Kovaná ekonomie: Investuj, když teče krev, ne když smrdí jatka

Lukáš Kovanda | rubrika: Seriál | 16. 9. 2014 | 6 komentářů
Albánci, uzavření diktátorem Hodžou na roky do komunistického skleníku, neměli vytvořenou žádnou imunitu vůči různým vykukům, defraudantům a gaunerům. A tak v polovině devadesátých let celý národ podlehl epidemii investic do pyramidových společností. Zanechala za sebou tisíce mrtvých a rozvrácenou zemi.
Kovaná ekonomie: Investuj, když teče krev, ne když smrdí jatka

V Tiraně, albánském hlavním městě, to na podzim roku 1996 páchne jako ve chlévě. Jistý očitý svědek ze Západu hovořil dokonce o pachu jatek, na krev ale mělo dojít až později. Zatím se jen do metropole sjíždějí rolníci z celé země, aby prodali svůj kus dobytka a výnos obratem investovali s některou z „obchodních společností“. Mánie ovšem zachvátila nejen rolníky, propadla jí celá země. „Obchodní společnosti“ se totiž předháněly v nabídkách závratného úročení střadatelských vkladů. Vlastně se jim už ani neříkalo „obchodní společnosti“, ale rovnou a bez okolků „pyramidové společnosti“. V Albánii té doby ovšem toto sousloví nemělo pejorativní nádech. Jeden tamní vládní představitel se dokonce veřejně bezelstně zaklínal, že „albánské pyramidové společnosti jsou nejčistší pyramidové společnosti v celé Evropě“.

Porovnávat čistotu pyramidových společností je pochopitelně nesmysl, jejich velkost se ale měřit dá: ty albánské patřily k největším. Když byly na vrcholu, odpovídala nominální hodnota jejich pasiv bezmála polovině hrubého domácího produktu země. Albánská krize pyramidových společností z let 1996 a 1997 tak vstupuje do učebnic jako odstrašující připomínka toho, kam až může vést účelně živená davová mánie a stádní šílenství. Chaos, který zemi zachvátil po kolapsu pyramidových společností, si vyžádal tisíce lidských obětí a rozvrátil nejen celou zemi, ale i statisíce lidských osudů.

Kovaná ekonomie

Texty Kované ekonomie připravuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Dosud vyšlo:

Vyjednávání o TTIP: Náš muž v zákulisí

Roklen 24

Finanční skupina Roklen, za kterou stojí řada bývalých vrcholných manažerů společnosti Patria, je vznikající unikátní platformou produktů a služeb investičního bankovnictví. Ty budou vyvíjeny přesně podle individuálních potřeb klientů a nabízeny v lepší kvalitě a rychleji než u konkurence. Součástí skupiny je i fundamentální ekonomický portál Roklen24.cz.

Stalin a Mao jsou měkkoty

Jak k tragédii takových rozměrů vlastně mohlo dojít? Albánie byla po staletí tak trochu „introvertní“, nepřístupnou zemí. V osmdesátých letech 17. století ji historik Edward Gibbon popsal jako „zemi na dohled od Itálie, která je však méně probádaná než americké vnitrozemí“. Komunistický diktátor Enver Hodža, který se chopil moci s koncem druhé světové války, na tom nic měnit nehodlal. Stalinův i Maův režim se mu zdály příliš umírněné, a tak Albánii raději uzavřel i před nimi. A po celé zemi nechal pro jistotu vystavět půl milionu železobetonových bunkrů – v přepočtu jeden na každých šest Albánců.

S Hodžovou smrtí v roce 1985 sice skončila epocha nejvypjatější vynucené „introverze“ země, ale ještě šest let si Albánci museli počkat na začátek transformace v tržní demokracii. První polovina devadesátých let se nakonec nezdála být tak úplně marnou. Po obrovském propadu výkonu ekonomiky zkraje dekády (ten ovšem přišel v každé čerstvě postsocialistické zemi) Albánie v letech 1993 až 1995 rostla v průměru takřka desetiprocentním tempem. Dařilo se stlačovat inflaci a protlačovat zásadní a kýžené tržní reformy. Slabinu však představoval bankovní sektor.

Země, která se odřízla od zbytku světa a které Hodža naordinoval soběstačnost ve všem možném jako nejvyšší metu, nebyla v obchodu zrovna kovaná. A tedy ani v bankovnictví a finančních službách ne. Ještě v září 1996 trvalo kompletní provedení platební transakce v průměrné albánské bance pět až šest dní. Pokud se jednalo o transakci mezi dvěma různými albánskými bankami, pak musel klient počítat s patnácti a více dny! Není divu, že Albánci bankám nevěřili a hotovost zašívali do matrace.

Zametač magnátem

Finančně negramotní lidé bez vlastně jakékoli historické zkušenosti se skutečným obchodem, zato s matracemi plnými hotovosti. Co více si může pořádný defraudant přát. No, ještě třeba nějaký ten mezinárodní konflikt, který vytvoří podmínky, ve kterých se dobře orientují právě podvodníci s ostrými lokty. Ani ten nechyběl. Sankce Organizace spojených národů vůči sousední Jugoslávii proměnily Albánii v pašerácký ráj. Jenom daně z ropy, která byla do Albánie zákonně dovážena, aby byla následně ilegálně pašována do Jugoslávie, představovaly asi procento tehdejšího albánského hrubého domácího produktu. Řada albánských „obchodních společností“, později již nepokrytě pyramidových společnosti, získala první větší kapitál právě v podobě výnosů z pašeráctví.

Když v prosinci 1995 Spojené národy své sankce proti Jugoslávii ukončily, vyschl pyramidovým společnostem zásadní zdroj příjmu. Už žádné pašování, nyní se musely zaměřit výlučně na činnost, která dělá pyramidové společnosti pyramidovými společnostmi. Krátce po skončení sankcí tak zvýšily své úroky výnosů, na které lákaly další a další nepoučené střadatele. Pyramidový byznys už měly výtečně rozjetý delší dobu. Hotovost z matrací celé země se k nim jen hrnula. Raní investoři, kteří inkasovali pohádkový výnos z prostředků později přiletivších hejlů, se po hostincích chvástali, jak snadno k penězům přišli. A další a další hejlové sedali na lep. Ostatně jako v každé správně „pyramidě“. Ale i samotní raní investoři mnohdy své pohádkové výnosy znovu vložili – reinvestovali – do „pyramidy“, jen aby mohli inkasovat výnos ještě pohádkovější.

Sbírka letadel na Peníze.cz

Četli jste v novinách, jak zbohatli solární baroni? Chcete vydělat stejně jako oni nebo víc? Nevadí vám zapojit se do pyramidového systému? Právě pro vás je tu nabídka...

Minimální garantovaný zisk je 1,8 procenta týdně, průměrně prý klienti vydělávají 3–5 procent. Zisky ovšem lze reinvestovat a využít tak efektu složeného úročení. Potom by výnos byl mezi 365 až 1164 procenty ročně

Jak se stát milionářem? Začněte s miliardou. Tak by se dala shrnout rada pro investory chtivé rychlých zisků „na forexu“.

Někdo neustále vynalézá perpetuum mobile, jiný studenou fúzi… a někdo zase systém, jak bezpracně dosáhnout doživotní renty.

Akcie padají, spořicí účty už nejsou, co bývaly, podporu stavebního spoření démon Kalousek osekává, na to penzijní se chystá tunel, slamník sežraly myši... Tak co takhle investovat do emisních povolenek?

Četli jste v novinách, jak zbohatli solární baroni? Chcete vydělat stejně jako oni nebo víc? Nevadí vám zapojit se do pyramidového systému? Právě pro vás je tu nabídka

S příchodem roku 1996 snad i v nejskeptičtějších z Albánců začala hlodat palčivá myšlenka, zda s pyramidovou společností přece jenom neinvestovat také: je to sice zjevně podvod, ale lze přece vydělat rychlé prachy a zase vyskočit. Zkrátka a dobře, jela v tom celá země. Celá země propadla šílenství a vidině bezpracně získaných peněz. Provozovatelé pyramidových společností horečku pochopitelně přiživovali. Nejen zvyšováním nabízeného úročení, ale zjevně i korupcí politiků a médií, i investicemi do okázalých propriet, jimiž falešně demonstrovali svůj vytříbený investorský čich. Někteří z nich také částečně opravdu zcela legálně a dlouhodobě investovali, aby tak zčásti „kalili vodu“ a zčásti čistili své svědomí. I tak z nich drzost a bezskrupulóznost jen čišela. Když Mezinárodní měnový fond varoval před pochybnými praktikami tamních „pyramid“, šéf největší z nich, VEFA, se za potlesku médií nechal slyšet, že fond by nezvládl ani zamést ulice Tirany. Věděl, o čem mluví, za Hodži šéfoval partě pouličních uklízečů.

V roce 1996 už však mezi svůj majetek počítal nejen koště a uklízečskou vestu, ale i síť supermarketů a restaurací, bitumenový důl, výletní loď, zábavní park a televizní stanici. A samozřejmě také pyramidovou společnost, která měla na účtech ekvivalent 120 milionů dolarů, tedy pět procent hrubého domácího produktu země, a která ke konci roku 1996 vyšponovala úroky na osm procent. To ale tehdy už docela troškařila. V červenci začala konkurenční pyramida Kamberi nabízet úročení deset procent měsíčně, v září zase jiná společnost, Populli, rozjela „masáž“ s nabídkou třicetiprocentního měsíčního úročení. V listopadu téhož roku ale všechny trumfla Xhafferi. S nabídkou ztrojnásobení střadatelských prostředků během tří měsíců (to odpovídá měsíčnímu úročení 44 procent). Mánie kulminovala. V ulicích Tirany to už nepáchlo po dobytku. Pořádně už to ale smrdělo neodvratným průšvihem.

Čtyři poučení

Bylo jasné, že pyramidy se nemohou v nabízení stále nesmyslnějších úroků předhánět donekonečna. V poslední křeči jim ale nezbývalo nic jiného než lákat na bizarní úrok. Potřebovaly vysát poslední z důvěřivců, aby i z jejich peněz vyplatili poslední šťastlivce. Ty, kteří vyskočili za pět minut dvanáct. V lednu 1997 odbila pomyslná dvanáctá. Dvě z pyramidových společností nedostály svým závazkům: nebyly s to vyplatit investory. Přesně tímhle okamžikem obecně pyramidová hra končí. Stejně rychle jako se do té doby šířily po hostincích celé země zvěsti o možnostech zázračného zbohatnutí, začaly se teď šířit poplašné zprávy o tom, kterak každý, kdo do hodiny nebude mít peníze zpátky ve své matraci, je už nikdy nespatří.

Vskutku, mnozí z Albánců je už nikdy neviděli. Dobytek v ulicích Tirany vystřídaly rozhořčené davy, bouřila se celá země. V březnu 1997 se Albánie ocitla v regulérním chaosu, v úplné anarchii. Policie i armáda vyklidila pole, davy rabovaly kasárna i sklady zbraní. Hromadně a zcela bez peněz prchaly do Itálie, tisíce lidí zahynuly. Vláda padla. Ještě ale stihla vypsat nové volby. Teprve po nich, po několika měsících, se situace začala stabilizovat, jakkoli šrámy na lidských osudech i makroekonomických ukazatelích zůstaly živé ještě dlouho poté.

Anketa

Chtěli byste se podívat do Albánie?

Z albánské pyramidové krize plyne několik obecnějších ponaučení.

  • Zaprvé, izolace a uzavírání se obchodu a světu vůbec málokdy vede k něčemu prospěšnému. Albánci kvůli zmíněné „introverzi“, ať už vynucené či nikoli, neposilovali po dlouhou dobu svoji „imunitu“ vůči různým vykukům, defraudantům a gaunerům. Kdyby intenzivněji obchodovali se světem a vystavovali se mu, zřejmě by se pak v takové míře nenechali vodit za nos pár krajně bezskrupulózními jedinci, kteří umně navodili dojem, že „tohle je ten pravý, světový kapitalismus“.
  • Zadruhé, podněty, které mohou vyvolat destruktivní davovou psychózu a mánii jsou latentně přítomny snad v každé společnosti, v každé zemi. Daří se jim ovšem zvláště mezi poměrně nevzdělaným a nekriticky uvažujícím obyvatelstvem. Společnost, která chce minimalizovat riziko ničivého stádního pobláznění, musí vytvářet prostředí, v němž je možné dosáhnout kvalitního vzdělání, v němž vzdělaní uspívají a v němž nejsou nositelé kritického myšlení jakkoli ostrakizováni.
  • Zatřetí, a to je zvláště případné v dnešní době, ekonomické sankce jsou dalekosáhlým opatřením, které zpravidla vždy obnáší nějaké negativní nezamýšlené důsledky. Sankce OSN proti Jugoslávii pomohly nastartovat albánský pyramidový byznys, který nakonec skončil v tratolišti krve podobně jako Jugoslávie sama.
  • Začtvrté, s jistou nadsázkou, investovat ve vypjaté době se může vyplatit. Ostatně, sám Nathan Mayer Rothschild údajně pravil, že investovat je nejlepší, když na ulicích teče krev – i kdyby šlo o krev vlastní. Tehdy jsou ceny aktiv stlačené vinou válečné vřavy nebo občanského krveprolití. Musí jít ale opravdu o lidskou krev, ne třeba dobytčí. Jatka v ulicích Tirany byla naopak příznakem nejnevhodnějšího okamžiku k investování. 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+15
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 6 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 9. 2014 9:16, Mirek

Také si vzpomínám na tu krásnou dobu ,kdy se i naše banky předháněly v poskytování úroků ... :o)

Bylo to asi v roce 1996 /7 , pár jich pak "padlo za vlast " a ten rekordní úrok který si pamatuju byl 31% p.a. Ale už si asi nevzpomenu na jméno té banky .

+4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Kovaná ekonomie. Kdo zbohatne na sankcích? Švýcarsko!

19. 8. 2014 | Lukáš Kovanda | 6 komentářů

Kovaná ekonomie. Kdo zbohatne na sankcích? Švýcarsko!

Západ přitvrdil sankce proti Rusku, jen Švýcaři nedrží basu. A nejspíš na tom solidně vydělají. Je možné jim to vyčítat? Co když si prostě jenom připustili to, co ostatní nechtějí vidět:... celý článek

Velký investiční seriál: Letadlo s garancí tvrdého přistání

4. 6. 2014 | Aleš Tůma | 15 komentářů

Velký investiční seriál: Letadlo s garancí tvrdého přistání

Jak poznat pyramidový podvod? Jde to snadno. Jenže lidé jsou nepoučitelní a nová „letadla“ stále vzlétají. Věnujeme jim proto další díl Velkého investičního seriálu.

Wor(l)d Global Network: Letadlo na solární pohon

24. 3. 2014 | Martin Vlnas | 255 komentářů

Wor(l)d Global Network: Letadlo na solární pohon

Četli jste v novinách, jak zbohatli solární baroni? Chcete vydělat stejně jako oni nebo víc? Nevadí vám zapojit se do pyramidového systému? Právě pro vás je tu nabídka Wor(l)d Global... celý článek

Konto Života Plus: Studnice finančních inovací

15. 10. 2012 | Aleš Tůma | 36 komentářů

Konto Života Plus: Studnice finančních inovací

Pořídili byste si spoření, které nemalou část vašich peněz investuje do zcela záhadného dluhopisu, a když chcete odejít, zaplatíte výstupní poplatek v řádu desítek tisíc?

Letadlo jménem Charles Ponzi

9. 7. 2004 | redakce Peníze.CZ | 2 komentáře

Letadlo jménem  Charles Ponzi

Pojem Ponzi schéma a pyramidová hra se většinou používají jako synonyma, i když mezi nimi existuje rozdíl. Ponzi schéma své jméno odvozuje od Charlese Ponziho, který je duchovním otcem... celý článek

Zjistěte zdarma cenu fotovoltaiky pro váš dům

Nezávislý srovnavač fotovoltaik Řešímto.cz

Partners Financial Services