Japonsko bojuje s recesí za cenu obřích dluhů

| rubrika: Analýza | 15. 4. 2009 | 2 komentáře
Japonsko bojuje s recesí za cenu obřích dluhů
Japonská vláda odsouhlasila další fiskální stimul, který kritizovali již předem evropští představitelé. Japonský premiér se nechal slyšet, že potřebě vládní pomoci ekonomice nejspíše nerozumějí.

Japonská vláda oznámila, že hodlá navýšit státní výdaje na pomoc skomírajícímu hospodářství o rekordních 154 miliard dolarů (cca 15,4 bilionu jenů). Jedná se již o třetí vlnu stimulačních balíčků. Tento by měl být v hodnotě 3 procent japonského HDP. Dohromady hodnota všech balíčků pro tento rok dosahuje již výše 5,5 procenta HDP. Vláda chce prostředky získat emisí státních dluhopisů.

Japonská ekonomika je v krizi. HDP za poslední kvartál minulého roku pokleslo mezičtvrtletně o 12,1 procenta. To se projevuje i v průmyslové výrobě, která v únoru tohoto roku zaznamenala úbytek meziročně o 38,4 procenta. Japonská ekonomika je silně zasažena, protože již tradičně má slabou domácí poptávku a tahounem hospodářského růstu dlouhá léta byly exporty technologicky vyspělého zboží. Jenže ty trpí kvůli celosvětové recesi. Obchodní partneři Japonska nemají peníze na to, aby mohli poptávat japonské zboží.

Podíl veřejného dluhu na HDP (v %)

Výhled pro japonské hospodářství je ovšem velmi špatný. Dobrým indikátorem, který je schopen předpovídat HDP, je v Japonsku tzv. Tankan výrobní index. Ten pro poslední kvartál minulého roku měl hodnotu -24 bodů. V prvním kvartále letošního roku jeho hodnota dosáhla -58 bodů. To indikuje mezikvartální pokles HDP v prvním čtvrtletí tohoto roku až o 16 procent.

Je proto pochopitelné, že japonská vláda se snaží s obrovským hospodářským problémem něco dělat. Na stimulačním balíčku by nebylo nic tak zvláštního, kdyby země vycházejícího slunce nebyla ve vyspělém světě suverénně nejzadluženější. Podíl veřejného dluhu, interního a externího, na HDP dosahuje 180 procent. To je trojnásobek než např. povoluje Evropská unie uchazečům o členství v Evropské měnové unii skrze své tzv. Maastrichtská kritéria. Této úrovně dosáhlo Japonsko zejména v 90. letech kvůli vysokým rozpočtovým schodkům, kterými se vláda tehdy snažila pomoci deflací zmítané ekonomice.

Nynější recese bude rozpočtové schodky prohlubovat. Pokles HDP bude znamenat zvýšené sociální výdaje a méně vybraných daní. Teoreticky by se Japonsko mohlo dostat do situace, kdy by někteří investoři začali pochybovat o schopnosti vlády splácet své dluhy. To by patrně vedlo k odlivu zahraničního kapitálu, který by jen prohloubil hospodářské problémy země. Navíc v minulosti se ukázalo, že rozpočtové deficity nejsou schopny japonské ekonomice nijak výrazně pomoci. Japonci totiž snížili kvůli obavám z nezaměstnanosti svůj sklon ke spotřebě a začali více spořit. Snížil se rovněž sklon firem k investicím. I proto se rozpočtové injekce do ekonomiky promítly jen omezeně.

Spíše se tedy zdá, že od japonské vlády se jedná jen o populistický předvolební krok, kterým si snaží přilákat voliče před podzimními parlamentními volbami. Průzkumy veřejného mínění totiž naznačují, že vládnoucí strana LDP nejspíš přijde o většinu v dolní komoře parlamentu. Dopady rozpočtového stimulu budou jen dílčí a budou fungovat jen v krátkém období několika měsíců. V dlouhém období může tento krok vést k eskalaci kritického stavu veřejných financí, znehodnocení jenu a odlivu kapitálu ze země.

Autor je analytik společnosti X-Trade Brokers

Je zadlužování státu správnou cestou z recese? Podělte se o názor.

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.