Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?

Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?
Když v roce 1994 představilo Estonsko rovnou daň, spustilo tím lavinu. Za uplynulých 10 let jej následovalo 8 zemí východní Evropy. Stará EU se ale brání a naopak státy s rovnou daní kritizuje, že si takový "fiskální dumping" mohou dovolit jen díky dotacím z EU. Trend je přesto zřejmý.

Tzv. rovná daň si si v Evropě získává čím dál tím víc půdy pod nohama. Pro své příznivce znamená nejvyšší stupeň fiskálního zjednodušení: jestliže je totiž veškerý příjem fyzických i právnických osob zdaněn jednoduchou rovnou sazbou, odbourává se tím nepříjemná a náročná daňová administrativa a naopak je více stimulován hospodářský růst. Odpůrci rovného zdanění naopak namítají, že jde o nespravedlivý systém, protože s vyšším příjmem nedochází k růstu sazby daně. Když tak např. v amerických prezidentských primárkách v roce 1998 kandidát Steve Forbes navrhl rovnou daň, nebylo na tento nápad pohlíženo jinak než jen jako na fantazírování výstředního milionáře.

Novinky přichází z východu?

To, co ovšem se stolu shodily Spojené státy, si čím dál tím víc na oblibě získává ve střední Evropě. Na "plese kapitalistů" v roce 2003 bylo bývalému estonskému předsedovi vlády Maartu Laarovi uděleno vyznamenání za to, že v roce 1994 jeho země, jako první v Evropě, představila systém rovného zdanění (ve výši 26 %). V té době se tato událost nezdála obzvlášť významná, přece jenom šlo o malou pobaltskou zemi, která ještě nebyla členem EU, a to ani poté, co rovnou daň převzaly Lotyšsko a Litva. Pak se ale, v roce 2001, k rovné 13% dani z příjmu (zatím jen fyzických osob) přesunulo i Rusko, čelilo totiž ohromným daňovým únikům, a v následujících dvou letech pak také Srbsko a Ukrajina (s 14%, resp. 13% sazbou).
Nutno ovšem dodat, že ani Rusko ani Srbsko ani "předjuščenkovská" Ukrajina se svými režimy nedělaly rovné dani zrovna tu nejlepší reklamu. Pak ale jednotné zdanění, zatím nejnižší – na úrovni 12 %, představila Gruzie, čerstvá porevoluční demokracie, a v roce 2003 i Slovensko. Právě jeho daňová reforma zavádějící 19% sazbu zdanění příjmů jak osob fyzických tak právnických si v EU získala největší pozornost.

Slovenská rovná daň nabyla na významu zejména o rok později, s přičleněním země do EU, a tedy s neomezeným a volným přístupem na jednotný evropský trh. Stalo se totiž přesně to, co zastánci rovného zdanění dávno předpovídali: slovenská fiskální novinka zafungovala jako účinný nástroj povzbuzující příliv zahraničních investic a hospodářský růst země, který má dokonce za následek mírné zvýšení daňových příjmů státu.
Úspěchem slovenské daňové reformy se nechalo inspirovat i Rumunsko, to má do EU vstoupit v roce 2007, a představilo rovnou daň na úrovni 16 %. Stejně tak tuto myšlenku ve svých zemích prosazují středopravé politické strany v České republice a v Polsku, v obou případech na úrovni 15 %. O tom, jak by náš daňový systém reformovala ODS, si můžete přečíst v článku Proč říct ano rovné dani.

Západ se bojí a křičí

Mnoho lidí v bohatých západoevropských zemích, které mají sazby zdanění nastaveny naopak hodně vysoko, již tuší, co tento obávaný "závod o nižší a nižší daně" znamená. Již dávno byl totiž předpovězen. A to těmi, kteří zdůrazňovali, že rozšíření EU může zapříčinit ztrátu pracovních míst v západní Evropě a nahlodání celé myšlenky "státu blahobytu".

Jak jsme na tom?

Jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání z hlediska daňové náročnosti? Klesají nebo rostou celkové daně u nás a v dalších zemích OECD? Platíme nejvyšší odvody na sociální zabezpečení a naše vláda nehodlá následovat příkladu řady zemí, tedy snižovat daňové zatížení.
Čtěte článek Daňová globalizace směrem dolů?.

Například německý ministr zahraničí Joschka Fischer se nechal slyšet, že pro jeho zemi, která bojuje s rostoucím deficitem veřejných rozpočtů a mírou nezaměstnanosti přesahující 10 %, nepřichází v úvahu, aby finančně, tedy dotacemi z EU, podporovala ty země, které ji díky nižším daním připravují o investory. Slováci a další si podle Fischera mohou nízké zdanění dovolit jen díky velikým dotacím z EU.
Ve skutečnosti to je ale složitější. Nejenže daňová výnosnost na Slovensku naopak stoupla, ale v první řadě nejde ani tak o daně. Hlavní výhodou Slovenska a dalších středoevropských zemí totiž nejsou ani tak nízké daně jako nízké mzdy, např. průměrný Slovák si za stejnou práci vydělá asi pětinu toho, co průměrný Němec.

Když je nemůžeme porazit

Na nedávném semináři, který v Bruselu pořádala "Stockholmská síť tržních expertů" (Stockholm Network of pro-market think-tanks) bylo řečeno, že Francie a Německo jsou "drženy v obchvatném manévru" svých sousedů s rovnou daní. Dojde prý k tomu, že Francii a Německo opustí jak kapitál, tak investoři, a tyto země budou muset dříve či později svůj daňový systém stejně zreformovat. Nakonec si tak z tohoto evropského daňového hnutí vezmou příklad další země po celém světě, obdobně jako tomu bylo v případě "thatcherovsko-raeganovského" snížení příjmových daní či irského poklesu korporátního zdanění.

Německo a Franci by ovšem preferovaly zákaz "fiskálního dumpingu" v EU a zavedení evropské daňové harmonizace. Tato představa má ale háček, takové rozhodnutí by muselo být odsouhlaseno jednomyslně všemi členy EU, jenže Slovensko ani další země nejsou a nebudou ochotny obětovat Unii svobodu v nastavení svého vlastního daňového systému.
Ve skutečnosti tak některé západoevropské země místo výhružek začínají přemýšlet o "zkopírování rovné daně". Gerrit Zalm, ministr financí Nizozemí, řekl, že jeho Liberální strana zvažuje zavedení rovné daně, třebaže by její sazba přesahovala 30 %. Ještě větším překvapením ovšem je, že poradci levostředových vlád ve Španělsku a Německu již vypracovali vážné studie proveditelnosti zavedení rovné daně. Jestliže stará Evropa nebude moci porazit "daňově rovné" země nové Evropy, možná se k nim nakonec přidá...

Psáno s využitím materiálu The Economist.

Zavede rovnou daň i ČR? Kdy? Co podle vás udělají země západní Evropy? Skutečně mohlo Slovensko přijmout rovnou daň jen díky penězům z evropských rozpočtů?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 3. 2005 11:11, Jarmila

Já asi špatně vidím! Dvojí- a vícenásobné zdanění že je optimální? Můžete mi vysvětlit, proč je vůbec zavedena daň z příjmu, když za jednou zdaněné peníze nakupuji potraviny a služby, znovu zdaněné 5%-ní daní a další zboží, tentokrát zdaněné již 19 %? Optimální by bylo nevybírat daň z příjmu nebo neplatit DPH. Z čeho by ale pak žilo tolik úředníků, že? Ještě by se nám mohla zvednout již tak dost vysoká nezaměstnanost...

Reagovat

 

+25
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Rejpal 28. 03. 2005 14:29)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 4. 2005 8:15, PlischkeS

nechci vysoke skolstvi zdarma (a to jsem student), nechci pobyt v nemocnici zdarma, nechci spostu veci za babku... chci nizsi dane. chci od zamestnavatele alespon polovinu penez, co za me odvede statu...

Reagovat

 

-8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (PlischkeS 07. 04. 2005 23:15)

Další příspěvky v diskuzi (44 komentářů)

21. 6. 2006 | 10:11

Pokud rovna dan mimo zjednoduseni systemu vyberu take prinese vetsi zisky bohatym lidem, jenom dobre. Jsem si jist, ze pokud bude u nas do ceho investovat, tak tito lide je opet pusti do obehu, ovsem daleko lepe s daleko...více

8. 2. 2006 | 14:41 | peter

len upresnim rovna dan s velkou pravdepodobnostou nebude znamenat znizenie prijmu statneho rozpoctu prave naopak ovela lepsiu disciplinu, ochotu platit dane ako aj narast samtneho vyberu do statneho rozpoctu....tod ale socani...více

8. 2. 2006 | 14:40 | peter

len upresnim rovna dan s velkou pravdepodobnostou nebude znamenat znizenie prijmu statneho rozpoctu prave naopak ovela lepsiu disciplinu, ochotu platit dane ako aj narast samtneho vyberu do statneho rozpoctu....tod ale socani...více

29. 1. 2006 | 22:10 | jana

Teorie rovné daně je v podstatě teorií ekonomie strany nabídky a přišli s ní Alvin Rabushka a Robert E. Hall v roce 1983. V současnosti je uplatňována v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Rusku, Srbsku, Ukrajině, Slovensku, Gruzii...více

14. 4. 2005 | 13:00 | yntovon

Jako student si vydelavate ? A co s temi penezmi navic budete delat ? Setrit si na pobyt v nemocnici ?Setrit si na duchod ? To dost lidi neumi, zejmena mladi netusi jak ve stari penize mizi z penezenek, kolik stoji leky.Syty...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Oligopson, Kartel, Plán zaměstnaneckého držení akcií, miroslav kalousek, pavel kohout, euro, podnikání, petr mach, konspirační teorie, 117/1995 Sb., floatingové hypotéky, elektrotechnika, Oprah Winfrey, řešení, vytápění, spořicí účet hit, CCB, Tomáš Ervín Dobrovský

6U35512, 1T63031, 2SU1819, 3AI5835, 3AI5835

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK