozpočtu MSV (na organizování rekvalifikací, dotace na pracovní místa….)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (62 komentářů) příspěvků.