Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Burziáni blázní na parketu

Burziáni blázní na parketu
Díky kupónové privatizaci mnoho Čechů zná základní terminologii kapitálového trhu. Víme, co je to akcie a víme, že se s nimi obchoduje na burze. Tušíme ale, jak taková burza funguje? Co je např. obchodování otevřeným křikem či kulisa pro exoty?

Pro začátek je dobré vědět, že burza není jen místem, kde se obchoduje s akciemi, ale třeba také s ropou, cizími měnami, drahými kovy, ocelí, průmyslovými surovinami, pomerančovou šťávou…, skoro by se dalo říci, že se vším, co vás napadne. Vždyť také první burzy, které vznikly ve 12. století v italských obchodních centrech, neobchodovaly s akciemi, ale se zbožím, dlužními úpisy, zlatem či stříbrnými mincemi.

V počátcích byly burzy většinou místem (mohlo to být klidně náměstí či hostinec), kde se potkávali kupci obchodující s podobným zbožím a dojednávali své transakce. Až později začaly burzy získávat pravidla regulující, kdo na nich mohl obchodovat a za jakých podmínek.

Chápání burzy jako konkrétního místa, kde se potkávají obchodníci s akciemi či komoditami přetrvává dodnes. Mnohým z nás se při vyslovení slova burza vybaví burzovní parket, kde pobíhají "šílenci", kteří na sebe "hulákají" a zuřivě u toho gestikulují. Však také postup, kterým obchodování na těchto burzách probíhá, se nazývá systém otevřeného křiku (viz sloupek).

Jak se obchoduje "otevřeným křikem"
Na začátku klient pošle svému makléři (který musí být členem burzy) objednávku. Tu dostane obchodník na burzovním parketu buďto telefonem nebo jiným způsobem, dnes již třeba pomocí kapesního počítače či jiného nástroje. Obchodník pak vykřikuje název akcie, kterou chce koupit či prodat (což dává najevo gestikulací), někdy také gestikulací dává najevo i množství, které chce koupit či prodat. To dělá tak dlouho, dokud nenajde jiného obchodníka, který chce uskutečnit opačný obchod. Když se potkají, tak se dohodnou na ceně a pokud dojde k dohodě, vymění si stvrzenky a tím je vše hotovo. Byť to může znít složitě, celá transakce však na dostatečně živé burze, kde je hodně kupujících či prodávajících, zabere maximálně desítky vteřin. Na konci obchodního dne, případně už v jeho průběhu je celá transakce zaúčtována do burzovního systému a vypořádána – kupující dostane akcie a prodávající peníze.
Na burzovním parketu ale nemůže "šílet" jen tak někdo, přístup na něj mají pouze makléři, tedy zaměstnanci členů burzy. Na členy burzy se obrací investoři, kteří chtějí kupovat či prodávat. Burzy či trhy, kam by mohli přistupovat samotní investoři přímo, jsou velkou výjimkou (například náš RM-Systém).

Až do příchodu počítačů byl "otevřený křik" nejpoužívanějším obchodním postupem na všech světových burzách. I prvorepubliková pražská burza měla burzovní parket, který byl rozdělen na několik částí. V jednotlivých z nich se potkávali makléři obchodující vždy s jedním titulem, k těm nejobchodovanějším v té době patřily Škodovy závody, Živnobanka (v časech první republiky to byla největší banka), ČKD či Křižík. Pro akcie, o které nebyl takový zájem, byla vytvořena tzv. "kulisa pro exoty", kde se neobchodovalo s papoušky, jak by název mohl naznačovat, ale s ostatními akciemi, které neměly svou vyčleněnou část parketu.

