„Cílem nového zákona je maximální ochrana uživatelů v platebním styku a usnadnění jejich přístupu k vlastním financím,“ komentoval schválení zákona v Poslanecké sněmovně ministr financí Ivan Pilný. Nová legislativa vznikla především kvůli evropské směrnici PSD2 (payment services directive), která upravuje platební styk napříč evropskými státy. Unijní směrnice nabude účinnosti 13. ledna 2018. Do té doby by měly předpisy, které budou v souladu s těmi unijními, připravit a zveřejnit také členské státy Unie.
Nižší spoluúčast a konec poplatků za kartu
Jednou z novinek je snížení limitu odpovědnosti za ztrátu z neautorizované transakce. V praxi jde o situace, kdy ztratíte nebo vám třeba ukradnou platební kartu. Aktuálně platí následující: pokud vám nenechavec neoprávněně vybere z účtu peníze, než stihnete kartu zablokovat, banka vám část peněz vrátí. Na vás ovšem zůstává něco jako spoluúčast. Ta dosud dělala až 150 eur, tedy zhruba 3915 korun. Nový zákon zavádí nižší hranici 50 eur (asi 1305 korun).
Podmínkou ovšem zůstává, že se na podvodu sami nepodílíte. O peníze byste neměli přijít ani kvůli hrubému porušení povinností, které jako uživatel platební karty máte. Typicky banka vyhodnotí jako hrubé porušení situaci, kdy si PIN ke kartě poznačíte na lísteček. Což může banka dokázat jednoduše tak, že zloděj potvrdí transakci vaším PINem na první pokus. Pokud by peníze z karty odešly potom, co ji nahlásíte jako ztracenou, leží odpovědnost za škodu na bance.
Návrh zákona vedle toho obchodníkům zakazuje účtování poplatku za platbu kartou. Zákaz platí pro platby provedené debetními a kreditní kartami od společností Visa nebo Mastercard (vydavatelem jsou takzvaná čtyřstranná schémata). V praxi jde tedy o drtivou většinu karet, které tuzemští spotřebitelé běžně používají. „Regulace se naopak nevztahuje na karty třístranných schémat, například Diners Club nebo American Express a na komerční karty, tedy karty vydané podnikatelům. U nich bude účtování poplatku možné i nadále, ovšem pouze do výše odpovídající nákladům, které obchodník s přijetím karty má,“ vysvětluje Ministerstvo financí.
Bezpečnější platby a blokace se souhlasem
Další oblastí, kterou zákon upravuje, je větší bezpečnost při placení na internetu. Konkrétně jde o autorizaci plateb a zavedení takzvaného silného ověření. Nově totiž bude potřeba při potvrzení platební transakce ověřit vaši identitu ve dvou krocích. Kromě klasických údajů jako kombinace jména a hesla nebo údajů o kartě se bude platba povinně autorizovat například pomocí unikátního kódu, který vám přijde na mobil. Další možností ověření mají být do budoucna technologie založené na biometrii, například otiscích prstu. Některé banky využívají dvojí ověření už teď.
Nová pravidla dostanou také blokace peněz na účtu – jde o situace, kdy vám například při rezervaci v hotelu blokují určitou částku z ceny pobytu. Dnes se tak děje automaticky, jakmile zadáte údaje o kartě. Od příštího roku ale bude blokace možná, jen pokud dáte obchodníkovi souhlas. Banky pak budou povinné rozdíl mezi blokovanou částkou a skutečnou útratou ihned uvolnit.
Nové aplikace pro správu financí
Nejdiskutovanější novinkou je ovšem nařízení, kvůli kterému budou muset banky zpřístupnit online účty třetím stranám. Samozřejmě, jen pokud s tím bude majitel účtu souhlasit. Třetími stranami se přitom myslí nejrůznější vývojářská studia, jiné banky nebo finanční instituce, které přijdou s aplikacemi na správu osobních financí.
Novinka má krom snadnější správy peněz zajistit také lepší přehled nad vlastním rozpočtem. „Klientům se velice usnadní plánování rodinných financí. Díky službě informování o platebním účtu, budou moci získávat informace ze všech svých platebních účtů prostřednictvím pouze jedné aplikace,“ popisuje výhody novinky Ministerstvo financí. V praxi se totiž nabízejí například služby, které umožní napojení a správu několika účtů – od běžných až po spořicí účty – z jednoho rozhraní. Z té samé aplikace půjde provádět také nejrůznější platební transakce.
Třetí strany, které budou podobné aplikace nabízet, se ovšem neobejdou bez licence od České národní banky. Žádosti půjde podávat pouze elektronicky a o přiklepnutí nebo zamítnutí bude centrální banka rozhodovat v lhůtě maximálně tří měsíců. Provozovatelé aplikací budou muset vedle dostatečného kapitálu prokázat také vyhovující technické a personální předpoklady pro řádné a obezřetné poskytování platebních služeb nebo dostatečné zabezpečení peněžních prostředků svých budoucích uživatelů.
Sdílejte článek, než ho smažem