Znamenají daňové škrty vyšší příjmy pro státní rozpočet?

Znamenají daňové škrty vyšší příjmy pro státní rozpočet?
Je den voleb, nechme tedy českou politickou scénu stranou a podívejme se na tu americkou. Právě třeba dohady na téma vyšších či nižších daní se řeší všude. "Nikdo nemůže upřímně věřit tomu, že daňové škrty mají sebefinancující efekt," píše levicověji zaměřený The Washington Post a dodává, že většina republikánů by v testu upřímnosti propadla. Podíváme-li se ale do konzervativnějšího The Wall Street Journal, musíme dát rovnici "daňové škrty rovnají se vyšší výnos" alespoň šanci k zamyšlení.

V lednu George W. Bush prohlásil, že "daňové škrty posílily ekonomiku, a celkové daňové příjmy tak dosáhly rekordních úrovní." Měsíc nato se prezident USA nechal slyšet, že "když se sníží daně, vzrostou daňové příjmy." Dick Cheney, americký viceprezident, ani Bill First, lídr republikánských senátorů, ho v těchto ekonomických úvahách nenechali samotného. První zmíněný v únoru řekl, že "snížení daní se odrazilo ve vyšších federálních příjmech," druhý pak dodal: "Když se to udělá dobře, nižší daně vyústí ve více peněz pro vládu". Podobných prohlášení je ze strany vysoce postavených republikánů slyšet více, pokud o ně máte zájem více viz tento článek Sebastiana Mallaby z The Washington Post z 15. května.

Kde tito politici ale vzali odvahu ke svým prohlášením? O jaké ekonomické autority se opírají? Ptá se deník a prohlašuje: "O žádné. Předkládají nám ekonomické výmysly." A své nařčení dokládá dvěma příklady:

    Opět Woodoo ekonomika?
    Nick Pearce, Institute for Public Policy Research: "Tohle (snížení daní, pozn. redakce) je znovu 'woodoo economics' (chiméra). To nám tvrdili v osmdesátých letech. Že prý když snížíte daně, dojde k rychlému hospodářskému růstu, a daňové příjmy se tak zase zvýší. To prostě není pravda. Vede to k neudržitelným fiskálním deficitům. Bývalo tomu tak, že z neudržitelných fiskálních deficitů bývaly obviňovány levicové vlády. Během posledních dvaceti let se fiskálně neodpovědně chovají pravicové vlády. Takováto argumentace povede k obrovské černé díře ve státním rozpočtu."

    Zdroj: Britské listy
  • N. Gregory Mankiw, vynikající ekonom z Harvardu, kterého si za svého poradce vybrali právě Bush s Cheneym, loni publikoval studii zrovna na toto téma. Dospěl k závěru, že "sebefinancující efekt" daňových škrtů je překvapivě velký. V dlouhém období (jak dlouhém studie neuvádí) snížení daně z výnosů, capital tax, urychlí růst ekonomiky natolik, že se vykompenzuje polovina ztraceného daňového příjmu.
    Vykompenzuje se polovina... "Tedy druhá polovina ztracených daňových příjmů, která není vyrovnána vyšším výkonem hospodářství, znamená prohloubení schodku rozpočtů," upozorňuje The Washington Post. Podle výsledků, se kterými Mankiw přišel, pak deník vypočítává, že s každým daňovým škrtem ve výši jednoho biliónu dolarů vzrůstá národní dluh o 830 miliard dolarů.
  • Ani studie publikované Douglasem Holz-Eakinem, dalším konzervativním ekonomem pracujícím v Bílém domě, nepřinesla radostnější výsledek. Cílem analýzy bylo zjistit, zda snížení daně z příjmu fyzických osob o 10 % může mít sebefinancující efekt. Výsledkem byly dva intervaly: zvýšený ekonomický růst nahradí 1 % až 22 % ztracených daňových příjmů v prvních 5 letech a 5 % až 32 % v druhé pětiletce. Rozhodně se tedy podle studie daňový škrt státnímu rozpočtu nevyplatí.

Druhá strana mince

Bushova vláda v posledních dnech ráda poukazuje na začátkem května publikovaná data, z kterých je jasně patrná vlna vyšších daňových výnosů. Je to podle ní důkazem, že daňové škrty v letech 2001 a 2003, o kterých kritikové prohlašovali, že straní bohatým, zafungovaly.

A paradoxně právě daňové odvody těch bohatých a nejbohatších Američanů rozpočtům nečekaně pomohly.

"S tím jak se američtí bohatí stávají ještě bohatšími, odvádí ze svých rostoucích příjmů více do federálních i státních rozpočtů," napsal 20. 5. The Wall Street Journal. Dodejme, že k vyšší výtěžnosti došlo přesto, že se daňové sazby snížily.

Top 10 % odvede 56,2 % daní
Ačkoli Bushovy daňové škrty znamenají pro nejbohatší Američany nižší efektivní daňovou sazbu než tomu bylo za Clintonovy administrativy, platí větší část federálních daní. Top 10 % nejlépe placených Američanů zaplatí letos celkem 56,2 % federálních daní. V roce 2002 to bylo 52,2 %. (Pro srovnání, top 10 % nejbohatších získá letos 44,7 % všech příjmů domácností, v roce 2000 to bylo 40,6 %.)

Zdroj: Congressional Budget Office, Tax Policy Center
Americké ministerstvo financí v polovině května oznámilo, že daňové příjmy v dubnu vyskočily ve srovnání s předchozím rokem o 13,5 %, a to na 315,1 miliard dolarů. "Výsledky jsou na stole a jsou jasné. Ekonomický růst vedl ke zvýšení daňových příjmů a ke snížení deficitu," vyjádřil se k datům John Snow, ministr financí (nyní již bývalý, rezignoval tento týden s tím, že se chce vrátit do soukromého sektoru) a dodal, že přes to, co o rozpočtové politice vlády říkají kritikové, nelze popřít, že nízké daně jsou skutečně v souladu s rostoucími federálními příjmy, a tedy pomáhají snížit deficit.
Doplňme, že na základě prezentovaných výsledků jak rozpočtový výbor Kongresu (Congressional Budget Office, CBO) tak právě třeba The Wall Street Journal snížily odhady výše letošního federálního deficitu.

Z vyšších odvodů těží i některé státy, např. Kalifornie nyní předpokládá 7,5 miliardový přebytek rozpočtu.

Rozpočtům pomáhají i vyšší zisky společností. Výnosy daně z příjmu právnických osob v dubnu dosáhly 40 miliard dolarů, jinými slovy téměř 30% nárůstu - tedy podstatně více, než CBO očekávala (9 % nárůst).

Co říci závěrem? Bush na nedávné tiskové konferenci zopakoval: "Úleva od daňové zátěže pomohla ekonomickému růstu země, což znamená vyšší příjmy pro federální rozpočet." Někoho data přesvědčila, na někoho čísla mít vliv nebudou. Právě třeba na Sebastiana Mallaby z Washington Post.

České parlamentní volby 2006: Ptali jste se ekonomických expertů politických stran!

Není vám jasné, jak chtějí politické strany v případě volebního úspěchu spravovat tuzemské hospodářství a související ekonomické problémy? Máte výhrady k jejich plánům, připadají vám nereálné? Zajímá vás, kde vezmou peníze na splnění svých slibů nebo kde berou jistotu, že jimi navržená řešení budou fungovat?

Peníze.CZ vám představily jednotlivé ekonomické porgramy a jejich kritiku!

Vlastimil Tlustý (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Jaromír Soukup (SZ), Jiří Dolejš (KSČM) a Jan Kasl (SNK ED) pak odpovídali na vaše dotazy! Navštivte tuto stránku.



A kde stojíte vy? Co si o uvedených informacích myslíte? Jaký máte názor na vykompenzování daňových výpadků růstem ekonomiky?

Líbil se vám článek?

+15
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Chcete prodat svou nemovitost?

Nechte si zpracovat ZDARMA cenovou nabídku!

Stačit nám bude pár základních informací o vašem bytě nebo domě a kontakt.

Cenu zjistíte OBRATEM.

Mám zájem prodat:

Prodej bytuByt
Prodej domuDům
Prodej pozemkuPozemek
Ostatní prodej nemovitostiJiné
Zpět

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 6. 2006 12:38

Jenize s tim, jak klesa ta seda a cerna ekonomika, tak se zase zvysi pocet nezamestnanych (a tedy i vyplacene davky) o ty danove poradce a optimalizatory, kteri uz budou zbytecni :-)

Zobrazit celé vlákno

+43
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Zvýšení DPH na stavby pro bydlení: máme se bát?

26. 5. 2006 | Kateřina Boušová | 1 komentář

Zvýšení DPH na stavby pro bydlení: máme se bát?

Od 1. ledna 2008 vzroste daň z přidané hodnoty na stavby pro bydlení z 5 % na 19 %, zvýšení se dotkne výstavby i rekonstrukcí. Vláda nás chlácholí "sociálním bydlením", odborníci se... celý článek

Ekonomika s nohou na plynu, nezaměstnanost ovšem neklesá. Jak to?

27. 4. 2006 | David Navrátil

Ekonomika s nohou na plynu, nezaměstnanost ovšem neklesá. Jak to?

Mnozí z nás si jistě kladou otázku, jak je možné, že nezaměstnanost klesla jen o 0,5 %, když ekonomika zažívá zlaté časy a roste o 6 % ročně. Kde je problém? Svoji roli jistě hraje... celý článek

Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby

3. 4. 2006 | Kateřina Havlíčková

Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby

Lidé s nízkými příjmy, zejména mají-li děti, dostávají vyšší dávky, než je jejich reálně dosažitelný pracovní příjem. Když pracovat začnou, jsou až do určité výše příjmu zdaněni prakticky... celý článek

Sociální dávky plné změn: předvolební pomoc rodinám s dětmi

28. 3. 2006 | Ludmila Řezníčková

Sociální dávky plné změn: předvolební pomoc rodinám s dětmi

Volby už jsou za dveřmi, a tak se v sociální oblasti horečně schvalují zákony, které mají občany "ohromit" ještě před červnem. Zvyšuje se porodné a rodičovský příspěvek a zabraňuje... celý článek

Jak a kam správně a bezproblémově odvést daň či pokutu

14. 2. 2006 | Simona Ely Plischke

Jak a kam správně a bezproblémově odvést daň či pokutu

Drobná chyba v údajích při platbě daně může vést k sankcím, které vyplývají z jejího pozdního odvodu. Poradíme vám proto na jaké účty a jakým způsobem poukázat peníze finančnímu či... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.