Zdánlivý pražský klid

Současná pražská burza je vizuálně mnohem klidnější než burzy ve velkých finančních centrech, jako je New York, Londýn či Chicago. I v Praze ale bývá obchodování občas bouřlivé, ačkoli se nabídky či poptávky klientů nepotkávají "osobně" na parketu ale v počítači. Příčinou "pražského klidu" je tedy neexistence burzovního parketu na současné pražské burze.
Něco jako parket existovalo pouze v počátcích porevoluční burzy. V podstatě však fungoval tak, že zástupce člena burzy přišel ráno s disketou, na které byly uloženy pokyny klientů, a nahrál je do počítačového systému burzy, kde už obchodování probíhalo automaticky podle zadaných pokynů. Později se pro komunikaci začaly používat počítačové sítě a burzovní parket již nebyl potřeba. Dnešní pražskou burzu si tedy v podstatě můžeme představit jako velmi výkonný počítač, který dává dohromady prodejní a nákupní pokyny zadané členy burzy.

Na principu počítačové sítě fungoval už od počátku RM-Systém. Ten vznikl jako dceřiná společnost firmy PVT, která se podílela na zajištění technické stránky kupónové privatizace. Někoho v této společnosti tehdy napadlo, že by byla škoda nevyužít existující obchodní sítě a vytvořit alternativní místo pro obchodování s akciemi. Byť v té době zaznívaly hlasy, že trh alternativní k burze je zbytečný, nebyla to úplně pravda.
Především díky faktu, že lidé mohli zadávat své pokyny sami na obchodních místech a nepotřebovali k tomu prostředníka, vyšlo obchodování levněji a také díky velkému počtu míst, kde bylo možno zadávat pokyny k prodeji akcií se stal RM-Systém místem, kde většina z kupónových akcionářů prodala své akcie.
RM-Systém však není skutečnou burzou, ale tzv. mimoburzovním trhem. Jednou z definic burzy totiž je, že musí fungovat na členském principu (obchodovat mohou pouze členové), což není splněno díky tomu, že přímo může obchodovat kdokoliv z nás.

Ukřičených burz ubývá

Protože "otevřený křik" je používán na největších světových burzách ve vyspělých zemích, mohlo by se zdát, že jde o pokročilejší systém a elektronizace burz se týká jen nově vzniklých či malých trhů. Opak je pravdou. I velké světové burzy, kde dnes na sebe brokeři "hulákají a gestikulují" uvažují o přechodu na počítačový systém, resp. v současnosti na řadě těchto trhů existují tyto dva systémy vedle sebe.

To ale nemají makléři moc rádi, neboť díky tomu přichází o práci. Pro klienty jsou ale elektronické burzy přínosem, obchodování je podstatně rychlejší a především levnější. Pro drobné investory je také velkou výhodou, že mají celý obchod pod lepší kontrolou – historie transakce je snadno dohledatelná a je tak možné odhalit podvodné chování makléřů. Ti se totiž občas dohodli na lepší ceně, klientovi naúčtovali horší a rozdíl zůstal jim.

Na druhou stranu velkou výhodou metody otevřeného křiku je možnost nakoupit velké množství akcií, aniž by došlo k velkému pohybu kurzu, neboť ostatní účastníci trhu o tom, že jeden makléř má za úkol nakoupit hodně akcií, neví. To u elektronického obchodování možné není, pokud někdo do systému vloží velkou objednávku, vidí ji všichni ostatní a budou chtít za své akcie vyšší ceny (podle pravidla, že při rostoucí poptávce ceny rostou). Díky tomu je "otevřený křik" velmi oblíben u velkých investorů. Například na newyorské burze probíhá v elektronickém systému jen 10 % všech obchodů (pravda, možná i proto, že objem jednotlivých transakcí je v tomto systému limitován, a tudíž ho používají spíše malí investoři), zbytek proběhne přes "křiklouny" na parketu.

Vývoj burzy jedním číslem

Univerzita Peníze.CZ
Více se o historii burz, světových i domácích burzách a mimoburzovních trzích, indexech a kapitálovém trhu obecně dočtete v naší univerzitě.
Pokud se v televizním zpravodajství setkáte se zprávou o burze, téměř vždy v ní zazní slovo burzovní index, což je číslo, na jehož základě finanční analytici či komentátoři pronášejí své "burza dnes posílila" či "celý trh se propadl" apod. Index je snahou postihnout vývoj celé burzy jedním číslem- když analytik v televizi říká, že burza šla nahoru, pak nahoru šla i hodnota indexu a naopak.

