Americké kapitálové trhy už delší dobu nejsou konkurenceschopné nejdůležitějším finančním centrům Evropy a Asie. Situace je natolik vážná, že minulý měsíc dokonce Michael Bloomberg, starosta New Yorku, vyjádřil své obavy v článku s názvem "Pro záchranu New Yorku se poučme od Londýna". Další si myslí, že už je pozdě a pronášejí věty jako "Dny finanční hegemonie jsou sečteny".
Možná se to bude zdát divné, protože například americké firmy a banky, z nichž mnohé patří mezi světovou špičku, vytvářejí rekordní zisky. Zisky z Wall Streetu by měly být téměř 3x vyší než v loňském roce, což je rekord, Dow Jones Industrial Average (profil, názory) dosáhl nového maxima, sloučení 2 chicagských burz stvrdilo dominanci města pokud jde o obchodování s deriváty a New York Stock Exchange (NYSE) a Nasdaq (profil, názory) se pokoušejí koupit své evropské rivaly.
Jsou tedy obavy oprávněné?
Jak ovšem tvrdí představitelé americké CCMR, tedy Committee on Capital Markets Regulation, přestože je určité narušení obrovského podílu amerických kapitálových trhů na upisování globálního majetku, obchodování a financování v průběhu času přirozené, tento fakt sám o sobě neodkáže spolehlivě vysvětlit proč:
- bylo v loňském roce v USA provedeno pouze 5 % globálních IPO, když v roce 2000 dosáhl tento podíl 50 %,
- podíl USA na celkové hodnotě kapitálu získaného 10 největšími zeměmi na světě poklesl z 41 % v roce 1995 na 27,9 % v roce letošním,
- pokles IPO v USA narušil tradiční výhodu amerických trhů, tedy nižší náklady na kapitál,
- private equity společnosti (fondy soukromého kapitálu), které v roce 1980 téměř neexistovaly, v loňském roce samy financovaly více než 200 milard dolarů kapitálových závazků (je ovšem férové dodat, že "private-equity" financování je v současnosti na vzestupu prakticky v celém světě),
- významný nárůst využívání soukromých amerických trhů je nezpochybnitelným důkazem, že regulace a soudní spory odrazují od vstupu na veřejný trh.
Komise tvrdí, že regulace a soudy samozřejmě hrají hlavní roli při ochraně investorů a účinném fungování kapitálových trhů. Avšak rozsáhlá regulace, problematická implementace a prakticky bezdůvodné soudní pře prý způsobují, že se kapitálové trhy stávají méně atraktivními, a proto méně konkurenceschopnými ostatním světovým finančním centrům.
Kdo zachrání Wall Street?
Za hlavního viníka je asi nejčastěji označován tzv. Sarbanes-Oxley act. Byla vydána v roce 2002 a patří mezi nejvýznamnější regulace zavedené po krachu společnosti Enron. Jejím hlavním záměrem bylo zabránit vzniku dalšího podobného skandálu. Ministr financí USA Hank Paulson (bývalý šéf Goldman Sachs) ovšem nedávno řekl, že Sarbanes-Oaxley, zpřísňující regulaci firem v období po kolapsu Enronu, je realizována způsobem, který může stvořit nová rizika pro americkou ekonomiku.
Sarbanes-Oxley zkrátka zašla příliš daleko. Neblaze proslulá sekce 404 (více viz dále) významně zvýšila administrativní břemeno společností. Obzvláště menší firmy na to doplácejí.
Je ovšem třeba dodat i to, že finančníci na Wall Street jsou oproti svým kolegům v Londýně pomalí pokud jde o zavádění elektronického obchodování. A nemalou roli hrají i tvrdší imigrační kontroly po 11. září 2001. Pro šéfy nadnárodní firmy je snazší uspořádat schůzku v Londýně než např. v New Yorku či v Chicagu.
Podle týdeníku The Economist existují 4 zásadní problémy, které podkopávají konkurenceschopnost amerických burz:
1) Sekce 404
Nejproblematičtější část Sarbanes-Oxley. Nařizuje roční "interní kontrolní zprávu", která musí být potvrzená auditory a podepsána dvěma vedoucími činiteli firmy. Více mozků potřebných k podpisu zprávy ovšem zároveň výrazně zvýšilo náklady. Někteří lidé říkají, že toto opatření bylo zavedeno s přílišnou horlivostí.
Výdaje na audity se nafoukly brzy po zavedení tohoto zákona. Od té doby sice opět klesly, ale stále obnášejí několik miliónů dolarů ročně pro firmy s tržní kapitalizací 1 miliarda dolarů. Protože mnoho z těchto nákladů na vyhovění směrnici je fixních, velké společnosti se s nimi snadněji vypořádají. Některé malé firmy však právě toto uvádějí jako důvod, proč své akcie upsaly na londýnské burze (AIM); platí to pro přibližně 50 amerických firem, většina z nich "odešla" do Anglie po roce 2004. Stovky dalších to zvažují.
Reformátoři ovšem trvají na tom, že většinu ustanovení Sarbanes-Oxley není třeba předělávat či rušit. Pouze je upravit tak, aby byly postaveny na rizikovějším základě. To znamená mířit z velké části ke stejným cílům, ovšem poskytnout firmám a auditorům více volnosti při jejich dosahování.
2) Soudní spory
Wall Street ztrácí svou kdysi neotřesitelnou pozici
Akcionáři v USA mají na jednu stranu
příliš málo práv (více viz dále)
při jednání s představenstvem firmy, zároveň však byli obdařeni
příliš velkou mocí při soudních sporech. Soukromé vymáhání práva formou žalob "ukřivděných" skupin proti organizacím znamenalo
150 miliónů dolarů v roce 1995. V roce 2004 však již tato částka doslova explodovala na úroveň
3,5 miliard dolarů.
Mnoho obchodníků hodnotí americký právní systém ještě méně příznivě než samotnou Sarbanes-Oxley. Objevují se dokonce výrazy jako džungle. Většina firem, které se účastní fúzí v USA, musí možné právní problémy automaticky zahrnout do vyčíslování nákladů kontraktu.
Podle některých výzkumů nicméně to nejhorší už pominulo. Cornerstone Research zjistil, že v letošním roce proběhlo 120 případů na základě žalob výše zmíněných "ukřivděných" skupin, což oproti 179 loňským znamená pokles. Jenomže výše odškodného neustále stoupá, z 1,1 miliardy dolarů v roce 1999 na 3,5 miliardy v loňském roce.
3) Práva akcionářů
Amerika je možná státem volného konání, ovšem akcionářům v této zemi jsou upírána určitá základní práva. Například mají jen omezené slovo při volbě vedení společnosti, na rozdíl od investorů např. v Británii, a musejí bojovat s představenstvem (v daném roce je možné zvolit pouze část nového vedení, takže většina akcionářů nemůže propustit celé vedení firmy najednou). Přidejme k tomu narůstající počet příkladů bránění se proti "jedovatým" převzetím a fakt, že například (opět na rozdíl od Británie) o výši platů vedoucích představitelů firmy rozhoduje správní rada a nikoli akcionáři.
4) Regulace
Existují tři hlavní zdroje obav: jak se finanční kontroloři vzájemně ovlivňují se soukromým sektorem, jak docházejí ke svým rozhodnutím a roztříštěná podoba pravidel. Nitky všech tří obav vedou k SEC (americká obdoba Komise pro cenné papíry). Jednou byla obviněna z příliš pomalého konání, v těchto dnech je jejím zřejmým problémem naopak hyperaktivita.
Někteří by byli rádi, kdyby se SEC začala více podobat britskému regulátorovi, FSA. Ta si získala přízeň za svůj přístup, který je postavený spíše na principech než na tvrdých pravidlech a preferuje "pošťouchnutí" než násilí. A navíc je dobře známo, že FSA je úspěšnější v analyzování potenciálních nákladů a přínosů navrhovaných regulatorních změn. Může to být i proto, že zaměstnává více ekonomů než právníků.
Jak odstranit nedostatky
CCMR přišla před několika dny s řadou doporučení (konkrétně jich je 32), jak problematická místa napravit. Komise např. píše, že prý podporuje majoritu spíše než pluralitu, což je podle ní úhelný kámen akcionářských práv. Proto prý bude zkoumat, jak by toto mohlo nejlépe fungovat.
SEC a další samoregulační organizace by měly regulační proces postavit na rizikovějším základu a brát přitom v potaz náklady a přínosy nových nařízení. Při zvažování nákladů a přínosů nových předpisů by dále regulátoři měli v co největší možné míře vycházet z empirických důkazů. A např. SEC by měla pravidelně testovat, zda existující předpisy přiměřeným standardům nákladů a přínosů skutečně vyhovují.
A jestliže bude pro malé firmy příliš obtížné plnit ustanovení i reformované Sekce 404 (v duchu nastíněných návrhů), pak by měla SEC doporučit Kongresu, aby tyto firmy zbavil nutnosti mít potvrzení od auditora. Ostatní doporučení CCMR najdete na tomto místě.
Připraveno podle The Economist a materiálů CCMR.
Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše |
Hrozí vám exekuce? Nebo už vám dokonce exekutor stojí v kuchyni? Přečtěte si, co vám smí a nesmí zabavit. Že dlužník nejste vy? Nevadí, exekutor může sebrat i cizí věci. Chcete vědět, proč tomu tak je a jaká práva máte? Připravili jsme pro vás nový seriál, v jehož rámci vám nabízíme právní i praktické rady jak se zachovat v případě, kdy vám hrozí exekuce nebo již dokonce máte s exekutorem co do činění. Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše. |
Co si o problému klesající konkurenceschopnosti amerických kapitálových trhů myslíte vy? Pomohou podle vás opatření, které navrhla CCMR?