S problematikou zahraničních plateb jsme vás seznámili již v článku Zahraniční platby nejsou z nejlevnějších. Samotné zadávání platby vám možná nepřijde těžké, přesto skrývá několik záludností.
Zase jeden formulář
Zadávat zahraniční platby lze i přes internet. Ušetříte čas, který byste strávili cestou na pobočku banky, vyplňování formuláře se ale nevyhnete. Poslat peníze do ciziny prostřednictvím internetbankingu lze u většiny tuzemských peněžních ústavů. Neumožňuje to pouze GE Capital Bank (profil, názory) a Česká spořitelna (profil, názory), která plánuje zahraniční platby do internetbankingu zařadit v průběhu léta.
Které údaje jsou pro zahraniční převod důležité? Příliš se neliší od dat pro tuzemský platební příkaz. Klienti musí vždy zadat číslo účtu plátce a příjemce a také adresu příslušných bank, částku, splatnost nebo možnost zaslání zprávy o provedení transakce. V případě platby do ciziny k tomu ještě přibude zadání cílové země, měny, výběr typu poplatků, zadání clearingového kódu nebo SWIFT kódu banky (termíny vysvětlujeme dále). Vše vypadá na jednoduché zadávání čísel, jmen a adres. Kde je tedy zakopaný pes?
Správně zadané údaje
Zahraniční převod má svá specifika. Pokud chce klient poslat peníze do zemí Evropského hospodářského prostoru a Norska, Islandu či Lichtenštejnska (takzvané přeshraniční platby), musí vyplnit číslo účtu ve formátu IBAN. Ten podle slov tiskové mluvčí Volksbank CZ (profil, názory) Blanky Kandrnalové umožňuje automatizované zpracování plateb u korespondenčních bank a finanční instituce příjemce, což vede ke snížení nákladů souvisejících s platbou.
Pokud je číslo účtu zadáno ve formátu IBAN, dochází ke kontrole správnosti. Když systém zjistí, že číslo není podle struktury IBAN té které země, tedy je zadáno špatně, jsou klienti informováni. Některé banky informují a nechávají na zákaznících, zda chtějí transakci přesto provést, jiné transakci automaticky neprovedou.
Co ale může klienty zmást a ti tak číslo v tomto formátu nezadají, je fakt, že banky obvykle ve svých aplikacích zahraničních plateb přes internetbanking uvádějí pouze zadání čísla účtu, ale ne všechny upozorňují na to, aby bylo zadáno jako IBAN. Klientům, kteří o této povinnosti nevědí, se tak může taková platba prodražit a také zpomalit (až na několik dní). Přesto jsou prý s touto povinností seznámeni. "O zavedení IBAN kódu jsme informovali ještě před vstupem České republiky do EU a od ledna 2004 jsou IBAN a BIC (SWIFT) kódy uváděny na výpisech z účtu," říká Kandrnalová. Pro přeshraniční platby je také důležitý BIC, neboli swiftová adresa banky.
Platby jsou provedeny i v případě neuvedení IBANu, banka příjemce ale může takovou operaci zpoplatnit za nestandardní formát bankovního spojení.
Co to je SWIFT |
Co je to IBAN |
Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (SWIFT), neboli BIC, je mezinárodní systém, který umožňuje bankám na celém světě rychlé a bezpečné posílání informací. Každá napojená banka má svůj jedinečný swiftový kód (v České spořitelně například mají "GIBA CZ PX"), podle kterého je jasně identifikovatelná. Všechny zprávy mají standardizovanou podobu a mohou být proto snadno zpracovány. Z důvodu bezpečnosti je veškerá komunikace šifrována. Velmi často se SWIFT využívá k posílání informací o mezinárodním převodu peněžních prostředků. SWIFTem se předávají pouze zprávy, nejde o žádný zúčtovací systém. |
International Bank Account Number (IBAN) je mezinárodním standardem bankovních čísel účtů v zemích Evropského hospodářského prostoru (EU + Norsko, Island a Lichtenštejnsko). Jednoznačně identifikuje číslo účtu příjemce včetně země a banky, kde je veden. |
Pokud je platba směrovaná do USA nebo například Velké Británie, IBAN A BIC nejsou důležité, majitel účtu ovšem musí zadat takzvaný clearingový kód, tedy směrový kód banky.
Zrádné platby typu OUR
Dalším specifikem každé zahraniční platby je její typ, který si může zvolit sám klient. Peněžní domy rozlišují tři. U takzvaného převodu typu OUR příkazce hradí poplatky své finanční instituce i korespondenční banky plátce, strženy jsou dodatečně z jeho konta. Na co se ovšem musí plátci připravit, je častá neschopnost bank předem vyčíslit částku za dodatečné poplatky. Peníze totiž do cílové banky často cestují ještě přes jiné peněžní ústavy, které si účtují různé částky. Výsledná suma se tak může vyšplhat až na několik stovek navíc. U některých bank, například u České spořitelny, která umožní svým klientům provádět zahraniční platby pravděpodobně během léta, si lze v políčku "doplňující informace pro banku" zvolit, přes které banky má platba do cílové instituce jít.
U převodů typu
BEN vše hradí příjemce a u typu
SHARE, které zákaznící volí nejčasteji, platí poplatky tuzemské banky plátce a poplatky korespondenční banky příjemce. V případě tohoto typu plateb si musí zákazníci dát pozor na to, jakou částku zadají. U některých bank jim totiž budou poplatky strženy z částky platby, to znamená, že příjemce obdrží peněz méně, než kolik bylo zadáno na platebním příkazu. Zástupci bank doporučují dopředu se domluvit s příjemcem, jaký typ platby zvolit.
Ve formulářích si klienti také mohou zaškrtnout volbu "avíza". Mailem nebo faxem jim jsou pak zaslány informace o provedené platbě, strhávání dodatečných prostředků při platbě OUR i o poplatcích za storna.
Chyba? Stornujte!
A co se stane, pokud platbu špatně zadáte a odešlete, nebo transakci provede neoprávněná osoba? Jednou z možností je operaci stornovat. Na rozdíl od storna tuzemských plateb to není u většiny bank nijak omezeno. Platbu lze zrušit ve chvíli, kdy ještě neopustila bankovní dům, ale i tehdy, kdy dorazila na SWIFT adresu cílové banky. V případě, že již byla připsána na účet příjemce, je nezbytný jeho souhlas.
Za storno zákazníci zaplatí. V den splatnosti, tedy před odesláním z banky, se poplatek pohybuje okolo 100 až 200 Kč, po odeslání již kolem 500 Kč, ke kterému ještě přibudou případné výlohy zahraniční banky. Transakci lze také reklamovat.
Jaké jsou vaše zkušenosti se zahraničními platbami? Zdají se vám formuláře, které musíte vyplňovat, složité? Stornovali jste někdy transakci?