ČNB zvedá úroky, chce srazit inflaci

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o druhém zvýšení úrokových sazeb v řadě. Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 0,75 % a lombardní sazbu na 1,75 %. První sazba roste o 0,25 procentního bodu, druhá o 0,5. Nové sazby začnou platit zítra. Diskontní sazba zůstává na 0,05 %. 

Vzhledem k inflaci, která v posledních měsících zůstává u tříprocentní úrovně, se zvýšení úroků očekávalo. Bankovní rada ČNB sazby zvedla podruhé za sebou, zopakovala svůj krok z letošního června. 

Předtím sazby zvyšovala naposled loni v únoru, kdy ještě brzdila rozjetou ekonomiku a základní repo sazbu zvýšila z 2 na 2,25 %. Pak ale v západním světě nastoupila pandemie koronaviru, na pár týdnů se zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od loňského května tak repo sazba do letošního konce června byla na 0,25 %.

Ekonomové se shodují, že zvyšování úrokových sazeb plní zatím především signalizační úlohu: bankovní rada ukazuje odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům, což je její dlouhodobý cíl. Inflaci ke třem procentům ale tlačí nákladové tlaky související se znovu nastartovanou globální ekonomikou.

„Inflaci stále ovlivňují administrativní zásahy a zejména pak situace na zahraniční komoditních trzích, na kterou centrální banka nemá žádné páky. Snad jen kurz, který by mohl při dalším posílení koruny alespoň část cenového růstu v zahraničí posléze na domácím trhu vstřebat,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.

Jak porazit inflaci?

Zdroj: Shutterstock

• Začít investovat? Nemám dost peněz. Experti radí, co s tím
• Jak porazit inflaci. Spořicí účet už nestačí
• Investice pro začátečníky. Kam s penězi, když už vás štve spoření v bance

„Dopady drahých komodit (včetně energií) však budou výrobci stále ve větší míře přenášet na konečné zákazníky (jak už je vidět třeba ve stavebnictví) a jediné, co centrální banka v takové chvíli může udělat je to, že zvýší sazby, aby zabrzdila poptávku. Přitom alespoň podle předběžného odhadu HDP se nezdá, že bychom už nějaký nezřízený postcovidový boom poptávky zažívali,“ dodává Dufek.

Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na bankovních účtech, tedy nižší ochotu utrácet.

„Základní sazby ČNB mají vliv na cenu krátkodobých finančních nástrojů a úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou jako jsou podnikatelské úvěry, mohou zvýšit cenu úvěrů s kratší splatností a mohou se dotknout i spotřebitelských úvěrů,“ říká Marcela Mazáková, hypoteční analytička společnosti Partners.

Růst ceny peněz už je vidět nějakou dobu na hypotečním trhu. Průměrný úrok u hypoték už není pod dvěma procenty a nabídkové sazby běžně začínají kolem úrovně 2,5 %.

Na růst úroků u spoření jsou sazby naopak stále nízko. Po červnovém zvýšení sazeb od ČNB banky vklady nijak nezvýhodnily, i když samy na vyšších sazbách okamžitě vydělávají, když přebytečnou hotovost u centrální banky ukládají s vyšším úrokem.

Další růst úroků má následovat. „Podle naší prognózy dojde ke zvýšení sazeb v letošním roce ještě v září a v listopadu. Základní repo sazba by tak koncem roku měla dosáhnout 1,25 % a příští rok ji již čekáme mírně nad dvěma procenty,“ říká Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. Když v roce 2019 byla repo sazba kolem 2 %, byly spořicí účty v řadě případů dostupné s úrokem nad 1,5 %.

„Skutečnost, že ČNB zahájila poměrně rychlé zvyšování úrokových sazeb, zatímco Evropská centrální banka stále vyčkává, by měla hrát do karet kurzu české měny. Ostatně i s tím prognóza ČNB počítá, když pro rok 2022 uvádí průměrný kurz 24,5 CZK/EUR,“ říká David Marek, ekonom společnosti Deloitte. Nyní je na mezibankovním trhu kurz kolem 25,4 koruny za euro.

Historický vývoj repo sazby v grafu:

Klíčové sazby

• Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
• „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
• Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
• Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
• PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB - sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem