V průběhu prvních tří let provozu elektronické evidence tržeb získaly veřejné rozpočty na daních a pojistných odvodech 33 miliard korun navíc. Po zapojení dalších podnikatelů do evidence se přínos pro státní kasu ještě zvýšía a v roce 2020 dosáhne 15,2 miliardy a v roce 2021 pak půjde o 19,2 miliardy. Tato čísla dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
„Elektronická evidence tržeb je jedním z nejvýznamnějších daňových opatření a zároveň nejdůležitějším krokem k nápravě podnikatelského prostředí v naší novodobé historii. Férové prostředí je takové, kde mají všichni stejné podmínky a ve kterém řádné plnění povinností neznamená konkurenční nevýhodu. A právě proto je evidence tržeb od počátku koncipována jako plošné opatření, které se vztahuje na hotovostní tržby napříč naší ekonomikou,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
V neděli 1. prosince uplynou tři roky od spuštění první vlny elektronické evidence tržeb, která se vztahovala na sektor stravování a pohostinství. Elektronická evidence tržeb se následně od března 2017 rozšířila na segment maloobchodu a velkoobchodu a od 1. května 2020 bude její zavedení dokončeno závěrečnou fází, která s několika výjimkami zahrnuje veškeré zbývající sektory ekonomiky, ve kterých obchodník přijímá hotovost.
Podle Schillerové se nepotvrdily obavy z dlouhého čekání na účtenku v obchodech ani z hromadného ukončování podnikatelské činnosti. Například počet živností v hostinské činnosti se od prosince 2016 zvýšil o bezmála 9000, dává příklad ministerstvo.
Dalším významným přínosem elektronické evidence tržeb jsou podle ministerstva financí cílenější kontroly Finanční správy. Zatímco dříve byla podle ministerských dat nálezovost kontroly na 22 % a prohřešek byl tedy identifikován u jedné z pěti kontrol, v roce 2019 je nálezovost kontroly na 44 %. Došlo také k poklesu počtu daňových kontrol z dřívějších 80 tisíc ročně na 67 tisíc v letošním roce.
Čtěte více:
Sdílejte článek, než ho smažem