Jedním z průkopníků burzovního indexu byl američan Charles Dow (mimo jiné také zakladatel slavných novin The Wall Street Journal), který začal první burzovní index vytvářet v roce 1884 pod názvem Dow Jones Average. Slovo average znamená průměr a přesně tak byl index sestavován – kurzy akcií vybraných 11 společností z daného dne byly způměrovány. Jeden z indexů, které pan Dow vytvořil, Dow Jones Industrial Average (profil, názory), se dnes vypočítává z kurzů 30 předních amerických společností a je nejdéle používaným burzovním indexem na světě. V den svého vzniku, 26. května 1896, dosáhl hodnoty 40,94, v současnosti se jeho hodnota pohybuje kolem 10 400 bodů, což znamená, že hodnoty akcií na newyorské burze za 109 let existence indexu vzrostly na 260 násobek své hodnoty.

Dnes má svůj index každá burza, ten český z pražské burzy se jmenuje PX-50 (profil, názory). Původně jeho název znamenal, že jeho hodnota byla vypočítávána z kurzů akcií 50 velkých společností obchodovaných v Praze. Koncentrace obchodování na pražské burze způsobila, že dnes je počítán z kurzů jen 14 nejobchodovanějších českých akcií. PX-50 stejně jako ostatní moderní indexy se již nepočítají jednoduchým, ale váženým průměrem – aktuální kurz se vynásobí počtem vydaných akcií, všechna takto spočtená čísla za jednotlivé akcie se sečtou a vydělí hodnotou ze dne, kdy se index začal počítat, někdy se ještě provádí další úpravy. V současnosti má každá burza kromě hlavního i další indexy – například jen na sektor telekomunikací, dopravy, malých společností apod.

Psáno pro MF Plus

Máte vlastní zkušenost s RM-Systémem? Máte svého burzovního makléře? Nebo je vám obchodování na burze zcela proti "srsti"?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

26. 10. 2005 | 18:43 | Bohuslav

Jirko, dobrá poznámka, jenom jestli to není příliš "odborné" pro místní čtenáře.. Fakt však je, že když už na burzu, pak pořádně informovaný. Články na penize.cz jsou dobrý úvod, ale vzdělání musí zájemci najít jinde, např....více

26. 10. 2005 | 12:30 | Louis de Funes

Ne né , celý ten príspevek neni nesmysl plnej chyb ! ! ! Chyba tisku se stala ale v : Umsatzrendite jen 2% - to je chyba tisku. Správne to má bejt : Umsatzwachstum jen 2% Tedy prumerny rocni rust trzby podniku je dobry...více

26. 10. 2005 | 12:21 | Louis de Funes

Dnes je v obchodech nemecky magazin MANAGER 11/2005 = 350 stran za 6 euro a na titulni strance je velky podvodny titulek "500 nejlepsich akcii Evropy" - nemecky psano. Uvnitr je tech 500 akcii podle odvetvi roztrideno a...více

26. 10. 2005 | 12:19 | Fred Karno

Elektronicky obchod Xetra asi nevyridi vzdy celou zakazku najednou a pouziva se hlavne pro nejobchodovanejsi nemecke akcie , u tech je ale tak velikej frmol na Xetra, ze mi nic neprodaji a tak jsem to na Xetra za par hodin...více

26. 10. 2005 | 12:03 | Jirka

Rád bych upřesnil jednu věc. Není pravda, že možnost obchodování většího objemu, aniž by o tom každý věděl je vlastní pouze parketu. Některá elektronická tržiště (ECN) to umí také. Např. INET (Island) má inteligentní příkaz,...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Inkaso, Reálná výnosová míra, Předlhůtní úročení, euro, daň z příjmů, miroslav kalousek, e-shopy, petr fiala, CELETEM ČR, long, warren harding, úroky z vkladu, matky, osobní bankroty, finanční prasárna, hrubého disponibilního důchodu, úrokové zvýhodnění, Francii

3L69908, 1A84559, 1AA4454, 3L69908, 2C43771

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK