Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zlatou střední cestou do Evropy

| 24. 8. 2004
Zlatou střední cestou do Evropy
V Evropské unii jsme už více než čtvrt roku a o tom, jak si v ní stojíme, napoví řada srovnání ekonomických ukazatelů. Ty ale nemusí mít vždy absolutní vypovídací hodnotu. A tak je dobré zkusit jiný úhel pohledu, z kterého to může vypadat, že jsme třeba rovnostářský národ se sklony ke zpronevěře.

Sestavováním různých srovnání a žebříčků jednotlivých států se zabývají mezinárodní organizace, ať už je jejich zaměření jakékoliv – ekonomika, zdravotnictví, bezpečnost, školství a podobně. Výsledky jejich práce pak vychází v jejich publikacích, bulletinech a ročenkách nebo jsou k dispozici na webových stránkách. Pojďme se tedy podívat, jak obstojíme v evropské konkurenci na poli školství, výzkumu a vývoje nebo v případě příjmů domácností.

Zaostřeno na rodinu

Corrado Gini (1884-1965) byl italský ekonom, statistik, sociolog a demograf. Působil na několika italských univerzitách , mj. založil Istituto Centrale di Statistica a byl jeho prvním prezidentem. Ve více než 70 knihách a 700 článcích se zabýval převážně problematikou rozdělení důchodů ve společnosti.

Častými ukazateli jsou ty, které se týkají rodiny, respektive domácnosti, a to jejích příjmů, spotřeby a podobně. Velmi známým a používaným je Gini index. Tento index měří stupeň nerovnosti v rozdělení příjmů domácností v zemi. Čím vyšší je index, tím větší je nerovnost. Znamená to, že při vyšších hodnotách indexu se s rostoucím příjmem snižuje počet domácností, které jej dostávají. Pokud by se index rovnal nule (což je čistě hypotetický případ), pak je rozdělení absolutně spravedlivé a příjem je rozdělen mezi všechny domácnosti v zemi stejným poměrem. V opačném případě – koeficient by se rovnal 100 – veškeré příjmy by plynuly jediné domácnosti. Jak je vidět z tabulky, v Evropě patříme spíš ke státům s vyrovnanějším rozdělením příjmů, což je mimo jiné  pozůstatek komunistického rovnostářství a je velmi pravděpodobné, že tento index bude v budoucnosti růst. Evropský průměr je asi 31.

Gini index
Země Gini index Rok
Velká Británie 36,8 1997
Francie 32,7 1995
Rakousko 31,0 1995
Belgie 28,7 1996
Itálie 27,3 1995
Slovensko 26,3 1996
Norsko 25,8 1995
Česká republika 25,4 1996
Zdroj dat: CIA World Factbook, December 2003

Dalším zajímavým srovnáním je poměr mezi výdělkem mužů a žen. Následující ukazatel je vypočítán jako rozdíl mezi průměrným mužským a ženským výdělkem při práci na plný úvazek. Česká republika vykazuje 22 %, což znamená, že ženy si v průměru vydělají o 22 % méně. V Evropě se s tímto číslem řadíme spíš k průměru, který je zhruba 21 %.

Rozdíl mezi průměrným výdělkem mužů a žen v roce 1999
Země Rozdíl v procentech
Portugalsko 30
Švýcarsko 25
Velká Británie 24
Nizozemí 22
Česká republika 22
Finsko 21
Polsko 17
Maďarsko 16
Francie 13
Belgie 11
Zdroj dat: OECD

V celosvětovém měřítku je často používaným ukazatelem počet obyvatel (nebo spíš procento) žijících například za méně než 1, 2, 10 dolarů na den, žijících pod stanovenou hranicí chudoby nebo s příjmem nižším než průměrným. A právě tento ukazatel je v následující tabulce. Evropský průměr se pohybuje kolem 10 %, tj. asi desetina obyvatel žije s příjmem nižším než polovina průměrného příjmu v dané zemi. V České republice je to necelých 5 %  a opět je to číslo, které je velmi ovlivněné naší minulostí a je jistý jeho růst. 

Populace s příjmem nižším než průměrným
Země Procento obyvatel
Velká Británie 12,5
Rakousko 10,6
Švýcarsko 9,3
Polsko 8,6
Francie 8,0
Norsko 6,9
Česká republika 4,9
Slovensko 2,1
Zdroj dat: IMD International

Škola základ života

Nejenom ekonomické ukazatele mohou vypovědět o úrovni státu. Mezinárodní srovnání se týkají všech oblastí, takže i vzdělání a školství. Jedním z neekonomických ukazatelů je poměr žák – učitel, který vyjadřuje počet žáků připadajících na jednoho učitele. Poměr se sleduje na jednotlivých úrovních školství – tedy základní, střední a vysoké. V Evropě se tento poměr – u základních škol – pohybuje kolem 15 žáků na jednoho učitele, Česká republika je se svými téměř 18 žáky nad tímto průměrem a patří ke státům spíš s vyšším počtem. Potvrzuje se tím, že trpíme nedostatkem pedagogů a zvlášť kvalitních. Neboť klasický pedagog působící na základní škole je často žena v důchodovém věku.

Počet žáků základní školy připadajících na jednoho učitele v roce 2000
Země Počet žáků na jednoho učitele
Irsko 20,3
Francie 18,7
Velká Británie 18,2
Česká republika 17,7
Finsko 15,5
Španělsko 14,3
Rakousko 13,5
Polsko 11,1
Nizozemí 9,8
Zdroj dat: UNESCO

Zajímavým srovnáním jsou státní výdaje na jednotlivé úrovně školství. Buď mohou být vyjádřeny absolutními částkami vydávanými na jednotlivé stupně školství (předškolní, základní, středoškolské a vysoké), nebo v procentním vyjádření z celkových výdajů na vzdělání, jak je uvedeno i v následující tabulce. Poměr v České republice je velmi podobný celoevropskému, jen na střední školství vydáváme asi o 10 % víc než v Evropě, tj. necelou polovinu všech výdajů na školství.

Výdaje na školství v procentech na jednotlivé stupně v letech 2000 - 2001
Země Předškolní vzdělání Základní vzdělání Středoškolské vzdělání Vysokoškolské vzdělání
Rakousko 7,6 19,7 45,4 25,0
Česká republika 10,6 18,2 49,7 19,0
Dánsko 8,5 21,0 36,7 30,0
Německo 7,8 15,3 48,9 24,2
Norsko 10,9 37,4 20,6 25,4
Polsko 10,0 47,5 24,1 14,6
Zdroj dat: UNESCO

Perličky na závěr

V přehršli světových či evropských statistik se najdou i takové, které leccos vypoví, ale těžko by někoho napadlo, že se vůbec mohou takové oblasti sledovat. První je počet knih v knihovnách na tisíc obyvatel. Z 34 sledovaných evropských zemí je Česká republika na 17. místě s téměř 550 knihami na tisíc obyvatel. Evropský průměr je potom asi 380. Největší podíl mají v Evropě v Monaku – téměř 10 000 knih na tisíc obyvatel, nejméně je to potom 70 knih v knihovnách v Polsku. Data jsou za rok 2003.

Další zajímavostí je statistika o počtu vědců a inženýrů pracujících ve výzkumu a vývoji. Na jeden milion obyvatel jich má Česká republika 1,3, čímž se řadí spíš k "chudším" státům. Evropská jednička – Švédsko – jich má 4,5, Německo, Francie a Velká Británie kolem 2,7, Slovensko má potom přesně evropský průměr, tedy 2,1 vědců na milion obyvatel.

A na úplný závěr je tu statistika, ve které si naše republika vede ze všech evropských zemí nejlépe. Bohužel to ale není dobrá vizitka. Podle zprávy OSN se v České republice vždy jeden člověk z tisíce dopustil v letech 1998 – 2000 zpronevěry. Průměrně v Evropě je to každý 0,26 z tisíce.

Zpronevěra v letech 1998 - 2000
Země Počet na 1 000 obyvatel
Česká republika 1,00
Finsko 0,55
Švýcarsko 0,32
Slovensko 0,23
Španělsko 0,10
Irsko 0,00
Zdroj dat: Nationmaster

Co říkáte na tyto ukazatele? Myslíte si, že je důležité sledovat i jiné než ekonomické údaje?
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Umořování, Dluhopis s prémií, Inovace, petra pospíšilová, zákon o elektronické evidenci tržeb, lukáš kovanda, miroslav uďan, andrej babiš, uzavření, Hrubý, prohlížeč, vyplácení, Visegrád, letní pneumatiky, forbal, nováček, hromadná doprava, Hongkong

5C53548, 4AC9470, 3AF0043, 2SF2469, 2SF4246

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK