Znamenají daňové škrty vyšší příjmy pro státní rozpočet?

V lednu George W. Bush prohlásil, že "daňové škrty posílily ekonomiku, a celkové daňové příjmy tak dosáhly rekordních úrovní." Měsíc nato se prezident USA nechal slyšet, že "když se sníží daně, vzrostou daňové příjmy." Dick Cheney, americký viceprezident, ani Bill First, lídr republikánských senátorů, ho v těchto ekonomických úvahách nenechali samotného. První zmíněný v únoru řekl, že "snížení daní se odrazilo ve vyšších federálních příjmech," druhý pak dodal: "Když se to udělá dobře, nižší daně vyústí ve více peněz pro vládu". Podobných prohlášení je ze strany vysoce postavených republikánů slyšet více, pokud o ně máte zájem více viz tento článek Sebastiana Mallaby z The Washington Post z 15. května.

Kde tito politici ale vzali odvahu ke svým prohlášením? O jaké ekonomické autority se opírají? Ptá se deník a prohlašuje: "O žádné. Předkládají nám ekonomické výmysly." A své nařčení dokládá dvěma příklady:

Opět Woodoo ekonomika?

Nick Pearce, Institute for Public Policy Research: "Tohle (snížení daní, pozn. redakce) je znovu 'woodoo economics' (chiméra). To nám tvrdili v osmdesátých letech. Že prý když snížíte daně, dojde k rychlému hospodářskému růstu, a daňové příjmy se tak zase zvýší. To prostě není pravda. Vede to k neudržitelným fiskálním deficitům. Bývalo tomu tak, že z neudržitelných fiskálních deficitů bývaly obviňovány levicové vlády. Během posledních dvaceti let se fiskálně neodpovědně chovají pravicové vlády. Takováto argumentace povede k obrovské černé díře ve státním rozpočtu." Zdroj: Britské listy

• N. Gregory Mankiw, vynikající ekonom z Harvardu, kterého si za svého poradce vybrali právě Bush s Cheneym, loni publikoval studii zrovna na toto téma. Dospěl k závěru, že "sebefinancující efekt" daňových škrtů je překvapivě velký. V dlouhém období (jak dlouhém studie neuvádí) snížení daně z výnosů, capital tax, urychlí růst ekonomiky natolik, že se vykompenzuje polovina ztraceného daňového příjmu.
  Vykompenzuje se polovina... "Tedy druhá polovina ztracených daňových příjmů, která není vyrovnána vyšším výkonem hospodářství, znamená prohloubení schodku rozpočtů," upozorňuje The Washington Post. Podle výsledků, se kterými Mankiw přišel, pak deník vypočítává, že s každým daňovým škrtem ve výši jednoho biliónu dolarů vzrůstá národní dluh o 830 miliard dolarů.
• Ani studie publikované Douglasem Holz-Eakinem, dalším konzervativním ekonomem pracujícím v Bílém domě, nepřinesla radostnější výsledek. Cílem analýzy bylo zjistit, zda snížení daně z příjmu fyzických osob o 10 % může mít sebefinancující efekt. Výsledkem byly dva intervaly: zvýšený ekonomický růst nahradí 1 % až 22 % ztracených daňových příjmů v prvních 5 letech a 5 % až 32 % v druhé pětiletce. Rozhodně se tedy podle studie daňový škrt státnímu rozpočtu nevyplatí.

Druhá strana mince

Bushova vláda v posledních dnech ráda poukazuje na začátkem května publikovaná data, z kterých je jasně patrná vlna vyšších daňových výnosů. Je to podle ní důkazem, že daňové škrty v letech 2001 a 2003, o kterých kritikové prohlašovali, že straní bohatým, zafungovaly.

A paradoxně právě daňové odvody těch bohatých a nejbohatších Američanů rozpočtům nečekaně pomohly.

"S tím jak se američtí bohatí stávají ještě bohatšími, odvádí ze svých rostoucích příjmů více do federálních i státních rozpočtů," napsal 20. 5. The Wall Street Journal. Dodejme, že k vyšší výtěžnosti došlo přesto, že se daňové sazby snížily.

Z vyšších odvodů těží i některé státy, např. Kalifornie nyní předpokládá 7,5 miliardový přebytek rozpočtu.

Rozpočtům pomáhají i vyšší zisky společností. Výnosy daně z příjmu právnických osob v dubnu dosáhly 40 miliard dolarů, jinými slovy téměř 30% nárůstu - tedy podstatně více, než CBO očekávala (9 % nárůst).

Co říci závěrem? Bush na nedávné tiskové konferenci zopakoval: "Úleva od daňové zátěže pomohla ekonomickému růstu země, což znamená vyšší příjmy pro federální rozpočet." Někoho data přesvědčila, na někoho čísla mít vliv nebudou. Právě třeba na Sebastiana Mallaby z Washington Post.

A kde stojíte vy? Co si o uvedených informacích myslíte? Jaký máte názor na vykompenzování daňových výpadků růstem ekonomiky?