Kdo nevyužil loňskou zářijovou nabídku francouzského farmaceutického koncernu Sanofi-Aventis na převzetí akcií nizozemské společnosti za 1150 korunza kus, bude mít, pokud akcie neprodá na burze, druhou šanci. Tentokrát ovšem povinnou, protože podle nizozemského práva může majoritní akcionář podílem větším než 95 procent vytěsnit menšinové akcionáře firmy. Francouzský farmaceutický gigant Sanofi-Aventis drží 97,7 procenta. Zentiva oznámila, že ukončí obchodování svých akciína burzách v Praze a v Londýně. Podrobnosti a další kroky se veřejnost dozví na mimořádné valné hromadě, která se sejde 2. dubna.
Akcionáři, kteří ještě akcie Zentivy neprodali, mohou nyní na burze dostat za jednu akcii kolem 1150 korun. Na této úrovni podle analytikůpravděpodobně cena zůstane, protože tato částka bude nejspíš i tzv. protiplněním, tedy peněžní náhradou minoritním akcionářům za jejich vytěsnění, neboli squeeze-out. „Dle Evropské směrnice o nabídkách převzetí, která byla implementována v Česku i v Nizozemsku, platí, že protiplnění v rámci squeeze-outu je přiměřené, pokud odpovídá protiplnění poskytnutému v předchozí povinné nebo dobrovolné nabídce převzetí,“ vysvětluje David Kuboň, právník Patria Finance, který dodává: „Právo hlavního akcionáře, tedy Sanofi, ale musí být uplatněno do tří měsíců od vypořádání předchozí dobrovolné nabídky převzetí.“ Vypořádání dobrovolné nabídky převzetí bylo v případě Zentivy 11. března. „Předpokládáme, že Sanofi nabídne zbylým akcionářům stejné podmínky pro odkup jako doposud,“ potvrzuje Hana Trhoňová z tiskového odboru České spořitelny.
V případě vytěsnění není pro investora získání peněz za vlastněné akcie složité. Jelikož na burzenemůže drobný investor obchodovat přímo, ale pouze prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, u kterého má otevřený obchodní účet, peníze se investorovi objeví na tomto účtu. „Peníze bychom inkasovali z vypořádacího systému Univyc pro akcie nakoupené na pražské burze a ze systému Clearstream pro akcie nakoupené přes burzu RM-Systém,“ upřesňuje Jana Havelková, makléř FIO.
Rychlým převzetím se Sanofi vyhne případným sporům v budoucnu, které by mohly v souvislosti s vytěsněním nastat. „Určení správné cenyje vždy velmi složité, protože každá ze zúčastněných stran ji vidí jinde. Ale obecně lze říci, že tržní cena respektuje jak stranu nabídky, tak stranu poptávky, jde tedy o jakousi vyrovnanou cenu,“ říká Havelková. Obtížnější je určení správné ceny veřejně neobchodovaných společností, kde se z pohledu laika férová cenaurčit nedá. Cenu veřejně neobchodovaných společností určuje znalec. V případě nedůvěry v nabízenou cenu je jedinou obranou minoritního akcionáře soud, který znalcem stanovenou cenu přezkoumá. Na správný průběh vytěsnění by měly dohlížet nizozemské regulatorní orgány.
O české právní úpravě vytěsňování menšinových akcionářů se i v roce 2008 vedly spory, které skončily až u Ústavního soudu. Ten v prosinci nakonec stížnosti na protiústavnost vytěsnění dvakrát zamítl. První kolo sporů přišlo hned po zavedení institutu vytěsnění do českého práva v roce 2005. ČEZ na sebe takto například převedl akcie minoritních akcionářů Východočeské energetiky, kde měl 98,83procentní podíl. Roman Minarik, minoritní akcionář, podal žalobu proti postupu kvůli příliš nízké ceně odkupu a na neplatnost mimořádné valné hromady. Obhájci vytěsnění tvrdí, že firma se bez menšinových akcionářů snadněji řídí.
Jaký je Váš názor na vytěsňování minoritních akcionářů?
Sdílejte článek, než ho smažem