Nižší daně přinášejí vyšší příjmy do státní kasy
KPMG International analyzuje sazby daně z příjmu právnických osob (firemní daň) po celém světě již od roku 1993. V letošním roce bylo do průzkumu zahrnuto celkem 86 zemí. Studie ze zaměřila na daňové sazby v rámci geografických regionů či mezinárodních organizací jako je např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nejvyspělejších států sdružených pod názvem G7 či členských zemí Evropské unie.
Sazby daně z příjmu právnických osob na celém světě dlouhodobě klesají. Během uplynulých 14 let klesla u zkoumaných zemí průměrná sazba daně z příjmu právnických osob o více než čtvrtinu, konkrétně z 38 % na 27,1 %. Pokles sazeb firemní daně začal v polovině 80. let ve Velké Británii, kdy konzervativní vláda Margaret Tchatcherové snížila v letech 1982 až 1986 tuto daň z 52 % na 35 %. Ostatní země snížení sazeb jedné z hlavních vyspělých ekonomik rychle následovaly.
Důvodem snižování firemní daně je silná konkurence mezi zeměmi, které se snaží přilákat nové investory. Ti s sebou totiž přinesou další daňové příjmy a nová pracovní místa, a podpoří tak ekonomiku celé země.
| Znamenají daňové škrty vyšší příjmy pro státní rozpočet? |
| "Nikdo nemůže upřímně věřit tomu, že daňové škrty mají sebefinancující efekt," píše levicověji zaměřený The Washington Post. Podíváme-li se ale do konzervativnějšího The Wall Street Journal, musíme dát rovnici "daňové škrty rovnají se vyšší výnos" alespoň šanci k zamyšlení. Přečtěte si více o tématu v tomto článku. |
V letošním roce zatížily právnické osoby nejvyšší daňovou sazbou země G7 – průměrná hodnota sazby činila 36,5 %. Naopak nejméně jsou v průměru příjmy právnických osob zdaňovány v EU, kde firmy státu odvádějí okolo 25,7 %. Podívejme se podrobněji na daně v jednotlivých mezinárodních organizacích.
EU
V roce 1993, kdy byl výzkum proveden poprvé, patřilo do EU pouze 15 států a jejich průměrná sazba daně dosahovala 38 %. Za 13 let se unie rozšířila o 10 nových zemí a průměrná sazba klesla o třetinu. Nejnižší sazby nyní mají "nováčci", kteří do EU vstoupili v roce 2004 – v průměru 18,9 %. Nejrazantněji v průběhu sledovaných 13 let snížilo daňovou sazbu Irsko – ze 40 % na současných 12,5 %. Významný pokles firemní daně zaznamenalo také Německo – z 59,7 % na 38,4 %, přesto je v rámci EU stále "nejdražší", následováno Itálií (37,3 %) a Španělskem (35 %). V České republice sazba daně z příjmů právnických osob činí 24 %, pokud zákon nestanoví jinak.
| Země G7 Francie Německo Itálie Velká Británie Japonsko Spojené státy americké Kanada |
G7
I přes trend snižování sazeb nejvyspělejší země světa sdružené v G7 drží sazbu firemní daně vysoko, zhruba o 8 % výše než je průměr v zemích OECD a o 11 % výše nad průměrnou sazbou v zemích EU. Za uplynulých 14 let sazbu ze zemí G7 nesnížila pouze Francie a Spojené státy.
OECD
V zemích OECD (www.oecd.org/) se průměrná sazba daně z příjmu právnických osob v letošním roce ustálila na 28,1 %, což je o 8,7 % méně než v roce 1993. V rámci zemí OECD má nejvyšší sazbu Japonsko (40,7 %), na druhém místě jsou Spojené státy (40 %).
| Ucházíte se o dotaci z Evropské unie? |
| Nevíte přesně jak na to? Informujte se u nás jak postupovat! Zhodnotíme, zda má váš konkrétní projekt šanci na získání dotace, poradíme, na jaké dotace má šanci firma vaší velikosti a zaměření. Potřebujete zjistit, jaké je finanční zdraví vaší firmy, což je nutná podmínka pro získání dotace, nebo "jen" chcete pomoci se zpracováním žádosti či s výběrem vhodného dotačního titulu? Přečtěte si naše poradenské texty a obraťte se na naši novou unikátní poradnu získávání dotací ze strukturálních fondů EU! Čím více konkrétních informací nám poskytnete, tím přesnější odpověď získáte. |
Nízké sazby přinesly růst ekonomik
Měřeno poměrem k HDP však mívají země s vysokým daňovým zatížením firem (USA, Japonsko či Německo) nižší výnosy z těchto daní. Příjmy z firemní daně v USA tvoří jen 8,1 % ze všech daňových příjmů a odpovídají pouze 2 % HDP, ovšem zdá se, že USA o zahraniční investory zvlášť neusiluje. V Německu činí daň z příjmu právnických osob pouhá 3,5 % všech daňových příjmů země a 1 % HDP. Ukazuje se, že účinnější je naopak snižování sazby.
Pravděpodobně nejvýraznějším příkladem úspěšného snížení daní je již zmiňované Irsko. V 90. letech 20. století rostla irská ekonomika až o 12 % ročně. Kvůli silné konkurenci ze střední a východní Evropy se růst nyní sice zpomalil na 2,5 %, nicméně ještě v roce 2003 přilákalo 4miliónové Irsko investice ve výši 34,3 mld. USD, tedy téměř tolik, co 80 miliónové Německo (36,1 mld. USD). Významný ekonomický rozmach snižování firemní daně zažily i skandinávské země, které v čele s Finskem patří do první desítky nejrychleji rostoucích světových ekonomik.
Firmy dnes mají možnost vybrat si tu nejlepší lokalitu a nejlepší podmínky pro své podnikání. Země, které chtějí nalákat nové investory, tak musejí podnikatelům nabídnout zřejmou výhodu. Z výzkumu KPMG International vyplynulo, že státy, které mají v porovnání s ostatními nízké daňové sazby, vykazují vyšší růst a větší objem příchozích investic.
Nízké daně, ale i něco navíc
Snižovat sazby daně z příjmu se tedy vyplatí, ale jak je zřejmé z příkladu zpomalení růstu Irska, vzhledem k silné konkurenci už samotné snížení firemní daně nefunguje. Společnosti, obdobně jako každý všímavý spotřebitel, dnes hledají nejlepší kombinaci ceny a hodnoty. Pro vlády to znamená, že mají šanci nalákat investory nejen pomocí nízkého zdanění (ceny), ale také chytrým globálním marketingem.
Firmy totiž musí být schopné přesvědčit svoje akcionáře, že volba sídla společnosti byla tou nejlepší možnou, a to jak z hlediska financí, tak z hlediska sociální odpovědnosti. Dalšími důležitými ukazateli jsou vedle daně také nízké mzdové náklady na pracovní sílu, schopní a výkonní zaměstnanci, dobrá infrastruktura a dobře nastavené podnikatelské prostředí (jak po legislativní stránce, tak po podnikatelské etice).
Dvě studie, jeden závěr
Studii na obdobné téma nedávno zveřejnila také Světová banka a PricewaterhouseCoopers. Také tato zpráva uvádí, že vysoké sazby daně z příjmů právnických osob ne vždy vedou k celkově vyššímu výběru daní. Podle PricewaterhouseCoopers by pozornost měla být více zaměřena na celkové daňové zatížení právnických osob (přímé daně, nepřímé daně, sociální a zdravotní pojištění), než na sazby daně samotné.
Studie dále zjistila, že velkým problémem pro společnosti ve většině zemí je také administrativní složitost při výběru daní. V 175 zkoumaných zemích musí právnické osoby vyplnit v průměru 35 stran daňového přiznání ročně. Např. v Kamerunu čítá průměrný formulář pro odvod daní právnických osob neuvěřitelných 172 stran, v Rusku je to naopak pouhých 17. V celosvětovém průměru zabere firmám daňová administrace asi 332 hodin ročně. Např. v Brazílii je to až 2 600 hodin, kdežto ve Švýcarsku pouhých 68.
Účinným řešením by měla být vzájemná spolupráce vlády i podnikatelských subjektů s cílem soustředit se na zjednodušení daňových systému a samotný výběr daní (neplacení daní je hlavním problémem rozvíjejících se zemí).
Zdroje: analýza sazeb daně z příjmu právnických osob KPMG, studie Světové banky a PricewatershouseCoopers "Paying Taxes - The Global Picture"
Je podle vás sazba daně z příjmů právnických osob u nás vysoká, nebo nízká? Věříte, že nižší firemní daň může do země přilákat více investorů? Považujete působení zahraničních podnikatelů v ČR za pozitivní? Ve které zemi byste chtěli podnikat vy?
