Zahraniční dluh Česka vzrostl. Nebezpečí je malé.

Ještě před vstupem do Evropské unie byl český hrubý zahraniční dluhna úrovni 35 procent HDP. Za sedm let se zvýšil na dnešních 42 procent. Přitom hranice 40 procent je sledována zahraničními investory z pohledu udržitelnosti vnější rovnováhy, tedy stability platební bilance státu, toků mezi zahraničím a Českem, a měnového kurzu. Druhý ukazatel deficit běžného účtu platební bilance má Česká republika v pořádku. „Saldo běžného účtu v žádném případě nepředstavuje problém pro českou ekonomiku. Jeho výše je únosná na úrovni -3,1 procenta hrubého domácího produktu,“ tvrdí Petr Sklenář, hlavní ekonom Atlantik. Za teoreticky nebezpečnou hranici se považuje -5 procent.

„U menší otevřené ekonomiky je vyšší zahraniční zadluženost přirozeným výsledkem intenzivnějších vztahů se zahraničím v oblasti obchoduse zbožím, službami a pohybem kapitálu,“ tvrdí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Velkou aktivitu se zahraničními partnery dokazuje například i ukazatel českého exportu k hrubému domácímu produktu (HDP), který nyní dosahuje zhruba 80 procent. Z takovýchto intenzivních vztahů se zahraničím plynou i různé typy úvěrů. „Firmy používají překlenovací, výrobní a exportní úvěry. S ohromným nárůstem hodnoty exportů se tudíž musí zvýšit objem poskytovaným úvěrů,“ říká Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING.

Úvěry si berou exportéři také kvůli zajištění se proti měnovému riziku. Pokud firma chce odstranit nejistotu vyplývající z pohledávky za zahraniční firmou, která jí bude zaplacena až za měsíc, kdy neví, jaký vygeneruje trh kurz, může si vzít v zahraničí úvěr. „Takovým úvěrem si vytvoří eurovézávazky, které splácí z inkasovaných eur. Exportér si tak snižuje závislost na vývoji kurzu koruny k euru,“ tvrdí Jan Vejmělek, vedoucí odboru analýz Komerční banky. Peníze, které podnik získá z úvěrů, může převést na koruny okamžitě za aktuální tržní kurz.

„Ne úplně bezrizikovou tendencí je postupný nárůst podílu krátkodobého dluhu. Zatímco v roce 2007 se držel tento podíl pod hranicí 30 procent, vloni přesáhl 32 procent,“ tvrdí Sobíšek. I tak se čísla pohybují výrazně níže než v případě Maďarska či pobaltských států. „Většinu krátkodobého dluhu tvoří zahraniční depozita v bankovním sektoru, proti kterým stojí investice tuzemských bank v zahraničí zhruba ve stejné výši. Nevidím proto důvod k jakýmkoliv obavám ze zahraničního dluhu,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB. Jelikož se jedná o hrubou zadluženost, nezapočítávají se zahraniční dluhy vůči českým věřitelům, pokud by se tak stalo, podle Dufka by se čistá zadluženost pohybovala kolem nuly.

„ Globální krize a finanční potíže některých zemí v našem regionu povede k tomu, že se zahraniční investoři budou na úroveň zadluženosti Česka dívat mnohem kritičtěji než dříve,“ dodává Sobíšek. I proto by prý bylo lepší, aby vláda dokázala udržet na uzdě své výdaje a nemusela hledat finance na zahraničních trzích. Nicméně pokud uvažují zahraniční investoři stejně jako čeští analytici, tak by překročení často skloňované hodnoty hrubého zahraničního dluhu nemělo představovat pro Česko žádnou hrozbu.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem