Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Bohatí kontra nahatí. Sociální nůžky se dál rozevírají

Přečtěte si, co si o zvyšování rozdílu v příjmech bohatých a chudých myslí ekonomové Petr Mach a Markéta Šichtařová, politolog Jiří Pehe, socioložka Jiřina Šiklová, podnikatel Tomio Okamura a další odborníci.
Očima expertů: Bohatí kontra nahatí. Sociální nůžky se dál rozevírají

Na nerovnost nejvíce doplácí střední třída

Výrazné rozdíly mezi příjmy bohatých a chudých nevytvářejí v žádné společnosti optimální atmosféru. Problém nastává především ve chvíli, kdy se výrazně polarizuje podíl superboháčů a lidí, již trpí materiálním nedostatkem. Se situací v USA, v Latinské Americe a rozvojových zemích se Česká republika nemůže srovnávat. Přesto se tato problematika stává tématem diskuzí našich předních ekonomů. Problém může nastat, pokud se bude příjmová nerovnost přenášet z generace na generaci. Přílišné sociální rozštěpení na základě finančních faktorů může mít negativní důsledky na rozvoj celé společnosti. Nejbohatší i nejchudší občané si za posledních dvacet let polepšili. K této změně však došlo na úkor střední třídy, která spíše stagnuje.

Zaslouží si bohatí své peníze?

Rozhovory s úspěchem na Peníze.cz

Selfmademani, kteří se se čtenáři Peníze.cz podělili o příběh své cesty k úspěchu. Podle nás si peníze zasloužili!

Rozhovor s Radimem Jančurou: od zprostředkovávání au-pair pobytů až k nejúspěšnějšímu osobnímu dopravci...

Rozhovor s Tomiem Okamurou: v Japonsku začínal jako popelář, v Česku se stal milionářem...

Rozhovor s Tomášem Čuprem: po návratu z Anglie byl za vodou, aby ho však rodiče přestali posílat do práce, musel něco dokázat i doma – tak postavil Slevomat...

Další věcí je, že občané České republiky si i dnes, více než dvacet let po pádu komunismu, velmi těžko zvykají na to, že jsou mezi nimi mnohem bohatší lidé. Závist a odsuzování vyšší třídy není rozhodně racionálním způsobem sociální komunikace. Na druhou stranu je však třeba připustit, že spousta „zbohatlíků“, kteří své jmění začali shromažďovat během divokých devadesátých let minulého století, ke svým penězům nepřišla cestou, jež by se měla obdivovat – ba právě naopak. Peníze samy o sobě se nesmějí stát rozhodující hodnotou a předpokladem společenské prestiže ani prostředkem k tomu, aby si člověk mohl vzdor zákonům i jiným normám dělat, co chce. Někdy to tak v Česku bohužel vypadá. Ti, kteří své bohatství získali poctivou prací, by neměli zůstávat mimo veřejné dění. Ostatní občané by měli vidět, že tu existuje i zákonná cesta k úspěchu a že lidé, kteří se po ní vydali, se stali úspěšnými.

Jaký mají na tuto problematiku názor námi oslovení odborníci? Jak se podle nich projevují rozdíly v příjmech bohatých a chudých v České republice? Mělo by se proti tomuto jevu nějak bojovat? A pokud ano, tak jakým způsobem?

PETR MACH

ekonom

Petr Mach - ekonom, předseda Strany svobodných občanů

Rozdíl mezi příjmy chudých a bohatých se neustále zvětšuje, protože bohatí bohatnou díky zákonům vylobbovaným na úkor chudých, a to nejen v České republice, ale celosvětově. Například zákony o podpoře výroby nafty a benzínu z řepky či elektřiny ze solárních elektráren způsobují, že lidé platí stále více za chleba, za elektřinu a za benzín, a lidé jako pan Babiš a další na jejich úkor bohatnou. Řešit by se tato nerovnost měla zrušením těchto zákonů.

TOMIO OKAMURA

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Tomio Okamura - vícepreziden Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Jde spíše o otázku pro ekonomy a sociology. Nevím, jak se tento jev projevuje v ČR. Ještě loni tři čtvrtiny dotázaných Čechů měly pocit, že mají průměrný příjem a necítily se být chudé. Současné reformy zahýbaly nejen příjmy, ale také žlučí většiny pracujících, a tak se dá očekávat růst sociálního napětí. Spokojenost s příjmy klesá. Spravedlivé a realizovatelné řešení nezná asi nikdo – po celý moderní věk se příjmy nejchudších i průměrných zvyšovaly. V současnosti se po celém světě nůžky mezi chudými a bohatými opět rozevírají. Ovšem chudí jsou na tom dnes nesrovnatelně lépe než chudí v 19. století. Řešit příjmovou nerovnost v praxi nelze (bez znárodňování a diktované nivelizace příjmů). Jediné co můžeme a musíme dělat, je udržovat sociální smír – tedy, aby bohatí bohatli legálně a pokud možno „spravedlivě“ a chudí aby měli základní sociální jistoty. Tedy to, že neumřou hlady, nezmrznou na ulici a dostanou vzdělání a zdravotní péči. V tomto ohledu se dnes bohužel snažíme tyto jistoty lidem osekávat. Není to správná cesta – protože za každým úspěchem bohatého jedince je třeba vidět celou společnost, bez níž by dotyčný nezbohatl.

JIŘÍ PEHE

politolog

Bohužel se zvětšující příjmové rozdíly projevují jak v podobě postupného vzniku „ghett“ (například romského obyvatelstva), tak v podobě dalších sociálních rozdílů. O tom svědčí například i skutečnost, že ačkoliv průměrný plat je dnes už okolo 23 tisíc korun měsíčně, většina lidí si může o takovém příjmu nechat jen zdát. To znamená, že malý počet lidí má příjmy vysoce nadprůměrné, zatímco většina podprůměrné. Řešit se to dá například progresivním zdaněním.

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

ekonomka, ředitelka Next Finance

Markéta Šichtařová - ekonomka, ředitelka Next Finance

Rozdíl mezi chudými a bohatými se bude nadále zvyšovat, bude-li probíhat ekonomická konvergence k západní Evropě. Otázkou je, zda to vnímat jako „problém“, který je třeba „řešit“. V dobách socialismu, kdy příjmová nerovnost sice existovala, ale byla mnohem menší než dnes, jsme to chápali jako základní překážku ekonomického rozvoje – a dnes chceme nadávat na opak?

JIŘINA ŠIKLOVÁ

socioložka

Jiřina Šiklová

Rozdíl mezi bohatými a chudými se vyhrocuje po celé planetě. U nás taky. Na to jsme příliš egalitářští, na to nejsme zvyklí. Za komunistů sice taky byly velké rozdíly v příjmech, ale představitelé tehdejšího režimu svoje bohatství nedávali najevo. Tak jako lidé věřili, že zdravotnictví je zadarmo nebo že nemáme dluhy (neuvěřitelně ta propaganda na lidi působila), tak věřili, že tyto rozdíly nejsou velké, nevnímali zvláštní obchody pro „vyvolené“, zvláštní nemocnice pro představitele – funkcionáře KSČ apod. Teď jsou tyto rozdíly viditelné, a noví bohatí (spíše zbohatlíci) se tím ještě chlubí. Uveřejňují to. Tedy opakují chyby, jaké byly na začátku či v prvních desetiletích této diferenciace v počátcích kapitalismu. Světové řešení? Neznám, ale píší se o tom celé knihy. Tuto vládu považuji za neschopnou, nemám iluze ani o jedné z těchto politických stran, ODS se zase spojí s ČSSD – podobně jako to udělala na Praze 1 po volbách na podzim 2010 nebo jako to udělala v tzv. opoziční smlouvě koncem let devadesátých. Ale řešit to stávkou železničářů je příliš nákladné a mám obavy, že když v tom budeme pokračovat, tak dopadneme jako Řecko. To bych opravdu nechtěla.

JAROSLAV ŠONKA

politolog a publicista

Dochází k oboustrannému zvlčení a odlidštění. Jedni nevědí, jak na své bohatství upozornit (ČR je rájem odporných 4×4), druzí se mohou dostat na okraj psychické stability (a spadnout do alkoholismu). Kultuře chování, vzdělání a profilu Čechů v zahraničí to neposlouží. Ale hlavně trpí stabilita společnosti, bez které trh vyprodukuje tak akorát mafii.

JAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Jan Traxler - ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Hlavně ne stylem bohatým brát a chudým dávat. Ti nejbohatší si stejně vždycky poradí a budou zase bohatnout, přejme jim to. Každé opatření, které má brát bohatým, pak nejvíc odnese střední třída, takže v konečném důsledku pouze přibývá chudých. Chceme-li řešit příjmovou nerovnost, pak jde v podstatě o to, pomáhat chudým, aby se propracovali do střední třídy. Jak na to? Stačí se podívat, kde jsou nůžky mezi bohatými a chudými největší. Vždy se jedná o země s vysokým podílem negramotných a špatným podnikatelským prostředím. Naopak země s nejsilnější střední třídou se vyznačují vysokou úrovní vzdělání a nejpříznivějším prostředím pro podnikání.

ALEŠ TŮMA

ekonom, analytik společnosti Partners

Aleš Tůma - ekonom, analytik společnosti Partners

Anketa

Která z osobností vás svým názorem zaujala nejvíce?

Největší nerovnost vládne v rozvojových zemích, kde zkorumpovaná elita žije v luxusu na úkor zbytku obyvatelstva. My sice také máme zkorumpovanou elitu, ale pořád patříme mezi nejvíce rovnostářské země světa. Takzvaný Giniho koeficient ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třiceti procent, což odpovídá evropskému průměru (nula představuje absolutní rovnost, sto procent absolutní nerovnost rozdělení příjmů). I pokud se zvýší, proč by to mělo vadit, jestliže v absolutních číslech ti chudší také zbohatnou? Je to ovšem spíše ideologická než ekonomická otázka – jedni chtějí rovnost výsledků, druzí rovné startovní podmínky. Druhá možnost ale jako jediná funguje. Ať má každý maximální svobodu usilovat o vlastní štěstí a ať mu zkorumpovaný a všudypřítomný stát nehází klacky pod nohy. Mimochodem z různých zdánlivě bohulibých sociálních programů a dotací často profitují bohatí na úkor chudých. Pokud ale budou rovné šance, neměly by nás trápit nerovné výsledky. V opačném případě bychom chytré museli otupit, silným pověsit na krk závaží a krásné zošklivit, aby na tom všichni byli stejně – jak to popsal Kurt Vonnegut v povídce Harrison Bergeron.

Jak se na zvyšování rozdílu v příjmech bohatých a chudých díváte vy? Napište nám svůj názor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

1. 7. 2011 11:47, Slávka

Docela dobře chápu,že majetkové rozdíly patřily,patří i budou patřit k tržnímu hospodářaství.Majetek nabytý poctivou prací nebo podnikáním podle mých poznatků není problémem pro pochopení veřejnosti.Ale vše má své meze. Jakou hodnotu musí vytvořit člověk,aby si zasloužil měsíční příjem ve stovkách tisíců blížících se i miliónu a více?Pokud vytváří takové hodnoty,musí náš stát vzkvétat a ne se propadat.Tito lidé nepracují pro stát,ti stát vysávají a ničí.Za to nikomu nepřísluší odměna.
Dnešní forma tržního hospodářství neslouží k rozvoji společnosti,protože chudí k rozvoji sloužit nemohou.A začíná jich být většina.A politicko-eknomický systém,který stagnuje je odsouzen k úpadku.Nebyl vždy jen kapitalismus a taky na věky nebude.Vidím,že se nachyluje k jeho konci, nemá sílu se sám zregenerovat.

Reagovat

 

+16
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 7. 2011 22:56, Miki

Vaše teorie o deflaci mezd jaksi nesedí, vzhledem k tomu že mzdy neustále rostou. (Pokud se nepletu, tak naposledy to bylo sice jen o 3 %, ale určitě mohlo být i více, kdyby nedocházelo k takovému nárůstu nákladů - např. zvyšující se cena komodit) Navíc těžko může být maximalizován zisk, jestliže zaměstnanci nemají ani na jídlo. A za druhé za "normálních okolností" by nemusela být inflace a ceny by naopak vlivem eko. růstu klesaly..

Reagovat

 

-5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (MIloš 01. 07. 2011 18:25)

Další příspěvky v diskuzi (30 komentářů)

20. 10. 2011 | 15:20

Moc tomu nerozumíš, Rado. Bude-li legislatíva taková jaká je, nic se nezmění. více

29. 7. 2011 | 13:13

Protoze mame deficitni rozpocty, narodni banky tisknou nove, nicim nekryte penize. Tim vznika inflace. Penez v obehu je vice a zbozi je stejne. více

4. 7. 2011 | 15:37 | TVK

To, že cca. 2/3 zaměstananců má podprůměrný plat, je obecný statistický fakt, který platí a bude platit v kterékoliv zemi a jediné co z něj vyplývý, že tito lidé mohou podprůměrně utrácet. U nás, v Německu nebo třeba Albánii....více

4. 7. 2011 | 10:33 | Rada

Proč neustále rostou ceny zákl. životních potřeb bohužel přesně nevím. Není to náhodou proto, že dodavatelé těchto služeb chtějí neustále zvyšovat své zisky? Možná to souvisí i s obnovitelnými zdroji (řepka, solár, apod.),...více

4. 7. 2011 | 10:29 | Rada

Úspěch firmy je úzce spjat s úspěchem zaměstnanců. Pokud firma zvyšuje zisk o desítky procent ročně a zaměstnancům nepřidává (nebo přidává minimálně), vede to k nespokojenosti zaměstnanců a k jejich nižšímu pracovnímu nasazení....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Výpočet ceny podílového listu, OTC trh, Racionální očekávání, psd2, bankovnictví, start-up, miroslav uďan, lukáš kovanda, Úsvit, zpravodajský server, swapy, porotce, střední délka života, hatchback, Bezriziková výnosová míra, přestupky, Kreditní karty, cílový fond

2SA1086, 1SR2404, KIJ6339, 2J19393, 6A50011

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK