Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Za kolik se ohřejeme? To dnes nikdo neví

| rubrika: Analýza | 5. 11. 2007 | 9 komentářů
Za kolik se ohřejeme? To dnes nikdo neví
Čím vytápět byt nebo rodinný domek a čím si ohřívat vodu, abychom za pár let neprodělali kalhoty? Spolehlivá odpověď neexistuje. Předpovídání cen paliv, jako ropy a plynu, je obtížné, nicméně je přesnější, než odhady vývoje vládní politiky, která ceny energie ovlivňuje daleko více.

Když se před třemi lety ceny ropy vyšplhaly ke 40 dolarům za barel, mělo sedm nejvyspělejších zemí světa (skupina G7) velký strach z inflace a z globální hospodářské recese. Ministři zahraničních věcí přesvědčovali producentské státy, aby ceny ropy lépe kontrolovaly a Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se zavázala udržovat světové ceny mezi 28 a 33 dolary za barel. Že by se ropa mohla prodávat za 80 dolarů, to si troufal předpovídat jen málokdo.

Těžko předvídatelná je i státní energetická politika. Nejprve podporovala elektrické vytápění přímotopy, později stát přestal být příslušný tarif pro odběr proudu pro tyto účely podporovat. Podobně to dopadlo s tepelnými čerpadly. Státem podporovaná plynofikace obcí byla zmařena růstem cen zemního plynu - za posledních pět let zhruba o 25 % (bez vlivu daní). Propagace ekologické biomasy dostala trhlinu v podobě zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty na dřevěné pelety a brikety. Návrat domácností k tradičnímu uhlí se stane od příštího roku dobrodružstvím v důsledku zavedení tzv. ekologické (uhlíkové) daně. Snížení počtu povolenek pro vypouštění oxidu uhličitého v rámci celoevropského obchodování s uhlíkovými emisemi, definované v Národním alokačním plánu na léta 2008 až 2012, a daňové změny mohou od počátku příštího roku zdražit dálkové topení (centrální zásobování teplem - CZT) jednorázově až o čtvrtinu.

Odpověď na otázku jak a čím topit, kterou si klade každý, kdo staví rodinný domek, nebo modernizuje byt, tedy nebyla jednoduchá nikdy a jednoznačnou odpověď není možné dát ani teď. Nepomáhá ani státní energetická politika přijatá v roce 2004. Ta sice prohlašuje za strategickou primární surovinu pro energetiku domácí uhlí a požaduje zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, ale již zmíněná uhlíková daň, nebo ztráta podpory společné výroby elektřiny a tepla (kogenerace) snižují spolehlivost i tohoto dokumentu pro potřeby rozhodování.

Přesto je možné držet se několika zásad, které platnost za uplynulých deset let nepozbyly. Jako palivo je vhodné využít domácí surovinu, která netrpí prudkými výkyvy cen na světových trzích. Takovým palivem je zcela jistě dřevo a do značné míry také uhlí. I když to vůči vlivům na globálních trzích zcela netečné není, výkyvy nebývají tak rychlé a prudké, jako např. u zemního plynu, jenž reaguje na ceny ropy, případně na ruskou zahraniční politiku, prakticky bezprostředně.

Další zásadou je kombinovat více systémů na různá paliva, je-li to možné. To tedy platí spíše pro rodinné domy, eventuálně pro společné kotelny bytových domů. Lze kombinovat např. vytápění elektřinou a uhlím, či propojit topný systém a ohřev vody střídavě na kotel na dřevo a zemní plyn. Toto řešení je investičně náročnější, ale umožňuje odstranit nevýhody jednotlivých systémů. U plynu či elektřiny to může být náhlé zdražení vstupní energie, se kterým nepočítal rodinný rozpočet. U kotlů na tuhá paliva je to zase nutnost stálé obsluhy či nižší možnosti regulace výkonu. Samozřejmě hůře proveditelná je tato zásada pro jednotlivé byty.

Ideální nejsou ani řešení, u nichž jsou náklady na palivo nulové: tedy solární systémy pro ohřev vody či tepelná čerpadla pro vytápění. V prvním případě nemusejí být dostatečně výhodné přírodní podmínky (počet slunečních dní, intenzita slunečního záření, apod.). Ve druhém případě je k pohonu kompresorů tepelného čerpadla nutná elektřina, takže nezávislost na cenách vstupu není absolutní. Obě řešení navíc potřebují záložní systém na některé z klasických paliv. Výhodou využívání obnovitelných zdrojů je možnost získání dotací ze Státního fondu životního prostředí, respektive ze Strukturálních fondů EU na investici do příslušných zařízení, která bývá relativně velmi vysoká.

V neposlední řadě je stále platná zásada, že nejlevnější gigajoule je ten, který nespotřebuji. Při stavbě rodinného domku se tedy vyplatí pozorně zhodnotit projekt, použité materiály a komponenty z hlediska tepelně-izolačních vlastností. Topná zařízení (kotle) vybírat podle výkonu, spotřeby paliva a možností regulace. V rodinných domech i v bytech je to pak docela obyčejné "rozumné" chování, což obnáší např. nezakrývat topná tělesa nábytkem ani závěsy, větrat v zimě krátce, ale intenzivně, v přetopené místnosti snižovat teplotu regulací topení místo průvanem, příliš horkou vodu neředit studenou, ale snížit výkon ohřívače. Pak i náhlé výkyvy v cenách energií budou pro rozdinný rozpočet snesitelnější. 

Roční náklady bytu na energii pro různé druhy vytápění v roce 2006
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 11. 2007 21:49, Fredy

Na tom článku je zajímavý až závěr. "Nejlevnější gigajoule je ten, který nespotřebuji".
Před dvěma lety jsem si postavil malý nízkoenergetický přízemní domek, kde tepelné ztráty jsou něco přes 1 kW a včetně větrání pak 2,5 kW.

V současné době v tomto domku bydlíme a vůbec netopíme. Stačí jen naše přítomnost a nezbytné elektrospotřebiče a částečně slunce, které svítí do oken.

V dnešní době bych každému doporučoval se zaměřit na kvalitní izolace (zateplení) a až následně na topení.

Reagovat

 

+46
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

7. 11. 2007 | 21:45 | MoB

Ty jsi přesně týpek, kterého nechci za souseda. více

6. 11. 2007 | 16:01

Vy všichni,kteří si myslíte,že když budete topit gumou a uhlím,že si pomůžete,tak jedině do hrobu.Smradu si totiž vyčucháte nejvíc vy a vaše rodiny.Takže pořád tady nevyhrožujte. více

5. 11. 2007 | 21:49 | Fredy

Na tom článku je zajímavý až závěr. "Nejlevnější gigajoule je ten, který nespotřebuji". Před dvěma lety jsem si postavil malý nízkoenergetický přízemní domek, kde tepelné ztráty jsou něco přes 1 kW a včetně větrání pak...více

5. 11. 2007 | 20:30 | geri

Mě je to jedno,pokud zdraží zase plyn,přejdu na uhlí.A to bude paráda,budu topit hnědým to pěkně kouří a smrdí,K tomu přidám ňákou tu gumu,aby to lépe hořelo,Prostě budu topit čím se dá.A ňáká ekologická daň.Na tu z prominutím...více

5. 11. 2007 | 13:22 | Pavel

No vidíte, já znám spoustu lidí, co topí plynem a vaří na elektřině (je to pohodlnější). Já se svým plynovým sporákem si připadám jako exot. A to (samozřejmě) peču na elektřině, tu plynovou troubu ve sporáku jsem nikdy nezapálil....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Užitek, Home banking, Burzovní výbory, česká spořitelna, michal wantulok, daň z příjmů, restaurace, psd2, Verizon, volební kampaň, uspořené prostředky, R/R Ratio, korunoví investoři, práva exekutora, Jan Kratochvil, NYMEX, ekonomická situace, KOPM

4C40689, C00LPAD5, 1K111111, 4C40689, 8S76068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK